Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Ten zbytek bych nechal na později...
IMHO je basic jazyk, ktorý človeka naučí niekoľkým veľmi nepríjemným programátorským zvyklostiam. Pokiaľ sa chceš programovaniu venovať hlbšie, tak basic nechaj tak (hlavne, ak si už v ňom robil) a uč sa niečo od neho odlišné.
Bol odporúčaný python - sám ho veľmi neovládam (nemám potrebu), ale tiež by som ho pre "začiatočníka" odporučil. Prípadne pascal, ale ten fakt len na učenie sa princípom a nie na reálne programovanie.
Neskôr samozrejme C/C++. Javu by som sa učil až potom. Tú rozhodne nie na začiatok.
int je totéž co longlong je totéž co int32_tint je stejně velký jako void* a lze mezi nimi bez omezení přiřazovat tam i zpátky/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
Viete to aj nejako podložiť? Schválne som si grepol kompletný strom apača 2.2.0, žiadne cesty doApache (dvojkového, 1.3 tyhle problémy nemá) se týká konkrétně ten poslední nešvar.
- knihovny jsou zásadně v
/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
/usr/lib mimo príkladov v manuále tam nie sú.
Prečo?
V ceně (290kč versus 4x 690kč). A možná v rozsahu a hloubce
.
Ale vážne: myslím, že ta první jmenovaná bohatě postačí už vzhledem k formulaci původnímu dotazu. Ta druhá bude pravděpodobně solidní hardcore pro vážného zájemce do budoucna v případě, že by se dotyčný chtěl zabývat systémovým programováním.
Spíš se zabývá základními datovými strukturami a algoritmy nad nimi...seznamy, stromy, trie, všechno možné tam je.
Hardcore je především překlad, jako ostatně u všeho od Softpressu...
. Jako systémové beru celý ten spodek jádro + ovladače + základní knihovny.
Malá oprava. Tak části 1-4 jsou v jedné knize a je to polovina celku, tudíž to bude asi 2x 690, nikoli 4x. Navíc je zatím v prodeji pouze část první. Hmm, a jak na to tak koukám, tak ta polská má o dost větší záběr.
Naprostý souhlas.
- Je rozdíl umět syntaxi jazyka a umět programovat. Velký rozdíl.
V praxi jsem se dokonce setkal s několika "vývojáři" a softwarovými architekty, kteří se snažili dehonestovat programátorskou práci na úroveň námezdního dělníka. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Provalilo se, že kromě návrhu GUI rozhraní a naprogramování naprostých trivialit něco komplexnějšího nezvládají. Kvůli tomu a potažmo absenci představy o implementaci navržených algoritmů, je bylo nutné opravovat a měnit na optimálnější varianty.
Pythonista by řekl "nauč se Python", já Ti jako rubista poradím "vyzkoušej si Python a Ruby a co Ti sedne líp, toho se chytni a nepusť".
Ty dva jazyky mají hodně společného a asi nejlepší popis rozdílu mezi nimi, na který jsem zatím přišel, by se dal vyjádřit asi takhle: Python nabízí snadné a na pohled hezké řešení vetšinou se vyskytujících problémů, Ruby oku tolik sednout nemusí, ale zato jeho koncept sahá trošku víc do hloubky a ty horší se v něm mohou vyřešit třeba i líp. (Kdybych třeba chtěl do Pythonu doimplementovat generátory, musím sám hrábnout do runtimu – naštěstí je to už implementované – kdežto v Ruby můžu standardními prostředky na generátor (tj. de facto restartovatelnou funkci) transformovat třebas i interní iterátor, což konceptuelně není žádná sranda.
)
Jakmile Ti přestane stačit výkon a budeš potřebovat chroustat bity, sáhni po API příslušného jazyka a nauč se psát extenze v jazyku C. Z pythonovského API jsem moc neviděl, API v Ruby se mi moc líbí. Pokud se naučíš pracovat s geniálním nástrojem SWIG, který generuje lepicí kód automaticky z popisu rozhraní, můžeš i to API skoro vynechat (ale mít aspoň přehled je docela dobré...
). Je dobré zvládnout standardní prostředky vytváření extenzí, třeba MKMF v Ruby.
A znalost bashe je docela důležitá, je to standardní shell GNU systémů a najdeš ho snad všude. Myslím, že tohle všechno by Ti mělo vystačit na velice dlouho.
No a pokud se chceš porozhlédnout po state-of-the-art jazyku, který Ti může dát hodně zkušeností, otevřít nové obzory a dají se v něm poměrně snadno řešit velmi složité věci, podívej se třeba na takový Haskell...
Nauč se nějaký slušný jazyk, který Ti nebude házet klacky pod nohy a jehož kompilátoru nebudeš dělat otroka.Však už v dotazu zaznělo, že o Pascal rozhodně nestojí :o)
- jazyky NET, tj. C#, VB.NET, Mono
At se to nekomu libi, nebo ne, nejvetsi budoucnost budete mit s jazykem pro NET. Hlavni jazyk pro NET je C# (ostatni jazyky jsou pro NET umele naroubovane, napr. Delphi, Basic - nekdy uspesne VB.NET, nekdy neuspesne Delphi.
Opravdu je dulezite na co se chcete v Linuxu zamerit, a podle toho si vybrat programovaci jazyk - podle mne maji nejvetsi budoucnost programatori databazovych aplikaci. - dnes je databaze vsude.
Nebo jinak:
Kdyz budete prumerny programator pro NET - najdete praci
Kdyz budete spickovy programator pro NET - najdete praci a budete mit vetsi plat
Kdyz budete prumerny programator C - tezko najdete praci
Kdyz budete spickovy programator C - utrhnou vam ruce
(budete velmi zadany)
Zalezi na vas
PS: Samozdrejme jsou vyjimky - neberte mne zas moc vazne - no flame
Tiskni
Sdílej: