Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
V minulém článku jste měli možnost spolu se mnou sledovat dva způsoby instalace nové verze Kubuntu: instalaci běžného uživatele a instalaci alternativní, v režimu OEM (Original Equipment Manufacturer, tj. instalaci např. prodejce počítače). V tomto volném pokračování se zaměřím na konfiguraci desktopu na míru uživateli, hlavně lokalizaci do češtiny, popíšu správce balíčků pro pohodlnou instalaci programů a jak doinstalovat podporu MP3. Budu při tom simulovat činnost administrátora, který nastavuje operační systém v režimu OEM pro zákazníka podle jeho požadavků.
Instalace v OEM režimu (popsaná v předešlém článku) se liší od běžné instalace v tom, že založí automaticky uživatele "oem", který má stejně jako první uživatel při běžné instalaci práva k výkonu povelu sudo, a může tak jako administrátor nastavit operační systém podle požadavků zákazníka. Na konci úprav spustí připravený skript, který konto uživatele "oem" bezezbytku vymaže, a připraví systém na založení nového "prvního" uživatele při příštím přihlášení (viz konec článku).
I když je celé pracovní prostředí LiveCD v angličtině, při volbě české jazykové varianty instalace bude v češtině kromě rozložení klávesnice i průvodce instalací. To se týká i instalace z alternativního instalačního CD, tedy i instalace v OEM-režimu. Ke konci instalace upozorňuje instalátor na to, že na instalačním CD nejsou všechny potřebné lokalizační soubory a nabízí je stáhnout z repozitářů. Můžete však kvůli urychlení vlastní instalace tuto část instalace přeskočit, neboť Kubuntu nabízí pohodlné doplnění jazykové podpory i z hotového desktopu.
Po instalaci českou variantou instalátoru získáte alespoň počeštěné desktopové prostředí KDE; některé programy, jako např. OpenOffice.org, však zůstanou anglicky. Pomoc je však snadná a elegantní: naleznete ji v hlavní nabídce KDE pod položkou Systém > Jazyková podpora. V následně otevřeném dialogu, nazvaném Language Selector (jde o konfigurační nástroj qt-language-selector, ten a některé další "vnitřnosti" systému si ponechají anglickou verzi) lze vybrat celou řadu jazyků, jejichž podporu si v systému přejete, mezi nimi i češtinu a slovenštinu.
Lokalizační balíčky se stahují z repozitářů přes Internet (kromě toho po vás bude správce balíčků požadovat instalační CD-ROM jako jeden ze zdrojů - jak se tohoto požadavku zbavit, se dočtete o něco níže v části věnované správci balíčků). Stahované balíčky zahrnují nejen české soubory k OpenOffice.org, ale také k programům GIMP, Aspell, Thunderbird, Firefox atd. - navzdory tomu, že tyto programy nemáte ještě nainstalovány.
Nástroj správce balíčků Adept (podrobnější popis dále v článku) také všechny balíčky pomocí dpkg automaticky nainstaluje a vygeneruje potřebná locales. Zřejmě jediná moucha na eleganci procesu lokalizace je, že když nástroj svou práci dokončí, musíte jej "ručně" ukončit zavřením okna (případně klávesovou zkratkou Alt+F4). Pro ukončení není k dispozici ani dialogové tlačítko, což by navzdory hlášení "done" mohlo nechat prostor pro obavy, zda je celý proces lokalizace již opravdu u konce.
Prověrka úspěšnosti lokalizace v OpenOffice.org dopadá na výbornou: nejenže je rozhraní kancelářského balíku hned po startu česky, ale připravena je i česká kontrola pravopisu a česká nápověda. Po spuštění skriptu oem-config-prepare při instalaci v režimu OEM (viz konec článku) je ovšem třeba jako nový uživatel nastavit české rozhraní z nabídky OpenOffice.org (Tools > Options > Language Settings > Languages > User Interface).
Po startu desktopového prostředí vás nečeká automaticky upozornění na nápovědu, kterou některé distribuce řeší patřičně pojmenovanou ikonkou na ploše anebo dokonce spuštěním prohlížeče s uvítacím proslovem. V Kubuntu vás nečeká na ploše ikonka žádná a Konqueror si musíte spustit sami. Pak teprve spatříte odkazy na "Uživatelskou příručku pro Kubuntu Desktop" i "Uživatelskou příručku pro Server" a "Poznámky k verzi", které jsou optimisticky v češtině. Velmi záhy ovšem zjistíte, že vlastní text těchto užitečných dokumentů je zatím pouze anglicky. Také nápověda k prostředí KDE (dostupná přes nabídku Nápověda) je i po lokalizaci dosud česky pouze částečně.
Zajímavou novinkou přístupu k běžnému uživateli je úprava grafického prostředí, která skrývá systémové adresáře v souborovém manažeru a otvíracích a ukládacích dialozích. Běžný uživatel tak ve výchozím nastavení spatří pouze adresář /home (uživatelské soubory) a /media (připojovaná zařízení a oddíly disků), což zabrání zbytečnému zmatku, pokud při běžných úkonech náhodou mezi systémové adresáře zabloudí.
Tento krok se může setkat s jistou nevolí pokročilých uživatelů Linuxu, kteří jsou již na tradiční zobrazovaní zvyklí a mají pocit určitého ochuzení. Designeři této vlastnosti však nechtějí nic měnit ani na tradiční struktuře systémových adresářů, ani upírat pokročilým uživatelům pohled na ně. Protože jde pouze o optické opatření, lze v souborovém manažeru nebo v každém dialogu skryté adresáře pomocí nabídky Pohled > Zobrazit skryté soubory opět zviditelnit, stejně jako ostatní běžně skryté soubory. Příkazové řádky se navíc toto optické opatření netýká, proto zejména pro administrátorské úkony není třeba zvyklosti vůbec měnit.
A pokud si přejete nechat např. z důvodů výuky zobrazovat určité adresáře (třeba /etc nebo /usr) stále, stačí jejich názvy odmazat nebo zakomentovat v konfiguračním souboru .hidden, umístěném v kořenovém adresáři. Ten stačí také prostě přejmenovat nebo dokonce smazat, abyste získali tradiční chování prostředí KDE. Také každý další adresář vytvořený (administrátorem) v kořenovém systému určený např. pro sdílení souborů v síti, je ve výchozím nastavení viditelný, neboť pro jeho skrytí je třeba jej v souboru .hidden výslovně jmenovat. Na první pohled jde o skvělý nápad, který rozšiřuje možnosti nastavení KDE. Skrytím systémových adresářů jako by desktop Kubuntu naznačoval konečně pokrok od polotovaru k profesionálně designovanému systému, který má uživatel především používat a ne ho zkoumat a upravovat.
Chtě nechtě se uživatel či administrátor nového Kubuntu bude muset seznámit s balíčkovacím systémem, protože ačkoliv čerstvě nainstalované Kubuntu nabízí základní desktopové programy, díky dodržování svobodné licence je třeba některé programy a nástroje doinstalovat, například obligátní podporu MP3 souborů.
Kubuntu však nezůstává pozadu za pohodlností instalace nových programů, která se v uživatelsky přátelských linuxových distribucích stala standardem. Pokud znáte někoho, kdo stále ještě trvá na předsudku, že instalovat programy v Linuxu znamená hledat osobně po Internetu balíčky s podivnými koncovkami (.rpm, .deb atd.), podrobně studovat přiložený návod a následně kompilovat "svatou trojkombinací" (configure; make; make install), která nezřídka končí zlověstným error, předveďte mu, jak snadno a elegantně se instalují programy v Kubuntu.
Pro ty, kteří byli odkojeni grafickým (klikacím) uživatelským prostředím a bez myši nedají ani ránu, je v Kubuntu připraven jako grafická nadstavba nad správcem balíčků Adept Manager, k němuž se dostanete přes nabídku KDE a položku Systém. Poněkud může pokazit dojem, že jeho rozhraní zůstává v angličtině, i když pak komunikuje částečně česky. I přesto se v něm můžete poměrně intuitivně pohybovat a například nalézt program Firefox a nainstalovat ho zvládne navzdory popisům v angličtině snad každý.
Nejprve programy ze seznamu přes tlačítko Požadavek nainstalovat vyberete a pak dáte příkaz k instalaci vybraných programů tlačítkem Apply Changes. Předtím se ještě vyplatí získat seznam posledních aktualizací přes tlačítko Fetch Updates. Správce balíčků se postará o nalezení programu v repozitáři distribuce a o jeho stažení a instalaci už bez vašeho zásahu. Po instalaci programu vyhoví Adept Manager i šťouralům toužícím po komplexních informacích o právě nainstalovaném balíčku: můžete si zkontrolovat závislosti i umístění nainstalovaných souborů.
V hlavní nabídce KDE se také automaticky objeví v kategorii Internet nová položka: Firefox Webový prohlížeč, která také zbrusu nový Firefox 2.0 v české verzi (pakliže máte v systému nainstalovanou podporu češtiny, viz výše) spustí.
Více si lze snad přát už jen to, aby byl lokalizační tým Kubuntu brzy posílen a všechna uživatelská rozhraní komunikovala výhradně česky. To vám připomene i přednastavená domovská stránka právě nainstalovaného Firefoxu, která by měla otevřít soubor /usr/share/ubuntu-artwork/home/locales/index-cs_CZ.html - ten ale zjevně bohužel (ještě) neexistuje.
Důležitá část obsluhy Adept Manageru je přidávání a povolení nových repozitářů softwarových balíčků, díky nimž získáte přístup k ohromnému množství programů distribuovaných s nejrůznějšími licencemi. Například podporu MP3 souborů získáte pouze tehdy, povolíte-li repozitáře typu universe, resp. multiverse.
Díky Adept Manageru nemusíte otvírat konzolový terminál a hledat konfigurační soubory, ale vystačíte si plně s grafickým rozhraním: stačí z hlavní nabídky (menu) vybrat položku View > Manage Repositories a po kliknutí pravým tlačítkem myši na řádky s adresami repozitáře buď povolit anebo zakázat podle přání. Zde můžete např. zakázat, aby správce hledal jako první balíčky na CD-ROM, anebo naopak v offline systému povolit pouze toto médium. A samozřejmě přidat jednoduše nějaké další podle přání. Česká verze instalátoru už přednastavila a povolila ty hlavní z cz.archive.ubuntu.com, takže se k řadě programů dostanete bez jakékoliv úpravy.
Pro instalaci podpory MP3 však z licenčních důvodů musíte ručně povolit repozitáře multiverse, čehož dosáhnete tím, že povolíte adresáře universe a dopíšete k údaji universe (kliknutí na slovo vám umožní zapisovat) ještě multiverse. Potom nainstalujte balíček libxine-extracodecs, pro podporu MP3 v K3b pak libk3b2-mp3, pro JuK balíčky libarts1-mpeglib a libakode2-mpeg.
Možná si také oblíbíte (anebo už oblíbili) pro instalaci programů apt-get z příkazové řádky, případně textový dialogový program aptitude; užívat můžete všechny tři podle libosti. O upozornění na dostupné aktualizace se stará Správce aktualizací, který se ohlásí malou ikonkou v SysTray (ve výchozím nastavení vpravo dole před displayem hodin). Asistent pak navrhne stažení dostupných aktualizací a také je sám rychle nainstaluje. Tento asistent je pak na rozdíl od vlastního rozhraní Adept Manageru převážně v češtině.
Stejně jako je převážně v češtině Adept Installer, který se na rozdíl od "manageru" stará pouze o instalaci či odinstalaci programů pomocí přehledného rozhraní. Nováček do něj patrně zabloudí ze všeho nejdřív, neboť ho najde v nabídce KDE pod položkou Přidat/odstranit programy. Je velmi jednoduchý na pohled i na ovládání, ale několikrát mi při listování kategoriemi softwaru spadl, což nedělá nejlepší dojem.
Po všech těch úpravách, které jako uživatel "oem" provedete, a když už chcete počítač předat zákazníkovi, připravíte systém spuštěním skriptu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$ sudo oem-config-prepare
na přihlášení nového uživatele po příštím restartu. Znovu je třeba zdůraznit, že nastavení neprováděná s právy administrátora, jakož i soubory uložené v adresáři /home/oem i tento adresář sám, budou při této proceduře vymazány - tak, aby zákazník dostal čistý počítač, pouze s administrátorskými úpravami.
Malou skvrnou na kráse je pak po restartu konfigurační dialog opět v angličtině: uživatel bude muset vybrat jazyk, rozluštit a správně vyplnit své jméno, uživatelské jméno (username) a heslo. Je to pochopitelné z hlediska možných vícejazyčných nastavení operačního systému, ale asi by do budoucna neškodilo přemýšlet o řešení, kdy se změní jazyk celého dialogu alespoň ihned po výběru jazyka.
Tento malý rozhled uživatele čerstvě nainstalovaného Kubuntu 6.10 dává tušit, že jde o velmi kvalitní operační systém. Pokud jste čekali díky nadpisu článku nějaké ty strasti, pak vás musím zklamat: bylo jich naprosté minimum a většinou se týkaly chybějících překladů do češtiny, a to jak některých částí systému, tak nápovědy a dokumentace. Především z tohoto důvodu bych se zdráhal nechat jazykově nevybaveného laika o samotě s čerstvou instalací - zde má *ubuntu projekt ještě mezery.
Na druhou stranu je však třeba říct, že ovládání správce balíčků Adept je logické a pohodlné i pro laiky. A v článku popsaná lokalizace a instalace programů fungovala bezchybně, stejně jako poněkud pokročilejší experiment s úpravou pro psaní japonštinou. Jasné plus získává Kubuntu také drobnostmi, které zpříjemňují užívání i administraci, jako je příprava systému v OEM-režimu nebo optické zneviditelnění systémových adresářů pro běžné uživatele. Ty dávají této distribuci image průkopníka linuxového desktopu hledícího směrem, který byl v historii Linuxu zatím spíše zanedbáván.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
15.11.2006 01:06
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
15.11.2006 07:58
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
15.11.2006 08:24
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
15.11.2006 09:29
Milhouse | skóre: 15
| blog: MilhouseLand
Jak tvrdite, "filozofie Ubuntu" je vam velmi blizka. Proc tedy prvni co udelate po instalaci (free) Ubuntu je, ze nainstalujete proprietarni kodeky a jiny ne-free software??? Trosku schizofrenie nemyslite?Protože je to v naší zemi naprosto legální, a protože si chce uživatel poslechnout písničky v nejrozšířenějším hudebním formátu. Nechápete na tom snad něco?
Co nechapu je prosazovani samotne myslenky "only-free" uzivatelem, na ktereho jsem reagoval. Jestlize tento uzivatel prosazuje tuto myslenku, proc si tedy dobrovolne instaluje proprietarni software?Tak to jste asi filosofii Ubuntu vůbec nepochopil - Ubuntu se nesnaží být free za každou cenu jako třeba Stallmanovo Ututo nebo gNewSense. Ubuntu se snaží být plnohodnotným svobodným OS a proto nabízí uživatelům i svobodu si nainstalovat nesvobodný software, když to uznají za vhodné.
17.11.2006 22:04
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
PS. Ubuntu bude vzdy vypadat jako Win95, nebot pouziva GNOME!Hadat se o tom, co je hezci nema smysl. Ale tahle veta je naprosto evidentni kravina
Me osobne prijde GNOME v Ubuntu stejne HNUSNE jako vsude jinde. Takze pro me plati GNOME=Win95.Škoda, že úroveň svých příspěvků občas shodíš nějakým úletem podobným tomuto. S většinou toho, co jsi tu jinde napsal, se dá buď souhlasit nebo rozumně polemizovat. Takovéhle flamebaity však celkový dojem dost kazí.
15.11.2006 12:31
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
APT je proste APT. Timto dekuji panum z Novellu a Microsoftu, ze me donutili zkusit neco jineho, neco mnohem lepsiho :o).Pořád je mi záhadou, proč spousta Debianistů pořád prosazuje apt, když takové aptitude je minimálně o řád lepší, pouze neumí pracovat se src balíky (nebo umí, ale já to tam nenašel).
15.11.2006 12:32
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
15.11.2006 21:33
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Ale terba uz to neni pravda.
Z mych zkusenosti z FC4 muzu rict, ze vsechno je lepsi nez yumI drátem do voka? :P Koukám, že tu zase propukly závody, kdo dočurá vejš a dál anebo (postpubertálně) kdo má větší péro. Kdybyste radši připomínkovali článek ;)
16.11.2006 08:22
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
15.11.2006 17:59
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
15.11.2006 18:44
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
Jinak, do Ubuntu je možné přidat debianí repository. Stačí si trochu pohrát s prioritami v sources.list. Ale co to tu říkám, takový pokročilý uživatel, jako vy, tohle všechno jistě ví :-P
16.11.2006 15:14
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
16.11.2006 20:08
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
17.11.2006 13:37
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
17.11.2006 13:48
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
Vzhledem k tomu, že jsem KUbuntu instaloval na cca 30 různých počítačů a na žádném z nich jsem se nesetkal s problémem disfunkčnosti Opery, tak vám bohužel nemůžu říct, kde je zakopaný pes.
Demagog jsem - to klidně přiznám. Ale nepochopil jste mou výtku - já nekritizuju počet distribucí a jejich změny (taky jsem jich asi 5 vyzkoušel), ale připadá mi směšné měnit distribuci jenom kvůli webovému prohlížeči. Distribuce jsem měnil buď kvůli baličkovacímu systému anebo způsobu konfigurace.
Kdo prosím vás tvrdí, že je Debian obtížný? Mě příjde stejně snadný jako cokoliv jiného...
17.11.2006 17:37
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
Najdete si prizpevek "15.11. 10:26 JK" a najdete v nem, kde hanim UBUNTU! Protoze lzete!tomu všemu dává korunu.
Dovolim si to přeložit, protože buď neumíte anglicky, nebo si sedíte na vedení. "Po vydání Ubuntu 6.06 LTS, je nyní Canonical potěšen, že vám může oznámit uvedení Opery pro Ubuntu." Jestli vůbec rozumít časové souslednosti této věty zjistíteJá si Vás dovolím upozornit, že anglicky umím velmi dobře.
že Ubuntu 6.06 tu bylo dříve než Opera pro Ubuntu. Je uplně jedno o kolik dní, či týdnů šlo. Každopádně to potvrzuje, že v určité době prostě v repozitářích NEBYLA!Nebyla tam zhruba 5 týdnů po vydání Ubuntu 6.06 LTS, jehož životnost bude na pracovních počítačích 3 roky. Můžete ve svých příspěvcích používat velká písmena a vykřikníků, kolik chcete, a kopírovat je na jiné linuxové servery, ale to nic nemění na tom, že to tvrzení není relevantní, jelikož v současné době neplatí. Uživatelé, čtenáři a diskutující z takového tvrzení nemají žádný užitek, naopak dsotávají naprosto zavádějící informaci. Takže ještě jednou, pokud chcete a potřebujete za každou cenu kritizovat Ubuntu, budete si muset vymyslet jiné, lepší důvody.
Mohu mít přece pocit, že Ubuntu nepřináší žádnou podstatnou přidanou hodnotu navíc, a tudíž mi přijde zbytečné....No vidíte, a právě třeba tu Operu 9 si v Debianu přes standardní repozitáře nenainstalujete. V Ubuntu na to stačí několik kliknutí v nástroji Přidat/odebrat programy. Podstatná hodnota Ubuntu navíc je třeba to, že přivádí Linux na pracovní stůl mezi běžné lidi. Poskytuje spustitelné i instalační CD v jednom a lze si je bezplatně objednat a zaslat až domů, což je naprosto zřejmý přínos směrem k atraktivitě pro uživatele. Jednodušší a pohodlnější instalaci systému a třeba i instalaci Opery 9 (podobně ostatních programů) oproti Debianu pro ty zájemce, kteří ji upřednostňují před Firefoxem, jsem zmínil také. Rovněž i bezesporu atraktivnější výchozí vzhled Ubuntu oproti Debianu (a to ať se na mně nikdo nezlobí, vždyť například i ty ikony na ploše a v nabídkách byly provedené na mnohem vyšší úrovni ve Windows 95 než v nejnovějším Debianu s GNOME) jsem uváděl. A pokračovat bych mohl dlouho.
primlouval bych se za popis zasadnejsich veci systemu, nez uvadet/popisovat vzhled a vkladat screenshoty jednotlivych programu. temi zasadnejsimi vecmi mam na mysli, jak spolehlive funguje na notebooku suspend to ram/diskNemám.
, konfigurace wifi (wpa, moznosti autentizace, wpa-psk, wpa-tls, peap...), funkce VPN klienta (Ipsec/l2tp/pptp), tj. jak se treba pripojim k nejrozsirenejsim vpn serverum (m$, ci$co) atp..Nemám, nevedu.
ono obecne je napr. powermanagementu v linuxu venovano malo prostoru v recenzich jednotlivych dister a pak se treba stava, ze takova zakladni vec, jako vypinani monitoru (LCD) nefunguje (podsviceni bezne trvale sviti, jen je zobrazena cerna), asi to lze poladit upravou xorg.conf, ale podobne veci by mely byt pristupne pres GUI, jinak linux na desktopu nema sanci!Já bych se za další článek, který by se věnoval právě tomuto, přimlouval taky. Tož autoři, do toho! ;)
Do toho všeho Petr Tomeš se svými silnými slovy a prázdnými řečmi.Takové vyjádření mi přijde ještě prázdnější, už proto, že není konkrétní.