Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Google nyní nabízí oficiální linuxové instalační balíčky se svým prohlížečem Chrome (RPM a DEB, 32 i 64bitové). Leo 'costela' Antunes přibližuje, co všechno vám balíček DEB (tj. pro Debian a Ubuntu) provede při instalaci v systému.
Tiskni
Sdílej:
Komu ještě to přijde naprosto nepřijatelné?The postinst also automatically adds a souce for updates to /etc/apt/sources.list.d and an archive key (this is IMHO the worst part)
It includes a daily cronjob that – at least at first glance – tries to do the same things the postinst did (new apt source, archive key, etc) and some further archive configuration. The cron script is called at the end of postinst.
kill samozřejmě fungoval, ale asi to není ten nejlepší postup.
Začínám mít totiž pocit, že tvůrci DE závidí tu spoustu školení na ovládání Windows, tak chtějí desktopová prostředí upravit tak, aby také uživatel potřeboval k jejich používání patřičné školení. Intuitivní postupy typu „když chci vypnout Nepomuk service, hledám v nastavení systému nepomuk, služby, indexaci nebo vyhledávání“ totiž nějak nefungují…
re: the static linking of libv8, they’ve previously mentioned that dynamic linking v8 results in a measurable performance hit, due to losing a register for PIC.
), ale přijde mi, že je to – no, na dlouhý lokte. Instalovat ubuntí balíky jsem nezkoušel, ale při pohledu na závislosti google-chrome-beta si říkám, že by to asi mělo jít. Možná časem…
V Debianu si na takovou novinku musis pockat, 2 roky testovani odhaduju
Uplne jako for to ani nemyslim. Pletes si to urcite s .deb balicky z jinych distribuci.
>>>co všechno vám balíček DEB (tj. pro Debian a Ubuntu) provede při instalaci v systému.
co všechno vám balíček exe ci msi (tj. pro Windows) provede při instalaci v systému.......
U mě ani to ne, Wine nevedu.
Tak. Je nutno přeinstalovat systém.
Instalace do Documents and Settings je z duvodu, ze k instalaci nejsou potreba administratorska prava.
Koneckoncu v Linuxu si taky muzu stahnout treba .deb, ten rozbalit do sveho home adresare a pak program spustit, taky nebudu k instalaci potrebovat root prava
Co mají z toho, že dají prohlížeč instalovat natvrdo do složky na uživatelské nastavení a dokumenty, mi teda uniká.Mě ani ne, četl jsem, nějaký ten pátek zpátky, jaký je problém aktualizovat Firefox ve Windows XP v účtu bez administrátorských práv, tedy něco na styl, že se aktualizace stáhne, spustí, ale zařve, že nemůže to a to, tak skončí, po dalším spuštění totéž a pořád dokola, když se aktualizace provede pod administrátorem, a opět uživatel bez práv spustí Firefox, tak se snaží opět aktualizovat, jelikož má aktualizaci stáhnutou, že už je Firefox aktuální ho nezajímá. Nainstalování Chrome do "home" ve Windows tento problém patrně řeší, jelikož předpokládám, že nad tímto adresářem má každý uživatel moc, i bez administrátorských práv, elegantní to není, ale dle mého by to tak mohlo fungovat a aktuální Chrome mají i ti bez práv < samozřejmě se jen domnívám, že to tak je =)
runas /user:admin aktualizace.exe
Otevřelo by se okno terminálu na adminovo heslo a pak by běžela aktualizace.exe pod adminem.
Chrome by ale zrovna tohle trápit nemuselo, protože updaty mu stejně jako ostatním věcem od Googlu hlídá démon GoogleUpdate.exe. Ten je spuštěný pořád a jako systémová služba má plné oprávnění. Takže může klidně updatovat prohlížeč, i když přihlášený uživatel nic takového dělat nemůže. Aktualizace třeba ESETu tak funguje - jádro ekrn.exe běží jako systémová služba a normálně antivir automaticky aktualizuje, může spustit na žádost uživatele (skrz pod uživatelem běžící rozhraní egui.exe) antivirovou kontrolu. Antiviry tohle zvládají a když Google chce tak moc mít prohlížeč automaticky aktualizovaný a ještě kvůli tomu vyrobil zvláštního démona (GoogleUpdate.exe), není důvod to řešit nějak jinak.
Ve Windows XP je celkově docela problém pracovat jako uživatel bez administrátorských práv, hodně programů při instalaci dá ikonky na plochu a do nabídky, případně další věci jen tomu co instaluje (tj. adminovi, ten je pak musí ručně kopírovat ostatním) a některé nejedou (např. mysql démona v EasyPHP se mi prostě bez administrátorských práv nepodařilo rozjet, a to ani když jsem databázi přesunul ze systémového oddílu k sobě). Windows XP tady ještě naráží na dědictví z dob, kdy Windowsy řízení přístupu neměly. Otevřít třeba nějaký ovládací panel pod adminem se nedá, je potřeba se vždycky přihlásit jako admin do celého prostředí a tam něco dělat.
Windows 7 už je úplně jiné kafe, funguje v něm něco jako policykit, při akcích vyžaducících oprávnění si vyžádá heslo - prostě už je to úplně jak Linux. Problém se staršími programy řeší údajně "virtuální registry", které jim simulují jakoby neomezený přístup do registrů.
Kdo tohle psal? 1x repository, 2x respository. Moc peclivi teda u googlu nejsou (snad podobnym stylem neni psan cely zdrojak).
Cekal jsem delsi seznam. Ty rozdily me nepresvedcily, abych presel na Chrome, zustanu dal u Chromium, jelikoz chci cisty open source. Podpora h264 u Chrome neni zadny dulezity faktor, FF mimochodem zvlada taky "jen" ogg theora (coz nevadi, ono se to za chvili dost rozsiri).
mimochodem zvlada taky "jen" ogg theor?
FF+Chromium neprehraji h264 video, ale "jen" ogg theora video, coz je oboji nova ficurka v HTML 5. Nebo proc ten otaznik?