V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
... Je to samozřejmě dané především menší rozšířeností Linuxu. Nepochybně má na tom svůj podíl i v průměru vyšší zkušenost s počítači na straně uživatelů Linuxu. Windows dostala většina jejich uživatelů bez možnosti výběru, kdežto Linux si většinou instalují lidé, kteří jeví o výpočetní techniku alespoň minimální zájem. Většinou si uvědomují, kolik práce je stálo osvojení byť i jen základních dovedností v tak odlišném systému, a nehodlají riskovat jeho poškození bezmyšlenkovitým spouštěním každé přílohy v poště. Kdybych chtěl být hodně jedovatý, mohl bych napsat, že rozšíření virů na Linuxu brání vyšší inteligenční koeficient Linuxového klikače ve srovnání s klikačem typové řady MS.
Zabezpečení operačního systému nemá s šířením poštovních virů poslední doby příliš mnoho společného. Viry se šíří jen díky nežádoucí aktivitě uživatelů.
Naneštěstí se neustále zvětšuje okruh lidí, kteří se dostávají k Linuxu bez vlastního přičinění. Linux jim prostě někdo vnutí - ať už je to v práci, doma nebo v internetové kavárně. Tito lidé se u počítače chovají úplně stejným způsobem jako se chovají jejich kolegové ve Windows.
Virus Lirpa.x1 je logickým důsledkem neustále se snižující úrovně průměrného uživatele Linuxu.
Virus je velmi proměnlivý. Pro své základní šíření využívá přílohu typu tgz, ale tento soubor může být uložen do 'spustitelné' dávky s přípohou sh a v mnoha případech je zašifrovaný pomocí programu GnuPG. V posledním případě může být jeho nebezpečnost extrémní, protože virus nelze detekovat žádným antivirovým programem. V případě, že virus najde v síti keyserver.net veřejný klíč adresáta, zašifruje přílohu i text zprávy a potom dokáže obejít antivirové kontroly a zmátnout i velmi zkušené uživatele a přesvědčit je, aby virus spustili.
Samotný text zprávy se objevuje v mnoha variacích. Nabízí adresátovi modrou pilulku, 30 miliónů dolarů, univerzitní diplomy, kvalitní soukromé fotografie, pozvánky na párty a spoustu dalších výmyslů - autor viru se zjevně inspiroval ve svém archivu se spamem. Někdy virus posílá obrázky nalezené na disku napadeného počítače s tím, že další obrázky jsou v příloze. Bohužel má virus na zkušenější uživatele připravenou i mnohem zákeřnější zbraň: Prohledává pomocí googlu archivy linuxových konferencí a odpovídá na nalezené zprávy. Může se vám tak stát, že vám přijde nečekaná odpověď na váš dotaz v některé konferenci s linuxovou tematikou s textem o nabízené pomoci, s přiloženým tgz souborem a s návodem na instalaci. Navíc může být pro zvýšení věrohodnosti celá zpráva i s přílohou zašifrovaná.
I když virus používá pro své šíření pouze blbosti průměrného uživatele, jeho programový kód určitě není jednoduchý. Po spuštění virus prohledá lokální disky počítače a vyhledá v souborech všechny dostupné poštovní adresy a soubory JPG. Tuto databázi adres a obrázků pak používá pro rozesílání vlastních kopií.
Zároveň se virus snaží dostat pomocí různých děr v kernelu (do_mremap, do_brk a ptrace) k lokálnímu účtu roota. Pokud se mu to podaří, upraví inittab tak, aby se virus spouštěl automaticky při každém startu operačního systému.
Ale i když se viru nepodaří získat rootovská práva, jeho činnost nekončí se zastavením systému. Virus se instaluje do prostředí KDE a Gnome do položky "Spustit při startu". Dále sice rozesílá poštu, ale jeho možnost škodit v systému ještě více zůstává naštěstí omezená.
Podaří-li se viru získat účet roota, začíná teprve ta správná legrace. Podle distribuce operačního systému se virus snaží přitáhnout a nainstalovat z internetu binární podobu balíčku Wine a spustit v emulaci MS Outlook. Jakmile je MS Outlook nainstalovaný a spuštěný, je PC s Linuxem zcela otevřené všem poštovním virům pro Windows.
Příloha je poměrně malá a svým rozsahem maximálně několika málo stovek kilobajtů (její velikost je silně proměnlivá) nevybočuje z řady ostatních poštovních virů. Problém nastává v případě, že se viru podaří získat rootovská práva a začne tahat po síti balík Wine. Dokaže tak citelně zpomalit připojení na internet a je-li napadených počítačů v síti více, virus spolehlivě ucpe jinak i velmi širokou linku.
Pokud se viru podaří nainstalovat Wine a MS Outlook, je počítač náchylný k jakékoli jiné virové infekci obvyklé ve Windows. Potom už záleží jen na virech, které se usadí v instalaci Outlooku, jakým způsobem naloží s napadeným PC. Protože spuštěný Outlook běží v systému s právy roota, je možné prakticky cokoliv.
Jiným způsobem samotný virus neškodí.
Hlavním nebezpečím je ale ztráta důvěryhodnosti Linuxu. Virus Lirpa.x1 zbavuje Linux pověsti bezpečného systému a jeho bezpečnost staví na roveň takovým systémům, jako je řada Windows 95, 98 a Me.
Proti viru Lirpa.x1 zatím prakticky neexistuje obrana. Antivirové společnosti z velké většiny ignorují Linux úplně a většina antivirových programů ve Windows není schopná virus detekovat, protože nedovede rozbalit soubor typu tgz. A je-li navíc virus posílán poštou v zašifrované podobě, je jeho detekce v zásadě zcela nemožná.
Do současnosti stačila zareagovat pouze společnost Novell a vydala pro Suse Linux 9.0 záplatu poštovního klienta kmail. Ta zaručí, že všechny přílohy s příponou tgz budou automaticky smazané.
Ostatní distribuce a poštovní klienti zůstávají bez ochrany.
Jedinou účinnou obranou tak zůstává opatrnost. Kvůli šifrování nelze použít ani antispamové filtry ani antivirové programy a mnoho exemplářů viru Lirpa.x1 se tak dostane až ke svým koncovým adresátům.
Pro uživatele Linuxu tak od nynějška platí, že ani oni nesmí bezmyšlenkovitě spouštět každou přílohu v poště.
Virus komentoval i Steve Balmer z Microsoftu. Podle jeho vyjádření nemusí mít z tohoto viru obavy uživatelé produktů Microsoftu. Zároveň dodal, že společnost Microsoft bude poskytovat bezpečnostní záplaty i pro Outlook běžící pod zavirovaným Linuxem a nebude vyžadovat platnou licenci.
Je politováníhodné, že Linux začínají používat i lidé, kteří nemají o počítačové bezpečnosti žádné informace a ignorují základní bezpečnostní pravidla. Je smutné, kolik lidí se nachytá i na zjevné nesmysly a šíří pak tuto nákazu ve svém okolí dál.
Doufejme, že virus Lirpa.x1 zůstane osamocený a podobně nepříjemná zpráva se neobjeví dříve než přesně za rok.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
./configure make make install
)))
. Vyborny zertik, gratuluji.
Nicmene me to aspon primelo vyvest zertikem kamarada. Takze prozatim docela v klidu...
Jeste, ze tam byla ta zminka o Balmerovi, to mi teprve pripomnelo, kolikateho ze to dneska je. 
SUPER!
))))))))))))))))))))))
Autor by si este mohol ujasnit co to virus je, pretoze pisal o cerve, nie o viruse... Keep fun.
Takovéto vtípky jsem fakt neměl rád, ale tady ten mi ukázal mou naivitu. Je dobře, že 1. duben exeistuje. Ukazuje to lidem, jak se dají jednoduše mystifikovat a že není dobré věřit bez prověření...
Nenapadlo mě to až do doby, kdy sem se podíval na "cracklej" blackhole.sk a zdrojový kódy té první stránky. Nezdálo se mi, že by tam cracker psal doctype.
S tím Winem a Outlookem se mi to taky moc nezdálo.
Opravdu dobrej clanek... hodne dobrej...
Super! Dostals mě.
S tou inteligencí máš pravdu. Např. kdyby většina "Windowsaků" nepracovala normálně pod účtem administrátora, tak by Windows (2000, XP a výše) byla určitě bezpečnější.
btw, já jsem teda článku něvěřil ani chvilku asi jsem si data příliš dobře vědom ... ale i tak, těch podezřelých věcí je tam dost už od začátku ... lidem, kterým to "docvaklo" až u Outlooku, doporučuju, ať o weekendu zase po dlouhých letech vypnou počítač a vyrazí do přírody, myslímže potřebují odpočinek, takováto pouhá "konzumace" textu je imho znakem přepracování ...
.A to neni april.
...takze ja bych mel ten pocitac vypnout prinejmensim na rok
) (Jisteze april.....)
)))
Jen jsem si říkal, po skušenostech s wine, ať si to ten vir užije. Ale dovedu si představit funkční vir, založený na blbosti uživatelů. Vsaďte se, že by si někdo nainstaloval nějaký "bezva" program z rpm. Jen tomu dát řádný komentář
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.4.2004 07:48
1.4.2004 08:17
1.4.2004 15:28
1.4.2004 21:25
