Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Docela by mě zajímalo, proč odkazuješ na freerepublic.conProtože jsem ten návod našel na nějaké úplně jiné stránce a postupně se přes uvedené zdroje propracoval až na odkazovanou stránku. Odpověď je tedy prostá: myslel jsem, že jde o původní zdroj.
Nastavení lze provádět běžným textovým editorem – doporučuji vyhledat soubory user.js, prefs.js, userChrome.css apod... ^_~
No bezva, a kde jsou ty soubory uloženy? V ~/.mozilla/default/m8ainto2.slt/
, potažmo ~/.mozilla/firefox/8tvkiw18.default/
. A kde se dozvím to m8ainto2.slt
? No přece v ~/.mozilla/appreg
To dá rozum. Jo tenhle soubor je pro vi, vim, sed, ed, awk jak dělanej. Když už jsme u té konfigurace, tak se koukněme blíže, kolik že to tam máme texťátků? No ono je jich dokonce víc jak polovina, hurá! Krom toho nějaké ty BerkleyDB (běžně až 4) a nejaký sajrajt neidentifikovatelného původu XUL.mfasl
. Jen název napovídá: "Tady nikdo není, tady je XUL." Ať žijí krotitelé duchů.
Admin App serveru s pár desítkama uživatelů už teď přímo učůravá blahem, když má udělat default profil. To si ani nemusí přečíst obvyklé doporučení, když se porouchá něco v chrome registry, nebo ve spoustě těch ostatních úžasných rdf souborů: "Smažte uživatelský profil a spusťte znova." Upgrade na novou verzi se pak stává noční můrou. K tomu se nám přidá, že občas nějaký ten BFU pozná, že tam přece jen nějaké profily jsou a v adresáři ~/.mozilla/default/
adresář nebude jeden, ale třeba dva a kterej z nich je ten pravej se dozví v ~/.mozilla/appreg
A to všechno proč? Pro slepičí kvoč. Protože woknovvs. V unixových systémech všechno tohle na první pohled jasně řiká: K ho..nu. A to jsem ještě nezabředl do dalších radostí.
Jenže tohle všechno uhrovitý puberťáček se svým vytuněným Gentoo na desktopu může pochopit jen stěží, co je třeba vadného na .xpi (instalace v běžícím Xclientu pod rootem a po každém upgrade znova a znova a znova)
Jako třešničku na dortu přidejme globální konfiguraci v /usr/lib/mozilla[-firefox]/defaults/
a na jiných podobně srandovních místech odlišných od spávného /etc
. A nezapomeňme na příjemnou skutečnost, že některé add-on's se začnou chovat hodně podivně (slabé slovo), když se je začnete pokoušet konfigurovat globálně. K silvestrovské zábavě bych doporučil skusit to třeba u mozexu, ale to už jsem prošvih.
A fakt netuším, co je na profilu za windowsovinu... Uživatel na Windows ani nepozná, že Firefox má nějakou podporu profilů... To jenom na Linuxu jsou tak otravné.
Co poznají uživatelé na parodii na OS je mi u p... kradené. Co poznají uživatelé na Linuxu je mi skoro taky tak, ale co zakusí správce s touhle naprosto zbytečnou windovvsovatinou mi sakra jedno není. A že je to to windovvsovatina je na první pohled jasné. Programátora na jakémkoliv u*nixu by něco takového v životě ani nenapadlo, natož aby se s tím programoval. Jediné, kde něco tak geniálního mohlo vzniknout je jistá parodie na OS, protože jen na něčem co má (pořádnou) multiuževatelskou podporu poslední dva roky mohl vzniknout v někjakém chorém mozku takový blbý nápad.
Tiskni Sdílej: