Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ten zbytek bych nechal na později...
IMHO je basic jazyk, ktorý človeka naučí niekoľkým veľmi nepríjemným programátorským zvyklostiam. Pokiaľ sa chceš programovaniu venovať hlbšie, tak basic nechaj tak (hlavne, ak si už v ňom robil) a uč sa niečo od neho odlišné.
Bol odporúčaný python - sám ho veľmi neovládam (nemám potrebu), ale tiež by som ho pre "začiatočníka" odporučil. Prípadne pascal, ale ten fakt len na učenie sa princípom a nie na reálne programovanie.
Neskôr samozrejme C/C++. Javu by som sa učil až potom. Tú rozhodne nie na začiatok.
int je totéž co longlong je totéž co int32_tint je stejně velký jako void* a lze mezi nimi bez omezení přiřazovat tam i zpátky/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
Viete to aj nejako podložiť? Schválne som si grepol kompletný strom apača 2.2.0, žiadne cesty doApache (dvojkového, 1.3 tyhle problémy nemá) se týká konkrétně ten poslední nešvar.
- knihovny jsou zásadně v
/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
/usr/lib mimo príkladov v manuále tam nie sú.
Prečo?
V ceně (290kč versus 4x 690kč). A možná v rozsahu a hloubce
.
Ale vážne: myslím, že ta první jmenovaná bohatě postačí už vzhledem k formulaci původnímu dotazu. Ta druhá bude pravděpodobně solidní hardcore pro vážného zájemce do budoucna v případě, že by se dotyčný chtěl zabývat systémovým programováním.
Spíš se zabývá základními datovými strukturami a algoritmy nad nimi...seznamy, stromy, trie, všechno možné tam je.
Hardcore je především překlad, jako ostatně u všeho od Softpressu...
. Jako systémové beru celý ten spodek jádro + ovladače + základní knihovny.
Malá oprava. Tak části 1-4 jsou v jedné knize a je to polovina celku, tudíž to bude asi 2x 690, nikoli 4x. Navíc je zatím v prodeji pouze část první. Hmm, a jak na to tak koukám, tak ta polská má o dost větší záběr.
Naprostý souhlas.
- Je rozdíl umět syntaxi jazyka a umět programovat. Velký rozdíl.
V praxi jsem se dokonce setkal s několika "vývojáři" a softwarovými architekty, kteří se snažili dehonestovat programátorskou práci na úroveň námezdního dělníka. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Provalilo se, že kromě návrhu GUI rozhraní a naprogramování naprostých trivialit něco komplexnějšího nezvládají. Kvůli tomu a potažmo absenci představy o implementaci navržených algoritmů, je bylo nutné opravovat a měnit na optimálnější varianty.
Pythonista by řekl "nauč se Python", já Ti jako rubista poradím "vyzkoušej si Python a Ruby a co Ti sedne líp, toho se chytni a nepusť".
Ty dva jazyky mají hodně společného a asi nejlepší popis rozdílu mezi nimi, na který jsem zatím přišel, by se dal vyjádřit asi takhle: Python nabízí snadné a na pohled hezké řešení vetšinou se vyskytujících problémů, Ruby oku tolik sednout nemusí, ale zato jeho koncept sahá trošku víc do hloubky a ty horší se v něm mohou vyřešit třeba i líp. (Kdybych třeba chtěl do Pythonu doimplementovat generátory, musím sám hrábnout do runtimu – naštěstí je to už implementované – kdežto v Ruby můžu standardními prostředky na generátor (tj. de facto restartovatelnou funkci) transformovat třebas i interní iterátor, což konceptuelně není žádná sranda.
)
Jakmile Ti přestane stačit výkon a budeš potřebovat chroustat bity, sáhni po API příslušného jazyka a nauč se psát extenze v jazyku C. Z pythonovského API jsem moc neviděl, API v Ruby se mi moc líbí. Pokud se naučíš pracovat s geniálním nástrojem SWIG, který generuje lepicí kód automaticky z popisu rozhraní, můžeš i to API skoro vynechat (ale mít aspoň přehled je docela dobré...
). Je dobré zvládnout standardní prostředky vytváření extenzí, třeba MKMF v Ruby.
A znalost bashe je docela důležitá, je to standardní shell GNU systémů a najdeš ho snad všude. Myslím, že tohle všechno by Ti mělo vystačit na velice dlouho.
No a pokud se chceš porozhlédnout po state-of-the-art jazyku, který Ti může dát hodně zkušeností, otevřít nové obzory a dají se v něm poměrně snadno řešit velmi složité věci, podívej se třeba na takový Haskell...
Nauč se nějaký slušný jazyk, který Ti nebude házet klacky pod nohy a jehož kompilátoru nebudeš dělat otroka.Však už v dotazu zaznělo, že o Pascal rozhodně nestojí :o)
- jazyky NET, tj. C#, VB.NET, Mono
At se to nekomu libi, nebo ne, nejvetsi budoucnost budete mit s jazykem pro NET. Hlavni jazyk pro NET je C# (ostatni jazyky jsou pro NET umele naroubovane, napr. Delphi, Basic - nekdy uspesne VB.NET, nekdy neuspesne Delphi.
Opravdu je dulezite na co se chcete v Linuxu zamerit, a podle toho si vybrat programovaci jazyk - podle mne maji nejvetsi budoucnost programatori databazovych aplikaci. - dnes je databaze vsude.
Nebo jinak:
Kdyz budete prumerny programator pro NET - najdete praci
Kdyz budete spickovy programator pro NET - najdete praci a budete mit vetsi plat
Kdyz budete prumerny programator C - tezko najdete praci
Kdyz budete spickovy programator C - utrhnou vam ruce
(budete velmi zadany)
Zalezi na vas
PS: Samozdrejme jsou vyjimky - neberte mne zas moc vazne - no flame
Tiskni
Sdílej: