V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
26.1.2005 10:33
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
26.1.2005 10:42
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
GKrellM mam, mam ta nejen slunicko, ale i mesicek. Ale co ma, probuh, znamenat ta kachnicka?
. Hladina ukazuje zaplnenou pamet a bublani zatez systemu. Kachnicka uz je jenom takova ficurka .
26.1.2005 15:16
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
. Je to dlha story preco, ale dvovodom je ICQ klient. SIM mi drbal kontakty tak som presiel na Kopete (na centericq ma neprehovorite), no na to treba aj taskbar aby blikala taskpolozka ked pride sprava. pypanel to neumoznoval, tak som nahodil kicker. A ked uz bezi kicker, tak uz moze rovno bezat aj KDE . Ale asi skusim mozno len tak aj ten evilwm.
Preferuji SW, ktery mi nic nenuti, ale hodne toho umi;
asi zustanu u sveho IceWm
Tak tohle je na me moc (postradam par featurek), me vyhovuje muj fluxbox, ale je fakt, ze ty dekorace oken - ty tlacitka typu minimalizace, maximalizace atd. nepouzivam, okna presouvam a zvetsuju pres ALT + levy resp. pravy tlacitko mysi. Nevite, jak bych se tech dekoraci ve fluxboxu zbavil?jednoduse : staci si otevrit v editoru konfigurak stylu, jaky pouzivate a najit property
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.1.2005 00:28
27.1.2005 12:39
28.1.2005 12:04
26.1.2005 00:34
26.1.2005 12:15
window.borderColor: a window.borderWidth: popripade je vytvorit. Ta prvni urcuje barvu ramecku a mela by byt v hexa formatu ( #000000 ) a druha je tloustka ramecku v pixelech. Dalsi property kterou jsem menil je window.handleWidth: ta urcuje rozmery toho drzatka nebo co to je pod okny ... tu jsem dal na 0 a vse je OK :)
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Pokud se neprehravaji filmy (napr. prednaska RMS v ogg Theora), neprohlizi velke fotky (treba 16MB tiffy z Marsu) atp. pak jiste staci malo vykonny pocitac a nenarocny okenni manazer je vice nez vhodny. Pokud ovsem chci plnohodnotny pocitac, ktery zvlada vyse uvedene ukoly, potom stejne potrebuji vykonny HW a hodne pameti. Provoz GNOME ci KDE pak neprinasi vykonnostni problem.
Mnoho prostoru na obrazovce lze ziskat i v tech "nenazranych" prostredich volbou prostorove usporneho tematu.
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Řekl bych že vůbec ne. Podle mě jde hlavně o to, s čím se uživateli (tady třeba autorovi článku) pohodlně pracuje a co se mu osobně líbí. To podle mě nemá s výkonem počítače vůbec co dělat. Osobně třeba používám FVWM, Mutt, Vim nebo Links (grafický), protože se mi s nimi pracuje lépe než s jinými programy podobného určení (tedy například Evolution, Kmail, Emacs, Kate, Konqueror nebo Mozilla apod.). A to třeba i na stroji s dvěma 3 GHz Xeony, takže kvůli výkonu počítače to určitě není.
Každý jsme prostě jiný a někomu se líbí KDE, někomu GNOME a jiným úplně něco jiného.
Tiskni
Sdílej:
