Bradley M. Kuhn se obul do Canonical Ltd.

Bradley M. Kuhn se ve svém blogu obul do společnosti Canonical Ltd. stojící za linuxovou distribucí Ubuntu. Autorovi blogu na společnosti vadí aktivity směrující k "Open Core" obchodnímu modelu, kdy je základní část software volně k dispozici pod některou z open source licencí a další rozšíření jsou proprietární a je nutné je dokoupit. Autor varuje před projektem "Project Harmony", který by měl dle Canonical ltd. zjednodušit přispívání do open source projektů. Přispívatel se zříká svých práv ve prospěch vlastníka projektu, který pak ale může zdrojové kódy přelicencovat a ze svobodného software udělat software proprietární nebo Open Core.

18.10.2010 10:15 | Ladislav Hagara | Zajímavý článek

Komentáře

[Ladicek]

Přispívatel se zříká svých práv ve prospěch vlastníka projektu, který pak ale může zdrojové kódy přelicencovat a ze svobodného software udělat software proprietární nebo Open Core.

To je u spousty open-source/free projektů úplně běžné (Node.js, cokoliv od Apache Foundation, GCC, já nevím co ještě). A to přelicencování už jsme tu taky měli (Ext.js, anyone? ). Hádám, že Project Harmony (znáte někdo nějaké slovo, které se jako název projektu ve světě F/OSS používá častěji?) je jenom o tom, udělat v tom trochu pořádek – ale to se alarmistům asi nehodí do krámu.

[Shadow]

Já bych si přečetl celý odkazovaný článek ještě před tím, než se rozhodnu vynášet soud nad jeho autorem.

[dustin]

Mně ten blog taky přijde OK. Pokud jsou uváděná fakta opravdu správná, pak s autorem souhlasím.

[pavlix]

Project Harmony (znáte někdo nějaké slovo, které se jako název projektu ve světě F/OSS používá častěji?)

To nevím, ale osobně znám Harmony spíš jako značku hajzlpapíru :).

[vain]

Já zase znám eharmony.com

[Ondra]

ano, FSF chce, aby k veskerym GNU balickum mela autorska prava.

rozdil/pointa je ale v tom, ze se na rozdil od Canonicalu zavazuje k tomu, ze ty balicky budou vzdy pod svobodnou licenci - nikdy z nich neudela proprietarni software.

[yak]

Myslím, že je dosť prehnané to označovať za alarmizmus. Bradley Kuhn jednoducho tvrdí, že sa mu nepáči, že Canonical vyžaduje asignáciu autorských práv pri software, ktorý mu vývojári poskytnú, pričom negarantuje, že tento software bude naďalej šírený ako slobodný.

Uvádza alternatívu, pri ktorej by autori jednoducho použili licenciu GPL, tak ako v prípade niektorých iných projektov. A nezavrhuje ani samotnú asignáciu - nakoniec je riaditeľom Software Freedom Conservancy, ktorá tiež ako jednu z foriem spolupráce ponúka to, že jej vývojári dajú autorské práva na svoj projekt a ona ich potom vie lepšie chrániť. Na druhej strane sa ale zaväzuje, že to vždy bude slobodný software.

Podobný prístup by možno prospel aj Canonical-u.

[mimi.vx]

presne tak ..., takhle je harmony a canoncial jen obycejna zlodejna v peknem kabate

[xkucf03]

Přispívatel se zříká svých práv ve prospěch vlastníka projektu, který pak ale může zdrojové kódy přelicencovat

Což ještě není nic zločinného. FSFE např. přišlo s FLA (Fiduciary Licence Agreement), která slouží právě k takové konsolidaci autorských práv. Není potřeba hned všude vidět čerty na zdech – časem se klidně může objevit potřeba přelicencovat software na novou verzi GPL licence a když budou autorská práva patřit desítkám nebo stovkám vývojářů, bude potřeba shánět jejich souhlasy.

Je tu samozřejmě i možnost vydat software pod licencí „GPL verze X a nebo novější“ – pak nevadí, že jsou autorská práva rozložená mezi mnoho vývojářů.

[dustin]

Četl jsi ten blog celý? Problém není v předání práv někomu jinému, když se tento zaváže zachovat některou z free licencí, což ale v tomto případě Canonical neudělal.

[Mrkva]

časem se klidně může objevit potřeba přelicencovat software na novou verzi GPL licence

Proč by to mělo být potřeba? Vydám software pod nějakou licencí, která mi vyhovuje/napíšu si vlastní. Pokud chci následně licenci změnit, pak dá rozum, že by mi tu změnu měli odsouhlasit všichni, kteří se na tom produktu nějak podíleli.

[xkucf03]

Důvodem může být to, že chceš spojit svůj produkt s jiným, který je vydaný třeba pod novější GPL licencí.

[pavlix]

Existuje alternativní řešení, nepoužívat GPL, kde to není nezbytně nutné.

[xkucf03]

Vydat to třeba pod BSD licencí – jenže pak to ten „zlý Canonical“ může klidně uzavřít, což se právě lidem nelíbí

[kavol]

... by mi tu změnu měli odsouhlasit všichni, kteří se na tom produktu nějak podíleli.

včetně například těch, co mezitím stihli umřít?

[NaiL]

.. no jo, kenny, ten by to udelal, to byl kamarat ...

[píča]

1. Kdo je Bradley M. Kuhn?

2. Proč je špatná existence jakéhokoli proprietárního softwaru? (Bez ohledu na nějaký Canonical.)

[dustin]

1. viz google

2. Není, ale nesmíš se divit, když ti do něj nebudou chtít dobrovolně přispívat externí vývojáři.

[Zopper]

Tak proč se řeší, že je canonical zlo? Když udělají průšvih, tak si ho pak taky budou muset slízat. Canonical je komerční firma a stojí a padá s úspěchem ubuntu...

[Tutor]

teď ještě, kdyby o sobě skutečně hlásali, že jsou komerční firma s komerčním projektem, a né ty lži o komunitě a svobodném software.

[píča]

Komerční společnost, komunita a svobodný software se vylučují?

[Tutor]

Myslíte svůj dotaz vůbec vážně?

[píča]

Jestli jste vy myslel to, na co jsem reagoval, vážně, pak i já myslím svůj dotaz vážně.

[Tutor]

Jestliže se někdo ptá, zda se komerční společnost vylučuje s komunitou pak:

a) není plně při smyslech

b) neví co znamená "komerční společnost"

c) neví co znamená "komunita"

d) přišel sem prudit imbecilními dotazy

Eventuelně libovolná kombinace všech možností.

Pro případ a), b), c) odpovídám, že komunita má zcela odlišný způsob fungování a cíle, že snad může být jen těžko zaměnitelná s komerční společností a naopak. To neznamená, že některé komerční společnosti nemohou podporovat některé komunitní projekty. Hranice a vztah mezi nimi je ale myslím evidentní.

[píča]

Někomu, a zvláště jedincům s IQ šumící trávy, to může připadat zvláštní, ale tři věci, které jsem výše vyjmenoval, se skutečně nevylučují. Například Red Hat, v očích mnohých světlá stránka Ubuntu, je komerční společností, využívá komunitu a ještě vyrábí svobodný software.

Kdybychom šli ještě dále za váš úzký obzor, tak bychom zjistili, že i takový Microsoft vyvíjí svobodný software (byť zisky z tohoto typu SW jsou pro něj marginální), je to komerční společnost a má i komunitu.

[Tutor]

Komunita němůže být vlastněna, to myslím dostatečně demontruje vaše nepochopení pojmu komunita.

RedHat žádnou komunitu nevlastní. RedHat podporuje (finančně, pracovní silou a dalšími prostředky) komunitní projekt Fedora. Stejně tak Novell podporuje (finančně, pracovní silou a dalšími prostředky) komunitní projekt Opensuse. Tyto komunitní projekty nezřídka volí vlastní cestu odlišnou do komerčních produktů výše zmíněných společností a ani RedHat ani Novell jim v těchto rozhodnutích nebrání.

[marvn]

mate pravdu...komunita nemuze byt vlastnena. proto taky cannonical komunitu kolem ubuntu nevlastni, presto tato existuje. coz celkem efektivne vylucuje vase tvrzeni, ze komercni firma a komunita nejdou dohromady ;)

[pedro]

No, jestli pod pojmem komunita v tomto kontextu rozumite soubor individui tlachajici nekde na forum.ubuntu.neco, tak to je spise takovy fan club, neco jako fanousci znacky Peugeot.

[marvn]

v takovem pripade jiste ano. nicmene ja pod pojmem ubuntu komunita vidim komunitu kolem ubuntu (prekvapive) a tu rozhodne netvori jen soubor individui tlachajici nekde na forum.ubuntu.neco

[heh]

Mohl bys konkretizovat (nemusis psat primo jmena), kdo to je ta Ubuntu komunita? A jakou hodnotu vlastne vytvari?

Kdyz se totiz lame chleba, rozhoduje Shtulleworth a jeho zamestnanci. Firemni zamestnanec =/= komunita!

[Sešívaný]

Když se láme chleba, tak rozhoduje především komunita. Nastuduj si pořádně, podle jakých pravidel vývoj Ubuntu v rámci Ubuntu Foundation funguje. Komise nejvyšší instance (Community Council a Technology Council) má více zástupců z komunity než z Canonicalu:

Although the numbers are different, the Fedora and OpenSuSE approaches produce essentially the same effect: a board in which 50% of the seats are reserved for the sponsor, one of whom is the chairman with a tie-breaking vote. This means that, conceivably, the sponsor could push through any issue they want: in OpenSuSE, the Novell staff could vote their majority, while in Fedora, there would be a deadlock of votes down the middle, allowing the chairman to cast the deciding vote.
The Ubuntu approach is different: Mark Shuttleworth has the only reserved seat. Even with his tie-breaking privilege, it would be difficult to push something through unless it got to a deadlock, and Canonical has no way to engineer a deadlock internally, as all other seats are equally available to non-Canonical contributors. In fact, at the time of writing the majority of members on the Community Council don’t work for Canonical.
The Art of Community, Joco Bacon

Pokud Mark Shuttleworth na blog napíše, že tlačítka budou nalevo, tak to neznamená, že to bylo diktátorské rozhodnutí od něj a jeho lidí.

[Tutor]

Už zase tady šíříte bludy a lži s tlačítky jako minule?

Byť jen letmý pohled do Ubuntu brainstorm ukazuje, že naprostá většina toho, čemu říkáte "ubuntu comunita" se s přesunutím tlačítek absolutně odmítá smířit. Tak co to tady žvaníte z blbosti?

Když už chcete srovnávat s Opensuse nebo Fedorou, koukněte se například do OpenFate, jak Opensuse nakládá s přáním členů komunity. Viz například KDE jako default prostředí kontrastující s enterprise produkty Novellu. Citování marketingových žvástů Cannicalu, které jsou zcela zjevně v rozporu s realitou (ostatně jako vždy) pro mě není argument.

[belisarivs]

Ale tohle je presne to, o cem Jirka pise.

Je rozdil mezi hlasovanim Community Councilu a Technology Councilu a mezi hlasovanim uzivatelu.

Byt bych taky hlasoval pro presunuti tlacitek zpet na pravou stranu (ted, kdyz jsem si to vyzkousel, tak bych uz celkem vahal), je mi jasne, ze protoze jsem na Ubuntu delal prd, tak proste me hlasovani nema vahu.

Cili, Jirkovo tvrzeni je pouze v rozporu s tim, jak jsi pochopil jeho slova (a to tak, ze spatne).

[Sešívaný]

No aby ti z Canonicalu nepraskla žilka. Bludy tady setrvačně šíříš jenom ty. Když tady vyvrátím tu vaši mantru, že Canonical může uživatelům diktátorsky vnutit, co chce, tak se tu zase začneš ohánět přáními členů komunity. Myslím, že už několikrát zaznělo, že komunita Ubuntu nefunguje na základě demokracie, ale na základě meritokracie, kde o daném problému rozhodují lidi, kteří o něm něco ví a mají zkušenosti, ne nevědomá většina. Důležité je, že přístup do odborných týmů, které rozhodnutí dělají, je OTEVŘENÝ PRO KAŽDÉHO a stát se členem komisí, které o nominaci rozhodují, je UMOŽNĚNO také KAŽDÉMU, a Canonical v nich NEMÁ VĚTŠINU.

Lidi kolem Ubuntu bych rozdělil do tří skupin: uživatelé, tzv. komunita (podmnožina uživatelů, která se o Ubuntu blíže zajímá a nějakým způsobem se zapojuje do "života" kolem Ubuntu) a přispěvatelé (podmnožina komunity, která má nějaké odborné znalosti a přispívá do Ubuntu). Jestliže uživatelů je třeba 100, tak komunita čítá 10 a přispěvatelů je jenom 1 (hypotetické rozdělení, ve skutečnosti jsou ty rozdíly větší). Pokud se budeme řídit přáními komunity (na základě nálad na fórech atd.), tak se nebudeme řídit ani přáními uživatelů (protože 90 % z nich na weby a fóra o Linuxu nikdy nejde a vývoj Ubuntu neřeší a často mají dost odlišné potřeby než tzv. komunita), ani názory odborníků (protože ti mají v komunitě minimální zastoupení).

Proto jsem rád, že to v Ubuntu funguje tak, jak to funguje. Pokud ti to nevyhovuje, tak si klidně založ vlastní projekt a nech o každém technickém problému rozhodnout kohokoliv, kdo umí hlasovat ve webové anketě (u nás se říká "každého, kdo má v řiti díru"). Taky bys mohl místo vylévání srdce pod každým článkem o Canonicalu napsat svůj názor Jono Baconovi, to je totiž borec, který strávil studováním, jak fungují komunity, roky a několik let mu trvalo, než vytvořil pravidla pro fungování Ubuntu komunity (oficiálně zastřešené pod Ubuntu Foundation). Bude jistě překvapený, když mu řekneš, že to, co vytvořil, vlastně nic komunitního není. No a ze všeho nejdříve by sis mohl přečíst knížku The Art of Community, kde je na 360 stranách podrobně vysvětleno, jak komunity fungují a jak vznikala a podle jakých pravidel funguje Ubuntu komunita. Bylo by vhodné konečně poznat to, co pořád kritizuješ.

[píča]

Mohl bys konkretizovat (nemusis psat primo jmena), kdo to je ta Ubuntu komunita?

Komunita Ubuntu = zaměstnanci Canonicalu + "jen" fanoušci + aktivní přispěvatelé (ale nikoli zaměstnanci). O každé z těchto skupin můžeme říci, že se jedná o komunitu Ubutnu, a zároveň tvoří dohromady širší komunitu.

A jakou hodnotu vlastne vytvari?

Zaměstnanci a přispěvatelé vytvářejí zcela jasnou hodnotu (pracují na SW). A všechny tři skupiny tvoří mj. reklamu. Ale tato hodnota je v této diskuzi zcela irelevantní.

Kdyz se totiz lame chleba, rozhoduje Shtulleworth a jeho zamestnanci.

... což je logické. Řekl bych, že neexistuje příklad významného softwaru, kde by konečná klíčová rozhodnutí dělala jakákoli skupiny lidí, která se (sama sebe) nazývá komunitou. Např. i Debian (tj. projekt bez vazby na komerční společnost) má volené orgány - volené za nějakých podmínek vybranými lidmi, které dělají rozhodnutí.

[Tutor]

Podle mě je zásadní otázka v tom, zda do té komunity zahrnujete i aktivní uživatele. Tedy ty, co se konstruktivně zapojují do diskuzí o směřování distribuce, reportují chyby, píšou návody atd.... Tzv komunita Ubuntu je přísně manažersky řízený spolek, na jehož rozhodování nemá výše zmíněný typ uživatel žádný vliv.

[belisarivs]

Takze kdyz jsem prelozil vetsi nez malou cast KDE, mam automaticky pravo pindat do rozhodnuti vsem distribucim, ktere KDE pouzivaji?

Ty tve cancy me zacinaji vazne vadit. Nechapu, kde se v tobe ta nenavist vuci Ubuntu bere a je mi to celkem sumak, ale to co tvrdis je proste blbost.

Ubuntu ma ruzna pravidla (jako treba Code of Conduct, ktery brani konfliktum, jake byly celkem caste u Debianu) a postupy. Ano, ne kazdy muze do vseho kecat. Budiz.

Muzes se zapojit do prace na Ubuntu (to je filozoficka vyzva, takze odpoved typu "to si radsi ruku useknu", z tebe akorat udela vola) a kdyz budes dost dobry, tak se muzes dostat do uzsiho vedeni a budes mit moznost hlasovat.

Pointou je, ze v tom uzsim vedeni je vice lidi z komunity nez z Canonicalu, takze komunita muze Canonical prehlasovat. Tecka.

[píča]

Přesně tak.

[pedro]

RedHat nemá s Ubuntu nic společného, alespoň to byste měl vědět.

[píča]

Marně pátrám, hlavu si lámu, o čem to tady mluvíte...

[Tutor]

O vašich mizerných vyjadřovacích schopnostech.... viz:

Například Red Hat, v očích mnohých světlá stránka Ubuntu,...

[píča]

A jak to souvisí s příspěvkem výše?

[Sešívaný]

Použiju analogii a nepůjdu pro ni daleko. O Abíčku se říká, že je komunitním webem. Uživatelé do projektu přispívají psaním zpráviček, blogů, rozšiřováním databáze hardwaru a softwaru, psaním článků, které jsou sice honorované, ale stejnou částku by běžnou prací vydělali mnohem rychleji. Přesto do něj Doli a spol. investovali nemalé peníze a očekávají, že se jim to vrátí. Lidi Abíčku věnují svůj volný čas a nevadí jim, že na něm taky někdo vydělá. Stejně tak tisíce lidí věnují svůj volný čas Ubuntu a nevadí jim, že na něm Canonical vydělává, spíš naopak, protože část z těch peněz jde zpět do Ubuntu. Za odměnu mají zdarma systém, na němž se můžou podílet a pomáhat utvářet jeho podobu.
Díváš se na věc moc černobíle. Komunitní nejsou jen ty projekty, které jsou 100% nekomerční. Komunita a komerce mohou žít ve vzájemné symbióze v rámci jednoho projetu.

[pedro]

Osopim si pravo odpovedet, protoze jednak nevim, jestli se puvodni prispevatel vrati, jednak jsem se tady k tomu uz vyjadril.

Otazka je, kdo je ta komunita. Jestli jsou to lidi, co lepi nejake letaky, roznaseji CDcka a poradaji nejaka sezeni, tak urcite. To je to, co jsem tady oznacil za fan-club. Dokonce to mohou byt i lidi, co udrzuji balik sveho oblibeneho programu pro svou oblibenou distribuci.

Pokud jste ale cetl clanek, o kterem tady diskutujeme, pak byste mel vedet, ze pod pojmem komunita se mysli zpusob psani a udrzovani SW. A tady je to v dost ostrem protikladu - neznam nikoho, kdo bude neco zadarmo psat pro nejakou firmu, aby ta na tom nasledne vydelavala. Neznam zadny takovy projekt, ano je-li zdroj otevreny, pak mozna nekdo prispeje nejakym patchem, snad i nejakou featurou, kterou potrebuje, ale ze by se tak napsal nejaky program? Neznam. To muze fungovat jedine obracene - ta firma si musi vyvojare zaplatit, ti udelaji 90% prace a komunita mozna prispeje nejakymi jednotlivostmi. Klidne to muzeme nazyvat symbiozou, ale spise si tim lzete do vlastni kapsy (aka je-li neco v realnem svete z 90% pravdive, pak to povazuji za dostatecnou aproximaci pravdy).

[pedro]

Mimochodem ta analogie s abc pajda na obe nohy. Kdyby to tak bylo, pak by nejspis v ceskych luzich a hajich bylo mracno na Linux zamerenych portalu, neresil by se problem ziskovosti portalu a podobne veci.

"Stejnou částku by běžnou prací vydělali mnohem rychleji" - pokud je prispevatelem nejaky student, tak to vubec nemusi byt pravda.

Bloguji zasadne lide, ktere bavi psat, ale neumeji si tim vydelat. Nebo se na danem zanru vydelat treba ani neda - provokace, sebeprezentace, touha poradit se...

A konecne (a vazne si prectete ten clanek), v popisovanem modelu rozhodne neplati, ze mate zadarmo. Mimoto je nesmysl, ze zrovna toto (mit zadarmo) kdy byl ten nejdulezitejsi motiv, proc se programovalo a programuje pod GPL a podobnymi licencemi. To je take disinterpretace jako hrom.

[Sešívaný]

Já se vzdávám, opravdu nemám chuť a čas vyvracet každé tvrzení v těch dvou příspěvcích. Jenom dodám, že nerozlišuji mezi psaním kódu a psaním dokumentace, vytvářením balíčků, překládáním atd. Všechno je to práce, která je pro úspěch daného projektu důležitá. Dále existuje celá řada projektů, která je pod BSD a podobnými licencemi, kde člověk musí automaticky počítat, že jeho práce se může dostat do komerčního produktu a to dokonce uzavřeného. A že je těch dobrovolných vývojářů celá řada.
P.S. To "zadarmo" nebyl jediný uváděný argument a i tak to bylo zjednodušení, prostě jsem chtěl říct, že v takových projektech plynou přispěvatelům benefity, i když je ten projekt využíván jako komerční produkt.

[pedro]

Tak neni duvod se do detailu prit o vsem, co bylo napsano. Ja jsem toho nazoru, ze ochota zadarmo pracovat na nejakem projektu se odviji bud od nejake utilitarni uvahy (udelam neco zadarmo, ale ziskam tim mnohem vic), nebo od nejakeho idealu. Model popisovany M. Kuhnem se mi nezda zapadat ani pod tu utilitaritu a ani pod ten ideal, navic je tam silne citit natlak ze strany Canonicalu, a to se mi proste nezamlouva.

Jako pod BSD, LGPL a podobnymi licencemi vychazi (a treba byly i v komercnich projektech pouzity) hlavne knihovny, coz ma uplne jiny dopad, nez obdobne licencovani nejakeho koncoveho programu. Viz historie kolem Qt, urcite znate.

V posledni dobe bych jako priklad napeti mezi komunitnim a firemnim vyvojem uvedl OOo. A tam slo pouze o to, ze Oracle dlouho hral mrtveho brouka, dalsi pripad jak firemni a komunitni jde dobre dohromady mate OpenSolaris... Zadna idylka.

[Tutor]

Když už tady vytahujete BSD, tak se na tyto projekty podívejte v kontextu celého svobodného software a nemůžete nevidět, že ty velké, v porovnání s GPL/LGPL projekty, spíše živoří na okraji zájmu.

[pavlix]

Nevšiml jsem si, že by non-GPL projekty živořily na okraji zájmu.

Navíc autoři BSD nemají potřebu vnucovat BSD každému... je to prostě jednoduchá OSS licence, která se mnohým hodí. Spoustu zajímavých věcí je pod BSD, spoustu pod jinými podobnými licencemi.

[pavlix]

"Stejnou částku by běžnou prací vydělali mnohem rychleji" - pokud je prispevatelem nejaky student, tak to vubec nemusi byt pravda.

Jako příklad si vezmu články. Napsat kvalitní článek studentovi zabere slušných pár hodin... za těch slušných pár hodiny by dostal minimálně stejnou částku i při práci ve skladu.

Psaní článků pro portál typu Abclinuxu je v první řadě zájmová činnost, lidi ji dělají protože je oproti práci ve skladu baví. Ve skladu toho tolik kreativního neudělá. Když si najde trošku zajímavější brigádku, tak už jsme na "daleko rychleji". A to i mezi nekvalifikovanou prací se dá při troše štěstí vydělat třeba kilo za hodinu.

[pedro]

Dobre, ale to bych videl jako jine zduvodneni toho, proc to ti lide pisi, ktere ale spada do stejne kategorie. Kdyby to byli profesionalni novinari, kteri mohou tutez cinnost snadno zpenezit, tak by to proste nedelali, ne?

[pavlix]

Dobre, ale to bych videl jako jine zduvodneni toho, proc to ti lide pisi, ktere ale spada do stejne kategorie. Kdyby to byli profesionalni novinari, kteri mohou tutez cinnost snadno zpenezit, tak by to proste nedelali, ne?

Většina lidí tu nepíše pro výdělek. Takže si myslím, že nemáš tak úplně pravdu. Důkazem je, že tu píšou lidi, kteří psali, nebo mohli psát, pro portály, které více platí.

Jinak články na Abclinuxu jsou tak trochu otázkou prestiže. Člověk může napsat článek pro papírový časopis pro širší odbornou veřejnost, dostat za to slušně zaplaceno a mít klid.

A nebo může napsat pro Abclinuxu, což pravidelně čte pár opravdových profíků z oboru, a co víc, v diskuzi ho setřou za sebemenší chybu. Člověka to nutí napsat ten článek pořádně.

No... a to všechno má za následek ještě dvě věci. Člověk se dost naučí o daném tématu (i když měl pocit, že ho už skvěle ovládá), i sám o sobě.

A teď ta zištná část, která je mnohem zajímavější než honorář, prestiž plynoucí z psaní kvalitních článků na Abclinuxu se člověku vrátí pokaždé, když se uchází o nějaký projekt, spolupráci, nebo třeba zaměstnání (i když to se nedělá zase tak často).

Není nic elegantnějšího než přijít dělat zakázku do firmy, kde vás aspoň někteří už znají z článků, které je zaujaly.

[Tutor]

Komunitní nejsou jen ty projekty, které jsou 100% nekomerční. Komunita a komerce mohou žít ve vzájemné symbióze v rámci jednoho projetu.

To jsem nikde netvrdil. Poukazuji na rozdíl mezi komerční společností a komunitou. Ano. Tyto dva zcela odlišné subjekty mohou spolupracovat na nějakém projektu. Ale pokud projekt kontroluje komerční společnost, nelze ho nazvat jako komunitní.

Právě proto je tak mocná licence GPL, protože vlastník copyrightu se vzdává části svých práv de-facto ve prospěch komunity (myšleno kohokoliv, kdo se chce podílet na vývoji programu). Open-core filozofie ražená Shuttleworthem a popsaná v článku je pak jen zneužíváním ideje svobodného software ke komerčním účelům, kdy "komunita" něco vytvoří, ale kontrolu a zisk si podržía pouze "komerční společnost".

[pavlix]

V komunitě jsou lidi, pokud se jim chce dělat pro Canonical zadarmo, dobře jim tak.

Právě proto je tak mocná licence GPL

Vedle. Při použití GPL se zavazuje držitel copyrightu jen k několika málo věcem (shrnuto jedním slovem "neškodit"). Držiteli GPL nebrání vydat svůj software pod jakoukoli jinou licencí.

Z tvých příspěvků začínám mít pocit, že je GPL tvojí modlou, že věříš, že všechno vyřeší. OSS je hlavně o lidech. GPL je jenom vynález, jak prosadit zájmy FSF, které se můžou a nemusí plně shodovat se zájmy jednotlivých členů komunity.

[Tutor]

Posouváte to někam úplně jinam. GPL garantuje dalším připívajícím, že software pod jinou licencí vydán nebude. Držitel copyrightu může vydat jen svůj prapůvodní výtvor + případné vlastní commity.

Nysmlím si, že GPL je všeřešící licence. Každý autor má právo použít licenci, jaká se mu zlíbí. Nelze ovšem ignorovat, že žádná jiná licence nadokázala zapojit tolik vzájemně nesouvisejících autorů do spolupráce na společném software jako GPL. A ten rozdíl je řádový.

[pavlix]

Posouváte to někam úplně jinam. GPL garantuje dalším připívajícím, že software pod jinou licencí vydán nebude.

Nic neposouvám, možná jste jen svoji myšlenu prvně dostatečně nevysvětlil.

Ale ani tak to, co píšete, není úplně tak, a mám pocit, že je to v GPL dáno jasně najevo.

Tuto vlastnost kódu garantují autorské zákony. GPL vyjadřuje podmínečné svolení k dalším věcem, které jinak autorský zákon zakazuje a povolení ponechává na držiteli autorských práv.

Nysmlím si, že GPL je všeřešící licence. Každý autor má právo použít licenci, jaká se mu zlíbí.

To se shodnem. Já třeba nevím, co by mě donutilo použít GPL na svůj kód, kromě bohaté finanční odměny za práci. Zvláště pak u knihovny.

Nelze ovšem ignorovat, že žádná jiná licence nadokázala zapojit tolik vzájemně nesouvisejících autorů do spolupráce na společném software jako GPL.

Tohle je ideologický pohled. Při pohledu na realitu člověk většinou zjistí, že na tom GPL zdaleka takovou zásluhu neměla.

To, že někdo vydal řádek kódu pod GPL vůbec neznamená, že by ten řádek nevydal pod jinou licencí, kdyby

a) GPL neexistovala nebo nebyla tak rozšířená

b) Projekt byl licencovaný pod jinou licencí

A ten rozdíl je řádový.

Statistika je svině. Klidně by se vám mohlo stát, že zjistíte, že to tak vůbec není, nebo že to záleží na zvolené metodice (co se vlastně počítá). Takhle je to jen plácnutí do větru.

Mimo to není vhodné počítat dohromady třeba GPLv2 a GPLv3, protože to jsou mezi sebou nekompatibilní licence, stejně jako jiné copyleftové licence.

[xkucf03]

Držiteli GPL nebrání vydat svůj software pod jakoukoli jinou licencí.

Ale jen ten svůj vlastní – jakmile se do kódu přimíchá kód jiných vývojářů, už ten celek bez jejich souhlasu přelicencovat nemůže (případně si od nich musí vyžádat práva předem). Je to samozřejmě dvousečná zbraň – jednak nemůže dojít k uzavření kódu a jednak to trochu komplikuje případné přelicencování na novou svobodnou licenci. Rozumným kompromisem je, když jako přispěvatel postoupím hlavním vývojářům svoje práva a oni se zároveň zaváží, že případné přelicencování bude pouze zase na svobodnou licenci. Nebo vydám ten svůj příspěvek pod licencí s dodatkem „verze X a nebo vyšší“.

GPL je jenom vynález, jak prosadit zájmy FSF

Tohle nechápu. Svůj kód si vydávám pod GPL a FSF s tím nemá co dělat* – nedávám jim svoje práva, stále jsem jediným vlastníkem autorských práv k mému programu, nemůžou mi kecat do vývoje.

*) tedy kromě toho, že kdysi sepsali tu licenci a dali ji lidem volně k používání, takže si každý nemusí platit právníky a psát licence vlastní.

[pavlix]

Svůj kód si vydávám pod GPL a FSF s tím nemá co dělat*

Když tohle spojíš s mým tvrzením, tak ti vyjde, že nejsi autorem GPL :). Nemůžu najít spor :).

Rozumným kompromisem je, když jako přispěvatel postoupím hlavním vývojářům svoje práva a oni se zároveň zaváží, že případné přelicencování bude pouze zase na svobodnou licenci.

Takhle to zhruba dělám, minor změny jako public domain, větší změny nějaká BSD-style licence nebo něco takového, co bude vždycky kompatibilní se slušnou OSS licencí.

[kavol]

Myslíte svůj dotaz vůbec vážně?

já bych celý tento dotaz zkrátil na první slovo

[píča]

1. Já nejsem blbej. Umím si to najít. Vy jste ale mou otázku vzal moc doslova, takže vám asi unikl její smysl.

2a. Externí vývojáři že nepřispívají do proprietárího softwaru? Kde to žijete?

2b. A i kdyby nepřispívali - tak Canonical o ty vývojáře holt přijde, ale to určitě není problém autora článku.

[Tutor]

ad 2)

Nopak je zcela žádoucí si zcela veřejně ujasnit, jaké konsekvence přispívání do takového projektu typu open-core má. Žádný vývojář nedohlédne na všechny možné varianty budoucího vývoje a měl by být tedy upozorněn na tato rizika. To není nic proti něčemu.

[l4m4]

Máš problém s tím, že je Bradley M. Kuhn poměrně známý a spojený s FSF, nebo s tím, že to napsal na soukromý blog?

[píča]

Překvapivě ani s jedním. Neboť:

1. ho nepovažuji za "poměrně známého",

2. spojení s FSF považuji spíše za přítěž (vizte).

A nevšiml jsem si, že bych vám nabídl tykání.

[l4m4]

Takže s čím máš problém?

Úžasné je, jak nějakého anonyma spokojeně zde plakátujícího diskuse točí, že někdo napíše na soukromý blog názor - někdo, kdo k tématu patrně má co říci, protože se jím dlouhodobě zabývá.

P.S.: Nesouhlas s názorem vypadá jinak a nevyjadřuje se slovy ,Kdo je Bradley M. Kuhn`, takže že bys argumentoval věcně, se ani nesnaž tvrdit.

[heh]

A nevšiml jsem si, že bych vám nabídl tykání.

Přiznej si, že oslovení "vy pičo" zní poněkud divně...

[píča]

Naštěstí oslovení "ty heh" je symbolem krásy.

[tečka]

Seš tu ve veřejné diskusi, tak nepíčuj a tykej si se všema.

[Tutor]

Díky za dost výmluvný odkaz. Ten Shuttleworthův spolek čím dál více připomíná Microsoft.

[alblaho]

To je zajímavé. Canonicalu se vyčítá, že nic nevyvíjí, tak čeho se potom takovéhle čachry s licencemi týkají?-)

[Tutor]

Prosím nepřekrucovat. Cannicalu se vyčítá, že nepřispívá do upstreamu. Canonical vyvíjí Ubuntu specific featury (cílené na Ubuntu, nebo je nikdo krom Ubuntu nechce), často za dost podivných licenčních podmínek. Tenhle článek je jen varováním pro všechny, kteří by do takových projektů Canonicalu chtěli přispívat.

[belisarivs]

Canonical vyvíjí Ubuntu specific featury (cílené na Ubuntu, nebo je nikdo krom Ubuntu nechce.

Jak tomuhle mam rozumnet? Jako ze Canonical je spatny, protoze vyviji OSS pro sebe zatimco ostatni firmy OSS vyviji pro ... ehm ... taky sebe?

A ze nektere veci, ktere dela Canonical, nikdo nechce je chyba Canonicalu? No potes koste.

Jestli jsi to nepochopil, tak vyvoj OSS komercnimi spolecnostmi je provaden prave pro profit tech spolecnosti.

Kdyz Novell dela na Libre Office, je to proto, aby podporil SLED. RH zase dela na KVM aby podporil svuj RHEL. A tak dale.

Ubuntu dela sve veci, aby zase podporil svuj obchod. A co jako? Ze toho nedavaji tolik? No to je prekvapko, pri tolika vyvojarich. Ktery ze bod (L)GPL tim porusuji?

[vain]

No rozdíl bych osobně viděl v tom, že například zmíněný Red Hat přispívá přímo do KVM, od Canonicalu bych čekal, že ty svoje různé aplety a podobně bude zase dosazovat přímo do GNOME, ovšem ee.

[píča]

Osobně jsem rád, že je tam nedává, protože je považuju za špatné. V každém případě - některé ubuntí výrobky jsou alternativou jiných řešení a jejich aplikace vyžaduje odstranění těch původních řešení. Kdyby se tedy do GNOME měly dostat ubuntí výrobky, došlo by nejspíš k tomu, že by kolidovaly s těmi původními. Mluvím třeba o appletech, notifikacích apod.

[vain]

Jasně, taky mi nepřijdou některé moc šikovné. Představoval bych si to spíš tak, když už tedy, že by se dalo zvolit chování jednotlivých apletů. Jaký by byl problém po pravém kliku přidat položku "Nastavení" a tam vybrat jak se má jaký aplet chovat.

[píča]

Canonical je takový dnešní otloukánek. Když nepřispěje, tak se mu to vyčte. Když přispěje, tak se mu to taky vyčte. A vyčtou se mu i jiné věci, jako je barva oblohy, střídání dne a noci a tak...

Na druhou stranu na té hloupé nenávisti i vydělává. Jako Microsoft. Ten taky všichni "děsně nesnášej", ale 95 % lidí ho má nainstalovaný a o jiném systému nechce nic ani slyšet.

Takže si myslím, že Canonical zvolil dobrou politiku - dělat si co chce a nechat osly hýkat.

[Jay]

Presne tak, pokiaľ budú hýkať, tým viac pozornosti bude Ubuntu priťahovať. Takže len tak ďalej.

[Jay]

Také trápne rečičky na zasmiatie. Ako keby mal Linux(konkrétne Ubuntu) cez 50 percent trhu. Canonical si robí svoju prácu veľmi dobre a je to len na nich ako z toho vyťažia. Takže je úplne zbytočné vôbec brať do úvahy takéto subjektívne články, ktoré sa navážajú do projektu ktorý okupuje možno 0,5 percenta trhu (aj to je asi moc pozitívny odhad)

[yak]

Pre trápne rečičky o tom, kto je Bradley Kuhn, je riaditeľom Software Freedom Conservancy, prvým členom Free Software Foundation a dlho pôsobil v Software Freedom Law Center, kde strážil dodržiavanie GPL. Ak vás nezaujíma prostredie slobodného softwaru, načo sem chodíte?

Skôr, než sa tu rozpúta off-topic flame o komunite vs. zisku firmy, alebo nejakých podieloch na trhu si radšej prečítajte, čo píše:

(stručne) Ak ste vývojár a prispievate do projektov Canonicalu, uvedomte si, že ak im odovzdávate svoje autorské práva, nebudete mať zaručené, že váš kód ostane slobodným softwarom. Možno ho Canonical bude distribuovať len pod proprietárnou licenciou, pretože ako firma používa open-core model (platené proprietárne rozšírenia).

Ak ste free-software vývojár, ktorému na tom záleží, tak si na to pozor dáte, a radšej si to vydáte sami pod GPL, alebo vám je to jedno a potom to pre vás nie je relevantné.

[Jay]

Presne! Je mi to úplne jedno, čo s tým spraví a je to pre mňa relevantné. Takže stále to zostávajú tie trápne rečičky aké na začiatku aj boli.

[pedro]

Nevim, me to neprekvapuje, zadny skandal se podle me nekona. To je prece uz leta tak, ze Canonical pristupuje k Ubuntu jako k produktu v naprosto ciste obchodnim smyslu. Ti lide nemaji nijak silne idealy o vytvareni otevreneho systemu, jim jde proste o to, aby se Ubuntu jednoho dne rozsirilo natolik, aby firme zacalo vydelavat penize. Jedine, cim je ten projekt zvlastni je, ze nejdrive do nej Shuttleworth nalil par milionu dolaru, ovsem s vizi, ze se nabori do mnohamiliardoveho byznisu. Je to proste kratkodobe ztratova vysoka hra...

[Piškot]

Jemu ale i věřím že ho to baví ...