Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
U každé distribuce Ubuntu je již tradicí vybrat vedle číselného označení také název podle některého roztomilého zvířátka. Tentokráte je jím Fret kočičí, podle Wikipedia drobná samotářská noční šelma z čeledi medvídkovitých. Jinak se jedná o zhruba kilogram vážícího všežravce, který s kočkou nemá nic společného. Žije ve střední a západní části Spojených států a Mexika.
A teď už trochu vážněji k novému Ubuntu. Vydání 13.04 je první nové, u kterého se zkracuje doba podpory na pouhých 9 měsíců! To znamená, že pokud budete chtít používat podporovaný systém, budete muset updatovat buď každý půl rok. Anebo neupdatovat a využívat jen LTS (long term support), které vychází každé dva roky. Navíc si nově „mezi-vydání“ distribucí nepořídíte od Canonicalu na médiích, i když to snad nikoho trápit nemusí.
Přitom právě vydání 13.04 bylo po několik měsíců rádo diskutovaným tématem s ohledem na možné spekulace. Vydávání déle podporovaného Ubuntu dvakrát do roka znamená pro Canonical vyšší výdaje. Současné řešení ale není tak úplným řešením, protože podpora na několik měsíců je opravdu málo a motivace mnoha uživatelů updatovat kvůli jen několika mála úpravám a vylepšením nebude kdovíjaká.
Příchod 13.04 znamená také malé dvouleté výročí pro dvojici Ubuntu a Unity. Distribuce už využívá oficiálně tuto grafickou nadstavbu, respektive upravené prostředí, dva roky. Jinak staví na GNOME 3.6.3 a na novější GNOME 3.8 si budou muset uživatelé počkat do podzimu.
GNOME verze 3.6 používá také distribuce Ubuntu GNOME, která se navíc stává oficiální odnoží Ubuntu. Připomeňme, že první neoficiální vydání vyšlo teprve nedávno společně s Ubuntu 12.10. Ubuntu GNOME využívá, staví na GNOME Shell a dává uživatelům případnou alternativu k Unity. Vedle toho samozřejmě vychází bez oficiální podpory, ale s podporou komunity, Kubuntu s prostředím KDE 4.10 a Xubuntu 4.10.
Jinak běží nové Ubuntu na linuxovém jádru verze 3.8 oproti 3.5 na Ubuntu 12.10. Vylepšení by se proto měla dotknout napájení a lepší podpoře ovladačů grafických karet a to jak svobodných ovladačů, tak těch proprietárních. Přitom tomu není tak dávno, kdy linuxový vývojář Greg Kroah-Hartman označil verzi kernelu 3.8 za krátkodobou záležitost. Bude proto velmi zajímavé, jak se s tím popasují vzhledem k dvouletým vydáním LTS u Canonicalu…
Každé vydání Ubuntu přináší pravidelně novější verze aplikací, než ta předchozí. První aplikací, které si přitom uživatelé všimnou, je správce souborů Nautilus. Tentokráte už ve své novější a často kritizované verzi. Vyniká zejména svou jednoduchostí, na čemž ovšem není nic špatného a každý si nakonec může nainstalovat jakéhokoliv jiného souborového správce.
O kancelářskou práci se postará sada LibreOffice ve verzi 4.0.2. Vedle vylepšeného vzhledu aplikace mělo dojít i na zrychlení otevírání větších tabulek a vykreslování obrázků. Snad nejzajímavější změnou je ovládání prezentace pomocí aplikace určené pro Android – tedy ovládání chytrého telefonu.
Příjemnou změnou je přítomnost aktuální verze Mozilla Firefox 20. Uživatelé proto nemusí updatovat aplikaci hned po instalaci systému. Přitom není třeba dlouze připomínat, že internetový prohlížeč patří mezi vůbec nejpoužívanější aplikace.
Z dalších změn lze zmínit třeba odebrání pluginu pro nákup hudby z přehrávače Rhytmbox. Tlak uživatelů byl asi natolik velký, že to jinak nešlo.
Ubuntu jde opět cestou malých, leč pro zajímavých a přínosných vylepšení. Do horní lišty přibylo jakési synchronizační menu, ve kterém jsou všechna nastavení služeb a možnost je jednoduše vypnout nebo naopak zapnout podobně jako ve vlastní aplikaci Online Accounts. Bohužel prozatím tuto integrovanou funkci podporuje jen několik málo služeb počínaje samozřejmě vlastním cloudem Ubuntu One. Stejným způsobem může uživatel zapínat a vypínat i „hardwarová“ připojení.
Kus práce udělali vývojáři na nabídce Dash. Asi nejpříjemnější je „blbuvzdorné“ vyhledávání, kdy uživatel nemusí zadat úplně správně název aplikace nebo souboru – systém jej domyslí a opraví podobně, jako když něco zadáte špatně do vyhledávače Google. Dále byly lépe integrovány sociální sítě, byť v tomto případě si jeden říká, zda už to s tou integrací trochu nepřehánějí.
Nově můžete také přepínat mezi více otevřenými okny třeba webového prohlížeče. Stačí po levé straně najet na menu Unity a rolovat myší. Pak už se objevují v prostředí jednotlivá okna podle toho, zda rolujete nahoru anebo dolu. A jakmile zastavíte rolování, aktuální okno zůstane nejvýše.
Prostředí Unity nyní nově umožňuje rychlé přichytáván oken aplikace, v angličtině Window Snap. Jedná se prostě o to, že přichycením za určitý okraj obrazovky je nabídnuto zvětšení aplikace buď na půlku plochy, nebo na celou ploch a po puštění kurzoru se tomu tak stane. Něco takového kromě řady jiných desktopových prostředí pro Linux využívají taktéž komerční Windows 7 od Microsoftu.
Samozřejmě je změn mnohem více, byť jsou často jen kosmetické. Prostředí na výkonném počítači působí velmi plynulým dojmem. Design zůstává velmi čistý a přibylo také čtrnáct nových a na první pohled hezkých pozadí. Hodně zajímavé jsou velké ikony při odhlášení.
Všechny důležité inovace ostatně krásně popisuje video z OMG! UBUNTU!
Už se z toho stává skoro tradice, ale ani další „mezi-vydání“ nepřináší žádné revoluční změny. Oproti předchozímu vydání už nevyvolává takovou vlnu kritiky nad integrací komerčních služeb a změny jsou spíše menší, i když příjemné.
Přechod na nové Ubuntu 13.04 proto nelze jasně doporučit, pokud nechcete jít hned s vývojem, nepřipadají vám vylepšení natolik významná a jste spokojeni s některým z dřívějších vydání. Ostatně tak je to u Ubuntu vždy. Tentokráte jsou úvahy ztíženy ještě sníženou dobou podpory a hlavně – blížícím se vydáním s dlouhodobou podporou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
o kterém jsem se bolestně přesvědčil...
Totiž v případě ža vlastníte starší notebook s již nepodporovanou ATI grafikou (v mém případě ATI HD3450).
ATI HD3450LOL
sudo add-apt-repository ppa:makson96/fglrxsudo apt-get updatesudo apt-get upgradesudo apt-get install fglrx-legacysudo apt-get install fglrx-legacyto u AMD rozhodně moc přívětivé neníProc konkretne?
že se uživatelé ocitnou v příkazové řádce bez grafiky a maj smůluJedne se predevsim o to jak to zabali distribuce, jak to otestuje a jak ma udelane/integrovane nastroje jako dracut.
Hlavičky vývojářů nedokáží pochopit, že někdo může chtít, například, soubor před otevřením přejmenovat a nechce se zdržovat spouštěním dalšího programu.
Jinak ten článek je fajn a nemám proti němu ani zbla.
No tak si to vypniNemůžu si to vypnout, protože to nepoužívám, používat nebudu. Vadí mi to pouze ze zásady, že si nějaký SW toto dovolí.
narozdíl od proprietárních systémůNemyslel jsem si, že někdy budu obhajovat M$, ale on nic takového zrůdného nemá. Myslím to, aby špicloval a špehoval kdo a jak co píše do Bingu.
V prohlížeči ti nevadí ...Které? Google? Ano špehuje, jen když mu to povolíš (webová historie apod.), kdo další? Možná nějaké sračkoidní servery s reklamou a proto používám jak AdBlock, NoScript, FlashBlock.
Google špehuje. Na tom má založen svůj princip fungování. Pokud ho začneš blokovat, tak začne řvát, ať mu to zase povolíš.
Těch společností, co Tě sledují je běžně 3-4 naráz. Zkus si nainstalovat nějaký doplněk a sledovat, co se Ti děje v prohlížeči. Adblock blokuje jen zobrazování reklam odněkud, pokud to má v listě. No skript jen zakazuje skripty. Flashblock opět jen na vyžádání spoustí flash prvek.