V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
Distribuci SuSE Linux používám od roku 2000. V té době jsem jako linuxový začátečník instaloval SuSE Linux 7.0 na Samba server. I přes velmi malé zkušenosti s Linuxem jsem byl schopen pomocí této distribuce a hlavně českých manuálů Samba server nakonfigurovat a spravovat. Server běží dodnes a mé zkušenosti najdete zde. SuSE Linux využívám i na firemním serveru pro připojení do internetu, kde bych chtěl vyzdvihnout balík SuSEfirewall, pomocí kterého je schopen i laik zprovoznit jednoduchý firewall + maškarádu, případně proxy Squid.
Na desktopu se snažím Linux používat již dlouho, ale jako hlavní
desktopový operační systém pro domácí využití mám Linux nainstalovaný až od
začátku roku 2002. Distribuce pro desktop jsem používal různé - Mandrake, Slackware, SuSE. Každá distribuce má své klady i zápory.
Na Mandrake se mi líbí jednoduchost použití, perfektní vzhled a dostupnost
mnoha *.rpm balíčků v contribu a cookeru. Distribuce Slackware mě dostala
svojí jednoduchostí, rychlostí a čistotou. Ve Slackware nenajdete
adresář /etc
„zaneřáděný“ různými konfiguračními
soubory a adresáři, které ve vašem systému nepotřebujete, a které mi
osobně velmi vadí. Na SuSE si cením české podpory a manuálů.
/etc
a základní adresářové
struktuře.Největší nedostatky Linuxu pro použití na desktopu podle mého názoru jsou:
Poznámka: Jaké by to bylo krásné, kdyby Linux používal několik druhů fontů, na které by spoléhal, že v systému jsou. Nastavení fontů ve všech aplikacích by se konfigurovalo v jednom konfiguračním souboru, kde bych si nastavil např. že požaduji, aby se ve všech aplikacích v menu použil font Luxi Sans s vyhlazováním. Vždyť i Windows si vystačí jen s několika druhy fontů a musíte uznat, že výsledek je mnohem lepší. Chtěl bych také upozornit, že vyhlazování fontů v rozlišení 1024x768 vypadá příšerně, ale v rozlišení 1280x1024 to je bez problémů použitelné.
Nebudu se zde rozepisovat o tom, co SuSE Linux obsahuje a jaké má vlastnosti. Tyto informace najdete na suse.cz nebo seznam verzí použitých balíků na distrowatch.com. Chtěl bych tady spíše upozornit na věci, které mě zaujaly, nebo se mi nelíbí.
Distribuci SuSE Linux 8.2 považuji za vhodnou pro použití na desktopu. Obsahuje ještě drobné chybky, které ale jdou odstranit. Problém je, že tyto chyby odrazují začínající uživatele od použití Linuxu. Ti čekají, že hned po instalaci bude systém plně funkční a bez problému využitelný. Největší problémy má SuSE v oblasti multimédií. Například v Mandrake je tato podpora velmi dobrá, přehrávání videa je bez problémů, na internetu jdou najít balíky programů pro přehrávaní DVD, ripování, titulkování atd. Což u SuSE není – pár balíku těchto programů na internetu od fandů je, ale není to ono. Myslím si, že SuSE velmi chybí otevřený vývoj a dostupnost balíků na internetu, něco na způsob Mandrake contrib a cooker. V oblasti multimédií jsou změny velmi rychlé a čekání na novou distribuci je pro mne nevyhovující. Použití distribuce na server je bezproblémové a po mých zkušenostech vám ji pro toto využití vřele doporučuji.
Ale za těch pár let co Linux používám vidím, jak velké a rychlé vývojové skoky linuxové distribuce prodělávají. Proto věřím, že budoucnost použití Linuxu na desktopu je reálná. Až se Linux na desktopu rozšíří, bude pro něj vznikat více aplikací, se kterými má doposud problémy - např. účetní a ekonomické systémy, hry, CAD/CAM, atd. Záleží i na vás, přechod z Windows na Linux může být těžký – pro mě tedy byl – ale stojí to za to.
![]() |
![]() |
Grub | Po prvním spuštění 1280x1024, 360 kB |
![]() |
![]() |
Rozdělení balíků KDE | YaST2 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
This version of MPlayer may lack certain features because of legal requirements (potential patent violation). For more see /usr/share/doc/packages/MPlayer/README.SuSEz toho se to snad da pochopit