Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Problematika nevyžádaných mailů, případně rovnou obsahujících nějaký typ viru, neztrácí na aktuálnosti, spíše naopak. Dnes bych vás rád seznámil s jednou z možností obrany. Jak poznáte dále, není to sice možnost ideální (taková prostě neexistuje), leč z mnou prozkoumaných mě zaujala nejvíce, a sám ji již několik měsíců úspěšně používám. Jde o projekt jménem MessageWall, který je krátce charakterizovatelný slovy 'SMTP proxy'.
MessageWall se spustí jako démon, naslouchající na konkrétní síťové adrese (konfigurační volba 'listen_ip'), a to na standardním SMTP portu 25. Současně otevře několik spojení s cílovým MTA (dáno konfigurační volbou 'backend_ip'). Tento cílový MTA může běžet jak na libovolném dalším dostupném stroji (například již v lokální síti), tak přímo na stroji s MessageWallem. Stačí ho jen nakonfigurovat, aby naslouchal na příslušné adrese a portu (v mém případě je to např. Postfix naslouchající pouze na 127.0.0.1:25). MessageWall sám není MTA a nedělá nic jiného, než že veškerá spojení transparentně (téměř) přesměrovává na cílový (backend) MTA. Nároky na kladené MTA nejsou nikterak velké a vyhoví jim prakticky každý běžný/moderní MTA (Sendmail, Postfix, qmail).
Jak jsem již zmínil v závorce výše, ona zmíněná transparentnost není zdaleka stoprocentní, ale to je právě to, co se od programu očekává. Každý přicházející či procházející mail je kontrolován široce konfigurovatelnou sadou pravidel. Pokud mail pravidlům z nějakého důvodu nevyhoví, je odmítnut již na úrovni SMTP spojení, v případě nevhodné přílohy je možné tuto odstranit. V ideálním případě se tedy u nevyžádaného mailu vlastně nepřenese více, než úvodní sekvence SMTP povelů a odpovědí. Úplný seznam dostupných kontrol je k dispozici na domovské stránce projektu, pro účely tohoto článku vybírám následující:
Pro doplnění: mezi další vlastnosti patří například podpora SMTP autentizace a SSL/TLS spojení, a to jak ze strany klientů, tak s cílovým (backend) serverem.
Kompilace a instalace výjimečně není zcela triviální posloupností
./configure; make; make install, tím ale nechci říci, že je
složitá. Její podrobný popis je k dispozici na domovské stránce projektu,
zde provedu jen lehký nástin, abyste věděli, co vás čeká.
Nejprve je třeba zkompilovat a nainstalovat podpůrné knihovny
'firestring'a 'firedns'. Obě jsou dostupné rovněž na webu MessageWallu a v
jejich případě vystačíte s klasickou posloupností ./configure; make;
make install. Standardně se instalují do adresáře
/usr/local/lib, takže je vhodné zkontrolovat přítomnost tohoto
adresáře v /etc/ld.so.conf a poté spustit
ldconfig. Autoři ještě doporučují instalaci 'daemontools'
(slouží, jak název napovídá, pro usnadnění práce s démony - nepoužil jsem)
a knihovny 'OpenSSL'.
Nyní již k instalaci vlastního MessageWallu. Začnete opět klasickým
./configure; make; make install. Poté však musíte udělat
několik manuálních kroků. Konkrétně to znamená nakopírovat profily
(předpřipravené seznamy filtrovacích pravidel) do příslušného adresáře a
podobně nakopírovat soubor s virovými signaturami. V neposlední řadě je
třeba vytvořit dva uživatele a dvě skupiny a připravit jim jejich domovské
adresáře (MessageWall neběží pod rootem a běží v chroot prostředí). Tím je
instalace hotova.
Hlavní konfigurační soubor MessageWallu je standardně
/usr/local/etc/messagewall.conf. Tento je dobře okomentován,
takže by s nastavením neměl být vážnější problém. V mém případě jsem musel
téměř všechny konfigurační položky odkomentovat, protože se MessageWall
odmítal spustit a tvářil se, že nezná default hodnoty. Důležité je
správně nastavit položky 'listen_ip' a 'domain', případně 'backed_ip', u
zbytku se dá vesměs vystačit s default nastavením.
Ve výše zmíněném konfiguračním souboru je, mimo jiné, definován výchozí profil (seznam filtrovacích pravidel) a odkazy na další konfigurační soubory, umístěné v rootu chroot prostředí. Konkrétně jsou to například soubor 'special_users', kde jsou definovány adresy a profily uživatelů s jiným než výchozím profilem a nebo soubor 'relay_ips' se seznamem IP adres, které mají povolen relay.
Soubor profilu vypadá například takto (profil Medium, který je po instalaci jako defaultní):
reject_score=1
dnsbl=1,list.dsbl.org
dnsbl=1,bl.spamcop.net
rmx_required=1,1
filename_reject=1,.exe
filename_reject=1,.pif
filename_reject=1,.scr
filename_reject=1,.vbs
filename_reject=1,.bat
filename_reject=1,.com
filename_reject=1,.shs
filename_reject=1,.wsc
header_rejecti=1,Precedence:junk
header_rejecti=1,X-Mailer:Microsoft CDO
header_rejecti=1,X-Mailer:eGroups Message Poster
header_rejecti=1,X-Mailer:Delphi Mailing System
header_rejecti=1,X-Mailer:diffondi
header_rejecti=1,X-Mailer:RoryMAILER
header_rejecti=1,X-Mailer:GreenRider
header_rejecti=1,X-Mailer:GoldMine
header_rejecti=1,X-Mailer:MailPro
header_rejecti=1,X-Mailer:charset(89)
header_rejecti=1,X-Mailer:MailWorkZ
header_rejecti=1,X-Mailer:bulk
virus_scan=1,virus.patterns
První řádek definuje celkové maximální 'skóre', při jehož dosažení bude mail odmítnut, další řádky jsou pak již jednotlivá filtrační pravidla. První parametr každého pravidla (za rovnítkem) je opět 'skóre', tentokrát to, o které se celkové 'skóre' zvýší při 'pozitivním nálezu'. V konkrétním případě to znamená, že bude odmítnut každý mail, který neprojde byť jen jediným pravidlem.
Před spuštěním je nutné si uvědomit, že musíte mít volný SMTP port 25 na 'listen_ip' adrese, aby se na něj MessageWall mohl 'bindnout'. Prakticky to znamená odsunout případný běžící MTA na jinou adresu. Prvotní spuštění je pak vhodné udělat prostým zavoláním binárky z příkazové řádky, protože se z probíhajícího výpisu okamžitě dozvíte, co se děje, a tedy i případné problémy. Pokud se daří MessageWall spustit, stačí se již jen postarat o jeho pravidelné spouštění při startu serveru. Autoři k tomu doporučují výše zmíněné 'daemontools', já si do svých startovacích scriptů prostě přidal:
/usr/local/bin/messagewall 2>&1 | logger -p local0.notice &
(předtím jsem ovšem patřičně upravil /etc/syslog.conf a
doplnil konfiguraci rotace logů).
Jak jsem již zmínil na začátku, ideální tento systém není. Během několikaměsíčního provozu jsem narazil na pár věcí, na které bych rád případné zájemce o provoz upozornil.
První nepříjemností je, že MessageWall je ochoten přijmout jednotlivý mail pouze pro jediného příjemce. Pokud je mail adresován více příjemcům, musí se jeho přenos pro každého z nich znovu opakovat. Prakticky to vypadá takto:
220 domena.cz MessageWall 1.0.8 (You may not relay)
MAIL FROM:<nekdo@nekde.cz>
250 MessageWall: OK
RCPT TO:<prvni@domena.cz>
250 MessageWall: OK
RCPT TO:<druhy@domena.cz>
452 MessageWall: SMTP/TEMPORARY: One recipient per message from external
hosts, please
Nyní záleží na odesílajícím serveru, jak se zachová. Naprostá většina serverů zareaguje správně, dokončí přenos, a po chvíli vyvolá nové spojení pro dalšího příjemce. Bohužel jsem však v logu našel i případ serveru, který okamžitě po chybě '452' spojení ukončil a vyvolal nové. Toto nové spojení však ihned znovu se stejnou chybou skončilo a tento kolotoč se neustále opakoval mnoho hodin (nakonec jsem zmíněnému serveru zatnul tipec díky iptables)...
Toto nepříjemné chování MessageWallu je jen zdánlivě nelogické. Důvodem je to, že každý jednotlivý cílový adresát může mít zcela jiný soubor filtračních pravidel. Pro některé z nich může být jeden konkrétní mail 'závadný', pro jiné naopak. Protože se však vyhodnocování děje již během SMTP přenosu a ne až po jeho ukončení, zvolili autoři programu toto řešení.
Logickým důsledkem je prodloužení doby potřebné k doručení jednotlivého mailu všem adresátům, a především pak navýšení zátěže linky. Oblíbené 'odeslání pětimegabajtového filmečku všem lidem z adresáře' pak může v případě více adresátů ve vaší doméně dramaticky zvýšit přenášený objem dat. Je na každém z vás odhadnout nebo vysledovat, kolik takových mailů chodí a jak moc je pro nás toto chování nepříjemné a podle toho rozhodnout o (ne)nasazení MessageWallu.
Zatímco na předchozí nepříjemnost jsem narazil již při počátečním testování, na druhou jsem narazil až během provozu. Jedná se o nastavení omezení velikosti jednotlivého mailu. Při prvotní konfiguraci jsem tuto velikost nastavil na standard používaný v naší společnosti, totiž 4MB. Později jsem si při prohlížení MRTG grafu zátěže naší linky všiml náhle se objevivších podivně pravidelných 'pahorků'. Po chvilce pátrání jsem viníka našel v MessageWallu, konkrétně to vypadalo nějak takto:
220 domena.cz MessageWall 0.9.36 (You may not relay)
EHLO foo
250-MessageWall: Hello
250-PIPELINING
250-8BITMIME
250 SIZE 4194304
MAIL FROM:<nekdo@nekde.cz> SIZE=5000000
250 MessageWall: OK
RCPT TO:<nekdo@domena.cz>
250 MessageWall: OK
Přenos mailu se normálně spustil a po přenesení 4MB skončil s chybou. Po asi čtvrthodinové odmlce vzdálený server znovu navázal spojení a situace se opakovala. A to opět mnoho dlouhých hodin...
Logické by bylo, že pokud MessageWall v odpovědi na EHLO specifikuje
maximální velikost (zde 250 SIZE 4194304), vzdálený server
by v případě delšího mailu vůbec neměl pokračovat. Pokud už pokračuje, měl
by ho MessageWall odmítnout ihned poté, co nepřípustnou velikost sám
vyspecifikuje (zde MAIL FROM:<nekdo@nekde.cz>
SIZE=5000000). Bohužel toto se neděje a po důkladném pátrání v RFC
jsem zjistil, že se zmíněnou situací není vůbec počítáno. Po dotazu u
autorů MessageWallu mi byly mé závěry potvrzeny, leč bez náznaku řešení.
Situaci jsem dočasně vyřešil zvýšením limitu velikosti mailu, v případě
potřeby si však v budoucnu hodlám opravit zdrojový kód k obrazu svému.
Nemám závěry rád, a proto nechť si z výše poskytnutých informací udělá každý svůj závěr sám. Já osobně však MessageWall (kromě řešení dvou výše zmíněných nepříjemností) používám k téměř plné spokojenosti...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: