Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
cd.
Plocha/priste_tajny_nazev_souboru.c, GCC ten soubor samozřejmě nevidí a proto to skončí s touto chybou. Buď se přepni do adresáře, kde ten zdroják přímo je nebo k němu zadej úplnou cestu.
cd adresar
29.9.2016 15:55
cd ~/Plocha/polo? To je nějaká sofistikovanější forma? Jo a pozor na diakritiku!
ls(v dosu/windows se pouziva(l) prikaz dir, ten muzes i v Linuxu pouzit k (skoro)tomutez)
cd Desktop/poloovsem to jestli je to Plocha nebo Desktop zjistis jak ve spravci souboru kdyz tuknes na plose na adresar polo, tak pouzitim prikazu ls, takze nez napises ze ti to neco nenaslo zkus ls a cd pouzit :)
cd Desktop/poloproc si daval?
cd/Desktop/polopodle dotazu co si pokladal neppotrebijes otevrit polo.c (to bys udelal v jakemkoliv textovem editoru), ale zkompilovat polo.c a to udelas tak jak si psal, akorat se proste musis prepnout do toho adresare a to tak jak sem radil, nikoliv tak ze to ani neprepises spravne ;)
lsby Ti mělo vypsat polo.c Jinak pro zjištění, kde se přesně nacházíš můžeš použít:
pwd
~/Desktop/polozobrazeno absolutni cestou a je totozne:
/home/ubuntu/Desktop/polopak si zjisti rozdil mezi souborem a adresarem aby jsi se nezkosel prepnout do adresare polo.c protoze to je soubor ;) zacit muzes treba tu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adresář_(informatika)
No tak dokud polo.c nebude open-source, asi ti nikdo neporadí, že ano.
Pokud jsi si naprosto jistý, že návratovou hodnotu z fscanf() nepotřebuješ (o čemž pochybuju, ale dejme tomu), nejjednodušší „řešení“ je castnout volání fscanf() na (void).
Ať tak nebo tak, je to jenom warning, takže druhé „řešení“ je necpat tam -Wall. Kdoví, co bys ještě viděl, kdybys zapnul i -Wextra.
Dlužno taky, poznamenat, že kompilace se podařila a protože tam nemáš option -o, například -o polo nebo tak něco, výsledná binárka se bude jmenovat a.out nebo jinak divně a bude v tomtéž adresáři.
A mimochodem, co kdybys napřed zkusil tohle? To by mohlo zafungovat. Ten návod je totiž na webu asi tak stokrát.
Počítače PDP-11 firmy Digital nebyly populární pouze v USA, ale i v mnoha dalších zemích, včetně států RVHP. Právě v zemích sdružených v RVHP vznikla celá řada počítačů patřících do produktové řady SMEP neboli Systému malých elektronických počítačů, které byly kompatibilní s vybranými modely PDP-11.
Nicméně se dostáváme výrazně off topic.
JirkaNechceš tým naznačiť že za komunistov sa bežne obchodovalo so západom? A že v obchodoch človek kúpil aj Jamon, Parmezán, videorekordér alebo aj dokonca toaletný papier ktorého socialistické papierne neboli schopné vyrobiť dostatok. Nie. Ak to mal národ k dispozícii, tak to boli plagiáty. Rovnako ako Didaktik, Ondra, ...
Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém. Ale ještě jednou to shrnu. V roce 1987 několik studentů matematiky a informatiky dělalo zápočtový program v Pascalu na PC, já jsem byl mezi nimi. Kde k těm počítačům tehdejší oddělení informatiky přišlo, mi není známo. Nebyly to žádné plagiáty typu PP06, mohly to být TNS AT ze Slušovic. Za komunistů se rozhodně běžně neobchodovalo se Západem, ale JZD (či DAK) Slušovice tuhle výsadu mělo. Podle údajů na internetu stál TNS AT 100 000 Kčs, ovšem počítač PDP 11-34, na kterém studenti běžně pracovali a který byl zakoupen v roce 1980, stál podle dostupných zdrojů asi 4 miliony.
K práci na PC jsem se pak dostal opět za dva roky, tedy ještě před listopadovou revolucí, kdy jsem coby pomocná vědecká síla dělal výukové programy nejprve opět v Pascalu, ale brzo jsem přešel na C. Našel jsem ještě pár programů z té doby z dubna 1990.
Nemám, co bych k tomu víc mohl uvést, takže toto je můj poslední příspěvek do této diskuse.
Jirka
Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém.Časem si sestavíš seznam lidí, na které v podstatě nemá smysl reagovat, pokud nemáš zrovna náladu si hrát.
Tiskni
Sdílej:
9.10.2016 01:12
