Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Jednou z nejlepších vlastností je její počeštění, které je na velice dobré úrovni, i když menší nedostatky by se našly. Kvalita počeštění je dána hlavně tím, že Danix vyvíjí tým z Čech právě pro české uživatele. Tím se i trochu dostáváme k tomu, k čemu je Danix určen.
Dle autorů, cituji: "Danix je plnohodnotná linuxová distribuce postavená na velkém množství aplikací s cílem dát vám svobodnou volbu při používání legálního software bez nutnosti za něj draze platit. Zveme vás do světa, který nemá omezení a kde se fantazii meze nekladou. Pomoci tohoto produktu se můžete rozvíjet všemi směry." Z toho vyplývá, že tvůrci sázejí spíše na v Linuxu nezkušené uživatele s odvahou experimentovat. Live distribuce je vhodná k pokusnému použití a na demonstraci možností a schopností Linuxu i jako desktopového operačního systému. Proto budu Danix popisovat spíše očima začínajícího "linuxáka" či spíše uživatele používajícího svá oblíbená Windows, který chce zjistit, co to vlastně ten Linux je.
Danix je doslova nabit multimédii, kancelářskými balíky, jednoduchými logickými hrami, výukovými programy a dalšími nástroji. Díky hrám a výukovým programům si mohou Danix vyzkoušet i děti.
Začnu tím, co uživatele potká jako první. A to je boot samotného Danixu. Po vložení CD do mechaniky nás pozdraví LILO s velkým logem Danixu. Zde ovšem nastaly první lapálie. Uživatel přicházející z Windows je v rozpacích - co teď? Pro něho se v pravém dolním rohu nalézá nápis [F2 Nápověda] - jak nebo kde najít nápovědu. Stiskl jsem tedy F2, ale místo slibované nápovědy se objevila oranžovo-žlutá obrazovka jen s nápisem boot: a blikajícím kurzorem. Zde vývojáři udělali patrně malou chybičku, nápověda se totiž nalézá až pod klávesou F3 a další "expertnější" popis voleb se nachází pod klávesami F4 a F5.
Chybička malá, nicméně zmate. V nápovědě jsou popsány volby bootu, je možné nastavit rozlišení framebufferu, jádro 2.4.25, nebo 2.6.x, vypnout detekci hardware (mnoha lidmi kritizovanou) a další pro typického uživatele převážně kosmetické volby. Stiskl jsem tedy Enter a bootoval bez všemožných voleb. Detekce hardware proběhla zdařile a systém naběhl rovnou do prostředí KDE (3.2.1), kde mě uvítalo startovací logo KDE s veselými tučňáky v různých pozicích. Na výběr jsou i jiné okenní manažery, WindowMaker, IceWM, TWM a můj oblíbený FluxBox.
Co se týká multimédii, zde autoři opravdu nešetřili. Pro přehrávání videa je zde množství přehrávačů: Kaboodle(1.7.1), Kaffeine(0.4.1), Noatun (2.4.1) a xine (0.9.23), chybí jen další z frontendů Totem. Celkem zde postrádám oblíbený MPlayer, který nebylo možné zakomponovat z důvodu licenčních podmínek tvůrců MPlayeru.
Pro přehrávání zvuků jsou to opět standardní nástroje KDE: JuK (2.0.1) a pro přehrávání audio CD KsCD (1.4.1). Výběr doplňuje XMMS (1.2.9). Pomocí Danixu je možné i ripnout oblíbené CD do formátu MP3. Abyste si jej pak kdykoli mohli bez hledání poslechnout, použijte program KAudioCreator (1.0).
Pokud máte zájem o přehrávání MIDI, je k dispozici opět program z KDE, Kmid (2.0). Pro záznam zvuku naleznete na CD KRec (0.5) a KRecord (1.15.1). Pokud máte dvě mechaniky (CD a xxRW), není problém ani s pálením CD pomocí K3b (0.11.90). Ani v oblasti práce s obrázky to není špatné, je zde GIMP (2.0pre4) a standardní KDE prohlížeče.
Danix je poměrně dobře připraven i pro kancelářské využití. Kromě KOffice (1.3), které se skládá z KWord (dokumenty), KSpread (tabulky), KPresenter (prezentace) a KChart (grafy), má i "konkurenční" OpenOffice.org 1.1.1, jehož součástí jsou Writer (dokumenty), Math (matematika), Calc (tabulky). V oblasti kanceláře, respektive menu v nabídce KDE, jsem objevil další malinkatou chybku, a to v přítomnosti odkazu na AbiWord, který zde není. Prohlížení dokumentů v PDF je možné přes xpdf (3.0) a GV (3.5.8).
I pro běžnou internetovou komunikaci (pošta, IRC, ICQ, news, prohlížení webu) je Danix připraven dobře. Opět stojí výbava z větší části na KDE. KMail (1.6.1) je pro psaní e-mailů přehledný a přívětivý nástroj. Pro oblíbené ICQ je zde klient Sim (0.8.3), pro IRC zase Konversation (0.14) a Xchat (2.0.7). Pro newsové a diskuzní skupiny KNode (0.7.7). Pro prohlížení www jsou připraveni nejlepší z nejlepších: Mozilla (1.6), Konqueror (3.2.1) a Links (2.1pre13). Pro připojení k internetu je zde podpora pro klasické vytáčené připojení, ISDN, ADSL a Wi-Fi, které lze přehledně konfigurovat pomocí nástroje v menu Nastavení -> Knoppix, kde jsou konfigurační nástroje např. i pro tiskárny a TV-karty.
Danix je určen i dětským uživatelům, kteří si najdou své mezi hrami, ale i v nabídce "Škola hrou", kde jsou připraveny aplikace pro procvičování jazyků, matematiky, psaní na stroji a další. Většina jich je opět z dílny KDE a je řešena opravdu ve stylu "škola hrou". Příkladem je KHangMan (1.3) alias Oběšenec z jazykové sekce, který mě jeden čas docela "chytil". Je zde i KEduca, nástroj určený vyloženě pro zkoušení a tvorbu testů.
Typické vývojové nástroje jako např. KDevelop v Danixu nejsou. Podle mě ani být nemusí a jejich absenci považuji spíše za prozíravost. Neočekává se, že experimentující uživatel Windows bude chtít pod Danixem programovat. Jsou zde ovšem nástroje pro běžného uživatele užitečnější jako například Quanta (3.2.1), editor HTML stránek. KXMLEditor (1.0.0) a UML modelář Umbrello(1.2.1) však podle mého názoru také příliš mnoho uplatnění nenajdou.
Jak bych to jen napsal, aby to bylo přesné, a přitom jsem to neřekl již několikrát? Raději zopakuji několikrát řečené. Danix je určen převážně uživatelům jiných operačních systémů, aby okusili "sílu a svobodu" operačního systému Linux. Slouží také k demonstraci multimediálního, desktopového a kancelářského nasazení. Danix spoléhá a těží hlavně z všestrannosti KDE a přidává několik ověřených aplikací (OpenOffice.org, XMMS, Mozilla a další). Pokud jste nezkušení a chcete si Linux jen vyzkoušet, je Danix pravou volbou. Pokud se vam zalíbí, máte možnost si ho nainstalovat na pevný disk.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: