Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
Z několika dobrých důvodů mám na / ext3. Reiserfs mám jen na /var, ten se přece jen mění o poznání častěji. Ale už k vůli divnému přístupu Hanse Raisera bych ho jako hlavní filesystem nedal.
PS: Nechce vyjít v LinuxExpressu seriál o filesystémech?
Já v tom problém rozhodně nemám. To, jaký člověk je, neurčuje, jak kvalitní může psát software...
/usr/portage, /home, /opt (kde mám hlavně filmy a muziku) i na root a nestěžuju si...
The disadvantage of noatime is the last access time is not modified on files. For most things this will not matter, but there are some build scripts when compiling your own source that may depend on that particular time so it is worth being aware of.Jak mám rozumnět tomuto? Závislosti se přeci podle časové značky čtení souboru neřídí...
Nejhustší je teda Real-time preempt, ale to nVidia jen tak neustojí....
Jaký máte názor na TIMER_FREQUENCY=1000 Hz?Moje zkušenost s 1000 Hz (zkoušel jsem to v Linuxu i NetBSD, se stejným výsledkem) je ta, že ukazatel vytížení procesoru při běžných úkonech ukazuje několikanásobně vyšší hodnoty. Třeba obyčejné držení klávesy v nějakém programu - se 100 Hz je při něm vytížení procesoru 0 procent, s 1000Hz je to 20 procent. Jiní lidé třeba popisují několikanásobně vyšší vytížení procesoru při používání multimediálních aplikací (což myslím přímo nějaký vývojář kernelu připustil jako možný artefakt vyšší frekvence). Jinak jsem s 1000 Hz nějakou dramatickou změnu v rychlosti nebo odezvě na desktopu nezaznamenal, takže to vzhledem k té vysoké "režii" nemám důvod používat.
CONFIG_HZ_1000=y CONFIG_HZ=1000Default je 250. O tom, proc a jak scheduler preferuje IO procesy, si muzete precist treba v Understanding the Linux 2.6.8.1 CPU Scheduler.
Tak to je hustý.
# xfs_info /
meta-data=/ isize=256 agcount=16, agsize=378945 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=6063120, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal bsize=4096 blocks=2960, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
Co to ma za vyznam, to je snad min, nez 4k - bude to tedy pomalejsi, ne?
cat /sys/block/sda/queue/scheduler
a aktuálně používaný scheduler bude v hranatých závorkách.
Můžeš vybrat různé schedulery pro různé disky, např. příkazem
echo cfq > /sys/block/sdb/queue/scheduler
Jestli chceš použít cfq jako výchozí scheduler pro všechny disky, přidej jádru volbu elevator=cfq
Zatim jsem měl nastavené ...
$ cat /sys/block/hda/queue/scheduler noop [anticipatory] deadline cfq
Mam v noťasu 1.5GB paměti a výkon disku (Toshiba 40GB/5400RPM)je
hdparm -tT /dev/hda /dev/hda: Timing cached reads: 1072 MB in 2.00 seconds = 536.07 MB/sec Timing buffered disk reads: 92 MB in 3.05 seconds = 30.14 MB/sec
/dev/hda: Timing cached reads: 1628 MB in 2.00 seconds = 814.13 MB/sec Timing buffered disk reads: 88 MB in 3.01 seconds = 29.27 MB/sec60GB/5400 ot Hitachi a 738 MB RAM
Tiskni
Sdílej: