Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »Nemyslím si, že bych se provinil až tolik.Souhlasím. Považuji to za legitimní dotaz do fóra. Nejde o vyvolání flamu, ani o soukromou inzerci.
Tak přesně tohle jsou věci, které se podle mne na vysoké škole přednášet nemají. Pro člověka s vysokoškolským vzděláním by neměl být problém si takové věci nastudovat samostatně podle potřeby.
Ale můj pohled na věc je asi trochu extrémní, studium kvůli titulu považuji za ztrátu času. Dobře to IMHO vystihuje můj oblíbený aforismus, že vzdělání je to, co člověku zbyde, když zapomene všechno, co se naučil ve škole. Tedy že nejde o konkrétní poučky a poznatky, ale o způsob uvažování a přístup k řešení problémů a vlastnímu samostudiu. Zvlášť v tak rychle se vyvíjejícím oboru jako je informatika. Proto když jsem viděl původní dotaz, jako první mne napadla cynická odpověď "žádnou". Ale připadalo mi příliš neurvalé to tak napsat.
Jen kvůli Unixu na školu mi taky přijde jako hloupost, na to stačí 5 týdenních školení (nebo ne?), aspoň na to stát se h*o*d*n*ě pokročilým.
Sám jsem pro obecné povědomí, nikdy nevím, co se mi bude hodit, že to vím.
b) nečakaj, že nájdeš školu na ktorej sa učí "state of art". Škola Ťa má naučiť myslieť, hľadať informácie a skladať ich tak aby si vyriešil problém. IT sa vyvíja tak rýchlo, že to nikto do osnov nestihne dostať. Môžeš natrafiť na pedagóga, ktorý je do veci zažraný a z vlastnej iniciatívy bude do vás tlačiť aktuálne veci. Ale to je skôr výnimka ako pravidlo.
Iný pohľad: pred 10 rokmi som počul interview s nejakýmj úspešným pražským podnikateľom. Tvrdil, že vysoká škola ho nenaučila nič zvláštne, ale poskytla pôdu na budovanie kontaktov.
Z tvojho blogpostu mám pocit, že sa nechávaš strhnúť módnosťou niektorých smerov v IT. Za mojich čias najväčším fakultným serverom bol DEC, ktorý bol asi výkonovo na tom horšie ako môj terajší desktop (mal 64MB pamäte a pod.) Napriek tomu som sa na ňom naučil princípy, ktoré platia aj teraz - predvčerom som vysvetľoval kolegovi ako si poslať dáta cez Z-modem
Každopádne ale hľadať si prácu v oblasti IT bez vysokoškolského titulu ... dá sa to, ale v praxi sa to nepoužíva.
nečakaj, že nájdeš školu na ktorej sa učí "state of art". Škola Ťa má naučiť myslieť, hľadať informácie a skladať ich tak aby si vyriešil problém. IT sa vyvíja tak rýchlo, že to nikto do osnov nestihne dostať.To chápu, právě proto jsem položil tento dotaz, abych zjistil jestli to pro mě má smysl. Myslet, hledat informace a skládat je dohromady mám pocit, že už umím a na to tu školu nepotřebuji.
Tvrdil, že vysoká škola ho nenaučila nič zvláštne, ale poskytla pôdu na budovanie kontaktov.Ten pohled na to mám podobný.
Z tvojho blogpostu mám pocit, že sa nechávaš strhnúť módnosťou niektorých smerov v IT.Možná to tak vypadá, ale skutečnost je jiná. Zajímám se o spoustu věcí v IT a v Linuxu jsem se našel, nedělám to vůbec kvůli nějaké módě. Ani si nemyslím, že je moc moderní mít Linux na Pentiu na 200 MHz s většinou jen textovým režimem. Ale stačí mi to, na správu serverů přes ssh, toho člověk až tolik nepotřebuje. Ale teď už jsem si naběhl, tohle už patří do blogu.
Jsem ve 3. semestru bc studia informatiky na VSB. Zatím se tu dost pracuje s Javou, se kterou pod linuxem smz nejsou problémy. Vcelku se tu dá přežít s UNIXovým přesvědčením. I když jsme se museli myslím v prvním semestru napsat strukturovaný dokument *.doc. Bral jsem to tak, že jako mám vědět, čeho se vyvarovat, protože jsme měli také něco napsat v LaTeXu. Mno, ostatní to možná pochopili naopak...
Tento semestr pan Běhálek v programovacích technikách trochu prosazuje C#. I když je C# od MS a znám ho jen povrchně, myslím, že je to zajímavý jazyk.
Pokud si vybereš dobré cvičící učitele - tedy UNIXově smýšlející, tak myslím nebudeš mít problémy vůbec.
Vadí mi ale, že i když je na spoustě učebních počítačů přístupný Linux, tak je těžko použitelný, jelikož na něm některé potřebné věci pro výuku chybí, nebo protože se neukládá /home někde centralizovaně. Na druhou stranu ve Windows se také neukládá nastavení...
Také se tu teď učí C++, ale pan Šaloun se mi zdá být až moc Windows smýšlející a tak se moc na přenositelnost kódu nehledí, což mi trochu komplikuje studium a pomoc ostatním. Ovšem můj cvičící z C++ (na jehož cvičení jsem ještě nebyl) je možná zas až moc UNIXák.
Takže bych řekl, že je to tu tak napůl.
Hmmm. Za dobu co jsem toto psal jsem už mohl rapidně vylepšit projekt do prog. technik.
Zdar, mam za sebou 5 semestrů na FAVce (ZČU), teď zápolim s FELem na ČVUT, moje zkušenost je, že ohledně linuxu jsou podstatné (když už nic jiného) Teorie systémů, programování, z matiky třeba teorie grafů nebo numerické metody a jejich použití v praxi.
Navíc na FELu se prej dá získat CISCO academy snad zadara.
Vejšku rozhodně doporučuju, minimálně poznáš nový lidi.
Dost dobrý odkaz, díky!!!
Priklanim se k nazoru Honzi. Pokud opravdu ocekavas od VS to co pises, zapomen na ni. Pozorne si precti diskusi k tomu vyse uvedenemu clanku. Mas ambice stat se dobrym spravcem linoxovych stroju - tam to bylo oznaceno delnikem.
Na vysoke skole by te nemeli naucit spravovat jeden konkretni system, ale dat vseobecny prehled, abys dokazal resit problemy. Nahrnou na tebe soustu teorie, kterou se naucis na ZK a nasledne zapomenes , ale az budes pak resit nejaky problem, je dulezite vedet, kde informace najit. O tom je studium na VS.
Mam za sebou 7let na FAVce v Plzni (na dvou katedrach) a musim rict, ze ohledne rozdeleni Unix vs. M$ je to cca 50:50, pricemz jsou tam fanatici na oboji, ale i lide, kterym je to jedno v cem to delas.
Ale to uz jsme se dostali nekam jinam.
Delnik je ten, kdo tupe neco dela furt dokola. (viz ta diskuse). Dobry spravce je takovy clovek, ktery dostane nejaky ukol, zamysli se, vezme v uvahu vsechny mozne varianty (kdyz uz jsme na abc, tak trebas prokalkuluje jestli je vhodny ten OS, ten PGM, ten PGM jazyk, tendle kus HW...) a pak to tak udela. Pokud zvladne vsechny tyto kroky sam, je to clovek na pravem miste. K tomu samozrejme nepotrebuje zadne skoly, ale vysoka skola je tu od toho, aby tomu cloveku pomohla ziskat "hruby" prehled. Je jasne, ze to mu da i praxe, ale tady je malinko omezeni, ze kazda praxe je vzdy orientovana trochu jednim smerem. Vim to z vlastni zkusenosti. Delam v .NETu a JAVA se mi strasne vzdaluje (ac ji mam rad a tvrdim, ze je to muj milacek), ale jelikoz nemam po praci moc casu studovat co je v ni noveho, nedokazu jiz moc objektivne posoudit co v ni pujde lip a co hur (krome prenositelnosti )
Tiskni Sdílej: