ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
Výkon CPU byl testován zašifrováním 5 GB nul pomocí openssl, výsledek se zahazoval. Nuly se načítaly z /dev/zero a výsledná zašifrovaná data směřovala do /dev/null:
time dd if=/dev/zero bs=1048576 count=5120 | openssl \ enc -aes-256-cbc -salt -S "0123456789abcdef" -pass pass:opravduhloupeheslo >/dev/null
Pomocí time se měřila doba, za kterou se daná úloha dokončila.
Testovací proces byl postupně spuštěn na hostiteli, na jednom KVM 1/1 hostu a jednom Xen 1/1 hostu. Ve všech případech byl test třikrát opakován. V tabulce jsou uvedeny minimální, průměrné a maximální doby běhu testovacího procesu. V závorce je uveden nárůst doby běhu na příslušném virtuálním stroji oproti hostiteli v procentech.
| Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
|---|---|---|---|
| minimum | 53,303 s | 57,366 s (+7,6 %) | 1m 3,076 s (+18,3 %) |
| průměr | 53,336 s | 57,459 s (+7,7 %) | 1m 3,104 s (+18,3 %) |
| maximum | 56,400 s | 57,592 s (+2,1%) | 1m 3,145 s (+12,0 %) |
V tomto testu bylo na hostiteli spuštěno sedm testovacích procesů zároveň, doba běhu byla porovnávána s během sedmi testovacích procesů, z nichž každý běžel na jednom testovacím stroji varianty 1/1.
| Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
|---|---|---|---|
| minimum | 56,013 s | 57,715 s (+3,0 %) | 1m 3,688 s (+13,7 %) |
| průměr | 56,183 s | 58,136 s (+3,5 %) | 1m 3,970 s (+13,9 %) |
| maximum | 56,509 s | 58,492 s (+3,5 %) | 1m 4,366 s (+13,9 %) |
Tentokrát bylo na hostiteli spuštěno 28 testovacích procesů paralelně (pomocí řídících skupin bylo zajištěno, že tyto procesy mohly využívat pouze 7 jader CPU). Doba běhu je opět porovnávána se stejným počtem testovacích procesů, každý běžel na vlastním testovacím stroji varianty 1/4.
| Hostitel | KVM 1/4 | Xen 1/4 | |
|---|---|---|---|
| minimum | 3m 3,835 s | 2m 58,637 s (-2,8 %) | 4m 17,554 s (+40,1 %) |
| průměr | 3m 31,126 s | 3m 34,414 s (+1,6 %) | 4m 18,069 s (+22,2 %) |
| maximum | 3m 51,438 s | 3m 59,753 s (+3,6 %) | 4m 19,044 s (+11,9 %) |
Celkem bylo paralelně spuštěno 19 testovacích procesů, 16 z nich na hostech 1/4 a tři na hostech 1/1 (na hostiteli byly procesy omezeny pomocí řídících skupin – 16 procesů mělo k dispozici 4 CPU a zbývající tři procesy každý po jednom CPU).
V tomto testu není srovnáván poměr výkonu hostitele a hostů, ale poměr výkonů mezi jednotlivými výkonnostními variantami (a jeho dodržování). V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty doby běhu testů a poměr jejich doby trvání.
| Hostitel | KVM | Xen | |
|---|---|---|---|
| 1/1 | 56,206 s | 58,275 s | 1m 10,277 s |
| 1/4 | 3m 49,335 s | 3m 26,637 s | 4m 21,106 s |
| po měr | 4.,80 | 3.,46 | 3.,15 |
Oproti minule si v tomto testu Xen pohoršil – průměrná doba zpracování úlohy byla o 18 % větší než u hostitele; Xen se zde propadl pod úroveň KVM, které oproti hostiteli potřebovalo jenom o necelých 8 % více času. Paralelní běh procesů tak, že každý proces měl pro sebe jedno CPU, ukazuje pro obě možnosti virtualizace lepší výsledky v procentech, ty jsou nicméně dány zhoršením celkového času hostitele, nikoliv zlepšením času hostů.
U třetího testu, kde se hosty či úlohy musí o CPU dělit, dosáhlo KVM výkonu téměř srovnatelného s hostitelem (úloha na hostovaném stroji běžela pouze o 1,6 % času déle), Xen se naopak ještě více propadl a potřeboval o 22 % času navíc. I zde tedy Xen měl horší výsledky než loni, KVM naopak lepší.
Na rozdíl od výsledků z loňska KVM tentokrát příliš nerespektovalo nastavené výkonnostní varianty. Navíc se značně zvětšil rozptyl časů zpracování testovací úlohy na hostech varianty 1/4 – hostitelský stroj totiž jednotlivé virtuální stroje neumístil rovnoměrně na dostupné procesory, takže například zatímco na jednom CPU běžely tři virtuální stroje, na jiném jich běželo šest.
Xen dodržoval nastavení výkonnostních variant o něco lépe.
Přestože by úlohy na výpočetní výkon neměly být ve virtualizovaném prostředí nijak problematické, režie Xenu je zde poněkud vysoká. KVM si naopak vedlo lépe než v loňském testu, což s největší pravděpodobností souvisí s tím, že použitý procesor tentokrát disponuje technologií EPT (extended page tables), která urychluje operace s pamětí virtuálního stroje.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
))
Z qemu to vyuziva jen definici virtualniho PC ... stejne jako Xen
) ... ale virtualizace jiz probiha uplne jinak
)
QEMU(1) QEMU(1)
NAME
qemu-doc - QEMU Emulator User Documentation
SYNOPSIS
usage: qemu [options] [disk_image]
DESCRIPTION
The QEMU PC System emulator simulates the following peripherals:
- i440FX host PCI bridge and PIIX3 PCI to ISA bridge
je jen čistá shoda náhod, že?
nemohlo by byt formatovani vysledku treba v tabulkach?Ono to je v tabulkách... máš na mysli orámování políček?
Je jasny, ze KVMko v oblasti virtualizace jde dopredu a bude 'the best of' v linuxu. Xen jen pomalu vymira.To je otázka, u které bych si nebyl tak jistý. Xen byl převzat Citrixem, postavili na něm dost dalších produktů, umřít ho jen tak nenechají. Mohli Xen uzavřít, neudělali to, a vývoj je otevřený v rámci projektu Xen Cloud Platform (název se veze na aktuálním buzzwordu cloud, ale v podstatě jde o open-source bázi XenServeru a nového RPC-XML XEN API).
) na neco humanreadable ....
Ale jako XenEnt. je jinak fajn produkt ... bude zit z jednoho duvodu, protoze Citrix jej vyuziva, maji i XenApp a jine veci, tedy integruji jej do svych produktu a tim padem je budou jejich zakaznici pouzivat jako bonus ... zbytek je nezajima ... hold budou mit 90% v citrix produktech a aplikacich a treba 10% v ostatnich pripadech ...
Má to svůj smysl.Jiný, než zmiňuje trekker.dk?
)
)
... to snad u ESX4, ktery uz umi i vyuzit HW-Virt, umi skutecne adresovat RAM a jine feature
)