Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
nejvíce mě zajímají názory, které jsou jen tak mezi lidmi...Slack je...
Pro newbie jednoznacne neco grafickeho...
No nevim. Ted jsem instaloval kámošovi na notebook Mandrake a měl jsem z něj pocit špatně fungujících Windows.(Říkám pocit = neříkám, že to tak je.) Asi sem zdeformovanej z Gentoo :o)
Myslím, že člověk může začínat i s distribucí jako Debian nebo Slackware. Moje první distribuce byl RedHat a díky všudypřítomné grafice a různým klikacím konfiguračním nástrojům sem se neustále snažil "přiohnout" zvyky z Windows. Tudy ale cesta nevedla a proto mě RedHat od Linuxu odradil.
Pak jsem zkusil Debian a až tam jsem se naučil používat Linux k běžným věcem...
Z.H.
Opravdu jste skálopevně přesvědčen, že je nezbytné šířit tu fámy bez reálného základu? Ty tři distribuce jsou velmi podobné jak svou funkčností, tak i tou "komerčností"…

. Slackware byl první Linux který se mě povedlo nainstalovat funkční a zůstal jsem u něj přestože jsem zkusil i ostatní distra. Prostě to chce zkusit a uvidíš jestli Ti sedne.
.
.
Jinak Slackware můžu opravdu doporučit, je to fajn distribuce, ale poněkud náročná na údržbu, pokud chceš používat něco jiného, než dělá Patrik.
Jinak výchozí dokumentaci o Slacku lze nalézt zde, příp. starší verzi ale v češtině zde.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`-nodaemon, aby šly dát do /etc/inittab, když se ale nepoužije, můžou jít klidně do /etc/rc.d/.... V Debianu se to tak myslím dělá.
/dev/hands, protože Slackware 10.0 byl můj první a mě to fungovalo správně
.
Veľmi nepríjemná vec pre nových uživateľov....Jak pro koho. Pokud někdo neví, co to jsou závislosti mezi balíky, protože ve Windows se závislosti moc neřeší (pokud ano, tak nesystematicky => bordel), nebude mu tento "zlepšovák" většiny distribucí chybět. Některé závislosti bývají stejně poněkud zbytečné.
--nodeps a --force, jestli si dobře pamatuju. Ty ostatní mají jistě něco podobnýho.
A proč bych tu knihovnu měl hledat sám, když to za mě může udělat systém správy balíčků.Například kvůli větší kontrole nad tím, co se do systému nainstaluje.
Praktické zkušenosti se SUSE(rpm), Debianem(?debian package manager?) a FreeBSD(ports) mě nadlouho odradily od systému automatického řešení závislostí. Např. balík fetchmailu vyžadoval Tk a ten celá XFree86 a ty dalších cca 10 balíčků a vše jen kvůli tomu, že byl přibalen jeden nepodstatný GUI konfigurátor.
Na začátku je to pohodlí vs. flexibilita, ale pokud už je systém nainstalován s veškerým potřebným sw a pouze se aktualizuje, původní výhoda automatických závislostí se podstatně snižuje.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`
Já neviním princip závislostí mezi balíčky, pouze jsem uvedl konrétní zkušenosti z praxe. Sám uvádíš, že to jsou celkem časté případy. Manuální řešení závislostí mi umožní obejít "chyby" správce balíčku. Chyby v uvozovkách, protože někdy je to chtěná vlastnost, ale bohužel jenom baliče a omezené skupiny uživatelů. Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace, ale někdo(já) tuto zbytnost prostě instalovat nechce.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace,Coz bych hodnotil jako chybu, nebot zavislost snad ma resit pouze zavislosti, ktere jsou k programu bezpodminecne nutne.
Neskusal som este 10.2 ale predpokladam,ze stale vyzera takto
jak je systém složitý na ovládání,
Co konkretne tym myslis?
mountování ntfs odílu,
Read only podpora pre NTFS je vo vanilla jadre, ktore Slack pouziva. Myslim, ze v krajnom pripade mozes potrebovat urobit "modprobe ntfs".
podpora hardware.
Podporovane je to, co je podporovane vanilla jadrom. (ak potrebujes viac, budes potrebovat nainstalovat ovladac - co moze ale nemusi byt zlozite).
problém je v tom, že Slack je primárně distribuován s jádry 2.4, tudíš jsou tyto funkce na nic, pokud si někdo nevytvoří vlastní jádro 2.6.x. K výběru distra: Slack můžu jednoduše jen doporučit, taky jsem na něm začínal a když jsem po 2 měsících testoval SuSe, zvedal se mi žaludek
Ještě do teď se směju kamarádům, co bez YASTu nezvládnou ani nastavit IP adresu
Kdo chce jen alternativu windows a GNU/Linux ho jako takový nezajímá, měl by používat nějaké distro ala wokna (FC,MDK,SuSE), ale kdo chce vědět jak to vlastně funguje a naučit se něco co může uplatnit ne jen na jedné distribuci, Slack je pro něj jasná volba
Azureus už mi dotahuje Ubuntu 5.10, takže uvidíme o co mě Slack ochudil nebo obohatil
Pro slacka to platilo ještě relativně nedávno.A pro Gentoo dodnes.
, skompilovat vlasnte jadro, obsluhovat demonov, nastavovat siet, konfiguraky a proste vsetko okolo toho. A myslim si, ze TO JE TO CARO LINUXU
)))WAAAAVVVVV odchadzam tam, kde len idu len ti, ktori to poznaju. JA
Tiskni
Sdílej: