Dotaz: Kompilacia

[Daniel12]

Příloha:

• 7ff3c9dc7b3c4f2baa3a5ed8b1e0c4b4.png (24902 bytů)

Dobrý deň.. potreboval by som poradiť.. mam program .c ... priečinok s programom mam na ploche .. a potrebujem použiť príkaz na spustenie xx.c pošlem aj SS problemu.. zelený je priečinok a červený je daný program... dal mi to známy že to mam oskušať.. ale ja som v tom uplny amater

---

---

Odpovědi

[Kit]

Tak si ten priečinok přesuň z plochy do domovského adresáře a pak se do něj přepni příkazem cd.

[MadCatX]

Co je na názvu toho souboru tak tajného, žes ho musel zamaskovat? GCCčko spouštíš z tvého home, takže pokud ten soubor máš na ploše a cesta není zadána jako Plocha/priste_tajny_nazev_souboru.c, GCC ten soubor samozřejmě nevidí a proto to skončí s touto chybou. Buď se přepni do adresáře, kde ten zdroják přímo je nebo k němu zadej úplnou cestu.

[Daniel12]

subor sa vola polo.c a mam ho na ploche v priečinku polo ... takže ako má vyzerať ten príkaz?

[k3dAR]

vitej na planete Zeme, z jake galaxie prichazis? pokud se u vas ovladalo myslenkama a ukladalo do neuralni site, zde tak daleko nejsme, pouzivame adresarovou strukturu a v ni se pohybujeme pomoci prikazu cd (z anglickeho change directory), delame to tak uz od minuleho stoleti... ;)

[Daniel12]

napísal som tam "ale ja som v tom uplny amater" tak preto sa pýtam ako ma ten príkaz vyzerať.. chcem zistiť čo to je a nie aby si na mňa tu toto že odkiaľ som..

[k3dAR]

adresar a prikaz na zmenu adresare vubec nesouvisi ani s kompilovanim ani s Linuxem... proste uz nekolik desitel let funguje toto:

cd adresar

[Daniel12]

Ja potrebujem otvoriť subor polo.c z priečinka polo,ktorý sa nachádza na ploche.. a to neviem ako

[Matlák]

Wow. Co takhle cd ~/Plocha/polo? To je nějaká sofistikovanější forma? Jo a pozor na diakritiku!

[k3dAR]

adresarovou strukturu vidis ve spravci souboru...
v terminalu muzes pouzit prikaz na vylistovani aktualniho adresare

ls

(v dosu/windows se pouziva(l) prikaz dir, ten muzes i v Linuxu pouzit k (skoro)tomutez)
vzhledem k anglicke chybove hlasce na tvem topsecret screenshotu nemas asi cz lokalizaci, takze

cd Desktop/polo

ovsem to jestli je to Plocha nebo Desktop zjistis jak ve spravci souboru kdyz tuknes na plose na adresar polo, tak pouzitim prikazu ls, takze nez napises ze ti to neco nenaslo zkus ls a cd pouzit :)

[Daniel12]

Daval som cd/Desktop/polo a nic nejde.. a ani cd/Desktop/polo/polo.c .. ja proste potrebujem otvorit polo.c ... btw mam to vo virtualbox

[k3dAR]

kdyz pisu:

cd Desktop/polo

proc si daval?

cd/Desktop/polo

podle dotazu co si pokladal neppotrebijes otevrit polo.c (to bys udelal v jakemkoliv textovem editoru), ale zkompilovat polo.c a to udelas tak jak si psal, akorat se proste musis prepnout do toho adresare a to tak jak sem radil, nikoliv tak ze to ani neprepises spravne ;)

[Daniel12]

Příloha:

• Screenshot_1.png (17446 bytů)

teraz mam toto.. a potrebujem kompilovat polo.c

[Love_Dali]

Už jsi v adresáři Polo.

ls

by Ti mělo vypsat polo.c

Jinak pro zjištění, kde se přesně nacházíš můžeš použít:

pwd

[k3dAR]

ted zkus to s cim si prisel ze ti nejde ;)

jinak uvazuj, kdyz si dal "cd Desktop/polo" tak si se do toho prepnul a zmenilo se i pocatek radku co ukazuje adresar kde se nachazis, takze znovu s prepinat do Desktop/polo uz neni duvod kdyz jsi tam...
zkus jak pise Love_Dali prikaz pwd, ten ti ukaze kde se nachazis a zjistis ze znak ~ znamena tvuj domaci adresar, tedy ze

~/Desktop/polo

zobrazeno absolutni cestou a je totozne:

/home/ubuntu/Desktop/polo

pak si zjisti rozdil mezi souborem a adresarem aby jsi se nezkosel prepnout do adresare polo.c protoze to je soubor ;) zacit muzes treba tu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adresář_(informatika)

[Daniel12]

Příloha:

• Screenshot_1.png (29593 bytů)

dostal som sa sem.. a neviem čo to znamená

[rastos]

Mám pocit, že si začal niekde od začiatku a mnohé koncepty ti nie sú jasné.

Hint #1: čo znamená "-Wall" argument, ktorý si dal kompilátoru?

Hint #2: čo sa udeje, ak zavoláš funkciu fscanf() a ako vstup jej dáš handle na súbor, ktorý nie je platný? (napr. nie je otvorený na čítanie).

Hint #3: čo sa stane, ak chceš cez fscanf() prečítať nejaký vstup, ten fscanf() sa nepodarí, a ty sa pokúsiš pracovať s premennou, ktorú ten fscanf() mal naplniť, ale nenaplnil?

[MadCatX]

"Warning" je varování kompilátoru, který tě upozorňuje na možný problém v kódu programu. Předpokládám, že programovat v C neumíš a tedy se tím nemusíš zabývat. Musíš věřit programátorovi, že situace, před kterou kompilátor varuje nemůže za běhu programu způsobit žádný problém. Proč vlastně tyhle dotazy nevznášíš přímo na autora programu ale na náhodné šílence na Internetu?

[Love_Dali]

Zeptám se v podstatě na to, co tady celou dobu visí ve vzduchu - proč se do něčeho takovýho pouštíš? Zcela očividně Ti chybí základní znalosti systému a ty se rovnou zajímáš o kompilaci? Tak trochu to dovedu pochopit - o linuxu jsem nic nevěděl a hned jsem si kompiloval kernel :)).

Pokud je to Tvůj kód, tak proč si s tím nepracuješ v nějakým vývojářským prostředí, kde klikneš na Run a hned Ti to zařve, že je něco špatně..

[Andrej]

No tak dokud polo.c nebude open-source, asi ti nikdo neporadí, že ano.

Pokud jsi si naprosto jistý, že návratovou hodnotu z fscanf() nepotřebuješ (o čemž pochybuju, ale dejme tomu), nejjednodušší „řešení“ je castnout volání fscanf() na (void).

Ať tak nebo tak, je to jenom warning, takže druhé „řešení“ je necpat tam -Wall. Kdoví, co bys ještě viděl, kdybys zapnul i -Wextra.

Dlužno taky, poznamenat, že kompilace se podařila a protože tam nemáš option -o, například -o polo nebo tak něco, výsledná binárka se bude jmenovat a.out nebo jinak divně a bude v tomtéž adresáři.

A mimochodem, co kdybys napřed zkusil tohle? To by mohlo zafungovat. Ten návod je totiž na webu asi tak stokrát.

[Vtipnéř]

Pro všechny, kteří odpovídali: Skládám hold vaší trpělivosti. Sice jsem se v tom při prvních pokusech na PC plácal podobně jako Daniel12, ale před 29 lety se daly informace získávat jen velmi těžko.

Pro Daniel12: Nedej se odradit problémy, před položením dotazu zkus ale nejdřív trochu víc pátrat sám.

Jirka

[Peter Golis]

Môžem sa opýtať aké PC si mal k dispozícii v ére komunizmu, dva roky pred nežnou revolúciou a ako si sa k nemu dostal? Doma to mali len ľudia čo zamenili západne devízy za bony, ale stálo to viac ako automobil. V podnikoch sa k tomu KnowHow dalo dostať.

A pre Daniela, najlepšie bude ak využije nejaké IDE (programátorské prostredie) na úpravu zdrojových kódov, preklad bináriek do výsledných programov alebo knižníc, a aj na ladenie tých programov.

[Daniel12]

ďakujem za rady.. program som už zapol :)

[Vtipnéř]

Na podzim 1987 měli na Oddělení informatiky (časem se z něj vyvinula Fakulta informatiky) při Katedře aplikované matematiky na Přírodovědecké fakultě tehdejší UJEP čtyři PC. Myslím že půlka byla AT a půlka XT s EGA grafickou kartou. Na jednom z nich jsem dělal zápočtový program v Turbo Pascalu. Je fakt, že pak jsem měl s PC dva roky pauzu, mezitím jsem dělali úkoly na PDP 11/34.

Jirka

[Peter Golis]

Pretože vo východnom bloku boli počítače SMEP a nie PC (kompatibilitu necháme bokom). A ak niekoho pustili k regulérnemu PC zo zahnívajúceho západu, tak musel byť dosť závažný dôvod mu ten kus techniky sprístupniť. Počítačov PC bol vtedy silný nedostatok. Jednak kvôli nedostatku devíz, a jednak kvôli nedostatku financií (kurz Kčs bol oproti USD alebo západnej marke na nule).

Bežní vysokoškolskí študenti v tom čase využívali buď "mainframe" z jedného SMEP-u s terminálovými kartami, alebo PMD86 s Pascal ROM modulom.

[R]

Viem, ze ty si vsade bol a vsetko videl... Ale v Ceskoslovensku sa tiez vyrabali PC - a to konkretne v JZD Slusovice. Akurat sa to skladalo z dovezenych komponentov.

http://www.kompjutry.cz/soubory/nahledy_html/jzdakslusovice_tnsat.html http://www.kompjutry.cz/soubory/nahledy_html/jzdakslusovice_tnsatjiny.html

U nas na vysokej skole este nejake zazraky zo Slusovic boli aj po roku 2000. A terminalovy server bol skutocny s UNIXom.

[Peter Golis]

Aj napríklad vyššie generácie PP06 boli kompatibilné s PC. Ale neboli PC, jednalo sa o SMEP.

[Vtipnéř]

Myslím, že uvedené PDP patřilo taky k SMEP. Na něm studenti běžně pracovali, že jsem se dostal k PC v roce 1987, byla výjimka.

Kromě PDP a čtyř PC tam bylo asi osm strojů ze Slušovic, myslím že měly procesor Z80 (jako ZX Spectrum) a operační systém CP/M, z něhož snad prý posléze vycházel MS DOS. Počítače měly dvě osmipalcové disketové jednotky (kapacita 160kB), na jedné byl systém, na druhou se ukládaly data. Když se mechaniky točily, hučelo to skoro jako vysaveč. Na těchto mašinách jsem ale nikdy nepracoval.

PP06 jsem vlastnil, koupil jsem ho ve výprodeji z nějaké továrny jako nefunkční, ale měl jen zkratovaný video výstup (nemělo to klasický konektor ale cinch). Měl procesor 8088 narozdíl od 8086, které měly normální PC, ale programy jely bez problémů.

Jirka

[Peter Golis]

Takže to PDP malo na stítku nápis SMEP? To je rovnaká blbosť ako že Linux je Unix.

[Vtipnéř]

Vždycky jsem to chápal tak, že SMEP nebyla značka počítačů, ale souhrné označení pro počítače menší, než byly velké sálové. Ale možná jsem to špatně pochopil. V tomto článku se píše:

Počítače PDP-11 firmy Digital nebyly populární pouze v USA, ale i v mnoha dalších zemích, včetně států RVHP. Právě v zemích sdružených v RVHP vznikla celá řada počítačů patřících do produktové řady SMEP neboli Systému malých elektronických počítačů, které byly kompatibilní s vybranými modely PDP-11.

Nicméně se dostáváme výrazně off topic.

Jirka

[Peter Golis]

Kompatibilita pri SMEP tam bola, ale nejednalo sa o PC, PDP a ani o Sinclair Zilog Z80. Jednoducho to bol plagiát typu: Viac prúžkov, viac Abidas. Jednoducho sa to nafotilo, a litografia sa postarala o zvyšok.

Originálne zostavy PC nakúpené zo západu za valuty tu v Československu boli, ale neboli dostupné bežným smrteľníkom. A práve preto som sa pýtal ako bolo možné robiť v tom čase na PC keď PC boli zamknuté a strážené milíciami.

[Vtipnéř]

Nejsem si jistý, jesti v rámci SMEP je možné mluvit o kompatibilitě. V jisté době byly vyráběny podle PDP, ale citované PP06 bylo kompatibilní s PC.

To, na čem jsem pracoval ve škole, nebylo PP06 (to jsem měl asi tak o pět let později), ale soudím že to bylo skutečné PC. Možná že pocházelo ze Slušovic, nicméně kromě výroby "svých vlastních" počítačů tam taky montovali PC z dílů zakoupených v zahraničí, podobně,jako se to běžně dělá dodnes. O něco později, ale ještě za socialismu, totéž začali dělat Kancelářské stroje.

Jirka

PS: Netvrdím, že to, co jsem tu napsal, je pravda, ale takhle si to pamatuji.

[Peter Golis]

Nechceš tým naznačiť že za komunistov sa bežne obchodovalo so západom? A že v obchodoch človek kúpil aj Jamon, Parmezán, videorekordér alebo aj dokonca toaletný papier ktorého socialistické papierne neboli schopné vyrobiť dostatok.

Nie. Ak to mal národ k dispozícii, tak to boli plagiáty. Rovnako ako Didaktik, Ondra, ...

[Petr Šobáň]

Nějak nechápu tvé rozhořčení nad plagiátory.

Vždyť dnes je to úplně stejné jeden opisuje od druhého.....

A za komunismu jsi mohl krást západní technologie - kdo by tě trestal, ještě jsi dostal pochvalu.....

Ze začátku se kupovalo to co se nedalo skopírovat za drahé $ pak to rusáci skopírovaly a do strojů se dávaly ruské kopie procesorů 8080......( kdoví kde to bylo dělané....)

Pokud jsi se kouknul do těch strojů tak tam byly ruské kopie CPU, RAM a dalších obvodů.....

[Peter Golis]

Hovoril si o práci na PC počas totalitného režimu. Počítače PC počas totalitného režimu neboli dostupné bežnému študujúcemu ľudu. Bežnému študujúcemu ľudu boli dostupné počítače SMEP. To, že počítače SMEP boli do určitej miery kompatibilné s technológiami západu ako ich plagiáty je rovnako vedľajšie, ako že veľa ľudí si myslí že Linux je Unix. Je to podobne nesprávna kategorizácia.

Len ma zaujímalo či si naozaj z rodiny patriacej ku sympatizantom s komunistickou vládnou kategóriou že si sa počas štúdia dostal k technológii ktorá bola pre socialistické hospodárstvo drahsia ako družica sputnik. Takže, áno. Ako vravís, tak si. Vedel by si povedať na ktorej katedre VUML Ti boli tie západniarske PC dostupné?

PS: PC sa začali objavovať v školách až po páde režimu. Vtedy bolo možné odpísať si sponzoring priamo z DPH. Dovtedy, teda v predrevolučných časoch boli na školách pre pospolitý ľud maximálne tak kadejaké klony Zilogu, 8080, kadejaké Mazovie, PP06, PMD, Consuly, Didaktiky a podobne. Ak vôbec. A obvykle ch mal pod palcom ZVAZARM.

[k3dAR]

ako že veľa ľudí si myslí že Linux je Unix. Je to podobne nesprávna kategorizácia.

takze ses k nim zaradil tim, ze si myslis "Petr Šobáň je Vtipnéř"? Ocividne mas mindraky ktere potrebujes lecit, uz sme to probirali, byl jsi u toho lekare od te doby, nebo ses na to zase vykaslal?

[pavlix]

Na jednu stranu reakci chápu. Peter tu zcela nesmyslně exhibuje. Na druhou stranu... Vážně si myslíš, že když někomu napíšeš ve veřejné diskuzi, že má psychický problém, že poběží hned za doktorem? Jako kopnutí je to fajn, ale upřímně to IMO nepomůže.

[k3dAR]

slo o pripomenuti kopnuti v jedne s nasich diskuzi z minula, uprimne jestli neco pomuze tak racionalni uvaha to neni, tedy mozne je vse...

[Peter Golis]

A ty, kam sám seba radíš?

[Vtipnéř]

Nechceš tým naznačiť že za komunistov sa bežne obchodovalo so západom? A že v obchodoch človek kúpil aj Jamon, Parmezán, videorekordér alebo aj dokonca toaletný papier ktorého socialistické papierne neboli schopné vyrobiť dostatok.

Nie. Ak to mal národ k dispozícii, tak to boli plagiáty. Rovnako ako Didaktik, Ondra, ...

Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém. Ale ještě jednou to shrnu. V roce 1987 několik studentů matematiky a informatiky dělalo zápočtový program v Pascalu na PC, já jsem byl mezi nimi. Kde k těm počítačům tehdejší oddělení informatiky přišlo, mi není známo. Nebyly to žádné plagiáty typu PP06, mohly to být TNS AT ze Slušovic. Za komunistů se rozhodně běžně neobchodovalo se Západem, ale JZD (či DAK) Slušovice tuhle výsadu mělo. Podle údajů na internetu stál TNS AT 100 000 Kčs, ovšem počítač PDP 11-34, na kterém studenti běžně pracovali a který byl zakoupen v roce 1980, stál podle dostupných zdrojů asi 4 miliony.

K práci na PC jsem se pak dostal opět za dva roky, tedy ještě před listopadovou revolucí, kdy jsem coby pomocná vědecká síla dělal výukové programy nejprve opět v Pascalu, ale brzo jsem přešel na C. Našel jsem ještě pár programů z té doby z dubna 1990.

Nemám, co bych k tomu víc mohl uvést, takže toto je můj poslední příspěvek do této diskuse.

Jirka

[pavlix]

Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém.

Časem si sestavíš seznam lidí, na které v podstatě nemá smysl reagovat, pokud nemáš zrovna náladu si hrát.

[Peter Golis]

A oplatí sa tam dať kadejakých vtipálkov či ako sa to do češtiny prekladá.