Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Pro Linux existuje mnoho zdrojů informací. Spousta vlastností nebo konfiguračních nastavení není vždy intuitivní a jednoduchá. Naopak většina linuxových programů má desítky, a troufám si říci, že některé i stovky, voleb. Proto je potřeba podrobná dokumentace. Máme řadu možností, jak se k ní dostat. Především prostřednictvím internetu, v knižní podobě nebo přímo ve své nainstalované distribuci; to jsou právě manuálové stránky a návody HOWTO. Internet nemáme vždy po ruce, v knížkách není vše a často potřebujeme mít vše k hned k dispozici. Právě k tomu nám slouží manuálové stránky, o nichž si budeme povídat trochu podrobněji.
Každý "kloudný" program má svou manuálovou stránku, kde jsou popsány jeho funkce a možnosti. Každý příkaz má svou stránku, jakož i většina konfiguračních souborů. Procházení manuálové stránky je velmi jednoduché a říká se, že "man" je nejčastěji používaný příkaz v unixových systémech.
Manuálovou stránku otevřeme příkazem man. Tento krátký
příkaz vám nabídne manuál ke konkrétnímu příkazu, funkci, aplikaci, atd.
Spuštění vypadá takto:
man vim
Vypíše manuálovou stránku editoru vim. Ze začátku se zdá manuálová stránka zvláštní, ale brzy zjistíte, že je velice přehledná a většinu základních informací lze snadno časem vyčíst z první obrazovky. Nevýhodou však je, že většina man stránek je doposud v anglickém jazyce. Pracuje se na jejich počeštění a nové překlady jsou neustále přidávány. Je ovšem složité přeložit takové množství dokumentace, kterou Linux ve formě man stránek obsahuje. Tyto stránky se navíc neustále mění a rozrůstají (aktualizují s novou verzí programu), a proto bych osobně dal přednost verzi anglické, která by měla být oproti české aktuálnější.
Nutno podotknout, že i vy se můžete podílet na počeštění dalších stránek. Stačí jen zkontaktovat správce projektu, nebo se připojit k lokalizaci konkrétních aplikací.
Hned na začátku můžeme poznat, o jakou sekci manuálových stránek se
jedná. Na prvním řádku se vyskytuje toto (použijeme-li
man gzip):
GZIP(1)
To znamená, že se jedná o man page o programu gzip, patřící do sekce 1.
/dev. Hodí se nejen při programování, ale i při různých
poněkud složitějších systémových konfiguracích.*LDP - Linux dokumentační projekt, je velmi propracovaná publikace, která má ve svém třetím českém vydání více než 1 000 stránek. Podle mého názoru je jednou z nejkvalitnějších knih o Linuxu pro začátečníka i pokročilého uživatele. Kromě originální online podoby na http://www.tldp.org je dostupná zadarmo ke stažení ve formátu PDF na stránkách nakladatelství Computer Press. A to konkrétně zde: www.cpress.cz/knihy/ldp2.
Dále v manuálové stránce uvidíte část NAME. Ta obsahuje
název programu nebo jeho možné varianty a krátký, jednořádkový popis, který
stručně vystihuje jeho účel.
NAME
gzip, gunzip, zcat - compress or expand file
Teď můžeme poznat, že se jedná o program pro komprimaci a dekomprimaci souborů.
Část SYNOPSIS je mnohdy nejdůležitější. Obsahuje informace
o použití aplikace. Linuxové programy mívají řadu voleb a přepínačů a pak
spousty možných parametrů. Některé z nich jsou volitelné, jiné povinné.
SYNOPSIS
gzip [ -acdfhlLnNrtvV19] [ -S suffix] [ name ... ]
Argumenty a volby v hranatých závorkách jsou volitelné. Občas můžeme
vidět "vnořenou volitelnou volbu". Vypadá takto:
[ -x [-y] ] a znamená, že volby x
i y jsou volitelné, ale y může být zvoleno pouze
v případě, že je zvoleno x.
Řetězec suffix čeká, že bude v případě výběru volby
nahrazen nějakým tím suffixem ;). Suffix je koncovka, kterou má
výsledný zkomprimovaný program dostat. A name je stejný
případ, ale pro něj není zapotřebí parametr.
Pokud bude však mezi argumenty uvidíte rouru |, znamená to,
že jsou použitelné oba argumenty, ale vždy právě jeden (tedy nikdy ne oba
současně).
[ -x | -y]
Další část DESCRIPTION obsahuje již vyčerpávající popis
aplikace a jejích vlastností.
V části OPTIONS je popis všech parametrů a vůbec všeho, co
program může přebírat, je zde uvedeno - i více možností zadávání parametrů.
Např. tyto dva zápisy jsou ekvivalentní:
-f
--force
Dále může být několik nepovinných částí, které se mohou u různých man stránek lišit. Často obsahují ukázky použití a další informace.
Poté je zde část SEE ALSO, která obsahuje seznam
souvisejících manuálových stránek. Často je budete prohledávat, když v
právě čtené nenajdete to, co zrovna potřebujete.
V sekci AUTHOR se dozvíme něco o autorovi, případně i o
překladateli.
Ke konci, v sekci BUGS, najdete popis známých chyb.
q.Page Up a Page Down skáčí,
jak jinak, o obrazovku nahoru a dolu./ umožňuje vyhledávat. Na další nalezený výskyt přeskočíte
stisknutím n.V dolní části obrazovky se nám ukazuje rozsah řádků, který je
zobrazován (lines 1 - 49). Pro pohyb po
jednotlivých řádcích nahoru a dolu je nutné mít nainstalovaný program
less.
Pro čtení manuálových stránek v X (v grafickém rozhraní, správci oken) se dá použít program xman, který vám otevře malé okénko s nabídkou. V něm klikneme na manual page a v menu již můžeme přepínat přímo mezi sekcemi manuálových stránek.
K vyhledání manuálových stránek můžeme použít příkaz
apropos. Jedná se o program, který prohledává názvy a popisy
manuálových stránek. Hledá klíčové slovo (i regulární výraz), a pokud není
nalezeno, vypíše xyz: Nothing to appropriate a
skončí. Je-li úspěšný, vypíše výsledek. apropos se hodí, neznáme-li název
aplikace pro něco, co potřebujeme udělat - vypíše nám možnosti. Pokud
vypsaný program neznáme, měli bychom si prostudovat jeho manuálové
stránky před tím, než ho použijeme metodou pokusu a omylu. To by mohla být
veliká chyba, protože spousta příkazů je při špatném užití
destruktivní.
Při hledání máme k dispozici ještě příkaz whatis, který
také zachází s databází whatis. Rozdíl od apropos je ten, že
whatis vyhledává pouze v názvech manuálových
stránek.
Například:
apropos ncurses alsamixer (1) - soundcard mixer for ALSA soundcard driver, with ncurses interface ncurses (3x) - CRT screen handling and optimization package whatis ncurses ncurses (3x) - CRT screen handling and optimization package
Pokud hledáme pouze konkrétní parametr ke konkrétní aplikaci, můžeme využít jedné z možností unixového systému. Použijeme tzv. rouru.
man man | grep Executable
Jak to funguje? Výstup z příkazu man man je pomocí
roury | poslán ke zpracování programu grep. Tento
program prochází vstupní text a vrací řádky obsahující zadaný výraz. Pokud
chceme zobrazit i řádky následující po řádku s výskytem výrazu, použijeme
přepínač -An, kde n je počet řádků,
které se mají po výsledku vypsat:
man xyz | grep -A 15 něco
Naopak, chceme-li vypsat řádky výše od výsledku hledání, použijeme
přepínač -B. Tyto parametry lze použít současně.
Doufám, že vám tento článek pomohl a dozvěděli jste se něco nového, zajímavého a užitečného.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:

LANG=C man wget
/usr/share/man/cs:/usr/share/man:/usr/X11R6/man/cs:/usr/X11R6/man [ivok@zero ivok]$ LANG= man -w /usr/share/man/cs:/usr/share/man:/usr/X11R6/man/cs:/usr/X11R6/man [ivok@zero ivok]$ LC_ALL= man -w /usr/share/man:/usr/share/man/cs:/usr/X11R6/man:/usr/X11R6/man/cs [ivok@zero ivok]$ LC_ALL=C man -w /usr/share/man/cs:/usr/share/man:/usr/X11R6/man/cs:/usr/X11R6/man [ivok@zero ivok]$ LANG=C man -w /usr/share/man/cs:/usr/share/man:/usr/X11R6/man/cs:/usr/X11R6/man
man -Tps cosi|lprJá myslel, že tenhle článek byl o tom jak číst man stránky a taky o tom, že je to dobré. Než se blbě zeptám tak si přečtu man. Tak třeba
man man.
man man | grep SEEnic nenajde, i když nadpis SEE ALSO v manálové stránce je. Je to kvůli tomu, že zvýraznění je dělané tak, že ve stránce je znak, pak backspace a pak znovu tentýž znak. Víte někdo jak to odstranit jednodušeji než
sed 's/.'`echo -e '\b'`'//g'?
)