Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
top - 14:28:51 up 4:42, 3 users, load average: 7.91, 4.04, 2.17 Tasks: 116 total, 2 running, 114 sleeping, 0 stopped, 0 zombie Cpu(s): 7.3%us, 1.0%sy, 0.0%ni, 0.0%id, 91.4%wa, 0.3%hi, 0.0%si, 0.0%st Mem: 439620k total, 434900k used, 4720k free, 508k buffers Swap: 498004k total, 248480k used, 249524k free, 28780k cached PID USER PR NI VIRT RES SHR S %CPU %MEM TIME+ COMMAND 2129 pavel 20 0 764m 75m 8740 D 1.0 17.7 12:29.68 firefox 1109 root 20 0 194m 37m 1624 D 0.3 8.7 5:52.88 Xorg 4175 pavel 20 0 159m 33m 2260 S 0.0 7.9 0:39.92 skype.orig 4431 pavel 20 0 554m 10m 3052 S 0.0 2.4 0:07.33 sonata 2196 pavel 20 0 253m 7096 2328 R 1.3 1.6 7:58.58 npviewer.bin 4741 pavel 20 0 46656 4932 1448 S 5.0 1.1 0:00.78 iotop 1349 mpd 20 0 306m 4556 1044 S 0.3 1.0 1:30.08 mpd 2418 pavel 20 0 469m 4268 1716 S 0.0 1.0 0:15.78 claws-mail 2044 pavel 20 0 105m 1736 916 S 0.0 0.4 0:06.24 fluxbox 4449 pavel 20 0 62848 1200 688 S 0.0 0.3 0:00.19 xterm 2155 pavel 20 0 278m 1188 732 S 0.3 0.3 1:13.17 pulseaudio 3437 pavel 20 0 63580 1164 680 S 0.0 0.3 0:00.41 xterm 2133 pavel 20 0 46160 1112 664 S 0.0 0.3 0:02.01 gconfd-2 773 haldaemo 20 0 34016 964 340 S 0.0 0.2 0:00.33 hald 3504 pavel 20 0 54128 912 636 S 0.0 0.2 0:00.15 gvfs-gdu-volume 3506 root 20 0 42448 872 600 S 0.0 0.2 0:00.76 devkit-disks-daNechápu proč je najednou 512 MB tak málo. Evidentně není problém ani tak ve využité residentní paměti, ale v obrovských nárocích na virtuální paměť. Poradíte někdo jak tento problém 'spravit' v Ubuntu, popřípadě jakou jinou distribuci a aplikace zvolit? Pro rodiče jsou nutností dobrý webový prohlížeč (ideálně FF - podpora Flashe a blbě napsaných webů je nutnost) a Skype. Další věci už nejsou zas tak důležité - i když dřív na tomhle počítači uplně v pohodě běhal FF, OpenOffice.org, GIMP... - nechápu, že teď pomalu nejde pustit ani samotný Firefox. Pořád se mi to zdá divný, možná začnu reinstalací, protože to může být skrytý proces, rootkit, nebo kdoví co, ale tenhle přístup mi začíná nápadně připomínat reinstalaci MS Windows... Pro pořádek:
Řešení dotazu:
Určitě tam dej 32-bit systém. Rozdíl ve využití paměti je znatelný.Tohle máte něčím podloženo? Pořád se s tím někdo ohání, ale IMHO je na tom pravdy pramálo.
Když předpokládáme, že je někde úzké hrdlo a chceme ho najít, zkusil bych pustit iotop a latencytop a sledoval, co zobrazí.
512 MB je uz dnes docela malo. Na stroji s tolika RAM Vam nepobezi (rozumej pouzitelne) ani moderni windows.
Neni tedy duvod to chtit po GNU/Linux distrech urcenych pro masove pouziti viz *buntu.
Nastesti jsou distribuce znacne variabilni a existuji moderni miniaturni distra.
Pokud trvate na *buntu tak volte starsi vydani 8.04 nebo 8.10.
Ne vzdy na starsi HW je vhodna nejmodernejsi distribuce.
Win XP je bezmala 10 let stary OS.
Je treba to brat tak ze se tazatel pokousi na onom PC pouzivat vistu ci win 7 coz se da srovnat s hw naroky soucasnych distribuci.
Takovyto hw se dnes nehodi ani na server uz kvuli spotrebe elektriny.
Videl bych to na nejake male Live systemy ci distra vyvijene pro stare pocitace. A nebo win xp. V idealnim pripade odvoz do sberneho dvora a nakup moderniho hw za par kacek.
To mate pravdu. Vyvoj OS windows je nastesti brzden zakrnelosti korporatnich aplikaci a proto jsou jeste dnes jak rikate 8 let stara win xp pouzitelna. Pro firemni i domaci pouziti stale dostacujici. Z pohledu uzivatele jejich nasledovnici krom vyssi stability a bezpecnosti nenabizeji nic navic.
XP vsak pomalu "odstreluji" (s podporou samotneho MS) vyrobci HW tim ze nedodavaji ovladace pro klicovy HW na tento system, ale na vyssi (vista, seven).
Uz s DirectX je problem na mnoha noteboocich kam si uzivatel dal win xp misto visty. Pro kancl ci net to nevadi. Pro multimedia ano.
Mam jeden notebook jez byl dodan s vistou a ja tam chtel xp. Zadarilo se ale ..... Zvukovka - neni oficialni ovladac - jede jen vystup nikoliv vstup. Grafika ... neni oficialni ovladac - graf akcelerace nebezi jak ma ... na filmy se neda divat pac se trhaji. A to nemluvim o SATA HDD, wifi, LAN, webcam. Ani jedna vec nejela. HDD jsem musel prepnout do IDE modu atd .... Moderni win vista, seven i Ubuntu slapou jak vino - obraz nadhera.
Proste sehnal jsem po hodinach googleni nejake ovladace a neni to ono. z cehoz vypliva ze win xp jsou stary kram vhodny na stary zelezo a nebo setsakramentsky davat pozor pri vyberu HW Takze jsem win xp zahodil i s rukama do vecnych lovist.
Na poli OSS je borlivy vyvoj mnoha nezavislych komunit i firem a proto se neni cemu divit ze distribuce a aplikace zastaravaji den po dni. Distribuce ma vsak repozitare a neni tak problem mit aktualni aplikace.
Zkratka aplikace nejsou vsechno, kdyz os poradne nebezi na hw.
Inu v pripade ze kupujete motherboard ci graf adapter tak budiz. Ne vzdy se totiz jedna o zhavou novinku na trhu.
Ovsem na poli notebooku se na xp uz davno pece a kdejaka distribuce je na tom s podporou hw lip.
U rodičů budu v dohledné době aktualizovat systém, taky podobná liga, 512 MB RAM, 2,3GHz Sempron, zatim je tam nějaká Mandriva a kde3.5, přijde tam asi mandriva 2010 a budu lobovat pro windowmaker, minimálně ať si to táta zkusí, jaké to bude. Do menu mu naházim nejčastějš používaný příkazy, "alt+F2" už používat umí.
Když to plánuji používat každý den, tak ...... tak pocitac za 3000Kc pre mna nie je volba.
Tiskni
Sdílej: