plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Proč by měl otevřený standard nést břemena, která zde svým binárním marasem Micro$oft za posledních >10 let zasel?! Tato břemena padnou na každého z nás! Proč by měl každý z nás z vlastní kapsy připlácet na to, aby výrobce kancelářské sady, kterou si rozhodne zakoupit (FOSS teď vynecháme) musel implementovat podporu pro vadné formáty, ve skutečnosti nepřenositelné ani mezi jednotlivými verzemi MS Office a kolikrát i několika instalacemi jedné jejich verze?!
To není vtip, to není FUD, to je realita. Takový je šestitisícstránkový (6000!), takřečený standard, který chce společnost Micro$oft protlačit – navíc se snaží(l) o zkrácené řízení, prohnilé korupcí, ke kterému se nečekaně hlásí noví pro-OOXML členové, kteří prakticky ani neměli reálnou možnost v tak krátké době specifikaci prostudovat. Opět, toto nejsou pouhé spekulace: korupční jednání již bylo reálně prokázáno např. ve Švédsku, v několika zemích byly zaznamenány (úspěšné) snahy o znemožnění účasti na projednávání stanoviska zástupcům protistrany, a v nedávné době i Evropská Unie usoudila, že celou událost je třeba prošetřit a zahájí soudní proces.
Další věc je ta, že ISO ne ISO, Micro$soft počítá s tím, že kdyby OOXML prošlo, nepřešlo by pod správu ISO – jak původně slíbil, a za což si připsal dalších pár hlasů navíc – ale zůstalo pod správou ECMA ..a jeho.
OOXML není v současné době implementováno v ničem jiném než MS Office a pro třetí strany je vlastně i prakticky neimplementovatelné: jednak pro svou rozsáhlost a jednak pro to, že je protkané odkazy na mnohé proprietární technologie Micro$oftu – takové věci nemají v otevřeném standardu co dělat.
Svou budoucnost si píšeme sami, dnes a denně: odmítejme OOXML, používejme již existující a ověřený ISO standardizovaný formát OpenDocument (ISO/IEC 26300). Formát, který si mnohé země zvolili za povinný, pro komunikaci s veřejností – v Evropě je to např. Francie, Německo, Belgie, Dánsko, Norsko, Chorvatsko a Rusko. Doporučován je i v České republice a Evropské Unii jako celku. Jeho podporu lze nalézt již v několika kancelářských sadách, informačních a CM systémech, a mnohém dalším SW.
A že je třeba ty stávající dokumenty nějakým způsobem zachovat? Ať si Micro$soft sám z vlastních zdrojů napíše SW pro jejich konverzi do ODF! (dostávám se k odpovědi na v úvodu položenou otázku ohledně našich kapes) Tak jak to dělají všechny ostatní firmy, které pro protlačení své technologie na trh nemohly využít sílu dominantního postavení, kterou Micro$oft disponuje. Je to přeci jeho maras. Už mě nebaví se dívat, jak Micro$oft nechává svou práci dělat jiné:
(No flame, pls!)
A kdopak píše konvertor(y) OOXML<–>ODF? A kolik takových příkladů, kde viditelně zneužívá své dominantní postavení bychom ještě našli?!
Nebuďme lhostejní k vlastní budoucnosti! Tečka.
Já teda nejsem žádnej fanatickej javista, ale když vidím tohle, napadá mě, že potřebujeme tři věci:
- SUN přišel s multiplatformní Javou a sám udržoval její implementace pro několik platforem
- Micro$oft přišel s multiplatformním .NET a implementaci pod ostatní systémy si nechá napsat ostatními (MONO)
- Flash tu byl rovněž s podporou více platforem přímo od výrobce (pravda, uzavřený :-/ )
- a kdopak napíše Silverlight pro Linux? ..komunita přece.
To by, myslím, mohla být docela killer věc. Žádný platformní lock-in, milióny knihoven na cokoli, docela rozumné nástroje...a přitom by to mělo umět všecno, co Flash a Silverlight dohromady.A navic by to bylo mozne hezky tesne integrovat s J2EE na serveru. Silverlight ani Flash s zadnou open source serverovou technologii tak dobre neitegrujete.
Tiskni
Sdílej: