Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Letos ta bublina splaskne a změní se v nic.Tak uvidíme.
Protože když budu každý rok říkat, že letos Bitcoin už určitě splaskne, tak jednou se prostě trefím a já vám to říkal, žejo.Já těmto lidem (ještě víc tedy v případě akciového trhu) začal nabízet akcie do shortu. Zatím jsem potkal 2 typy reakcí:
, bude pak elektriky nadbytek a bude levná.
transakce se konfirmuje podepsáním bloku a občas se požaduje až 6 konfirmací - 6 dokončených blokůA tohle souvisí se spotřebou jak? (a rychlost bloků se taky sama nastavuje podle výkonu sítě a tedy podle spotřeby elektřiny) Dívej se na to takhle:
rychlost bloků je náhodná, občas to vyjde hned, občas za dlouho, průměr je 10 minut.. a tvoje transakce se posílá všem minerům a s cenou kterou jsi ochoten zaplatit za rychlou confirmaci... to trošičku elekřiny žere... navrhovanej přechod na "lighting fast" službu kde se transakce budou dělat zvlášť v několika bitcoin nodech by mohl bejt podstatně efektivnější, ale za cenu centralizace... představ si že chceš někomu poslat bitcoin, potřebuješ ověřit transakci - čekáš až se ti podepíše, podle velikosti odměny se to stane dříve nebo pozdějc, potřebuješ to víckrát, blok trvá průmerně 10 minut a kdo ho vykopá ten confirmuje, v roce je 52596 deset minut - transakce se tedy dá ověřit průměrně 52596krát v roce a potřebuješ až 6 ověření takže jen 8766krát.Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.
"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.nevadí, zkusil jsem to.. nechceš-li chápat tak vysvětlení zřejmě nepomohou.
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imho"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imhoTy tvrdíš že orphaned bloků je 99.99%?
Teoreticky si můžeš nastavit nějakou bezpečnou strategii, abys nebyl nikdy v mínusu a jen pomalu stoupal. Jenže pak se ti dost možná ten algoritmus zastaví po nějakém výkyvu, který byl v tvůj neprospěch, protože nebude chtít riskovat větší ztrátu (jenže tím způsobí ušlý zisk z obchodů, které neuskutečnil). Takže do toho stejně budeš muset občas ručně vstoupit a říct si: teď něco risknu a snad to vyjde.
No nevim co je na tom tezkeho... koupim za 1000 prodam za 2000Tvůj algoritmus koupil v listopadu 2013 za 1000 a prodal v květnu 2017 za 2000*. Od té doby cena nikdy pod 2000 neklesla, takže držíš cash a nemáš bitcoiny. Jak by měl tvůj algoritmus postupovat dál?
a kdyz nepude cena nahoru tak proste neprodavamTo je jenom jedna polovina problému - ještě musíš vyřešit, kdy chceš naopak nakupovat. * Přičemž celé 2015 to bylo za 230 -- to píšu kvůli tomu, že spousta lidí psychicky nevydrží několik let trvající propad o 75% a v panice to prodají. Ve skutečnosti i mnohem menší - například akcie spousta lidí prodala loni v březnu v okamžiku kdy to spadlo o 20%. Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím? Přijde mi, že když jsi schopný (psychicky) ustát jeho běžné výkyvy, tak pak pokud by to mělo nějak totálně propadnout, tak si to přiznáš, až když bude pozdě – a v tu chvíli fakt už nemá cenu prodávat, protože tím prodejem získáš jen pár drobných, zatímco, když to budeš držet dál, může se to ještě obrátit ve tvůj prospěch.
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné1. Zatímco u těch kryptoměn ta definitivní smrt vlastně nenastává a vždycky je šance, že se to odrazí ode dna a v dlouhodobém horizontu ještě vyděláš. Resp. ta definitivní smrt by znamenala, že se všichni odpojí od té sítě, bude jasné, že už se nikdy nepřipojí, a pro jistotu smažou všechny kopie blockchainu.
[1] možná si je za padesát let koupí nějaký sběratel jako kuriozitu – pokud by tedy byly v papírové podobě
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné.Nemám individuální akcie, nechci se tomu věnovat a stejně málokdo dokáže dosahovat nadprůměrných výsledků, mám celosvětové indexové ETF.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím?
Tiskni
Sdílej: