OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Ubuntu Christian Edition slaví první narozeniny a zároveň přichází s verzí 3.3 - mezi novinkami je například nový panel WhatWouldJesusDownload v Mozilla Firefoxu. Na svět přišel Frugalware Linux 0.7 Pre 2 s novými grafickými nástroji pro konfiguraci. 64 Studio 2.0 je upravený Debian Linux určený pro autory multimediálního obsahu (hudba, grafika, video). Finnix 89.2 je také založený na Debianu (Testing) a představuje distribuci určenou pro systémové administrátory. Nová Vyatta 2.2 Beta je distribuce pro firewally a routery - je taktéž založená na Debianu.
Mitchell Baker, výkonná předsedkyně Mozilly, napsala dlouhý blogový zápisek o Mozilla Thunderbirdu. Dává najevo, že Thunderbird je důležitý a zajímavý open source projekt, který by si zasloužil více pozornosti. Mozilla Foundation podporuje Thunderbird už od svého založení, ale zaměřuje se především na Firefox. Podle Mitchell je to tak správně a pochybuje, že se to v blízké budoucnosti změní. Na druhou stranu je to docela škoda, protože Thunderbird by si více vývojářské síly zasloužil - nabízí se proto otázka, jak věc vyřešit.
Variantou první je vytvořit neziskovou organizaci ve stylu Mozilla Foundation. Pokud by se ukázalo, že Thunderbird dokáže představovat zdroj příjmů, nabízela by se možnost vytvořit dceřinou společnost, jako se dříve stalo kvůli Firefoxu. Tato varianta by představovala největší samostatnost, ale zároveň spoustu práce. Bylo by zapotřebí sestavit vhodnou radu a zařídit vše potřebné - pokud by vznikala i zmiňovaná dceřiná společnost, bylo by to ještě horší. Tým Thunderbirdu je v současnosti malý a je zaměřen na vývojáře. Panují zde obavy, že by tato volba (přinejmenším zpočátku) neznamenala pro koncové uživatele nic dobrého, protože by nikomu nezbyl čas se jimi zabývat.
Druhá varianta je vytvoření dceřiné společnosti Mozilla Foundation speciálně pro Thunderbird. Zatímco tato volba by nebyla tak pracná, nemusela by pro Thunderbird představovat velký přínos, protože Mozilla Foundation by se i nadále zaměřovala hlavně na Firefox.
Třetí variantou je vytvoření komunitního projektu po vzoru SeaMonkey. O vývoj a o uživatele by se starala malá nezávislá společnost složená z vývojářů. Bylo by však obtížné takovou firmu udržet jako neziskovou - řešením by bylo fungování jako komerční firma poskytující služby pro produkt. V takovém případě by se muselo vymyslet, jak by taková firma vydávala svůj produkt a jaký vztah by si udržovala se samotným komunitním projektem, který by zůstával pod ochrannými křídly Mozilly.
Nyní je tedy na komunitě, aby vyjádřila, kterou variantu (ať už některou z navržených, nebo nějakou úplně jinou) považuje za nejvhodnější a rozhodla tak o budoucnosti tohoto e-mailového klienta. V komunitě tato neočekávaná výzva vyvolala pozdvižení a obavy, že se Mozilla snaží Thunderbirdu jednoduše zbavit. Netrvalo dlouho a někdo vytáhl na povrch Google, který pro Mozillu funguje jako spolehlivý finanční zdroj: že by to byl Google, kdo se snaží Thunderbird odstrčit na druhou kolej, protože pro jeho webové služby představuje Thunderbird konkurenci? Mitchell hbitě zareagovala novým zápiskem v blogu, ve kterém se píše: „Nemám ponětí, zda si Google myslí, že [mé] prohlášení o Thunderbirdu je dobrý nápad, špatný nápad, irelevantní či zda o tom vůbec vědí.“ Jednoznačně uvedla, že Google a jeho produkty nemají co do činění se současnými rozhodnutími, nikdo se Googlu na nic neptal a plány Googlu s Gmailem jsou naprosto nepodstatné.
Od té doby vydala Mitchell ještě několik dalších zápisků. V jednom z nich vysvětluje, proč je vůbec potřeba něco na současném stavu měnit. Proč tedy nemohou Firefox a Thunderbird nadále žit pospolu? Protože není možné dobře zvládat dva vynikající produkty pod jednou střechou, když se jedná o tak odlišné věci. Thunderbird je možná zajímavou open source alternativou k jiným produktům, ale Firefox je tím, co hýbe celým odvětvím. Podařilo se mu získat dostatečný tržní podíl, aby ovlivnil způsob, jakým je web vyvíjen. Vliv Firefoxu sahá mnohem dál než za samotnou uživatelskou základnu, která je navíc podle odhadů 10 až 20 krát větší než v případě Thunderbirdu. V některých oblastech světa - především v těch, kde je internetová kavárna jedinou příležitostí pro setkání s Internetem - je e-mailový klient pro uživatele dokonce nevyhovující a jeho funkci zastupují webová rozhraní ve Firefoxu. Z těchto důvodů je nemožné, aby se Mozilla na Thunderbird zaměřovala více a přijetí více zaměstnanců na tom nic nezmění.
KHTML přišlo na svět v dobách KDE 2.0, kdy se loď jménem Netscape potápěla a Mozilla se okolo kódu Netscapu snažila vybudovat novou komunitu. KHTML vzešlo z open source komunity a časem upoutalo zájem lidí mimo KDE. Nejprve to byl AtheOS (nyní Syllable), kdo vytvořil na základech KHTML vlastní prohlížeč - jeho jméno je Abrowse. Pak přišel na řadu Apple, který vzal KHTML, odstranil závislost na KDE a s tímto solidním základem začal pracovat na Webkitu, který pohání prohlížeč Safari. V roce 2005 se Webkit otevřel světu, ale ukázalo se, že je obtížné přejímat vylepšení z Webkitu zpět do KHTML.
Firem, které kód KHTML zaujal, je na světě více, i když dávají přednost spíše Webkitu. S prohlížečem na bázi Webkitu se můžeme setkat i v mobilních telefonech Nokia. K Webkitu se nakonec přesunul i výše zmiňovaný Abrowse a dokonce i prohlížeč Epiphany dokáže používat toto jádro. Když poté během Akademy 2007 zástupce Trolltechu oznámil, že Webkit bude součástí Qt (dokonce už verze 4.4), vývojáři KDE byli postaveni před rozhodnutí: zůstat u svého KHTML nebo také přejít na Webkit? A rozhodnutí padlo - bude vyvinut Webkit KPart a přednosti KHTML, mezi něž patří částečná podpora CSS 3, budou přeneseny do kódu Webkitu. Dočkáme se tedy jakéhosi opaku forkování, snad ku prospěchu všech stran.
Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales se nechal slyšet, že pokračuje v přípravách na vytvoření otevřeného vyhledávače, který skloubí strojově generované výsledky s úpravami uživatelů. Jimmy chce, aby byla vyhledávací služba dostupná i pro cizí weby ve formě lokálního vyhledávání - jako příklad uvedl vyhledávání na webu místních novin. Firma Wikia nyní odkoupila projekt Grub (webový crawler) od společnosti LookSmart. Grub byl původně open source projektem, ale LookSmart na tomto projektu ukončil práci. Podle plánů Wikie bude nový kód Grubu brzo otevřen veřejnosti, takže vývojáři budou mít volnou ruku v přidávání nových funkcí. Další součástí vyhledávacího celku bude Lucene, které se bude starat o generování výsledků vyhledávání - kód tohoto projektu bude pravděpodobně také patřičně vylepšen. A na závěr bylo oznámeno, že LookSmart bude zdrojem reklamních bannerů, ale bez dalších podrobností. Jimmy Wales věří, že tento otevřený vyhledávač bude schopen konkurovat gigantům jako Google nebo Yahoo.
OpenHAL je nízkoúrovňové rozhraní pro bezdrátové karty Atheros 802.11 - vychází z kódu ar5k, který je základem pro obdobný HAL v OpenBSD. Než přišel tento projekt na svět, bylo nutné používat proprietární HAL z dílny Atherosu, což nebylo ideální. Ale protože OpenHAL je dítětem zpětného inženýrství, objevily se pochybnosti o právní čistotě kódu. Software Freedom Law Center proto zahájilo audit, který byl možný díky skutečnosti, že Atheros umožnil nahlédnout do původního proprietárního kódu. SFLC zdrojové kódy porovnalo a výsledkem je potvrzení, že autorská práva porušována nejsou. Vývojáři tak mohou bez obav pracovat dále a software je opět o krůček blíže k zařazení do jádra.
Red Hat Enterprise Linux 5.1 Beta 1 je připraven k testování. V oblasti virtualizace nabízí kompletní podporu virtualizace na platformě Itanium2, na x86-64 podporuje paravirtualizovaný běh 32bitových systémů a aktualizuje libvirt pro správu virtualizace. Dále vylepšuje správu výkonu přes ACPI, včetně podpory S3 (suspend to RAM) a S4 (hibernace). Otestovat můžete i novou podporu FireWire v jádře. Implementace Ext3 nyní plně podporuje souborové systémy až do 16 TB, distribuce aktualizuje SATA subsystém a obsahuje podporu cílového zařízení (serveru) iSCSI. Seznam novinek je dlouhý, přečtěte si jej kompletní.
4.0 je označení značně odlišné řady Damn Small Linuxu. Zakládá se na přáních uživatelů: jádro 2.4.34, snáze použitelné uživatelské rozhraní, podpora drag&drop, lepší systém asociací typů souborů, snazší rozhraní k rozšířením MyDSL a další změny. Druhá alfa opravuje různé chyby, přidává podporu spouštění do runlevelu 3 a zlepšuje vzhled některých ikonek.
Lunar je distribuce, ve které se software kompiluje na míru podle voleb uživatele. Instalátor zajistí instalaci základů systému a na uživateli je pak volba softwaru z repozitáře nazvaného Moonbase. Lunar je původně fork distribuce Sorcerer GNU Linux (SGL), ke kterému došlo počátkem roku 2002. Lunar není vhodný pro úplné začátečníky, ale svým uživatelům se odmění vysokým výkonem.
V distribuci nyní dochází ke změnám v init systému, které povedou k lepší podpoře bezdrátových sítí a usnadnění správy.
m0n0wall je drobný (8 MB), ale kompletní firewall založený na FreeBSD - je vhodný pro použití v embedded systémech. Nabízí funkce, díky kterým se může vyrovnat komerčním alternativám při zachování jednoduchosti použití. Zahrnuje webový server (thttpd), PHP a několik dalších utilit. Specialitou tohoto systému je konfigurace, která je kompletně uložena v XML souboru. m0n0wall nepoužívá běžné spouštěcí shellové skripty - celé nakonfigurování systému při startu zajišťují skripty psané v PHP.
Poslední betaverze aktualizuje softwarovou výbavu a vylepšuje podporu bezdrátových sítí: přidává WPA-PSK a WPA-Enterprise a umožňuje skrývat SSID. Dále opravuje několik chyb a přidává změny z větve verze 1.23.
netselect-apt je nástroj určený pro hledání nejrychlejšího zrcadla Debianu. Nejprve jej nainstalujeme:
apt-get install netselect-apt
Samotné hledání a vygenerování souboru sources.list
je už otázkou jediného příkazu. Argumentem -n
zajistíme zařazení non-free repozitáře, budeme hledat pro Debian Etch.
netselect-apt -n etch
Teď si zkusíme vyhledat nejrychlejší zrcadlo pro Debian Unstable, přičemž se omezíme na použití FTP (-f
).
netselect-apt -f unstable
Vygenerovaný soubor stačí překopírovat do adresáře /etc/apt
a začít používat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: