Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
I v dnešní době počítačových sítí je telefonní spojení věcí životně důležitou, a proto se žádný větší podnik bez telefonní ústředny neobejde a nelze očekávat, že by se bez ní v nejbližší době obešel.
Ne každý je ovšem schopen si pořídit Cisco Call Manager v ceně pár set tisíc korun nebo jiná (stejně drahá) komerční řešení.
Naštěstí se není čeho bát a pro každého schopnějšího "linuxáka" je tu i další alternativa - postavit spolehlivou ústřednu na tom, co už dobře ovládá - na Linuxu
Co požadujeme od ústředny pro středně velký podnik?
Poznámka: Podpora Skypu by jistě byla velmi atraktivní, bohužel je Skype uzavřený protokol a jako takový nemůže být podporován žádným otevřeným softwarem - tedy ani Asteriskem. Pokud Skype opravdu chcete zprovoznit s Asteriskem, tak to sice jde, ale není to žádné elegantní řešení.
Co budeme potřebovat?
Tedy především budeme potřebovat nějaké to "železo". Při výběru hardwaru do značné míry záleží na tom, co všechno budeme od ústředny chtít. Bohužel neexistuje žádná univerzální rada, jaké PC pořídit. Je zde ale pár dobrých doporučení:
Příklad: Pro firmu s 30 zaměstnanci jsem zakoupil Dell PE830 s 1GB RAM, v ústředně mám 1× Digium TDM400 se čtyřmi analogovými linkami a 1× Digium TE210P se dvěma linkami ISDN PRI a nemám nejmenší problém.
Software:
Asterisk si rozumí prakticky s jakýmkoli Linuxem - nicméně pokud jste líní (jako občas já), tak nejméně problémů budete mít s Red Hatem (doporučil bych RHEL 4.0 WS). Máte-li k dispozici zdrojové kódy k jádru a kompilátor, máte vyhráno. Asterisk poběží na 32bitových i 64bitových strojích nativně a bez problémů.
Samotný software Asterisk stáhneme na stránkách projektu. Pokud budete instalovat telefonní karty, nezapomeňte též stáhnout zaptel ovladače a libpri - budete je potřebovat. Instalace (v pořadí libpri, zaptel a nakonec asterisk) probíhá klasicky kombinací:
make make install
Pokud provádíte novou instalaci Asterisku, doporučuji také nainstalovat příklady konfigurace a instalujete-li na Red Hat, také startovací skript:
make samples make config
V druhém dílu tohoto seriálu si popíšeme detailněji, jak Asterisk nakonfigurovat, a ukážeme si též příklady číslovacího plánu. Vyčerpávající popis instalace a konfigurace Asterisku je pak k nahlédnutí ve skvělé knize Asterisk - The Future of Telephony, kterou bych doporučil k pročtení každému, kdo to s Asteriskem myslí vážně.
Jak už jsem říkal v úvodu - používáme standardní Ethernet síť, která je sdílená s počítači. Zde tedy nenarazíme na nic zvláštního - pár zásad však platí:
Jakýkoli VoIP telefon podporující výše uvedené standardy vyhoví. Osobně bych, pro skvělý poměr cena/výkon, doporučil Grandstream GXP-2000.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na Mestkem urade Domazlice ji maji...zhruba od leta. Asi jsou prvni v CR.
:%s/Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.263, Cisco Skinny, IAX,...)./Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.323, Cisco Skinny, IAX,...)./
Asterix je jiste zajimave reseni pro velmi male skupinky lidi, ci nekomercni subjekty typu FreeNet, ale uvadite-li firmu s 30 lidmi, tak nasazeni Cisco Call manageru Express by bylo na zvazeni, protoze by asi nevychazelo nejak extremne draz.
Nase firma pred nedavnem resila situaci, kdy jsme se rozhodovali mezi "klasickou" digitalni ustrednou a Cisco resenim. Ted mame dva mesice Cisco a nemuzeme si stezovat. Sprava jednoducha, udrzba temer neni potreba.
Bylo by mozne udelat nejaky velmi hruby cenovy odhad, na kolik vychazi v clanku zminovane reseni tj. VoIP ustredna zalozena na Asterixu s 30 uzivateli?
btw, jednoportova E1 pro ci$co (VWIC2-1MFT-T1/E1) stoji $1.300,- k tomu prislusny pocet DSP (PVDM2-32) za $1600,-, takze to uz jsme na $2.900 jen za E1 voice interface pro ci$co, stale jeste tvrdis, jak je ci$co vyhodny? ne, ne od ci$ca rozhodne neocekavej nic levneho, ani prilis flexibilniho.
> Co jsem se dival na web, tak PRI karta doporucovana v clanku stoji kolem 1000 USD
, neni problem se treba domluvit na externi sprave.
) směrovala ven dle zadaných pravidel. Dále není problém udělat LCR tak aby mobily šly třeba přes jednoho operátora a pevná síť přes jiného, opět máme přeci jasně definované mobilní nebo pevné číslo. A mezinárodní hovory se zase poznají, že mají 00 na začátku.
Zkrátka a dobře, doba prefixů je myslím dávno pryč a navíc, nemusíme učit každého ve firmě, že ven se volá přes 0, ale mobily přes 9 a podobně, ne?
Já osobně doma si místně volám přes tři čísla a ven klasicky bez prefixu a funguje to krásně.
Beha to na celkem standardizovanych protokolech (dnes asi nejvice SIP, IAX2 spise jen mezi asterisky, H.323 je na ustupu...), takze bezpecnost vyplyva z designu daneho protokolu.
Nezkousel jsem zachytavat datovy RTP stream, ale kazdopadne sip signalizace jsou normalni textove zpravy a ty se zachytavat daji (je v nich videt jake cislo se vola...)
2. I v případě připojení přes ISP, který sám doručí hovory do PSTN, je možné udělat záložní připojení.
Oba způsoby lze samozřejmě kombinovat. Vše je věc vhodného designu v závislosti na požadavcích zákazníka.