Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Řešení dotazu:
Nepotřebujete skript, stačí použít "cp -lr
".
Spíš je otázka, jestli by nebylo vhodnější používat nějaký systém správy verzí (třeba git), zvlášť jestli jde o textové soubory.
Nebo spíš souborový systém jako Btrfs.
(u verzovacího systému máš ta data minimálně dvakrát)
Nebo spíš souborový systém jako Btrfs.
Přesně tak. Další možnosí je ZFS. cp --reflink
bude na ZFS fungovat přesně stejně jako na Btrfs. Jen to snapshotování bude mít na ZFS o jeden krok navíc, protože napřed se musí z existujícího filesystému vytvořit read only snapshot a z toho snapshotu se pak teprve dá instanciovat nový zapisovatelný filesystém. (Filesystémy na ZFS, obdoba Btrfs subvolumes, jsou navíc uspořádané hierarchicky a zcela odděleně od adresářové struktury, částečně kvůli oprávněním nakládat s nimi atd. atp.) Ale v základním principu je to velice podobné. No a pokud ta kopie nepotřebuje být zapisovatelná, pak je postup vlastně stejný jako na Btrfs, jen s jinými utilitami.
A ještě další možnost je opět použít ZFS, ale prostě to úplně prasácky zkopírovat nejobyčejnějším možným cp
— a mít zapnutou deduplikaci. Ono se to po čase deduplikuje. Ale to samozřejmě nevyřeší problém s akutním nedostatkem místa, zatímco
cp --reflink
(nebo snapshoty) už ano.
Ano, změny se propíšou
Zdaleka ne všechny. Je bohužel spousta programů - včetně editorů :-( - které soubory nepřepisují, ale nahrazují novým.
cpio:
'-l, --link'Skript je takhle jednoduchý:
cp -a --reflink adresář0 adresář1
Tohle ovšem nedělá pevné linky. Ve srovnání s pevnými linky to má zásadní výhodu: změna souborů v jednom z adresářů, ať už chtěná nebo nechtěná, nijak neovlivní ten druhý adresář. Ale dokud k té změně nedojde, data zabírají místo pouze jednou. (O metadatech nelze říct totéž, ale metadat je o několik řádů méně.) V případě změn se pochopitelně duplikuje blok po bloku (víceméně), nikoliv celé soubory.
Pak existuje mnohem jednodušší a efektivnější postup bez explicitního „kopírování“, samozřejmě opět s výhodou zachování původního stavu každé z kopií v případě změny té druhé kopie. Jenom se s tím musí předem počítat:
btrfs subvolume create adresář0 mv /odněkud/* adresář0
A pak už je to triviální úkon:
btrfs subvolume snapshot adresář0 ./adresář1
Pokud by snad někdo striktně trval na hard lincích (a chtěl by riskovat, že poškození jedné kopie poškodí také tu druhou, případně kdyby takové chování bylo požadavkem), existuje option --link-dest
pro rsync
, který lze (mimo jiné) použít k dosažení tohoto cíle. Výše uvedená řešení jsou ovšem nesrovnatelně jednodušší a ještě s bonusem v podobě copy on write.
cp --reflink
funguje přinejmenším se dvěma filesystémy, ZFS a Btrfs.
Připadá mi nepravděpodobné, že by v roce 2015 někdo aspoň jeden z těchto filesystémů neměl, takže jsem si dovolil existenci základních funkcí jako jsou snapshoty prostě pokládat za samozřejmou.
funguje přinejmenším se dvěma filesystémy, ZFS a Btrfs
ZFS je AFAIK v Linuxu podporovaný jen pokud buď ignorujete licenci nebo použijete FUSE driver. Ani jedno není něco, co bych si dovolil někomu doporučit pro běžné používání.
Připadá mi nepravděpodobné, že by v roce 2015 někdo aspoň jeden z těchto filesystémů neměl
Váš předpoklad je značně vzdálen realitě. Aktuální verze některých distribucí sice btrfs vnucují jako default, ale i tak je dost těch, kdo si buď tento default při instalaci změní nebo příslušný filesystém vytvářeli už dříve (což bude nejspíš i případ tazatele).
…takže jsem si dovolil existenci základních funkcí jako jsou snapshoty prostě pokládat za samozřejmou.
To je velmi odvážný předpoklad. Ne, snapshoty ani zdaleka nejsou základní funkcí a už vůbec ne něčím, co by se automaticky dalo předpokládat, aniž by bylo potřeba se o tom vůbec zmínit.
ZFS ve FUSE je passé, stará záležitost, starý FUD, dá se říct. Kernelový ZFS nevyžaduje žádné ignorování licence. Prostě se nedistribuuje s kernelem, ale zvlášť. Tím je licenci učiněno zadost. Uživatel si pak zkompiluje spl, zfs a pár dalších potřebných modulů. Nebo si je doinstaluje z nějaké repository — implementace není podstatná. Protože licence kernelu i ZFS jakékoliv použití nemodifikovaného softwaru (bez snahy o další distribuci) beze zbytku umožňují, žádné obcházení licence v tom není.
Ano, pravda je, že některé předpoklady jsou poměrně odvážné, ale připadá mi smutné, když vidím už asi padesátý dotaz směřující k tomu, jak v nějakém poměrně zastaralém filesystému zajistit vlastnost, kterou ZFS a Btrfs umí nativně a bez námahy. Sám mám na svých systémech Btrfs od roku 2010 a návrat do dob bez checksumů, konzistentních snapshotů a smysluplného RAIDu, odolného proti silent data corruption, si nějak neumím představit.
Uživatel si pak zkompiluje spl, zfs a pár dalších potřebných modulů. Nebo si je doinstaluje z nějaké repository — implementace není podstatná. Protože licence kernelu i ZFS jakékoliv použití nemodifikovaného softwaru (bez snahy o další distribuci) beze zbytku umožňují, žádné obcházení licence v tom není.
Což je použitelné jen pro domácí hraní si nebo nějaké bastly případně speciální případy, kdy má firma vlastní vývojáře a jaderné hackery, ale je to bohužel nepoužitelné pro komerční dodávky, kde se jedna firma specializuje na IT a druhá na něco jiného a to IT jen používá (protože tam by docházelo k distribuci). Škoda té CDDL licence… Spíš bych tedy šel do Btrfs a pracoval na jeho dalším vylepšování.
a smysluplného RAIDu
K dokonalosti ještě chybí smysluplné šifrování, protože bez něj musíš použít buď mdraid (a přijdeš o výhody RAIDu v Btrfs) nebo budeš muset všechna zapisovaná data šifrovat dvakrát (dva samostatně šifrované oddíly/disky a nad nimi Btrfs RAID).
Co je to ostré nasazení? ZFS je v ostrém / produkčním / <sem lze doasdit téměř libovolný buzzword> nasazení asi tak od roku 2008 a nezdá se, že by byl jakkoliv problematický. (Ano, pravda, pro ZFS na Linuxu to s rozšířeností není až tak valné a není až tolik OpenIndianových nebo FreeBSD nasazení.)
Btrfs používá například Facebook. Na wiki Btrfs se dá najít seznam „ostrých“ nasazení (nepříliš udržovaný a nepříliš aktuální, ale přece). Takže nasazení Btrfs není pravděpodobné, nýbrž jisté.
To s RAIDem je samozřejmě pravda. Přechod od hardwarového / mdadm / dmraid systému na RAIDZ nebo na Btrfs RAID je prostě radikální řez, který se nedá provést disk po disku… No, tak to prostě je.
Přechod od hardwarového / mdadm / dmraid systému na RAIDZ nebo na Btrfs RAID je prostě radikální řez, který se nedá provést disk po disku…Nebylo třeba rozumné recovery RAID5 přidáno teprve nedávno?
a nezdá se, že by byl jakkoliv problematickýMně všech čtyřech strojích, kde ho mám, způsobuje nevysvětlitelné někdy až minutové zátuhy. Mount při tom podle iotopu čte 3 MB/s, jestli to visí na seekování, to bohužel neumím zjistit. Jsou to kernely 3.19 - 4.1.
# sync; date; umount /mnt/backup; date; sync; date; mount /mnt/backup; date Thu Dec 24 04:49:24 CET 2015 Thu Dec 24 04:49:25 CET 2015 Thu Dec 24 04:49:25 CET 2015 Thu Dec 24 04:49:37 CET 2015
Jeste jeden hint - pomerne dobre to resi aplikace "backintime" - http://backintime.le-web.org/
Primarne urcena pro zalohovani, ale i na toto lze dobre pouzit ( princip hardlinku )
Paf1
Tiskni
Sdílej: