Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »... Je to samozřejmě dané především menší rozšířeností Linuxu. Nepochybně má na tom svůj podíl i v průměru vyšší zkušenost s počítači na straně uživatelů Linuxu. Windows dostala většina jejich uživatelů bez možnosti výběru, kdežto Linux si většinou instalují lidé, kteří jeví o výpočetní techniku alespoň minimální zájem. Většinou si uvědomují, kolik práce je stálo osvojení byť i jen základních dovedností v tak odlišném systému, a nehodlají riskovat jeho poškození bezmyšlenkovitým spouštěním každé přílohy v poště. Kdybych chtěl být hodně jedovatý, mohl bych napsat, že rozšíření virů na Linuxu brání vyšší inteligenční koeficient Linuxového klikače ve srovnání s klikačem typové řady MS.
Zabezpečení operačního systému nemá s šířením poštovních virů poslední doby příliš mnoho společného. Viry se šíří jen díky nežádoucí aktivitě uživatelů.
Naneštěstí se neustále zvětšuje okruh lidí, kteří se dostávají k Linuxu bez vlastního přičinění. Linux jim prostě někdo vnutí - ať už je to v práci, doma nebo v internetové kavárně. Tito lidé se u počítače chovají úplně stejným způsobem jako se chovají jejich kolegové ve Windows.
Virus Lirpa.x1 je logickým důsledkem neustále se snižující úrovně průměrného uživatele Linuxu.
Virus je velmi proměnlivý. Pro své základní šíření využívá přílohu typu tgz, ale tento soubor může být uložen do 'spustitelné' dávky s přípohou sh a v mnoha případech je zašifrovaný pomocí programu GnuPG. V posledním případě může být jeho nebezpečnost extrémní, protože virus nelze detekovat žádným antivirovým programem. V případě, že virus najde v síti keyserver.net veřejný klíč adresáta, zašifruje přílohu i text zprávy a potom dokáže obejít antivirové kontroly a zmátnout i velmi zkušené uživatele a přesvědčit je, aby virus spustili.
Samotný text zprávy se objevuje v mnoha variacích. Nabízí adresátovi modrou pilulku, 30 miliónů dolarů, univerzitní diplomy, kvalitní soukromé fotografie, pozvánky na párty a spoustu dalších výmyslů - autor viru se zjevně inspiroval ve svém archivu se spamem. Někdy virus posílá obrázky nalezené na disku napadeného počítače s tím, že další obrázky jsou v příloze. Bohužel má virus na zkušenější uživatele připravenou i mnohem zákeřnější zbraň: Prohledává pomocí googlu archivy linuxových konferencí a odpovídá na nalezené zprávy. Může se vám tak stát, že vám přijde nečekaná odpověď na váš dotaz v některé konferenci s linuxovou tematikou s textem o nabízené pomoci, s přiloženým tgz souborem a s návodem na instalaci. Navíc může být pro zvýšení věrohodnosti celá zpráva i s přílohou zašifrovaná.
I když virus používá pro své šíření pouze blbosti průměrného uživatele, jeho programový kód určitě není jednoduchý. Po spuštění virus prohledá lokální disky počítače a vyhledá v souborech všechny dostupné poštovní adresy a soubory JPG. Tuto databázi adres a obrázků pak používá pro rozesílání vlastních kopií.
Zároveň se virus snaží dostat pomocí různých děr v kernelu (do_mremap, do_brk a ptrace) k lokálnímu účtu roota. Pokud se mu to podaří, upraví inittab tak, aby se virus spouštěl automaticky při každém startu operačního systému.
Ale i když se viru nepodaří získat rootovská práva, jeho činnost nekončí se zastavením systému. Virus se instaluje do prostředí KDE a Gnome do položky "Spustit při startu". Dále sice rozesílá poštu, ale jeho možnost škodit v systému ještě více zůstává naštěstí omezená.
Podaří-li se viru získat účet roota, začíná teprve ta správná legrace. Podle distribuce operačního systému se virus snaží přitáhnout a nainstalovat z internetu binární podobu balíčku Wine a spustit v emulaci MS Outlook. Jakmile je MS Outlook nainstalovaný a spuštěný, je PC s Linuxem zcela otevřené všem poštovním virům pro Windows.
Příloha je poměrně malá a svým rozsahem maximálně několika málo stovek kilobajtů (její velikost je silně proměnlivá) nevybočuje z řady ostatních poštovních virů. Problém nastává v případě, že se viru podaří získat rootovská práva a začne tahat po síti balík Wine. Dokaže tak citelně zpomalit připojení na internet a je-li napadených počítačů v síti více, virus spolehlivě ucpe jinak i velmi širokou linku.
Pokud se viru podaří nainstalovat Wine a MS Outlook, je počítač náchylný k jakékoli jiné virové infekci obvyklé ve Windows. Potom už záleží jen na virech, které se usadí v instalaci Outlooku, jakým způsobem naloží s napadeným PC. Protože spuštěný Outlook běží v systému s právy roota, je možné prakticky cokoliv.
Jiným způsobem samotný virus neškodí.
Hlavním nebezpečím je ale ztráta důvěryhodnosti Linuxu. Virus Lirpa.x1 zbavuje Linux pověsti bezpečného systému a jeho bezpečnost staví na roveň takovým systémům, jako je řada Windows 95, 98 a Me.
Proti viru Lirpa.x1 zatím prakticky neexistuje obrana. Antivirové společnosti z velké většiny ignorují Linux úplně a většina antivirových programů ve Windows není schopná virus detekovat, protože nedovede rozbalit soubor typu tgz. A je-li navíc virus posílán poštou v zašifrované podobě, je jeho detekce v zásadě zcela nemožná.
Do současnosti stačila zareagovat pouze společnost Novell a vydala pro Suse Linux 9.0 záplatu poštovního klienta kmail. Ta zaručí, že všechny přílohy s příponou tgz budou automaticky smazané.
Ostatní distribuce a poštovní klienti zůstávají bez ochrany.
Jedinou účinnou obranou tak zůstává opatrnost. Kvůli šifrování nelze použít ani antispamové filtry ani antivirové programy a mnoho exemplářů viru Lirpa.x1 se tak dostane až ke svým koncovým adresátům.
Pro uživatele Linuxu tak od nynějška platí, že ani oni nesmí bezmyšlenkovitě spouštět každou přílohu v poště.
Virus komentoval i Steve Balmer z Microsoftu. Podle jeho vyjádření nemusí mít z tohoto viru obavy uživatelé produktů Microsoftu. Zároveň dodal, že společnost Microsoft bude poskytovat bezpečnostní záplaty i pro Outlook běžící pod zavirovaným Linuxem a nebude vyžadovat platnou licenci.
Je politováníhodné, že Linux začínají používat i lidé, kteří nemají o počítačové bezpečnosti žádné informace a ignorují základní bezpečnostní pravidla. Je smutné, kolik lidí se nachytá i na zjevné nesmysly a šíří pak tuto nákazu ve svém okolí dál.
Doufejme, že virus Lirpa.x1 zůstane osamocený a podobně nepříjemná zpráva se neobjeví dříve než přesně za rok.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
./configure make make install
)))
. Vyborny zertik, gratuluji.
Nicmene me to aspon primelo vyvest zertikem kamarada. Takze prozatim docela v klidu...
Jeste, ze tam byla ta zminka o Balmerovi, to mi teprve pripomnelo, kolikateho ze to dneska je. 
SUPER!
))))))))))))))))))))))
Autor by si este mohol ujasnit co to virus je, pretoze pisal o cerve, nie o viruse... Keep fun.
Takovéto vtípky jsem fakt neměl rád, ale tady ten mi ukázal mou naivitu. Je dobře, že 1. duben exeistuje. Ukazuje to lidem, jak se dají jednoduše mystifikovat a že není dobré věřit bez prověření...
Nenapadlo mě to až do doby, kdy sem se podíval na "cracklej" blackhole.sk a zdrojový kódy té první stránky. Nezdálo se mi, že by tam cracker psal doctype.
S tím Winem a Outlookem se mi to taky moc nezdálo.
Opravdu dobrej clanek... hodne dobrej...
Super! Dostals mě.
S tou inteligencí máš pravdu. Např. kdyby většina "Windowsaků" nepracovala normálně pod účtem administrátora, tak by Windows (2000, XP a výše) byla určitě bezpečnější.
btw, já jsem teda článku něvěřil ani chvilku asi jsem si data příliš dobře vědom ... ale i tak, těch podezřelých věcí je tam dost už od začátku ... lidem, kterým to "docvaklo" až u Outlooku, doporučuju, ať o weekendu zase po dlouhých letech vypnou počítač a vyrazí do přírody, myslímže potřebují odpočinek, takováto pouhá "konzumace" textu je imho znakem přepracování ...
.A to neni april.
...takze ja bych mel ten pocitac vypnout prinejmensim na rok
) (Jisteze april.....)
)))
Jen jsem si říkal, po skušenostech s wine, ať si to ten vir užije. Ale dovedu si představit funkční vir, založený na blbosti uživatelů. Vsaďte se, že by si někdo nainstaloval nějaký "bezva" program z rpm. Jen tomu dát řádný komentář
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.4.2004 07:48
1.4.2004 08:17
1.4.2004 15:28
1.4.2004 21:25
