Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Viceprezident společnosti Apple Phil Schiller na konferenci Macworld 2009 oznámil, že všechny skladby dostupné na iTunes budou DRM-free (8 miliónů skladeb ode dneška, zbývající 2 miliony do konce čtvrtletí). Ti, kdo již vlastní skladby s DRM, budou moci upgradovat na DRM-free za $0,30 za skladbu (popř. $0,60 za video).
Tiskni
Sdílej:
budou moci upgradovat na DRM-free za $0,30 za skladbu (popř. $0,60 za video).Dodrziavajte zakony, aj tak na to doplatite a ti co stahuju nelegalne to maju stokrat lepsie a lacnejsie... Pekny prikal +1
nutno dodat, že DRM-free skladby jsou kódované 256 kbps, skladby s DRM jsou 128 kbps, takže se platí i za toto
vim ~/.emacss mainstreamovym audio vybavenim a sluchatkami stredni tridy (napr. Koss Porta Pro / Sennheiser CX300 ) rozezna v mp3ce nejen 128kbps vs. 256kbps, ale i 128kbps vs. 192kbps a nemusi byt k tomu zadny audiofil. V dobe, kdy ma kde kdo i ve vychodni Evrope (CR) pripojeni v radu Mbit, by byla kvalita 320kbps/FLAC urcite ferovejsi.
pozná neaudiofil ze střední evropy rozdíl mezi 256kbps AAC, který se prodává na iTunes od 320kbps?
ty pravdepodobne mluvis o Mp3 vyrobene z CD rippu. Na iTunes jsou vsak zaznamy ktere jsou do 256 kbps AAC prevedene z nejlepsiho dostupniho studioveho zaznamu. Vysledny soubor na iTunes ma tedy lepsi kvalitu nez CD ktere si koupis v obchode a samozrejme take jakakoliv nasledna komprese provedena na rippu z tohoto CD.
To je samozrejme blbost, protoze algoritmy jako AAC nebo MP3 jsou schopni priradit vice bitu k frekvencim a prechodum ktere clovek spise zaznamena. CD je hloupe medium s konstatnim datovym tokem a neni mozne pridat datovy tok tam kde je treba a ubrat tam kde je zbytecny.Nemusi to ale nikoho z Apple nijak trapit, kvalita jak AAC tak i CD je takova ze se zakaznici urcite stezovat nebudou (a take nestezuji). A par blbcu kteri budou vzdy remcat ze poznaji ze zvuj je "nekvalitni" protoze je "zkomprimovany" a tedy "znehodnoceny" je nemusi zajimat protoze netvori nijak dulezite procento z jejich prijmu (cti: magori).
AAC je na rozdil od FLACu ztratovy, u nas se neprodavaj remastrovany alba?
nejlepsiho dostupniho studioveho zaznamu.
A ten jaké parametry ať se tady furt dokola neošíváme s tím imbecilním pojmem kvalita?
kazde album nebo singl miva ruznou kvalitu zaznamu. Napr. nova deska U2 asi bude natocena jinak nez 60 let stary singl. Dnes se to , pokud vim, mixuje zhruba v SACD kvalite.
Znovu: Nešaškujme zde s pojmem kvalita. Studiový záznam má větší vzorkovací frekvenci, více bitů na vzorek, víc kanálů a nebo nějaké takové věci a jaký mají vliv na kompresi, že studiový záznam v AAC o 256kbs je coolovější než CDDA?
A ono se to potom dodává v 96kHz?
Svého času jsem si udělal dvojnásobně slepý poslechový test. Úryvek skladby v bezztrátovém WAV byl postupně zakomprimován různými MP3 bitrate a pak převeden zpět do WAV.
Poté se prováděly testy s různmi bitrate: Nejdříve byl přehrán orginální zvuk. Poté náhodný generátor střídal originál z nahrávkou prohnanou kompresí. Uživatel zaznamenával, co si myslí, že slyší, počítač zaznamenával, co přehrál.
Použitá technika: LAME, běžná zvuková karta, postarší sluchátka Sony MDR-A22 (vyšší třída malých walkmanových sluchátek, dnes již nevyráběná).
Nakonec došlo na porovnání: 128kbps: 100% úspěšnost v rozpoznání komprimovaného vzorku nezávisle na žánru hudby, 192kbps: vysoká úspěšnost, u některých vzorků i 100%, 256kbps: u některých vzorků stále poměrně slušný úspěch, u jiných již výrazně horší, 320kbps: úspěšnost nepatrně nad statistickou chybou. Bohužel, přesné hodnoty jsem si nezaznamenal, ale napsat software na tento test bylo otázkou 10 minut.
Shrnutí: Chcete-li slušnou kvalitu, použijte nejméně 256kbps (v případě MP3). Kvalita 320kbps je s běžným vybavením již nerozlišitelná od originálu.
jak uz jsem psal, iTunes rozhodne nevyrabeji AAC soubory rippovanm CDcek , takze 256 kbps zaznam predci kvalitu CD zaznamu (coz bezny poslouchac nejspis neoceni - CD kvalita je totiz naprosto dostacujici pro neruseny poslech hudby - krom pripadu ze jste ctenar casopisu Stereo Video a vice vas zajima zvuk nez hudba. V takovem pripade rozdil mezi CD a 256kbps AAC mozna i uslysite, ale v zadnem pripade to neznamena ze komprimovany soubor je horsi - naopak.
CD kvalita je totiz naprosto dostacujici pro neruseny poslech hudby - krom pripadu ze jste ctenar casopisu Stereo Video a vice vas zajima zvuk nez hudba.Dovolím si nesouhlasit - když si pustím klasickou hudbu, je tam dost slyšet nedostatečný dynamický rozsah "CD kvality".
Dynamický rozsah CD je 96dB. Pokud zrovna neposloucháte ve vaší akustické komoře, 96dB nepostihnete ani náhodou - tichá místnost na vsi kolem 20dB, hranice bolesti kolem 110dB. A klasické hudba se také většinou nenahrává v akustické komoře.
Ale je možné, že se ve vaší nahrávce projevují chyby zvukaře nebo vaší aparatury.
Pokud má CD reálně slyšitelné nedostatky, je to ve zkreslení extrémně tichých pasáží, nízké vzorkovací frekvenci (a tím zkreslení nejvyšších tónů; to však člověk nejspíš neslyší, neboť vyšší harmonické jsou již mimo slyšitelný rozsah), pouze dva kanály, a pak také v absenci interferenčních ultrazvukových záznějů, které jsou schopny ovlivnit vnímaní např. smyčců (tento problém však neřeší ani záznamová technika pro DVD-audio ani SACD, neboť nosná frekvence těchto záznějů může být až 200kHz).
a tím zkreslení nejvyšších tónů; to však člověk nejspíš neslyší, neboť vyšší harmonické jsou již mimo slyšitelný rozsah
Nejde o to že by neslyšel, ale že psychoakustická část lidského mozku má tendenci analyzovat vyšší frekvence s menší přesností(viz. principy SBR) a proto mě vždycky udivuje když někdo prostě vysokofrekvenční šum rozpozná a je si jistý že tam nemá být.
Dost záleží i na použitém vzorku. Věřím, že pokud by se použil vhodný vzorek zakódovaný HE-AACv2 z Nera s SBR, parametrickým stereem, VBR o 128kbps(a níž), tak nemá šanci rozpoznat rozdíl ani slon.
Jen tak pro zajímavost zkuste odhadnout bitrate u tohoto vzorku.
Na tohle stačí desítky kbps bohatě i u mp3.
Podle mě je ten posměch celkem zasloužený (až na tu úplně první poznámku PC vs. Mac).
Představ si, že by redaktoři "renomovaného" PC magazínu vydali článek, kde autor bude kňourat, proč společnost XY místo proprietárního XMPP nepoužila raději otevřený standard s miliony uživatelů - AIM.
Samozřejmě, reagovat se na to dá mnoha způsoby. Od suchého výčtu chyb, přes zesměšnění až po nadávání do idiotů... Podle mě to zesměšnění (v téhle formě) může mít z těch možností největší účinek - zaprvé je tam dost relevantních informací, zadruhé se autor mylného článku pořádně zastydí a příště si dá třeba pozor na hubu.
Oni si vzdycky vemou clanek, rozkouskujou ho a kazdej kousek zadupou do zeme
Pravda, konstruktivnosti se nekdy nedostava, ale nekdy je to potreba.
+5365
Kdyby raději udělali plnohodnotného iTunes klienta pro Linux
....ach jo 
kup si ucet na rapidsharu (k nemu linux klient je - wget) a mas vyhrano ;)
--http-user/password, --user/password a nefunguje mi ani zadání uživatele/hesla přímo do URL. Do konzole píše, jak to používá, ale Wireshark potvrzuje, jak na to kašle
A on existuje nějaký neplnohodnotný?
Protože Steve Jobs řekl: Linux je špatný systém. Takže bohužel nic. Třeba Steve Jobs končí a možná snad někdo bude podporovat i pro Linux. Zatím je pořád spekulace když končí Jobs a co bude dál...Já bych přál iTunes s iPhone v Linuxu jako bych byste pracovali ve Windows. Mám iPhone na Linuxu neni vyuziti :-/
Stevu Jobsovi je v tomhle ukradené, jestli je něco "dobrý" nebo "špatný" systém - zajímá ho jedině, kolik lidí ho používá. Takže spíš řekl, že jim to nic nepřinese - co by jim dle Tebe portování na Linux přineslo (aby se vyplatilo to podporovat a testovat na dalším OS)?
vim ~/.emacs Asi tak. Já si nemyslím, že by byl takový problém přenést iTunes na Linux. Ale přece jenom, dělat to pro systém, který má 0.85 % na trhu desktopů... Na druhou stranu, když dokázali přenést knihovny na Windows, tak na Linuxu by to nemuselo být tak strašné, ne? Spíš jestli by o to uživatelé vůbec stáli - není to open source 
Já si nemyslím, že by byl takový problém přenést iTunes na Linux.A to ja zas myslim, ze jo. Delat proprietarni SW je totiz diky roztristenosti linuxu utrpeni (museli by udelat binarky pro milion dister nebo jen pro par a pak snaset urazky z ust tech par promile ostatnich uzivatelu
). A kdyz k tomu jeste prictes to, ze by se do nich neustale vsichni navazeli, ze chteji zdrojaky... Nema smysl o tom vubec premyslet, byly by to vyhozeny penize.
Nevšiml jsem si, že by byl problém s binárkami u proprietárního software, viz Skype.
Ale, opravdu?A mám je tady pěkně seřadit všechny?
Tak jinak: Skype měl byl příklad proprietárního software, který nemusí vyrábět různé binárky pro milion distribucí.
Nic víc, nic míň. Tak se hoď do klidu. Osobně jej nepoužívám, ani nepropaguji.