Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME. Vypíchnout lze novou verzi 2026.1 přehrávače hudby Amberol (Flathub).
Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Jednou z nejlepších vlastností je její počeštění, které je na velice dobré úrovni, i když menší nedostatky by se našly. Kvalita počeštění je dána hlavně tím, že Danix vyvíjí tým z Čech právě pro české uživatele. Tím se i trochu dostáváme k tomu, k čemu je Danix určen.
Dle autorů, cituji: "Danix je plnohodnotná linuxová distribuce postavená na velkém množství aplikací s cílem dát vám svobodnou volbu při používání legálního software bez nutnosti za něj draze platit. Zveme vás do světa, který nemá omezení a kde se fantazii meze nekladou. Pomoci tohoto produktu se můžete rozvíjet všemi směry." Z toho vyplývá, že tvůrci sázejí spíše na v Linuxu nezkušené uživatele s odvahou experimentovat. Live distribuce je vhodná k pokusnému použití a na demonstraci možností a schopností Linuxu i jako desktopového operačního systému. Proto budu Danix popisovat spíše očima začínajícího "linuxáka" či spíše uživatele používajícího svá oblíbená Windows, který chce zjistit, co to vlastně ten Linux je.
Danix je doslova nabit multimédii, kancelářskými balíky, jednoduchými logickými hrami, výukovými programy a dalšími nástroji. Díky hrám a výukovým programům si mohou Danix vyzkoušet i děti.
Začnu tím, co uživatele potká jako první. A to je boot samotného Danixu. Po vložení CD do mechaniky nás pozdraví LILO s velkým logem Danixu. Zde ovšem nastaly první lapálie. Uživatel přicházející z Windows je v rozpacích - co teď? Pro něho se v pravém dolním rohu nalézá nápis [F2 Nápověda] - jak nebo kde najít nápovědu. Stiskl jsem tedy F2, ale místo slibované nápovědy se objevila oranžovo-žlutá obrazovka jen s nápisem boot: a blikajícím kurzorem. Zde vývojáři udělali patrně malou chybičku, nápověda se totiž nalézá až pod klávesou F3 a další "expertnější" popis voleb se nachází pod klávesami F4 a F5.
Chybička malá, nicméně zmate. V nápovědě jsou popsány volby bootu, je možné nastavit rozlišení framebufferu, jádro 2.4.25, nebo 2.6.x, vypnout detekci hardware (mnoha lidmi kritizovanou) a další pro typického uživatele převážně kosmetické volby. Stiskl jsem tedy Enter a bootoval bez všemožných voleb. Detekce hardware proběhla zdařile a systém naběhl rovnou do prostředí KDE (3.2.1), kde mě uvítalo startovací logo KDE s veselými tučňáky v různých pozicích. Na výběr jsou i jiné okenní manažery, WindowMaker, IceWM, TWM a můj oblíbený FluxBox.
Co se týká multimédii, zde autoři opravdu nešetřili. Pro přehrávání videa je zde množství přehrávačů: Kaboodle(1.7.1), Kaffeine(0.4.1), Noatun (2.4.1) a xine (0.9.23), chybí jen další z frontendů Totem. Celkem zde postrádám oblíbený MPlayer, který nebylo možné zakomponovat z důvodu licenčních podmínek tvůrců MPlayeru.
Pro přehrávání zvuků jsou to opět standardní nástroje KDE: JuK (2.0.1) a pro přehrávání audio CD KsCD (1.4.1). Výběr doplňuje XMMS (1.2.9). Pomocí Danixu je možné i ripnout oblíbené CD do formátu MP3. Abyste si jej pak kdykoli mohli bez hledání poslechnout, použijte program KAudioCreator (1.0).
Pokud máte zájem o přehrávání MIDI, je k dispozici opět program z KDE, Kmid (2.0). Pro záznam zvuku naleznete na CD KRec (0.5) a KRecord (1.15.1). Pokud máte dvě mechaniky (CD a xxRW), není problém ani s pálením CD pomocí K3b (0.11.90). Ani v oblasti práce s obrázky to není špatné, je zde GIMP (2.0pre4) a standardní KDE prohlížeče.
Danix je poměrně dobře připraven i pro kancelářské využití. Kromě KOffice (1.3), které se skládá z KWord (dokumenty), KSpread (tabulky), KPresenter (prezentace) a KChart (grafy), má i "konkurenční" OpenOffice.org 1.1.1, jehož součástí jsou Writer (dokumenty), Math (matematika), Calc (tabulky). V oblasti kanceláře, respektive menu v nabídce KDE, jsem objevil další malinkatou chybku, a to v přítomnosti odkazu na AbiWord, který zde není. Prohlížení dokumentů v PDF je možné přes xpdf (3.0) a GV (3.5.8).
I pro běžnou internetovou komunikaci (pošta, IRC, ICQ, news, prohlížení webu) je Danix připraven dobře. Opět stojí výbava z větší části na KDE. KMail (1.6.1) je pro psaní e-mailů přehledný a přívětivý nástroj. Pro oblíbené ICQ je zde klient Sim (0.8.3), pro IRC zase Konversation (0.14) a Xchat (2.0.7). Pro newsové a diskuzní skupiny KNode (0.7.7). Pro prohlížení www jsou připraveni nejlepší z nejlepších: Mozilla (1.6), Konqueror (3.2.1) a Links (2.1pre13). Pro připojení k internetu je zde podpora pro klasické vytáčené připojení, ISDN, ADSL a Wi-Fi, které lze přehledně konfigurovat pomocí nástroje v menu Nastavení -> Knoppix, kde jsou konfigurační nástroje např. i pro tiskárny a TV-karty.
Danix je určen i dětským uživatelům, kteří si najdou své mezi hrami, ale i v nabídce "Škola hrou", kde jsou připraveny aplikace pro procvičování jazyků, matematiky, psaní na stroji a další. Většina jich je opět z dílny KDE a je řešena opravdu ve stylu "škola hrou". Příkladem je KHangMan (1.3) alias Oběšenec z jazykové sekce, který mě jeden čas docela "chytil". Je zde i KEduca, nástroj určený vyloženě pro zkoušení a tvorbu testů.
Typické vývojové nástroje jako např. KDevelop v Danixu nejsou. Podle mě ani být nemusí a jejich absenci považuji spíše za prozíravost. Neočekává se, že experimentující uživatel Windows bude chtít pod Danixem programovat. Jsou zde ovšem nástroje pro běžného uživatele užitečnější jako například Quanta (3.2.1), editor HTML stránek. KXMLEditor (1.0.0) a UML modelář Umbrello(1.2.1) však podle mého názoru také příliš mnoho uplatnění nenajdou.
Jak bych to jen napsal, aby to bylo přesné, a přitom jsem to neřekl již několikrát? Raději zopakuji několikrát řečené. Danix je určen převážně uživatelům jiných operačních systémů, aby okusili "sílu a svobodu" operačního systému Linux. Slouží také k demonstraci multimediálního, desktopového a kancelářského nasazení. Danix spoléhá a těží hlavně z všestrannosti KDE a přidává několik ověřených aplikací (OpenOffice.org, XMMS, Mozilla a další). Pokud jste nezkušení a chcete si Linux jen vyzkoušet, je Danix pravou volbou. Pokud se vam zalíbí, máte možnost si ho nainstalovat na pevný disk.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. S tim bootovanim ze site to tak slavne neni, on umi bootovat jen tak ze se natahne jadro a initrd coz pro hafo siti ktere jedou nad nbi je docela nepouzitelne
. Navic by musel mit v sobe podporu vsech sitovek a pak by nejel uz vubec protoze ma nejake pochybne problemy s ochotou startovat kdyz je hodne velky. Kdybys tam zaroven umistil take i hodne obrazu etherbootu pro nejbeznejsi sitovky tak by to bylo mozna lepsi
.
a o jeho vyhodach snad ani nema cenu se bavit protoze je oceni kazdy kdo ho kdy aspon jednou videl
, ja treba take protoze mam xfs particie. Ale na tech problemech a geometrii trvam - napriklad na Gigabytce pro pentium 4 nevim presne typ, sorry, s jednou verzi BIOSu funguje bez problemu, s novejsi skonci s disk read error. Na MVP4ce takto skonci pokud je v mechanice CD ktere ale neni bootovatelne tak ho BIOS preskoci a startuje z disku kde to uz grub nerozchodi... Pokud v mechanice CDcko neni tak jede bez problemu, atd. tech prikladu je vice. Nerikam ze je to pravidlo nebo ze grub je uplne nefunkcni, ale je citlivejsi nez lilo ktere funguje fakt vsude, zatimco grub na nevychytanych masinach nemusi fungovat uplne dobre.
?
... aj ked mam problemy s X nenabiehaju iba ak zadam xmodule=vesa,karta ati rage,v starsej distribucii to fungovalo bez problemov a pri jadre 2.6 ostane stat na detekcii sietovky,tulip,rozbehne sa bez nodhcp,ale nefunguje siet