Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Hudební průmysl v EU slaví další vítězství. Podle článku na arstechnica.com Evropský parlament minulý týden odhlasoval prodloužení copyrightu na hudební díla z 50 na 70 let, což znamená, že např. některé počiny Beatles o vlásek "unikly" přechodu do public domain. Parlament se také nechal slyšet, že uvažuje o podobném kroku v případě filmů.
Tiskni
Sdílej:
No nevim, bracha nedavno zaplatil za deset vinylu Beatles ekvivalent ceny desiti supernovinek na blueray...
Samozřejmě, že je i padesátiletá muzika zajímavá. A navíc se hraje i špatná hudba stará padesát let, protože už je retro.
A jinak je to velmi zajímavé. Posledně nám tady uživatel xm totiž tvrdil, že: "Poslanci Evropského parlamentu odolali obrovskému tlaku lobbystů z řad nahrávacích společností a znovu dokázali, že svoboda a práva občanů jim nejsou lhostejná."
Teď aby se xm přemisťoval výhradně kanály. Tam může vyprávět ty svoje báchorky na téma Svazu evropských socialistických republik...
Souhlasím, i podle mě za to mohou agenti-přisluhovači a jejich diverzní akce. Snaží se nám to naše socialistické zřízení nabourat, ale my se v žádném případě nedáme!
V tom se právě mýlíte. Největší zisky plynou z klasik do 80tých let. Z toho dnešního baku málo co za něco stojí.
Souhlasim, ze v 80. letech se toho najde spousta zajimveho. Ale neodvazil bych se tvrdit, ze se dnes najde malo dobre hudby - Iron Maiden, Hammerfall, Manowar a podobne. Na heavymetalove scene je toho spousta ;)
Dekujme za spoustu skvele muziky pod CC licenci!!!
Hlasovala som na základe odporúčania expertov a zainteresovaných organizácií. Škoda, že pokiaľ sa touto problematikou zaoberáte, ste ma nekontaktovali vopred, keď sa táto legislatíva pripravovala a odhlasovala v príslušnom výbore EP (výbor JURI).Zaujímalo by ma, ako sa o tom, že sa chystá prejednávanie veci XY, dozvedieť s dostatočným predstihom.
Přitom je jasné, že motivaci autorů to nijak nezvyšuje.
+1 … spíš je to ještě tak, že vzniká více braku, takže by se dalo i řici, že je to prodlužování ochrany kontraproduktivní.
Za dvacet let se stejně nedočkáš...
ochrana byla 50 let, která se teď prodlužuje na 70, se míní po smrti autora, nikoli po vydání dílaJe potřeba rozlišovat dvě věci. Jednak ochranu hudby a textu, kde se to počítá po smrti autora (s výjimkou anonymních a pseudonymních děl, kde se to z logických důvodů počítá od vydání). Jiná věc je ochrana kolektivních děl, kam obvykle (ne vždy!) patří i vydané hudební nahrávky - tam se lhůta počítá od vydání díla. Viz § 27 a § 59 AZ (kde se lze mj. také dočíst, že ta lhůta je u nás už dnes 70 let).
(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.a §59 je podle mého irelevantní, protože:
(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.- písně Beatles byly uváděny pod jménem Beatles, což ovšem není právnická osoba, která by vedla vytváření díla (případně totéž pro dvojici Lennon/McCartney) a zahrnuté příspěvky jsou často schopny samostatného užití; o nějakém podnětu by se dalo hovořit u Briana Epsteina a o vedení u George Martina, což ovšem nejsou jména, pod kterými to bylo uváděno na veřejnost spíše se k tomu vztahuje §8:
(1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.(ovšem co o spoluautorství platí, pokud jednotlivé příspěvky jsou způsobilé samostatného užití, viz výše, to jsem nenašel) ještě bych podotknul, že samotná studiová práce je též tvůrčí činnost, takže rozdělení na autorství hudby a textu a autorství nahrávky není z tohoto hlediska možné (nanejvýše tak u záznamů perfektně nacvičených koncertů bez improvizace ...)
toto je ak sa nemylim copyriight na konkretnu nahravku; co sa tyka textu a hudby (notovy zapis) na to plati bezny copyright po smrti autora
Síce nesúhlasím so súčasnými metódami uplatňovania autorského práva a s autorskými zákonmi, ale na druhej strane nevidím dôvod prečo by dielo žijúceho autora malo prejsť automaticky pod publik domain proti jeho vôli.
Máš to nejaké pomýlené. Predpoklám že ty tiež neposielaš niekomu tantiémy za cd ktoré si kúpil pred 10 rokmi, len preto že ho práve počúvaš. A ak sa tvoj program náhodou predáva ešte aj dnes máš z neho príjem, čo je ekvivalent predaja hudobného cd.
A ak trváš an aplikácii z iných oblastí života, Tvoj program neprejde automaticky pod public domain po 50 rokoch proti tvojej vôli a nerozumiem prečo dielo niekoho iného by malo.
Predpoklám že ty tiež neposielaš niekomu tantiémy za cd ktoré si kúpil pred 10 rokmi, len preto že ho práve počúvaš.Ak by som svoje 20 ročné CD pustil naraz trom ľuďom, tak už je to verejná reprodukcia a musím zaplatiť vlastníkovi autorských práv. Ak budem dnes chcieť kúpiť CD vydané (a napr. aj vyrobené) pred N rokmi, tak ho za cenu média kúpiť nemôžem. Ak si zoženiem nahrávku pokútne na internete, tak som vraj spôsobil škodu vo výške XY. Ak si urobím rip starého CD-čka, a začnem ho predávať, poruším zákon. A ani nejdem začínať debatu o príplatkoch pri kúpe nosičov dát, kopíriek, ... Ide o to, že autor je chránený copyright-om po N rokov. To znamená, že za každé ďalšie použitie diela má príjem hoci s ním už prakticky nemá žiadnu prácu. Nie je žiadne iné odvetvie, kde štát zabezpečuje po desaťročia príjem len za to, že si v minulosti niečo urobil. (Existuje to len v prípade sociálneho/dôchodkového zabezpečenia - kedysi si platil a na dôchodku dostávaš. Ale dostávaš od štátu, nie odo mňa. Platil si tak ako ostatní a dostávaš tak ako ostatní.)
Lenže môj príspevok nebol o tom kto koľko komu má platiť, a nieje o tom ani prijatý zákon. V prvom príspevku som jasne napísal že so súčasným stavom nesúhlasím. Ale nerozumiem prečo, ak sa rozhodnem moju skladbu vydať napr. pod cc Attribution-Noncommercial-Share Alike alebo pod hocijakou inou je to snáď moje právo a moja vec, by sa mala samovoľne zmenit na nejakú inú ak si to neželám.
Ako si sám napísal, v ostatných oblastiach života to neplatí, tak prečo v hudbe áno?
Pokud se nekomu zda, ze je ochrana prilis velka, tak muze prispet zde: www.ceskapiratskastrana.cz
chtěl jsem glosovat tím, že prodloužení je chvályhodné, neboť tím brání přesunu do kategorie hudební folklór. Ale jak jsem se díval, i kdyby nebyl problém s anonymitou, vůbec by to nepomohlo a tak posílám na tiskárnu petiční arch.
Hlavně jsem dodnes nepochopil, proč se tato ochrana ,když už teda musí být ,vztahuje jen na komedianty a podobné živly. Jako technik jsem vytvořil pár konstrukcí ,které by za ochranu stály,ale to bych si samozřejmě musel platit sám po dobu,kdy bych ochranu chtěl. Jedná se přece také o dílo,navíc určitě prospěšnějsí ....
Nicméně pro ochranu Vaší práce tu jsou patenty.Pro jednotlivé konstrukce spíš užitné vzory. Nicméně tam je ochrana jen max. 10 let, v porovnání s dlouhou ochranou autorských děl. Případně lze použít ještě průmyslový vzor (používá se např. pro design aut), kde je ochrana do 25 let.