Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Vždy se u menších nasazení tradovalo nebrat dvě stejná zařízení a už vůbec né ze stejné serie.To by se dalo řešit tím, že se ten druhý disk koupí pár měsíců po prvním a do té doby to pole pojede degradované.
Takže osobně si myslím, že koupí dvou levnějších SSD si nezlepšíš spolehlivost a ještě si zkrouhneš možný výkon, kterého by jsi dosáhl lepším SSD.Na druhou stranu stojí to za peníze, které s tím jedním lepším SSD musíte dát do zálohování?
Ale když si s tím vystačíte, tak proč ne, já bych se u svého disku asi po tom, proč to kopírování bylo tak pomalé, pídil dál.
mdadm má parametr --write-mostly pro označení zařízení, ze kterých se pokud možno nemá číst. Je to právě pro případy kombinace rychlého a pomalého zařízení.
Ale tak celkem záleží na tom, čeho chce dosáhnout. Jsou i jiné možnosti.
Podle mě raid 1 na SSD nemá co dělat. ... U SSD když skolabuje tak je KO a nic z něho nedostaneš.Což mi zní jako dobrý argument pro to mít RAID 1. Když to SSD chcípne, tak funguju dál a jenom ho vyměním (nemusím řešit obnovu záloh.) A to předpokládám, že se bavíme o desktopovém nasazení, nikoliv o serveru
Pořád nechápu, v čem by byl problém, když by první SSD odešel, tak jej ihned nahradit jiným a až by odešel i ten druhý, tak jej taky ihned nahradit. Nechce se mi věřit, že odejdou oba ve stejný den. Možné to samozřejmě je, ale to je možné vždy, i když by byl jeden z nich o rok starší.
Já s tímhle tedy zkušenosti vůbec nemám, ale přijde mi nepravděpodobné, že i kdybys použil 2 SSD od stejného výrobce a stejný model, tak že by oba SSD odešly ve stejný okamžik. Tomu prostě nevěřím.
Jasně, takhle ano. Pokud je tam implementované vypnutí po určité době a ty SSD vlastně pojedou identickou dobu, tak je to více méně jasné.
A kolika lidem z milionu bys řekl, že se to stane?
ja mam na primarnim NB za 5let opotrebeno 10%... mam tam swap, uspavam 1-2 za den... pak ruzne testovaci virtualy...Podle mě raid 1 na SSD nemá co dělat.
Takže když chci dvojnásobnou rychlost čtení, můžu si rovnou nasrat, protože RAID 1 nemá na SSD co dělat? 
Díky za „radu“, ale to já si ta dvě SSD do RAID 1 klidně dávám. Ta rychlost čtení je fajn.
Tvrdit, že redundance nepomáhá, protože můžou obě SSD najednou selhat, je podobný nesmysl jako tvrdit, že bezpečnostní pás nepomáhá, protože na auto může spadnout vagón olova. Jasně, někdy pás sice nepomůže, ale asi tak při 999‰ nehod pomůže.
Jak přesně mě pouhé zálohy chrání před nenápadně selhávajícím SSD, které vrací zničená data? Ejhle, nijak; zničená data se dostanou do záloh. Naopak RAID 1 na úrovni filesystému s checksumy dat i metadat si s takovým typem selhání dokáže poradit. (Přesněji řečeno, pravděpodobnost selhání jednoho SSD vynásobí pravděpodobností selhání druhého SSD a celé to ještě pronásobí pravděpodobností kolize checksumu na druhou.)
A pokud to potřebuji neprůstřelné tak raid 5, raid 6 + samozřejmě zálohy
Yeti už byl viděn, zatímco neprůstřelný RAID 5 nebo RAID 6 ještě ne.
Míra neprůstřelnosti se různí. Například ZFS a Btrfs jsou od neprůstřelnosti jenom krůček, zatímco odpad typu mdadm / dmraid s write hole jako vrata (neřkuli „hardwarový“ AID bez R s „proprietárně“ zničenými daty při každém selhání) má k neprůstřelnosti světelné roky. Ať tak nebo tak, žádný RAID 5/6 není neprůstřelný.
(Přesto ho rád používám, protože ač není dokonalý, pořád je v jistém smyslu „nejlepší kompromis“ mezi několika důležitými kritérii (kapacita, spolehlivost, propustnost).)
Pekne. Ďalšie data popisuju data.
Hlavní výhoda RAIDu 1 je (skoro) dvojnásobná rychlost čtení. Je překvapivé, že tuhle klíčovou výhodu tady nikdo nezmiňuje.
S tou spolehlivostí bych to ovšem neviděl až tak optimisticky. Žádný RAID, tedy ani RAID 1 nefunguje jako (fyzicky oddělená) záloha. Zálohy by měl člověk udržovat v každém případě.
Tiskni
Sdílej: