Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
2006-11-23_Rozdelany_notas
, prostě datum a lehký popis. V něm mám fotky v jpg a pak v textovém souboru popisky, z kterého to bere můj skritpík pro okomentování do Exifu, a konvertované z RAFu, _1 _2 atd. podle způsobu konverze nebo jen náhledy, a dále podadresář RAW se staženými RAFy. Stahuji rovnou do adresáře, pak vymažu vyloženě rozostřené, strhlé, expozičně nebo kompozičně mimo, jinak si záběry nechávám. Zkonvertuji RAFy, pokud jsou to vyloženě výcvaky focené do raw jen pro jistotu, tak RAF pak promažu trochu víc a nechám jen povedené nebo ty, které potřebují víc úprav. No tyto originály potom ještě zazálohuji jinam.
A dále mám adresář výběr, kde mám stejné podadresáře a v nich obrázky/
a fotky/
. Ve výběru mám vybrané obrázky třeba editované, ve fotkách upravené pro fotolab a v obrázcích pro web (1600x1200). Na tyto adresáře už nesahám, takže když chci (nebo pro někoho) po čase z fotolabu kopii, tak se jen podívám na popisek zezadu na jméno, najdu ji ve výběru a odnesu do labu :). Pokud dávám fotky (někomu, na web, ...) tak ještě na výběr pustím skriptík, který je zároveň podle popisku okomentuje a je to i s popiskama. Pokud dělám další úpravy tak jako další _ číslo nebo do adresáře (třeba jiný rozměr do labu).
Co potřebuji najdu bez problémů, hlavně si pamatuji kdy co takže podle data, pokud hledám nevím co tak podle popisků. Rozhodně nejsem takový magor abych rval vše do databáze, možná by to zasloužily popisky s Exifama, ale zatím žádný systém nesplňuje mé požadavky pro přenositelnost, archivaci, jednoduchost. Když si vypálím něco na CD tak chci také mít možnost vše přečíst kdekoliv na jakémkoliv systému, včetně widlí nebo FreeDOSu na notebooku, bez složité instalace čehokoliv. Což mi žádná databáze nesplní. Chci mít možnost číst si popisky klidně za několik let. To mi nesplní také. A nechci se upnout na nějaký program, který mi třeba nebude vyhovovat nebo změní formáty dat nebo budu muset přejít na jiný systém a všechno komplet předělávat. Za to mi databáze a parní mlátičky a jiné kanóny na tohoto vrabce opravdu nestojí :).
imho třídit fotky do adresářů je nepraktické a zastaralé. Navíc vymyslet v tomto logický systém je nemožné. Budoucnost vidím v tom si fotky tagovat, napr. tak jak to umožňuje výše zmíněný f-spot.Univerzální systém ve třídění fotek do adresářů asi skutečně vymyslet nejde, ale s tím, že třídění do adresářů je zastaralé a nepraktické, bych si dovolil polemizovat ;) Záleží na účelu, za jakým si kdo ty fotky ukládá. Pokud je primárním cílem archivace fotek "digitální fotoalbum" (jednou za čas se koukneme na staré fotky z ...), adresářová struktura více než postačí. Ponecháváme si všechny výhody unixového filesystému a nemusíme se ručně tagovat s každou fotografií (což je IMHO dost časově náročné). Tagy přicházejí ke slovu teprve v okamžiku, kdy očekávám, že budu chtít vyhledávat podle klíčových slov (což si dovedu představit u profi fotografa, ale pro "normální lidi" je to, myslím, zbytečné (zkuste mne přesvědčit o opaku :)) Takže já hlasuju pro: kategorie/rok/yymmdd_nazevakce s tím, že třeba fotky z týdenní dovolené jsou pochopitelně v jednom adresáři, nesekám to po dnech. Přijde mi to docela logické (jako bych je strkal do papírového fotoalba, s tím, že to máme taky jednu sérii "kam cpeme postupně dovolené apod", a pak vedle na speciální samostatná alba ("jiná kategorie") - svatba, dcerka, "velká" dovolená v USA, atd. Ve výsledku si musím jen pamatovat, co kdy bylo, nebo aspoň jak jsem to album pojmenoval, a pak se k fotkám dostanu přes jeden find ;)
#skript, ktorý všetky .jpg súbory v adresári prekopíruje do podadresára ./output s novým názvom Foto_datum_cas.jpg #! /bin/bash # Vysledok sa zapise do podadresara ./output # Ak tento adresar neexistuje, tak sa vytvori if [ ! -d "./output" ]; then mkdir ./output fi #Spracuj vsetky subory JPEG v adresari for I in ./*.[jJ][pP][gG]; do echo $I; # Vyber z EXIFu datum vytvorenia DATUM=`/usr/bin/exiftags $I 2>/dev/null | grep Created | awk '{print $3}' | awk -F: '{print $1$2$3}'`; echo $DATUM # Vyber z EXIFu cas vytvorenia orig_cas=`/usr/bin/exiftags $I 2>/dev/null | grep Created | awk '{print $4}'|awk -F: '{print $1$2$3}'`; echo $orig_cas; # Novy subor bude v adresari ./output s Nazvom v tvare Foti_Datum_cas.jpg vysledok=`printf "./output/Foto_%s_%s.jpg" $DATUM $orig_cas`; ls -la $I; echo $vysledok; cp $I $vysledok; done #Využíva utilitku exiftags
jhead -nf%y%m%d-%H%M%S -ft *
Tiskni
Sdílej: