Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
ITWire píše o Conu Kolivasovi, který nebyl spokojen s přístupem Linuse Torvaldse, Andrew Mortona a Ingo Molnara k jeho patchům, které by údajně měly zlepšit Linux pro desktop užití. Conovi je v článku navrhováno, aby si vzal příklad z Theo de Raadta, který kvůli podobným sporům opustil NetBSD a založil vlastní projekt OpenBSD. Je možné, že se někdy dočkáme forku Linuxu, který bude zaměřen primárně na desktop?
Tiskni
Sdílej:
Ono už mně docela vadí, že každá distribuce si na svůj kernel aplikuje 50 patchů. Aspoň ten kernel by měl zůstat jednotný.a vanilla je co? to je ten jednotny kernel ne? a to ze si ostatni muzou s jadrem delat a delaji co potrebuji to je snad to co je na svobodnem softwaru to skvele ne?
Ono už mně docela vadí, že každá distribuce si na svůj kernel aplikuje 50 patchů. Aspoň ten kernel by měl zůstat jednotný.Všechny ne, Slackware používá vanilla kernel. Jinak to, že si tvůrci distribucí ohýbají kernel k obrazu svému mi přijde naprosto v pohodě. To je imho nejmíň viditelné tříštění svobodného software.
Poznámek o tříštění sil se zde na Abc vyskytuje víc. Myslím si, že pokud vývojář uzná za vhodné založit jiný projekt, asi není dostatečně motivovaný pracovat na tom původním a nepracoval by na něm ani kdyby ho „neforknul“. Navíc by mě zajímalo, když někdo takhle s lehkostí odsuzuje různé kroky vývojářů, jestli si sám zkusil nějak do vývoje open-source softwaru přispět.
Poznámek o tříštění sil se zde na Abc vyskytuje víc. Myslím si, že pokud vývojář uzná za vhodné založit jiný projekt, asi není dostatečně motivovaný pracovat na tom původním a nepracoval by na něm ani kdyby ho „neforknul“.Presne. Navic mi neni jasne, jaktoze tolik lidi nevidi, ze ono 'tristeni sli" a "forkovani" je prave jedna z nejsilnejsich stranek open source software. To je prave to co vytvari fungujici ekosystem ve kterem mohou pracovat evolucni mechanismy. U proprietalnich programu ma uzivatel jen moznost brat jake mu to vendor udelal nebo zacit po svem uplne znovu (pripadne pouzit program nekoho jineho, kdo musel zacit od nuly) => 'mutace' jsou velmi nakladne. Open source programy 'mutuji' jako dive, vytvaret alternativy je snadne, vsechno co chcete ponechat stejne si proste vezmete uz hotove, sam musite udelat jen ty zmeny ktere vam v puvodnim programu chybi, uzivatele si vybiraji, zivotaschopne varianty prosperuji zatimco nezivotaschopne vymiraji... IMO tohle je to co tahne vyvoj dopredu a tohle by mohla byt jedna z nejvyraznejsich konkurencnich vyhod OSS oproti proprietalnimu modelu. Uz jsem sveho casu zminoval paralelu s rizenym hospodarstvim za socialismu - tam se taky netristily sily konkurencnim bojem, vsechno se planovalo centralne a na vsechno byl jen jeden 'projekt' - teoreticky to melo fungovat bajecne, ale pak stacilo vyjet do zapadniho nemecka, a cloveku doslo jake bajecne veci priansi kapitalisticke 'tristeni sil'. Je to proste stret inteligentniho designu s evoluci - jenze v pripade OSS je to evolucni boj inteligentnich designu
zkus si neco precist o metodach vyvoje , klidne i nejen sw, pak se ti snad uz _tohle_ nebude stavat.Problem je v tom, ze som sw vyvojar a mam za sebou tak pracu v time ako aj individualne projekty "from-scratch". A prave preto sa mi _toto_ stalo.