Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
nejvíce mě zajímají názory, které jsou jen tak mezi lidmi...Slack je...
Pro newbie jednoznacne neco grafickeho...
No nevim. Ted jsem instaloval kámošovi na notebook Mandrake a měl jsem z něj pocit špatně fungujících Windows.(Říkám pocit = neříkám, že to tak je.) Asi sem zdeformovanej z Gentoo :o)
Myslím, že člověk může začínat i s distribucí jako Debian nebo Slackware. Moje první distribuce byl RedHat a díky všudypřítomné grafice a různým klikacím konfiguračním nástrojům sem se neustále snažil "přiohnout" zvyky z Windows. Tudy ale cesta nevedla a proto mě RedHat od Linuxu odradil.
Pak jsem zkusil Debian a až tam jsem se naučil používat Linux k běžným věcem...
Z.H.
Opravdu jste skálopevně přesvědčen, že je nezbytné šířit tu fámy bez reálného základu? Ty tři distribuce jsou velmi podobné jak svou funkčností, tak i tou "komerčností"…

. Slackware byl první Linux který se mě povedlo nainstalovat funkční a zůstal jsem u něj přestože jsem zkusil i ostatní distra. Prostě to chce zkusit a uvidíš jestli Ti sedne.
.
.
Jinak Slackware můžu opravdu doporučit, je to fajn distribuce, ale poněkud náročná na údržbu, pokud chceš používat něco jiného, než dělá Patrik.
Jinak výchozí dokumentaci o Slacku lze nalézt zde, příp. starší verzi ale v češtině zde.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`-nodaemon, aby šly dát do /etc/inittab, když se ale nepoužije, můžou jít klidně do /etc/rc.d/.... V Debianu se to tak myslím dělá.
/dev/hands, protože Slackware 10.0 byl můj první a mě to fungovalo správně
.
Veľmi nepríjemná vec pre nových uživateľov....Jak pro koho. Pokud někdo neví, co to jsou závislosti mezi balíky, protože ve Windows se závislosti moc neřeší (pokud ano, tak nesystematicky => bordel), nebude mu tento "zlepšovák" většiny distribucí chybět. Některé závislosti bývají stejně poněkud zbytečné.
--nodeps a --force, jestli si dobře pamatuju. Ty ostatní mají jistě něco podobnýho.
A proč bych tu knihovnu měl hledat sám, když to za mě může udělat systém správy balíčků.Například kvůli větší kontrole nad tím, co se do systému nainstaluje.
Praktické zkušenosti se SUSE(rpm), Debianem(?debian package manager?) a FreeBSD(ports) mě nadlouho odradily od systému automatického řešení závislostí. Např. balík fetchmailu vyžadoval Tk a ten celá XFree86 a ty dalších cca 10 balíčků a vše jen kvůli tomu, že byl přibalen jeden nepodstatný GUI konfigurátor.
Na začátku je to pohodlí vs. flexibilita, ale pokud už je systém nainstalován s veškerým potřebným sw a pouze se aktualizuje, původní výhoda automatických závislostí se podstatně snižuje.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`
Já neviním princip závislostí mezi balíčky, pouze jsem uvedl konrétní zkušenosti z praxe. Sám uvádíš, že to jsou celkem časté případy. Manuální řešení závislostí mi umožní obejít "chyby" správce balíčku. Chyby v uvozovkách, protože někdy je to chtěná vlastnost, ale bohužel jenom baliče a omezené skupiny uživatelů. Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace, ale někdo(já) tuto zbytnost prostě instalovat nechce.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace,Coz bych hodnotil jako chybu, nebot zavislost snad ma resit pouze zavislosti, ktere jsou k programu bezpodminecne nutne.
Neskusal som este 10.2 ale predpokladam,ze stale vyzera takto
jak je systém složitý na ovládání,
Co konkretne tym myslis?
mountování ntfs odílu,
Read only podpora pre NTFS je vo vanilla jadre, ktore Slack pouziva. Myslim, ze v krajnom pripade mozes potrebovat urobit "modprobe ntfs".
podpora hardware.
Podporovane je to, co je podporovane vanilla jadrom. (ak potrebujes viac, budes potrebovat nainstalovat ovladac - co moze ale nemusi byt zlozite).
problém je v tom, že Slack je primárně distribuován s jádry 2.4, tudíš jsou tyto funkce na nic, pokud si někdo nevytvoří vlastní jádro 2.6.x. K výběru distra: Slack můžu jednoduše jen doporučit, taky jsem na něm začínal a když jsem po 2 měsících testoval SuSe, zvedal se mi žaludek
Ještě do teď se směju kamarádům, co bez YASTu nezvládnou ani nastavit IP adresu
Kdo chce jen alternativu windows a GNU/Linux ho jako takový nezajímá, měl by používat nějaké distro ala wokna (FC,MDK,SuSE), ale kdo chce vědět jak to vlastně funguje a naučit se něco co může uplatnit ne jen na jedné distribuci, Slack je pro něj jasná volba
Azureus už mi dotahuje Ubuntu 5.10, takže uvidíme o co mě Slack ochudil nebo obohatil
Pro slacka to platilo ještě relativně nedávno.A pro Gentoo dodnes.
, skompilovat vlasnte jadro, obsluhovat demonov, nastavovat siet, konfiguraky a proste vsetko okolo toho. A myslim si, ze TO JE TO CARO LINUXU
)))WAAAAVVVVV odchadzam tam, kde len idu len ti, ktori to poznaju. JA
Tiskni
Sdílej: