Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
Vše začalo online diskuzí mezi lidmi po celém světě, kteří zastávali názor, že velké množství problémů lidstva (nedostatek jídla, špatná zdravotní péče, vzdělání aj.) plyne z korupce ve státní správě, což platí zejména v nedemokratických režimech. Proto zakládající členové WikiLeaks přemýšleli, jak tento problém co nejlépe vyřešit v celosvětovém měřítku a jak při tom efektivně využít informační technologie. Webová stránka projektu WikiLeaks se poprvé na internetu objevila v lednu 2007. Ačkoliv zakládající členové nejsou oficiálně známí, již od svého vzniku byl projekt na veřejnosti reprezentován Julianem Assangem, který sám sebe označuje jako člena poradního výboru WikiLeaks.
Projektu WikiLeaks se během let podařilo přežít krizi týkající se nedostatku finančních prostředků i různé pokusy několika subjektů o zastavení jeho činnosti, které však skončily neúspěšně. 24. prosince 2009 oznámili představitelé WikiLeaks nedostatek finančních prostředků a byl pozastaven veškerý přístup na webové stránky kromě možnosti zasílat nový materiál. Do té doby vydané dokumenty nebyly nadále dostupné, i když mnoho z nich existovalo na neoficiálních mirrorech. I když podle původního plánu mělo dojít k získání dostatečných finančních prostředků už k 6. lednu 2010, povedlo se to až 3. února stejného roku a činnost projektu se znovu obnovila.
Hosting WikiLeaks zajišťuje PRQ, švédská společnost poskytující „vysoce bezpečné hostingové služby bez zbytečných otázek“, která byla původně založena jedním ze členů týmu známého webového serveru The Pirate Bay. PRQ údajně neuchovává téměř žádné informace o klientech a ukládá jen velice málo záznamů do logů. Servery společnosti jsou rozmístěny po celém světě a centrální server se nachází ve Švédsku. Toto umístění nebylo náhodné, vybrány byly země, které poskytují organizacím, jako je WikiLeaks, právní ochranu. Např. ve Švédsku platí zákon, který zakazuje jakémukoliv správnímu orgánu provádět vyšetřování zdroje jakéhokoliv typu novin. Díky těmto „pojistkám“ je velmi složité zastavit činnost projektu. Navíc WikiLeaks disponuje několika vlastními servery, jejichž fyzické umístění není veřejně známé, a které využívají při komunikaci s okolním světem silné šifrovací algoritmy. Na pomoc WikiLeaks přišla i Švédská pirátská strana, která se zavázala bezplatně spravovat několik serverů. Několik z nich je údajně umístěno až 30 metrů pod zemí v protiatomovém krytu z období Studené války.
Z pohledu uživatele vypadá WikiLeaks stejně jako Wikipedia. Tzv. „leakeři“, tedy uživatelé, kteří přispívají na WikiLeaks, jsou prakticky nevystopovatelní a zůstávají v anonymitě. Další uživatelé se mohou podílet na psaní doplňujících dokumentů společně s dalším materiálem k jednotlivým kauzám. Projekt WikiLeaks zavedl kontrolu a regulaci zasílaných materiálů anonymními posuzovateli, kteří určují, zda daný dokument splňuje daná kritéria k tomu, aby byl na webových stránkách WikiLeaks zveřejněn.
Kvůli snahám některých zemí (Čína, Thajsko aj.) cenzurovat nebo úplně znepřístupnit webové stránky WikiLeaks bylo rozhodnuto o tom, že stránky budou přístupné i přes množství dalších alternativních názvů, jako např. http://home.e.co.za. Další tzv. krycí názvy lze nalézt např. zadáním hesla „wikileaks cover names“ do vyhledávače.
WikiLeaks pro své účely využívá několik softwarových balíčků včetně MediaWiki, Freenet, Tor a PGP.
Kvůli možným právním problémům neexistuje žádné oficiální sídlo ani vnitřní hierarchie WikiLeaks. Podle rozhovoru z ledna 2010 pracuje pro WikiLeaks tým pěti dobrovolníků na plný úvazek a přibližně 800 lidí příležitostně, z nichž nikdo za svou práci nedostává finanční odměnu.
Roční náklady na provoz se pohybují okolo 200 tisíc Euro, z čehož většina jde na provoz serverů. Pokud by dobrovolníci pracující pro WikiLeaks byli placeni, částka by vzrostla až na 600 tisíc Eur. Právníci obhajující WikiLeaks jsou výhradně placeni mediálními organizacemi jako např. Associated Press, The Los Angeles Times nebo National Newspaper Publishers Association. Výše těchto dotací sahají ke stovkám tisíc dolarů. Ačkoliv prozatím jsou jediným zdrojem financí WikiLeaks příspěvky dárců, mají správci v plánu projekt aukčního modelu pro prodej přednostního přístupu k zveřejňovaným dokumentům.
Jedním z uveřejněných dokumentů byl manuál (Standardní operační postupy pro Camp Delta) z března 2003 pro vojáky sloužící na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě. Dokument s názvem gitmo-sop.pdf zveřejněný 7. listopadu 2007 mimo jiné obsahuje nařízení, která určovala, jak mají dozorci zacházet s vězni na základně. Přestože to bylo v minulosti několikrát armádou Spojených států amerických popřeno, manuál také uvádí možnost odepření lékařské péče Červeného kříže vězňům, což pobouřilo mnohé humanitární organizace po celém světě. 3. prosince roku 2007 byla na stránkách WikiLeaks zveřejněna kopie aktualizované verze manuálu z roku 2004 společně s podrobným soupisem změn.
WikiLeaks se nezaměřuje pouze na vládní či armádní dokumenty, ale zajímá se i o utajované dokumenty různých církví a podobných organizací. Dne 7. dubna 2008 obdržel projekt WikiLeaks dopis od Religious Technology Center (nezisková organizace dohlížející nad ochrannými známkami, symboly a texty scientologické církve), ve kterém se hlásila k vlastnictví některých nedávno uveřejněných dokumentů, týkajících se pravidel a postupů ve scientologické církvi. V dopise upozorňuje, že zveřejněné dokumety podléhají copyrightu a jejich zveřejněním WikiLeaks porušuje zákon Spojených států. Dále se organizace v dopise dožaduje zveřejnění logů a tím odstranění anonymity přispěvovatelů. Jako odpověď na tento pokus o zastrašování bylo další týden na webových stránkách WikiLeaks zveřejněno několik tisíc dalších stran týkajících se scientologické církve.
Při poslední prezidentské volební kampani v USA hackerovi známému pod přezdívkou Rubico (vlastním jménem David Kernell)hackerovi známému pod přezdívkou Rubico (vlastním jménem David Kernell) p podařilo nabourat do e-mailové schránky Yahoo republikánské kandidátky Sarah Palinové. Obsah schránky napovídal tomu, že kandidátka používala soukromou emailovou schránku k posílání pracovních zpráv, čímž údajně měla porušit americký zákon, který nařizuje, že veškeré pracovní e-maily guvernérů USA musí být archivovány. Ačkoliv se WikiLeaks podařilo identitu crackera skrýt, byl David Kernell, dvacetiletý student vysoké školy Tenessee, odhalen jinou cestou. Při nabourávání do schránky guvernérky Palinové využil anonymní proxy ctunel.com. Jelikož se jednalo o ilegální aktivitu, spolupracoval administrátor proxy s FBI na odhalení zdroje útoku.
19. března 2009 byl na webových stránkách WikiLeaks zveřejněn seznam blokovaných internetových stránek vydaný Australským úřadem komunikací. Tento seznam však neobsahoval pouze stránky s dětskou pornografií a stránky podněcující k teroristické aktivitě, jak by mnozí čekali, ale také mnohé stránky netýkající se podobných témat. Stephen Conroy, australský ministr komunikací, popřel, že by zveřejněný seznam byl oficiálním seznamem blokovaných stránek. Přesto však hrozil trestním stíháním všem, kteří se zapojili do šíření tohoto seznamu. (Vizte také rozhovor s australským vývojářem jádra Rusty Russellem, kde se mluví mimo jiné o ,tématu‘ Stephen Conroy.)
WikiLeaks také disponuje podrobnostmi ohledně cenzury internetu v Thajsku, včetně seznamu blokovaných stránek z roku 2006.
V září roku 2006 byla zveřejněna interní zpráva společnosti Trafigura o ilegální skládce toxického odpadu v oblasti Pobřeží slonoviny. Tento dokument, nazvaný Minton report, obsahuje názvy jednotlivých škodlivých chemikálií, které by mohly být součástí odpadu. Dále zpráva uvádí, že mezi potenciální účinky na zdraví jsou poleptání kůže, očí, plic, zvracení, průjem, ztráta vědomí i smrt. V ohrožení bylo více než sto tisíc lidí.
11. září 2009 získali advokáti společnosti Trafigura (společnost zodpovědná za skladování toxického odpadu v Africe) tajný příkaz zabraňující známému britskému deníku The Guardian zveřejnit obsah tohoto tajného dokumentu, o čemž WikiLeaks taktéž informovalo.
Dne 5. dubna 2010 se na webových stránkách WikiLeaks objevily utajované americké vojenské záběry z řady útoků ze 12. července 2007 v Bagdádu z vrtulníku armády USA, jehož posádka zabila celkem dvanáct civilistů. Stopáž se skládá z 38minutové nesestříhané verze a 18minutové komentované a upravené verze. Analýza videa ukázala, že se pilot domníval, že muži, na které střílel, nesli zbraně, ačkoliv to ve skutečnosti bylo kameramanské vybavení. Armáda prováděla neformální vyšetřování incidentu, ale stále se čeká na uvolnění materiálů ohledně vyšetřování.
V červenci 2010 WikiLeaks poskytl novinám The Guardian, The New York Times a Der Spiegel přes 92 tisíc dokumentů týkajících se války v Afghánistánu v letech 2004 až 2009. Dokumenty podrobně popisují jednotlivé incidenty, jako např. civilní oběti či střílení po vlastních jednotkách. Tyto dokumenty byly zveřejněny 25. července a následně čtyři dny poté byl vydán 1,4GB zašifrovaný soubor (pravděpodobně obsahující i dosud nezveřejněné dokumenty), fungující jako pojistka v případě nefunkčnosti webových stránek projektu či neschopnosti představitelů.
WikiLeaks je zajisté velice užitečný a pro společnost přínosný projekt, díky kterému vyplulo na povrch několik důležitých zpráv a utajovaných informací, které by se asi jinak na veřejnost dostávaly jen velmi těžko. Bohužel se ze strany vlád mnoha zemí a různých organizací nesetkává s porozuměním a jsou mu do cesty stavěny nelehké překážky. Příkladem může být nedávné obvinění mluvčího projektu Juliana Assange ze znásilnění a následné stažení této žaloby spolu s dalšími právními útoky, kterým projekt čelí. Z tohoto důvodu byla bohužel odmítnuta i žádost o krátký rozhovor s Julianem, který měl být původně součástí článku.
Nezbývá než popřát projektu hodně štěstí v jeho činnosti. Pokud chcete projekt WikiLeaks nějakým způsobem podpořit, odkážu na webové stránky podpory, kde se dozvíte vše podstatné.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pěkný článek. Dá se WikiLeaks pomoci třeba neoficiálním zrcadlem, mají na to nějaká pravidla, nebo mám prostě pustit wget -m
?
zbdostrel 2-4 km je ti malo?
ani vrtulnik nezaregistrujes ...
Při poslední prezidentské volební kampani v USA se crackerům ze skupiny Anonymous podařilo nabourat do e-mailové schránky Yahoo republikánské kandidátky Sarah Palinové.LOL? Anonymous není žádná (crackerská) skupina, tak si prostě říkají (zpravidla nijak neorganizovaní) lidé z 4chan.org, resp. /b/. Viz Sarah Palin email hack.