Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Jednou z nejlepších vlastností je její počeštění, které je na velice dobré úrovni, i když menší nedostatky by se našly. Kvalita počeštění je dána hlavně tím, že Danix vyvíjí tým z Čech právě pro české uživatele. Tím se i trochu dostáváme k tomu, k čemu je Danix určen.
Dle autorů, cituji: "Danix je plnohodnotná linuxová distribuce postavená na velkém množství aplikací s cílem dát vám svobodnou volbu při používání legálního software bez nutnosti za něj draze platit. Zveme vás do světa, který nemá omezení a kde se fantazii meze nekladou. Pomoci tohoto produktu se můžete rozvíjet všemi směry." Z toho vyplývá, že tvůrci sázejí spíše na v Linuxu nezkušené uživatele s odvahou experimentovat. Live distribuce je vhodná k pokusnému použití a na demonstraci možností a schopností Linuxu i jako desktopového operačního systému. Proto budu Danix popisovat spíše očima začínajícího "linuxáka" či spíše uživatele používajícího svá oblíbená Windows, který chce zjistit, co to vlastně ten Linux je.
Danix je doslova nabit multimédii, kancelářskými balíky, jednoduchými logickými hrami, výukovými programy a dalšími nástroji. Díky hrám a výukovým programům si mohou Danix vyzkoušet i děti.
Začnu tím, co uživatele potká jako první. A to je boot samotného Danixu. Po vložení CD do mechaniky nás pozdraví LILO s velkým logem Danixu. Zde ovšem nastaly první lapálie. Uživatel přicházející z Windows je v rozpacích - co teď? Pro něho se v pravém dolním rohu nalézá nápis [F2 Nápověda] - jak nebo kde najít nápovědu. Stiskl jsem tedy F2, ale místo slibované nápovědy se objevila oranžovo-žlutá obrazovka jen s nápisem boot: a blikajícím kurzorem. Zde vývojáři udělali patrně malou chybičku, nápověda se totiž nalézá až pod klávesou F3 a další "expertnější" popis voleb se nachází pod klávesami F4 a F5.
Chybička malá, nicméně zmate. V nápovědě jsou popsány volby bootu, je možné nastavit rozlišení framebufferu, jádro 2.4.25, nebo 2.6.x, vypnout detekci hardware (mnoha lidmi kritizovanou) a další pro typického uživatele převážně kosmetické volby. Stiskl jsem tedy Enter a bootoval bez všemožných voleb. Detekce hardware proběhla zdařile a systém naběhl rovnou do prostředí KDE (3.2.1), kde mě uvítalo startovací logo KDE s veselými tučňáky v různých pozicích. Na výběr jsou i jiné okenní manažery, WindowMaker, IceWM, TWM a můj oblíbený FluxBox.
Co se týká multimédii, zde autoři opravdu nešetřili. Pro přehrávání videa je zde množství přehrávačů: Kaboodle(1.7.1), Kaffeine(0.4.1), Noatun (2.4.1) a xine (0.9.23), chybí jen další z frontendů Totem. Celkem zde postrádám oblíbený MPlayer, který nebylo možné zakomponovat z důvodu licenčních podmínek tvůrců MPlayeru.
Pro přehrávání zvuků jsou to opět standardní nástroje KDE: JuK (2.0.1) a pro přehrávání audio CD KsCD (1.4.1). Výběr doplňuje XMMS (1.2.9). Pomocí Danixu je možné i ripnout oblíbené CD do formátu MP3. Abyste si jej pak kdykoli mohli bez hledání poslechnout, použijte program KAudioCreator (1.0).
Pokud máte zájem o přehrávání MIDI, je k dispozici opět program z KDE, Kmid (2.0). Pro záznam zvuku naleznete na CD KRec (0.5) a KRecord (1.15.1). Pokud máte dvě mechaniky (CD a xxRW), není problém ani s pálením CD pomocí K3b (0.11.90). Ani v oblasti práce s obrázky to není špatné, je zde GIMP (2.0pre4) a standardní KDE prohlížeče.
Danix je poměrně dobře připraven i pro kancelářské využití. Kromě KOffice (1.3), které se skládá z KWord (dokumenty), KSpread (tabulky), KPresenter (prezentace) a KChart (grafy), má i "konkurenční" OpenOffice.org 1.1.1, jehož součástí jsou Writer (dokumenty), Math (matematika), Calc (tabulky). V oblasti kanceláře, respektive menu v nabídce KDE, jsem objevil další malinkatou chybku, a to v přítomnosti odkazu na AbiWord, který zde není. Prohlížení dokumentů v PDF je možné přes xpdf (3.0) a GV (3.5.8).
I pro běžnou internetovou komunikaci (pošta, IRC, ICQ, news, prohlížení webu) je Danix připraven dobře. Opět stojí výbava z větší části na KDE. KMail (1.6.1) je pro psaní e-mailů přehledný a přívětivý nástroj. Pro oblíbené ICQ je zde klient Sim (0.8.3), pro IRC zase Konversation (0.14) a Xchat (2.0.7). Pro newsové a diskuzní skupiny KNode (0.7.7). Pro prohlížení www jsou připraveni nejlepší z nejlepších: Mozilla (1.6), Konqueror (3.2.1) a Links (2.1pre13). Pro připojení k internetu je zde podpora pro klasické vytáčené připojení, ISDN, ADSL a Wi-Fi, které lze přehledně konfigurovat pomocí nástroje v menu Nastavení -> Knoppix, kde jsou konfigurační nástroje např. i pro tiskárny a TV-karty.
Danix je určen i dětským uživatelům, kteří si najdou své mezi hrami, ale i v nabídce "Škola hrou", kde jsou připraveny aplikace pro procvičování jazyků, matematiky, psaní na stroji a další. Většina jich je opět z dílny KDE a je řešena opravdu ve stylu "škola hrou". Příkladem je KHangMan (1.3) alias Oběšenec z jazykové sekce, který mě jeden čas docela "chytil". Je zde i KEduca, nástroj určený vyloženě pro zkoušení a tvorbu testů.
Typické vývojové nástroje jako např. KDevelop v Danixu nejsou. Podle mě ani být nemusí a jejich absenci považuji spíše za prozíravost. Neočekává se, že experimentující uživatel Windows bude chtít pod Danixem programovat. Jsou zde ovšem nástroje pro běžného uživatele užitečnější jako například Quanta (3.2.1), editor HTML stránek. KXMLEditor (1.0.0) a UML modelář Umbrello(1.2.1) však podle mého názoru také příliš mnoho uplatnění nenajdou.
Jak bych to jen napsal, aby to bylo přesné, a přitom jsem to neřekl již několikrát? Raději zopakuji několikrát řečené. Danix je určen převážně uživatelům jiných operačních systémů, aby okusili "sílu a svobodu" operačního systému Linux. Slouží také k demonstraci multimediálního, desktopového a kancelářského nasazení. Danix spoléhá a těží hlavně z všestrannosti KDE a přidává několik ověřených aplikací (OpenOffice.org, XMMS, Mozilla a další). Pokud jste nezkušení a chcete si Linux jen vyzkoušet, je Danix pravou volbou. Pokud se vam zalíbí, máte možnost si ho nainstalovat na pevný disk.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. S tim bootovanim ze site to tak slavne neni, on umi bootovat jen tak ze se natahne jadro a initrd coz pro hafo siti ktere jedou nad nbi je docela nepouzitelne
. Navic by musel mit v sobe podporu vsech sitovek a pak by nejel uz vubec protoze ma nejake pochybne problemy s ochotou startovat kdyz je hodne velky. Kdybys tam zaroven umistil take i hodne obrazu etherbootu pro nejbeznejsi sitovky tak by to bylo mozna lepsi
.
a o jeho vyhodach snad ani nema cenu se bavit protoze je oceni kazdy kdo ho kdy aspon jednou videl
, ja treba take protoze mam xfs particie. Ale na tech problemech a geometrii trvam - napriklad na Gigabytce pro pentium 4 nevim presne typ, sorry, s jednou verzi BIOSu funguje bez problemu, s novejsi skonci s disk read error. Na MVP4ce takto skonci pokud je v mechanice CD ktere ale neni bootovatelne tak ho BIOS preskoci a startuje z disku kde to uz grub nerozchodi... Pokud v mechanice CDcko neni tak jede bez problemu, atd. tech prikladu je vice. Nerikam ze je to pravidlo nebo ze grub je uplne nefunkcni, ale je citlivejsi nez lilo ktere funguje fakt vsude, zatimco grub na nevychytanych masinach nemusi fungovat uplne dobre.
?
... aj ked mam problemy s X nenabiehaju iba ak zadam xmodule=vesa,karta ati rage,v starsej distribucii to fungovalo bez problemov a pri jadre 2.6 ostane stat na detekcii sietovky,tulip,rozbehne sa bez nodhcp,ale nefunguje siet