Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
nejvíce mě zajímají názory, které jsou jen tak mezi lidmi...Slack je...
Pro newbie jednoznacne neco grafickeho...
No nevim. Ted jsem instaloval kámošovi na notebook Mandrake a měl jsem z něj pocit špatně fungujících Windows.(Říkám pocit = neříkám, že to tak je.) Asi sem zdeformovanej z Gentoo :o)
Myslím, že člověk může začínat i s distribucí jako Debian nebo Slackware. Moje první distribuce byl RedHat a díky všudypřítomné grafice a různým klikacím konfiguračním nástrojům sem se neustále snažil "přiohnout" zvyky z Windows. Tudy ale cesta nevedla a proto mě RedHat od Linuxu odradil.
Pak jsem zkusil Debian a až tam jsem se naučil používat Linux k běžným věcem...
Z.H.
Opravdu jste skálopevně přesvědčen, že je nezbytné šířit tu fámy bez reálného základu? Ty tři distribuce jsou velmi podobné jak svou funkčností, tak i tou "komerčností"…

. Slackware byl první Linux který se mě povedlo nainstalovat funkční a zůstal jsem u něj přestože jsem zkusil i ostatní distra. Prostě to chce zkusit a uvidíš jestli Ti sedne.
.
.
Jinak Slackware můžu opravdu doporučit, je to fajn distribuce, ale poněkud náročná na údržbu, pokud chceš používat něco jiného, než dělá Patrik.
Jinak výchozí dokumentaci o Slacku lze nalézt zde, příp. starší verzi ale v češtině zde.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`-nodaemon, aby šly dát do /etc/inittab, když se ale nepoužije, můžou jít klidně do /etc/rc.d/.... V Debianu se to tak myslím dělá.
/dev/hands, protože Slackware 10.0 byl můj první a mě to fungovalo správně
.
Veľmi nepríjemná vec pre nových uživateľov....Jak pro koho. Pokud někdo neví, co to jsou závislosti mezi balíky, protože ve Windows se závislosti moc neřeší (pokud ano, tak nesystematicky => bordel), nebude mu tento "zlepšovák" většiny distribucí chybět. Některé závislosti bývají stejně poněkud zbytečné.
--nodeps a --force, jestli si dobře pamatuju. Ty ostatní mají jistě něco podobnýho.
A proč bych tu knihovnu měl hledat sám, když to za mě může udělat systém správy balíčků.Například kvůli větší kontrole nad tím, co se do systému nainstaluje.
Praktické zkušenosti se SUSE(rpm), Debianem(?debian package manager?) a FreeBSD(ports) mě nadlouho odradily od systému automatického řešení závislostí. Např. balík fetchmailu vyžadoval Tk a ten celá XFree86 a ty dalších cca 10 balíčků a vše jen kvůli tomu, že byl přibalen jeden nepodstatný GUI konfigurátor.
Na začátku je to pohodlí vs. flexibilita, ale pokud už je systém nainstalován s veškerým potřebným sw a pouze se aktualizuje, původní výhoda automatických závislostí se podstatně snižuje.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`
Já neviním princip závislostí mezi balíčky, pouze jsem uvedl konrétní zkušenosti z praxe. Sám uvádíš, že to jsou celkem časté případy. Manuální řešení závislostí mi umožní obejít "chyby" správce balíčku. Chyby v uvozovkách, protože někdy je to chtěná vlastnost, ale bohužel jenom baliče a omezené skupiny uživatelů. Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace, ale někdo(já) tuto zbytnost prostě instalovat nechce.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace,Coz bych hodnotil jako chybu, nebot zavislost snad ma resit pouze zavislosti, ktere jsou k programu bezpodminecne nutne.
Neskusal som este 10.2 ale predpokladam,ze stale vyzera takto
jak je systém složitý na ovládání,
Co konkretne tym myslis?
mountování ntfs odílu,
Read only podpora pre NTFS je vo vanilla jadre, ktore Slack pouziva. Myslim, ze v krajnom pripade mozes potrebovat urobit "modprobe ntfs".
podpora hardware.
Podporovane je to, co je podporovane vanilla jadrom. (ak potrebujes viac, budes potrebovat nainstalovat ovladac - co moze ale nemusi byt zlozite).
problém je v tom, že Slack je primárně distribuován s jádry 2.4, tudíš jsou tyto funkce na nic, pokud si někdo nevytvoří vlastní jádro 2.6.x. K výběru distra: Slack můžu jednoduše jen doporučit, taky jsem na něm začínal a když jsem po 2 měsících testoval SuSe, zvedal se mi žaludek
Ještě do teď se směju kamarádům, co bez YASTu nezvládnou ani nastavit IP adresu
Kdo chce jen alternativu windows a GNU/Linux ho jako takový nezajímá, měl by používat nějaké distro ala wokna (FC,MDK,SuSE), ale kdo chce vědět jak to vlastně funguje a naučit se něco co může uplatnit ne jen na jedné distribuci, Slack je pro něj jasná volba
Azureus už mi dotahuje Ubuntu 5.10, takže uvidíme o co mě Slack ochudil nebo obohatil
Pro slacka to platilo ještě relativně nedávno.A pro Gentoo dodnes.
, skompilovat vlasnte jadro, obsluhovat demonov, nastavovat siet, konfiguraky a proste vsetko okolo toho. A myslim si, ze TO JE TO CARO LINUXU
)))WAAAAVVVVV odchadzam tam, kde len idu len ti, ktori to poznaju. JA
Tiskni
Sdílej: