Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
XBMC můžeme popsat a vysvětlit hned z několika pohledů. V první řadě XBMC Foundation je neziskové konsorcium, jehož cílem je vývoj otevřeného a multiplatformního přehrávače včetně vlastního prostředí.
Za druhé – a to částečně vychází už z odstavce výše – je XBMC jakousi platformou pro multimediální přehrávač, ke kterému vzhledem k funkci multimodálního centra patří ono uživatelské prostředí, které tvoří jeho nedílnou součást. Nejjednodušším označením proto bude multimediální prostředí. Zároveň je tento „organismus“ vydáván pod svobodnou licencí GPL (GNU General Public License), takže je možné jej převzít a upravit dle potřeb daného zařízení.
K úplnému pochopení celé koncepci si je třeba vysvětlit také pojem HTPC (Home Theater PC), které vychází z uzpůsobení PC (Personal computer) k jeho použití jako multimediálního centra určeném ideálně k televizoru do obývacího pokoje. Oproti běžnému PC s Windows má být HTPC rovnou přizpůsobeno multimediálnímu obsahu, a to po stránce funkcionality, podpory formátů a přizpůsobení uživatelského prostřední.
Samozřejmě k ovládání dálkovým ovladačem nebo zmenšenou klávesnicí suplující dálkový ovladač se nehodí standardní ovládání desktopových operačních systémů s grafickým prostředím obsahujícím okna a jako nedílnou součást svého ovládání přesné ovládání kurzoru pomocí myši. Na místo toho se ovládání takového HTPC prostředí podobá standardním multimediálním přehrávačům, rekordérům a podobným zařízením.
Název XBMC přitom vychází z jednoho ze svých prvních účelů, a to přinést multimediální aplikace do herní konzole Xbox, která se připojuje stejně jako multimediální centra k televizoru. Zásluhou otevřeného formátu se však XBMC stalo oblíbenou platformou pro nesmírně široké spektrum různých zařízení. U nich nepředstavuje výhodu jen úspora několika tisíc korun českých v přepočtu (což může být i čtvrtina ceny hardwaru), ale také v možnosti dostupnosti a přizpůsobení.
Komunita kolem XBMC je poměrně aktivní a tento rok nás zastihlo vydání beta verze 12.0 s označením Frodo. Nehledejte za tím žádnou spojitost se stejnojmennou postavou z Pána prstenů – je to uživatelské jméno jednoho ze zakladatelů projektu, kterému se tak za vynaloženou práci a úsilí dává hold.
Nová verze jinak přináší celou řadu vylepšení. Podporuje zvuk v HD kvalitě včetně standardů DTS-MA a Dolby True-HD. V případě druhého jmenovaného se jedná o kodek vyvinutý pro použití ve vyšší třídě domácích multimediálních zařízeních. I proto je spojováno s Blu-ray a HD DVD.
Jednou z nejvýznamnějších změn je ovšem podpora PVR, tedy nahrávání vysílání. To může být velká vzpruha mnoha výrobcům multimediálních přehrávačů, které mohou krom přehrávání z pevného disku nebo sítě zvládat také záznam na vlastní datové úložiště. Případně mohou fungovat v podstatě jako DVB-T tuner. Možná si nyní říkáte, proč když tuto funkci umí tzv. chytré televize. Situace se má nicméně tak, že jen některé a málokteré obsáhnou jinak široké funkce XBMC zvláště s tak širokou podporou multimediálních formátů.
Za zmínku stojí i menší vylepšení. Přibylo pokročilejší filtrování v knihovnách. Lze lépe sdílet data přes UPnP, takže půjde ještě lépe připojit zařízení s XBMC k síti, případně sítovému datovému úložišti.
Zlepšuje se také podpora 64 bitových operačních systémů, nejen Linuxu, ale také OS X. A zapomenout nesmíme ani na podporu levného embedded počítače Raspberry Pi, ze kterého si tak budete moci postavit malé, levné a energetické nenáročné multimediální centrum. O podpoře Androidu jsme se již zmiňovali…
Jednou z největších výhod XBMC je samotné prostředí, onen interface, které vidí a používá uživatel. To je přizpůsobeno svému účelu a lze jej velice jednoduše a na pár kliknutí ovládat přes dálkové ovládání. V hlavní nabídce se proto posouváte například mezi Filmy, Fotografiemi atd.
Přizpůsobeno je dokonce i zobrazení popisů k filmů, které nejen že přináší řadu užitečných a zajímavých informací ale vypadají prostě dobře. Když se podívá uživatel na samotný interface tak na první pohled vidí, že si na něm někdo dal záležet.
Navíc není „uzavřené“, nýbrž je možné doinstalovat celou řadu jednoduše i vskutku moderně vyhlížejících skinů. Na samotných oficiálních stránkách XBMC jich najdete celkem deset.
XBMC je nejčastěji spojováno s Linuxem. Nainstalovat a nasadit jej lze však i na celou řadu dalších platforem.
Spojitost s Linuxem je dána zejména celkovou dostupností takového řešení. S příchodem Windows 7 Home Premium je konkurenční prostředí Media Center v celé řadě počítačů, ale samozřejmě s podmínkou zakoupení licence. Řada výrobců multimediálních center se proto upíná k výběru některé linuxové distribuce, na kterou lze XBMC jako multimediální prostřední nainstalovat. Mohou tak vznikat multimédiální centra, která umožňují sama sebe používat i jako běžný desktop, čímž rozšiřují svou hodnotu.
Zapomenout nesmíme ani na přizpůsobené linuxové distribuce. V tomto ohledu je ideálním příkladem OpenElec. XBMC je součástí a zároveň primárním prostředním systému, takže není třeba žádných dodatečných instalací. Navíc je optimalizován s ohledem na zabrání mála místa na disku, použití SSD jednotky i moderních platforem jako například Intel Atom nebo nVidia ION. Snadnost použití navíc rozšiřuje i fakt, že je jej možné spustit třeba s přenosného flash disku.
XBMC se přizpůsobilo také k použití na nejpoužívanějším mobilním operačnímu systému Android. Zde by mohl najít využití u multimediálních tabletů, jelikož uživatelé by nemuseli hledat hudební přehrávač, video přehrávač, aplikaci pro předpověď počasí, stream z Youtube.com nebo internetových rádií – vše mohou mít v jednom. Za zmínku stojí také oficiální aplikace XBMC Remote, které umožňuje multimediální centrum s XBMC ovládat právě pomocí chytrého telefonu s Androidem.
XBMC je možné nainstalovat také na Windows. Stačí si stáhnout EXE soubor a nainstalovat jej přes průvodce běžným způsobem. Dále pak běží jako standardní aplikace, jen se zobrazením na celou obrazovku. Jedná se tak o výborný doplněk, každého počítače nebo notebooku, který chcete třeba při připojení k televizoru přeměnit na multimediální centrum.
XBMC nalezneme vzhledem k jejich určení na multimediálních centrem postavených na klasické PC platformě.
Prostředí pak můžete samozřejmě nainstalovat do celé řady systémů a distribucí. Jednotlivé postupy naleznete velice dobře popsané na Wiki stránce projektu. Zajímavou distribucí je XBMCbuntu, která vedle základního grafického prostředí obsahuje XBMC včetně snadného rozšíření na externí zobrazovací jednotku, jakou může být třeba televizor. Jedná se tak o dobrou alternativu například k výše zmíněnému OpenElecu.
Doufáme tedy, že úvodní článek k XBMC byl alespoň trochu zajímavý a podnítí případnou diskuzi. Do budoucna se plánujeme věnovat konkrétním aplikacím, distribucím s XBMC a jeho nastavení a použití. A ukážeme si různé pluginy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:

Rád se na to mrknu 
)? Jaké je to v porovnání s počítačem (třeba starším). Jaké jsou odezvy, rychlost procházení složek, nebo třeba ovládání. Jo a taky by mne zajímalo, jestli používáš nějaké pluginy (stačí obecně jaké) a jak se to s nimi chová. Notebook má občas problémy s načítáním iVysilani a pak je potřeba shodit celé XBMC.
Jednoduše řečeno, uvažoval jsem o tom samém, ale nevím, jestli starý notebook není lepší řešení.
. Jasne neni to zadny rychlik ale na druhou stranu v porovnani ke staremu NTB to bude plus minus stejne. Navic porad je to linux based stroj co bezi 24/7 a ja ho pouzivam pro syncovani a backupovani dat a jine drobne ukoly. Dalsi nezanedbatelne plus je NEMA to vetrak = nehluci to.
Mel jsem doma dedikovane HTPC s 4x500GB disky v RAID5 a 2x TV kartou a zrusil jsem to prave kvuli blbostem jako hluk/rozmery/spotreba/nutnost externi klavesnice pro ovladani atd ..