Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Manuálové (info) stránky, HOWTO dokumenty, Linux Dokumentační projekt (kniha), "guides", různé "README"...
To Vám nestačí?
Ked si na Linux sam, a nemas v sa koho v bezprostrednom okoli opytat, tak musis mat trpezlivost
a nie cakat, ze behom hodiny a pol medzi 1:43 a 3:22am dostanes odpoved.
K veci: Linux je operacny system - to co dava hardwaru zivot. Dostupny je najcastejsie vo forme distribucii. Distribucia je typicky jedno alebo viac instalacnych CD na ktore niekto (firma, nadsenec alebo skupinka) dal jadro (hromadka driverov a 'programov' starajucich sa o pridelovanie casu CPU a podobne) a hromadu inych programov - typicky vo forme instalacnych balikov. Kazda distribucia moze pouzivat ine instalacne baliky. Distribucia Debian pouziva .deb, Redhat .rpm, Slackware .tgz atd. Kazda distribucia tiez poskytuje nastroje pre spravu balikov (instalovanie, odinstalovanie, upgrade, ...). Potrebujes vediet aku distribuciu zacnes pouzivat a k nej isto najdes popis instalovania balikov. Ked sa nemas koho pytat, zacni knizkou. Lubovolnou. Su publikovane aj online. Co Ti v nej nebude jasne, na to sa opytaj.
Čau Milda
./configure ; make ; make install. Ale otazky, kam rozbalit ten balicek (kam je to nejlepsi pred tou instalaci) proste nenajdete. Jinak balicky compilovane se instaluji vetsinou do /usr/local adresare, kde se pak roztridi to podadresaru jako /usr/local/bin, /usr/local/lib, usr/local/share atd. Balicky kompilaci je instaluji bud do /usr kde se zase roztridi do podadresaru viz. vyse. a nebo je take muzete najit v /opt/kde3 atd. Doufam ze ten zlom bude brzy a doufam, ze vsichni tady odpovi i na ty nejstupidnejsi otazky, protoze nekdy to proste neni k pochopeni. Pamatuji si na jednoho pana, ktery ucil anglinu a rikal mi:"Ja si to vse prelozim, rozumim textu, ale stejne to nechapu". A to se deje u vetsiny uzivatlu, kteri prechazi z win na linux. Hodne stesti.
).
Preto linux vyzaduje viacej odhodlania a casu straveneho s manualom v "garazi".
Linux nie je pre zaciatocnikov
Linux nie je pre tych, co nemaju cas
Linux nie je zadarmo.
(milan.baca@centrum.cz)
Doporučuji Vám pro záčátek sérii článků "Tučňákologie aneb i z BFU bude Guru" (http://www.root.cz/clanek/1201).
# Knihy americkeho nakladetelstvi O'Reilly jsou vzdy super! # Pouzivame Linux je super, je pekne napsana a zazivnou # formou te uvede do ruznych casti pouzivani nejen Linuxu # Taky je skvele, ze neni jen RedHat oriented, ale ukazuje # prikazy i pro Debian, Slackware... # Podle me je LDP fajn, ale moc techno, neni to moc ctivy :)Používáme Linux 3. aktualizované vydání Matt Welsh, Matthias Kalle Dalheimer, Terry Dawson, Lar Kaufman 680 stran černobílých Kód knihy: K0721 ISBN: 80-7226-698-5, EAN: 978-80-7226-698-2 http://knihy.cpress.cz/Book.asp?ID=736 Knihu Používáme Linux lze bezesporu nazvat „klasikou Linuxu“ a zkušenějším linuxovým uživatelům je nejspíš zbytečné ji představovat. V češtině vychází nyní již ve třetím vydání, v originále nakladatelství O’Reilly jde o vydání čtvrté (třetí nebylo do češtiny přeloženo). Je recenzenty, odbornými časopisy a především širokou linuxovou komunitou hodnocena jako jedna z nejlepších knih k Linuxu vůbec. Vysvětluje vše, co je potřeba k pochopení práce se systémem – od instalace přes první použití, správu systému, konfiguraci serverů a sítí až po možnosti programování. Linux prošel za několik posledních let podstatným vývojem, stejně tak kniha Používáme Linux prošla změnami a aktualizací – tak, aby zůstala univerzálně použitelným materiálem pro všechny zvídavé uživatele, kteří chtějí nainstalovat, používat u užívat si Linux. Nynější vydání se – kromě nových a zdokonalených funkcí systému – ponořuje hlouběji do instalace, konfigurace okenního systému, správy systému i práce v síti. Mezi nová témata patří představení řady užitečných aplikací, kompatibilita s Windows, základy zabezpečení, správa balíčků v Debianu, základy programování v Javě, práce se zvukem, konfigurace ISDN a ADSL, WWW serveru a elektronické pošty a spojení populárních Apache, MySQL a PHP. Hlavní části obsahu tvoří: # Úvod do Linuxu # Instalace a počáteční konfigurace # Základní příkazy a principy Unixu # Správa systému, souborů a zařízení # Upgrade softwaru a jádra # Editory, grafika, tisk # Instalace a přizpůsobení X Window (prostředí KDE a GNOME) # Kompatibilita s Windows, Samba # Programovací jazyky (gcc, make, shell, Perl a Java) a nástroje # Komunikace pomocí TCP/IP a PPP # WWW server, prohlížeč, e-mail # Základní zabezpečení, firewally # LAMP: Linux-Apache-MySQL-PHP Uznávaný autorský tým vytvořil dílo velmi podrobné, avšak čtivé a „rukodělné“, což ve spojení se zvědavým a schopným čtenářem skýtá ve světě otevřeného operačního systému nejlepší recept k úspěchu. Linux je do značné míry o experimentování, zkoumání a participaci v komunitě, proto ani autoři neordinují čtenáři svazující postupy, přesto předkládají nesmírné množství praktických informací, naučí vás dělat netušené věci a připraví vám půdu k dalšímu průzkumu. Ať už si instalujete Linux poprvé, nebo jste jeho letitým uživatelem a potřebujete se dozvědět více o přidání síťové tiskárny nebo třeba konfiguraci připojení ISDN, nemůžete s knihou Používáme Linux chybit.
).
Takže můžu popsat, jak to dělám, ale asi to budete považovat za příliš složité a budete chtít jednodušší/rychlejší cestu. Tu neznám a AFAIK není.
Takže: inicializační řetězec určitě najdete na netu, snad i tady na abclinuxu.cz - teď opravdu použijte hledání, ať se procvičíte, než vám ho sem někdo napíše...
Stejně tak i skripty (jsou krátké, ale celkem složité). To se dá najít. Pak to nakopírujete do /etc/ppp/peers a jako root spustíte pppd call nazev_profilu. Jako příklad poslouží mé skripty pro SE T68i:
Profil pro ppp.
Skript, který realizuje připojení.
Je třeba mít zavedené moduly pro usb (modprobe uhci, např. - to zjistíte metodou pokus-omyl; další jsou ohci, usb-ohci atd.) a pl2303.
)
)
)
Ale doufam, ze jste me uz odpustili. Ale ja jsem treba ze zacatku vubec nepochopil jak spustit program, tim myslim jak to ze nema koncovku exe (na to jsem se na abclinuxu teda neptal), ci neco podobneho. Taky jsem si dlouho nemohl zvyknout na /bin; /mnt; /home... ale ted uz je mi to docela jasne. Musim rict, ze zacinat sam je HODNE tezke, ale nesmim tu zapomenout par lidi, kteri mi pri studiu pomohli: Vlastimil Ott, Ondrej Cecak a ze zacatku Tomahawk z oc4um.murder.cz Ale to neberte jako navod na to koho se ptat!! Ale proste jim za to moc dekuji. OPRAVDU. A myslim si, ze je dulezite, aby se uzivatel, ktery prechazi z Win naucil pouzivat google.com. Ten vi totis VSE!
A pro Guru a zkusenejsi uzivatele: Lepsi zacatecnikovi vynadat a odkazat ho na zdroj informaci, nez neodpovedet! To odkazet, myslim jako uz ze jste mu ten dotaz zadal do googlu a dal mu jen odkaz na tu google stranku. Tohle fakt hrozne pomuze, protoze takovy zacatecnik vubec nevi jak to do googlu formulovat.
Tiskni
Sdílej: