Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Russell Ossendryver se dívá na poslední komentáře Microsoftu k OOXML a komentuje je. Upozorňuje na nepravdivé informace, které jsou šířeny, mj. na to, že ve skutečnosti neexistuje žádná úplná implementace tohoto formátu, varuje před uzavřeností vývoje a připomíná, že zrychlený proces schvalování jako standard je pro celou věc naprosto nevhodný.
Tiskni
Sdílej:
Proč by měl otevřený standard nést břemena, která zde svým binárním marasem Micro$oft za posledních >10 let zasel?! Tato břemena padnou na každého z nás! Proč by měl každý z nás z vlastní kapsy připlácet na to, aby výrobce kancelářské sady, kterou si rozhodne zakoupit (FOSS teď vynecháme) musel implementovat podporu pro vadné formáty, ve skutečnosti nepřenositelné ani mezi jednotlivými verzemi MS Office a kolikrát i několika instalacemi jedné jejich verze?!
To není vtip, to není FUD, to je realita. Takový je šestitisícstránkový (6000!), takřečený standard, který chce společnost Micro$oft protlačit – navíc se snaží(l) o zkrácené řízení, prohnilé korupcí, ke kterému se nečekaně hlásí noví pro-OOXML členové, kteří prakticky ani neměli reálnou možnost v tak krátké době specifikaci prostudovat. Opět, toto nejsou pouhé spekulace: korupční jednání již bylo reálně prokázáno např. ve Švédsku, v několika zemích byly zaznamenány (úspěšné) snahy o znemožnění účasti na projednávání stanoviska zástupcům protistrany, a v nedávné době i Evropská Unie usoudila, že celou událost je třeba prošetřit a zahájí soudní proces.
Další věc je ta, že ISO ne ISO, Micro$soft počítá s tím, že kdyby OOXML prošlo, nepřešlo by pod správu ISO – jak původně slíbil, a za což si připsal dalších pár hlasů navíc – ale zůstalo pod správou ECMA ..a jeho.
OOXML není v současné době implementováno v ničem jiném než MS Office a pro třetí strany je vlastně i prakticky neimplementovatelné: jednak pro svou rozsáhlost a jednak pro to, že je protkané odkazy na mnohé proprietární technologie Micro$oftu – takové věci nemají v otevřeném standardu co dělat.
Svou budoucnost si píšeme sami, dnes a denně: odmítejme OOXML, používejme již existující a ověřený ISO standardizovaný formát OpenDocument (ISO/IEC 26300). Formát, který si mnohé země zvolili za povinný, pro komunikaci s veřejností – v Evropě je to např. Francie, Německo, Belgie, Dánsko, Norsko, Chorvatsko a Rusko. Doporučován je i v České republice a Evropské Unii jako celku. Jeho podporu lze nalézt již v několika kancelářských sadách, informačních a CM systémech, a mnohém dalším SW.
A že je třeba ty stávající dokumenty nějakým způsobem zachovat? Ať si Micro$soft sám z vlastních zdrojů napíše SW pro jejich konverzi do ODF! (dostávám se k odpovědi na v úvodu položenou otázku ohledně našich kapes) Tak jak to dělají všechny ostatní firmy, které pro protlačení své technologie na trh nemohly využít sílu dominantního postavení, kterou Micro$oft disponuje. Je to přeci jeho maras. Už mě nebaví se dívat, jak Micro$oft nechává svou práci dělat jiné:
(No flame, pls!)
A kdopak píše konvertor(y) OOXML<–>ODF? A kolik takových příkladů, kde viditelně zneužívá své dominantní postavení bychom ještě našli?!
Nebuďme lhostejní k vlastní budoucnosti! Tečka.
Já teda nejsem žádnej fanatickej javista, ale když vidím tohle, napadá mě, že potřebujeme tři věci:
- SUN přišel s multiplatformní Javou a sám udržoval její implementace pro několik platforem
- Micro$oft přišel s multiplatformním .NET a implementaci pod ostatní systémy si nechá napsat ostatními (MONO)
- Flash tu byl rovněž s podporou více platforem přímo od výrobce (pravda, uzavřený :-/ )
- a kdopak napíše Silverlight pro Linux? ..komunita přece.
To by, myslím, mohla být docela killer věc. Žádný platformní lock-in, milióny knihoven na cokoli, docela rozumné nástroje...a přitom by to mělo umět všecno, co Flash a Silverlight dohromady.A navic by to bylo mozne hezky tesne integrovat s J2EE na serveru. Silverlight ani Flash s zadnou open source serverovou technologii tak dobre neitegrujete.