Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
I v dnešní době počítačových sítí je telefonní spojení věcí životně důležitou, a proto se žádný větší podnik bez telefonní ústředny neobejde a nelze očekávat, že by se bez ní v nejbližší době obešel.
Ne každý je ovšem schopen si pořídit Cisco Call Manager v ceně pár set tisíc korun nebo jiná (stejně drahá) komerční řešení.
Naštěstí se není čeho bát a pro každého schopnějšího "linuxáka" je tu i další alternativa - postavit spolehlivou ústřednu na tom, co už dobře ovládá - na Linuxu
Co požadujeme od ústředny pro středně velký podnik?
Poznámka: Podpora Skypu by jistě byla velmi atraktivní, bohužel je Skype uzavřený protokol a jako takový nemůže být podporován žádným otevřeným softwarem - tedy ani Asteriskem. Pokud Skype opravdu chcete zprovoznit s Asteriskem, tak to sice jde, ale není to žádné elegantní řešení.
Co budeme potřebovat?
Tedy především budeme potřebovat nějaké to "železo". Při výběru hardwaru do značné míry záleží na tom, co všechno budeme od ústředny chtít. Bohužel neexistuje žádná univerzální rada, jaké PC pořídit. Je zde ale pár dobrých doporučení:
Příklad: Pro firmu s 30 zaměstnanci jsem zakoupil Dell PE830 s 1GB RAM, v ústředně mám 1× Digium TDM400 se čtyřmi analogovými linkami a 1× Digium TE210P se dvěma linkami ISDN PRI a nemám nejmenší problém.
Software:
Asterisk si rozumí prakticky s jakýmkoli Linuxem - nicméně pokud jste líní (jako občas já), tak nejméně problémů budete mít s Red Hatem (doporučil bych RHEL 4.0 WS). Máte-li k dispozici zdrojové kódy k jádru a kompilátor, máte vyhráno. Asterisk poběží na 32bitových i 64bitových strojích nativně a bez problémů.
Samotný software Asterisk stáhneme na stránkách projektu. Pokud budete instalovat telefonní karty, nezapomeňte též stáhnout zaptel ovladače a libpri - budete je potřebovat. Instalace (v pořadí libpri, zaptel a nakonec asterisk) probíhá klasicky kombinací:
make make install
Pokud provádíte novou instalaci Asterisku, doporučuji také nainstalovat příklady konfigurace a instalujete-li na Red Hat, také startovací skript:
make samples make config
V druhém dílu tohoto seriálu si popíšeme detailněji, jak Asterisk nakonfigurovat, a ukážeme si též příklady číslovacího plánu. Vyčerpávající popis instalace a konfigurace Asterisku je pak k nahlédnutí ve skvělé knize Asterisk - The Future of Telephony, kterou bych doporučil k pročtení každému, kdo to s Asteriskem myslí vážně.
Jak už jsem říkal v úvodu - používáme standardní Ethernet síť, která je sdílená s počítači. Zde tedy nenarazíme na nic zvláštního - pár zásad však platí:
Jakýkoli VoIP telefon podporující výše uvedené standardy vyhoví. Osobně bych, pro skvělý poměr cena/výkon, doporučil Grandstream GXP-2000.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na Mestkem urade Domazlice ji maji...zhruba od leta. Asi jsou prvni v CR.
:%s/Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.263, Cisco Skinny, IAX,...)./Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.323, Cisco Skinny, IAX,...)./
Asterix je jiste zajimave reseni pro velmi male skupinky lidi, ci nekomercni subjekty typu FreeNet, ale uvadite-li firmu s 30 lidmi, tak nasazeni Cisco Call manageru Express by bylo na zvazeni, protoze by asi nevychazelo nejak extremne draz.
Nase firma pred nedavnem resila situaci, kdy jsme se rozhodovali mezi "klasickou" digitalni ustrednou a Cisco resenim. Ted mame dva mesice Cisco a nemuzeme si stezovat. Sprava jednoducha, udrzba temer neni potreba.
Bylo by mozne udelat nejaky velmi hruby cenovy odhad, na kolik vychazi v clanku zminovane reseni tj. VoIP ustredna zalozena na Asterixu s 30 uzivateli?
btw, jednoportova E1 pro ci$co (VWIC2-1MFT-T1/E1) stoji $1.300,- k tomu prislusny pocet DSP (PVDM2-32) za $1600,-, takze to uz jsme na $2.900 jen za E1 voice interface pro ci$co, stale jeste tvrdis, jak je ci$co vyhodny? ne, ne od ci$ca rozhodne neocekavej nic levneho, ani prilis flexibilniho.
> Co jsem se dival na web, tak PRI karta doporucovana v clanku stoji kolem 1000 USD
, neni problem se treba domluvit na externi sprave.
) směrovala ven dle zadaných pravidel. Dále není problém udělat LCR tak aby mobily šly třeba přes jednoho operátora a pevná síť přes jiného, opět máme přeci jasně definované mobilní nebo pevné číslo. A mezinárodní hovory se zase poznají, že mají 00 na začátku.
Zkrátka a dobře, doba prefixů je myslím dávno pryč a navíc, nemusíme učit každého ve firmě, že ven se volá přes 0, ale mobily přes 9 a podobně, ne?
Já osobně doma si místně volám přes tři čísla a ven klasicky bez prefixu a funguje to krásně.
Beha to na celkem standardizovanych protokolech (dnes asi nejvice SIP, IAX2 spise jen mezi asterisky, H.323 je na ustupu...), takze bezpecnost vyplyva z designu daneho protokolu.
Nezkousel jsem zachytavat datovy RTP stream, ale kazdopadne sip signalizace jsou normalni textove zpravy a ty se zachytavat daji (je v nich videt jake cislo se vola...)
2. I v případě připojení přes ISP, který sám doručí hovory do PSTN, je možné udělat záložní připojení.
Oba způsoby lze samozřejmě kombinovat. Vše je věc vhodného designu v závislosti na požadavcích zákazníka.