Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Canonical vyvíjí nový formát balíčků. Nový formát slibuje odstranění závislostí mezi aplikacemi. Balíčky budou instalovány do samostatných adresářů. Nebudou vyžadována administrátorská práva. POC (proof of concept) verze správce balíčků je naprogramovaná v Pythonu. Data jsou uložena v datovém formátu JSON. Nový formát by měl být určen především pro Ubuntu na telefonech a tabletech. [Slashdot]
Tiskni
Sdílej:
Tak jistě, někde se stále utužuje tým v hospodě (na treku po horách, na vodě, ...),+1
V Ubuntu můžeš všechny tyhle věci jedním kliknutím vypnoutsere mne to, že je to šmírování v základu zapnuté a ty se musíš stejně prokousat až někam kde to jde vypnout.
Tam miri Lennart s LinuxApps, ne?A jeje, pre mňa novinka, som zvedavý ako sa budú backportovať do Xrokov starých knižníc opravy. Plná zamestnanosť, plná zamestnanosť, plná zamestnanosť :)
No to asi ne, ale zjevně cílí na obyčejné uživatele, pro které je instalace aplikací, které nejsou v repozitáři, zpavidla naprostý opruz.Zrovna včera si stáhla kolegyně VLC a chtěla mi přinést notes, že jí to nefunguje. Nechtěla uvěřit tomu že musí najít složku Downloads a dvakrát kliknout na instalačku VLCčka. V duchu jsem si říkal, že je asi moc namlsaná z balíkovacích systémů a jak by to asi vypadalo kdyby Windows aspoň nějaký měl.
package signing, key distribution and trust, mirroring, dependencies, roll-back, parallel installation of stable and testing versions, checking for updates, source packages, ...?Další otázkou bude jak chtějí řešit nekonzistenci mezi software instalovaným přes dpkg a tímhle konceptem. To budou chít patchovat debianího správce nebo prostě budou oba systémy koexistovat a jeden nebude vědět o druhém ?
Ono by to bylo jedno, ať si každý hraje na svým písečku jak chce, ale Ubuntu/Canonical jsou dost významný na to, aby to začali protlačovat silou do upstreamu, jako to ostatně dělá Fedora/RedHat a ten hnůj co od nich leze poslední dobou.
Nevím, jak DEB, ale minimálně RPM svůj upstream má: http://rpm.org/
Mimochodem hodně upstreamových projektů vzniklo tak, že jej založili lidi z jedné distribuce a pak se rozhodli spojit síly s ostatními a udělali z toho projekt nezávislý na konkrétní distribuci nebo firmě.
Jo, pro Ubuntu a jeho klony je Debian svým způsobem "upstream". Obava, že protlačí takové úpravy zpátky do Debianu, jako projev "vděku", když z něj tolik čerpají. Debianní balíčkovacího systém je mezi Linuxovými distribucemi nejrozšířenější, dopad by byl teda rozsáhlý.
Nový formát slibuje odstranění závislostí mezi aplikacemi. Balíčky budou instalovány do samostatných adresářů. Nebudou vyžadována administrátorská práva. POC (proof of concept) verze správce balíčků je naprogramovaná v Pythonu. Data jsou uložena v datovém formátu JSON.To vypadá jako buglist, bude to mít také nějaké výhody? Hlavně to o nevyžadování admin práv mi hodně připomíná spouštění virů u Microsoftu.
to o nevyžadování admin právpokud to bude jako na Droidech tak snad by to nějak šlo.
Nechci malovat čerta na zeď, ale doba kdy se linuxové stroje začnou víc pasivně zapojovat do botnetů se blíží.
Kecy, proč by si uživatel nemohl do svého home nainstalovat aplikaci? To ke každému uprdnutí musí potřebovat roota?Třeba proto, aby se mu bez jeho vědomí neinstal malware mezi regulerní programy? Home opravdu není k tomu, aby tam člověk spouštěl stažené kódy, pokud dobře neví co dělá. Dělat z toho oficiální metodu je opakování chyb Microsoftu.
Co by mohl případný zlý kód napáchat jinde než v HOME? Navíc Ubuntu teď i Debian můžou použít dobře nastavený AppArmor.
stáhl jsem neznámou 3rd party aplikaci z 'netuTo jde už teď, bez takybalíčků, o kterých je zprávička.
pak to postihne jen mě a ostatní uživatelé jsou v kliduTo bude u mobilního telefonu skutečně zásadní fíčura.
mezi regulerní programy?To je snad jedno, kam se malware nainstaluje, ne? Furt je to malware.
Nebudou vyžadována administrátorská právaOtázka zda to bude fungovat stejně jako u Androidu.
Keby te kniznice nemali furt api breakage tak by nebol problem. Ved ked raz navrhnem Api tak nech aspon chvilu funguje.Docela by mě zajímalo, za jakých okolností konkrétně ty narážíš na API breakage. Rovněž je dobré vědět, že API se obvykle nenavrhuje tak, že si vývojáři sednou u kulatého stolu a diskutují, dokud není API hotové.
Vid Gtk a temy alebo Xorg.GTK témata jsou úplně jiná kapitola, protože nejsou uživatelem GTK, nýbrž doplňkem, takže tě bundling GTK k tématům stejně nezachrání. API, které Xorg nabízí aplikacím je stabilní už mnoho let, navíc Xorg není ani knihovna, natož aby byl bundlovatelný.
Najlepsie by bolo mat nejaky bot, ktory vzdy checkne zmeny v api set a prienik s pouzitim subsetom v appke.Máš hezké nápady a přitom zřejmě žádný znalostní základ. Ideální profil spisovatele science fiction.
Konkretne pouzivam feedparser, ktory ma nejake api, a Ubuntu veselo upgradovalo na novsiu verziu, ktora pomenila niektore funkcie.Takže se rozbily tvoje skripty? Pak je asi třeba si stěžovat správcům/vývojářům, kterých se to týká a API buď nadměrně rozbíjejí nebo o tom špatně informují.
Catalyst driver, pod starsim X fungoval, teraz nejde. Ja ako pouzivatel to chcem pouzivat, nie som na to expert.V open source světě bývá zvykem mít možnost software překompilovat. Skutečnou nekompatibilitu na úrovni API u kompilovaných programů zjistíš právě při kompilaci. Ale Catalyst jsi asi nekompiloval sám ani tvůrci tvé distribuce, že? Zde nemá smysl si stěžovat ani na Linux, ani na Xorg, ani na open source. Zjevně open source drivery nemají problém.
Znalosti mam poslabsie, a tak aj snad to raz bude, sci-fi je super.Zkus to. Umění dobře popsat smyšlené řešení bez ohledu na realitu je dar.
V open source světě bývá zvykem mít možnost software překompilovat. Skutečnou nekompatibilitu na úrovni API u kompilovaných programů zjistíš právě při kompilaci. Ale Catalyst jsi asi nekompiloval sám ani tvůrci tvé distribuce, že? Zde nemá smysl si stěžovat ani na Linux, ani na Xorg, ani na open source. Zjevně open source drivery nemají problém.Ked je stabilne ABI, tak preco by to trebalo rekompilovat? Prosim, vysvetli, diky.
Ked je stabilne ABI, tak preco by to trebalo rekompilovat? Prosim, vysvetli, diky.Pokud je stabilní ABI, tak jsme úplně někde jinde, že. U kompilovaných programů nemůžeš zaměňovat zdrojovou a binární kompatibilitu.
Mozes mi vysvetlit preco te ovladace zrazu nefunguju?Nemůžu. O closed source ovladače se nezajímám.
Ja dost potrebujem catalyst, takto musim pouzivat windows (GLSL 3.30)Jediné, co ti můžu nabídnout je trocha té lítosti.
Keby te kniznice nemali furt api breakage tak by nebol problemProto si každá distribuce udržuje svoje balíky. Všechny balíky které jsou připravené mají jedno kompatibilní API/ABI a v 99% je to bez problémů (sám jsem z potřeby downgradoval nějaké balíky asi tak o čtyři distribuční verze a též to valilo v pohodě i když nemuselo). Za dobu co s Linuxovými distry pracuju jsem ještě jediný „API breakage“ nezažil, teda v případě, že jsem si to nerozvrtal sám. Hacknout nějakou aplikaci které nesedí proti knihovně API tím, že k ní přibalím verzi knihovny u které to jede a hlavně že to jede je ten nejhorší hack na světě a klidně si ho nech. Takhle se to v GNU neřeší (a ani to tak potřeba řešit není).
Nový formát by měl být určen především pro Ubuntu na telefonech a tabletech.Jo, tam hlavně uživatelé ocení, když se jim polovina dat zduplikuje a systém bude mít místo 8 GB nějakých 12 GB. Proboha třískněte někdo autora takovýhle blbosti po hlavě kyjem, ať se mu rozsvítí...
Jo, tam hlavně uživatelé ocení, když se jim polovina dat zduplikuje a systém bude mít místo 8 GB nějakých 12 GB.To fakt lidi v dnešní době trápí... 642GB free out of 668GB.
Nový formát by měl být určen především pro Ubuntu na telefonech a tabletech.668 GB na telefonu/tabletu bude ještě hodně dlouho sci-fi.
Za chvíli se servery přesunou do mobilů.
Prave jde o to, ze ten novy system bude mit mnohonasobne min hovadin1) Nevěříš tomu, že ne. 2) Uvědomuješ si, že se nejedná o náhradu za deb?.