Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Letos ta bublina splaskne a změní se v nic.Tak uvidíme.
Protože když budu každý rok říkat, že letos Bitcoin už určitě splaskne, tak jednou se prostě trefím a já vám to říkal, žejo.Já těmto lidem (ještě víc tedy v případě akciového trhu) začal nabízet akcie do shortu. Zatím jsem potkal 2 typy reakcí:
, bude pak elektriky nadbytek a bude levná.
transakce se konfirmuje podepsáním bloku a občas se požaduje až 6 konfirmací - 6 dokončených blokůA tohle souvisí se spotřebou jak? (a rychlost bloků se taky sama nastavuje podle výkonu sítě a tedy podle spotřeby elektřiny) Dívej se na to takhle:
rychlost bloků je náhodná, občas to vyjde hned, občas za dlouho, průměr je 10 minut.. a tvoje transakce se posílá všem minerům a s cenou kterou jsi ochoten zaplatit za rychlou confirmaci... to trošičku elekřiny žere... navrhovanej přechod na "lighting fast" službu kde se transakce budou dělat zvlášť v několika bitcoin nodech by mohl bejt podstatně efektivnější, ale za cenu centralizace... představ si že chceš někomu poslat bitcoin, potřebuješ ověřit transakci - čekáš až se ti podepíše, podle velikosti odměny se to stane dříve nebo pozdějc, potřebuješ to víckrát, blok trvá průmerně 10 minut a kdo ho vykopá ten confirmuje, v roce je 52596 deset minut - transakce se tedy dá ověřit průměrně 52596krát v roce a potřebuješ až 6 ověření takže jen 8766krát.Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.
"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.nevadí, zkusil jsem to.. nechceš-li chápat tak vysvětlení zřejmě nepomohou.
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imho"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imhoTy tvrdíš že orphaned bloků je 99.99%?
Teoreticky si můžeš nastavit nějakou bezpečnou strategii, abys nebyl nikdy v mínusu a jen pomalu stoupal. Jenže pak se ti dost možná ten algoritmus zastaví po nějakém výkyvu, který byl v tvůj neprospěch, protože nebude chtít riskovat větší ztrátu (jenže tím způsobí ušlý zisk z obchodů, které neuskutečnil). Takže do toho stejně budeš muset občas ručně vstoupit a říct si: teď něco risknu a snad to vyjde.
No nevim co je na tom tezkeho... koupim za 1000 prodam za 2000Tvůj algoritmus koupil v listopadu 2013 za 1000 a prodal v květnu 2017 za 2000*. Od té doby cena nikdy pod 2000 neklesla, takže držíš cash a nemáš bitcoiny. Jak by měl tvůj algoritmus postupovat dál?
a kdyz nepude cena nahoru tak proste neprodavamTo je jenom jedna polovina problému - ještě musíš vyřešit, kdy chceš naopak nakupovat. * Přičemž celé 2015 to bylo za 230 -- to píšu kvůli tomu, že spousta lidí psychicky nevydrží několik let trvající propad o 75% a v panice to prodají. Ve skutečnosti i mnohem menší - například akcie spousta lidí prodala loni v březnu v okamžiku kdy to spadlo o 20%. Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím? Přijde mi, že když jsi schopný (psychicky) ustát jeho běžné výkyvy, tak pak pokud by to mělo nějak totálně propadnout, tak si to přiznáš, až když bude pozdě – a v tu chvíli fakt už nemá cenu prodávat, protože tím prodejem získáš jen pár drobných, zatímco, když to budeš držet dál, může se to ještě obrátit ve tvůj prospěch.
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné1. Zatímco u těch kryptoměn ta definitivní smrt vlastně nenastává a vždycky je šance, že se to odrazí ode dna a v dlouhodobém horizontu ještě vyděláš. Resp. ta definitivní smrt by znamenala, že se všichni odpojí od té sítě, bude jasné, že už se nikdy nepřipojí, a pro jistotu smažou všechny kopie blockchainu.
[1] možná si je za padesát let koupí nějaký sběratel jako kuriozitu – pokud by tedy byly v papírové podobě
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné.Nemám individuální akcie, nechci se tomu věnovat a stejně málokdo dokáže dosahovat nadprůměrných výsledků, mám celosvětové indexové ETF.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím?
Tiskni
Sdílej: