Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Byla vydána verze 3.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Tiskni
Sdílej:
Qt má QtDesigner, pokud chceš GUI "naklikat". Na "profesionální GUI" se to ale moc nepoužívá.
AFAIK tam jsou prakticky všechny widgety, jenom jich prostě v Qt není tolik, kolik by sis možná představoval. Pokud nemáš ani elementární vkus, ještě můžeš zkusit Gtk/GLADE, ale moc víc RAD toolů pro Linux není.
Věci, co se rychle nějak splácají pro "teď" bez nějaké vize do budoucna se dneska místo v Delphi píšou v JavaScriptu.
V čemkoliv, co je léty prověřené a zcela nepochybně tu s námi na desktopech ještě roky bude, např. C++ nebo C#. Menší veci třeba v Pythonu. Pokud píšeš pro korporát, který může zaměstnancům vnutit něco, co by si nikdy sami nevybrali (bavíme se o desktopu), tak můžeš zvolit i Javu.
Co zvolit nemůžeš je libovolný JS framework, co je zrovna tento měsíc "in". Protože ten za tři roky už s velkou pravděpodobností v prohlížečích nebude fungovat. Nebo bude, ale bude vypadat úplně jinak, než před těmi třemi lety a ty tu aplikaci tomu budeš muset přizpůsobovat...
podivej se treba na to "lety proverene" Gtk, major verze jsou mezi sebou navzajem nekompatibilni a je jich kolik dnes relevantnich? 2, 3, 4..
Gtk je ale psané v C a právě proto, aby náhodou někdo nevytáhl šílenost zvanou Gtk jsem tam explicitně napsal C++, ne C/C++ 
rozdil je jen v rychlosti, kterou se ten kterej ekosystem zene dopredu, silenosti jsou tam i tam..
Jako ano, dost možná se jednou za čas změní i něco ve WinAPI, ale ta kvalita/použitelnost je právě o tom, jestli je ten čas geologicky krátký. Qt má třeba tu dobu mezi major verzemi, tedy verzemi, co potřebují změnu v aplikačním kódu (na desktopu, Android je zcela jiný příběh...), +/-10 let a to mi přijde "good enough".
pokud si myslis, ze existuje nejaka vyssi proverena moc, ktera zajisti, ze neco bude fungovat za 3 roky, tak te zklamu, recept je porad stejnej, aktivni pece o produkt, tohle je a funguje to, neni to a nefunguje..
Ale ona jedna taková vyšší moc existuje, jmenuje se Microsoft. To co si před 20 lety napsal ve WinAPI a přeložil v MSVC 2.0 v drtivé většině případů poběží i na dnešních Windows 11... Samozřejmě teď neřeším otázku, jestli to taky někdo bude stále chtít používat, za tu dobu spousta oblastí využití desktop aplikací prostě zmizela.
Ja to vam, natvrdlinum, objasnuju, ze ten duvod je jinej nez "svet se mi nelibi, vsichni jsou blbi".
Stará webová aplikace v prohlížeči možná[1] poběží, ale ten drobný háček je v tom, že frontendové technologie zastarávají neuvěřitelnou rychlostí, takže údržba a provoz starších aplikací jsou velmi problematické. Frotnendisti budou držkovat, že na rok staré knihovně nechtějí pracovat, že dneska frčí něco jiného... Budou nad tím ohrnovat nos a práce jim půjde pomalu nebo je vůbec neseženeš. Pokud nad tím pustíš nějaké testy/skeny nebo uděláš dokonce penetrační test, tak ti z toho vypadne hromada bezpečnostních chyb (je otázka, jak jsou relevantní, ale už jen vyhodnotit je zabere spoustu času). Pak zjistíš, že novější verze těch JavaScriptových knihoven a frameworků buď neexistují nebo jsou zpětně nekompatibilní, protože jejich autor změnil názor a teď se ukájí nad něčím jiným. Když se to pokusíš upgradovat, tak se ti to celé rozsype, nepůjde to ani zkompilovat… když to nakonec dokopeš do spustitelného stavu, tak začneš řešit funkční testy a budeš zjišťovat, že to, co na první pohled vypadá v pořádku, reálně nefunguje, protože uvnitř těch knihoven je teď něco trochu jinak.
Když místo standardního prohlížeče použiješ navíc Electron, tak ten má krátkou podporu, takže vydaná verze tvé aplikace do půl roku shnije. A je to postavené na aktuálním Chromu/Chromiu, takže na podporu starších verzí OS rovnou zapomeň.
V tomhle mají výhodu ty konzervativní technologie jako Java nebo ten Lazarus, které tu kompatibilitu drží desítky let. Byť samozřejmě chápu, že to UI pro mnoho lidí nevypadá dostatečně moderně. Řešením může být vícevrstvá architektura – většinu aplikace mít psanou v něčem konzervativnějším a trvanlivějším + nad tím mít tenkou prezentační vrstvu, která se obměňuje dle aktuální módy.[1] Píšu „možná poběží“, protože se mění různé věci např. kolem zabezpečení a to má někdy za následek znefunkčnění starých webů, které v dřívější verzi prohlížeče fungovaly.
ja neargumentoval 20 lety starym kodem bezicim na win11..ten kod je dnes mrtvy, jen bezi binarka, ale o hruskach a jabkach uz tu rec byla
Pokud má někdo pro tu aplikaci využití, tak to zdaleka nemusí být pravda. Viz třeba stále nejpopulárnější file managery dneška - Total Commander (Delphi), Servant Salamander/dnes Open Salamander (C++/WinAPI).
cili jazyk pro budoucnost z tveho pohledu je ten, jehoz knihovny se jiz nevyviji nebo vyviji jiz jen velmi pomalu? ok, jinej kmen
To si zase čteš něco jiného, než píšu. Já říkám, že ta technologie (není to jenom o jazyku, jak se ti tady celou dobu snažím vysvětlit) je taková, která je dnes stabilní, udržovaná a má velký předpoklad, že tak bude i za 10 let.
budoucnost nejen ty webovy ale jakykoli aplikaci nezajisti jazyk ale tym, kterej se o to stara, nic jinyho
V tom nejsme vepři. Podstatný rozdíl v těch technologiích ale je, kolik tě ta budoucnost bude stát.
co se meni tou silenou rychlosti jsou knihovny, tam je neco, co se ideove blizi tomu problemu, o kterej ti asi slo
Samozřejmě, že mi jde o "ekosystém" (zjednodušeně knihovny). Jazyky samotné až na výjimky (zdravíme Python a Rust) bývají většinou velice dobře zpětně kompatabilní, ale reálné desktopové aplikace opravdu nepíšeš v "čistém C++", stejně tak jako se reálné webové aplikace nepíšou v "čistém JavaScriptu".
Když máš ten tým lidí... Vtip je v tom, že sehnat/udržet tým lidí na 10 let starý webový framework je obvykle podstatně těžší, než na nějakou méně překotně se měnící technologii.
vy v c++ a qt hybernujete na par let a pak se probouzite?
Ne. My jenom ten projekt nepřepisujeme každý rok do něčeho jiného, co je zrovna in.
Co ja vim treba za 10 let zacnou dratovat browser rovnou do CPU jako koprocesor nebo FPGA a pak to uz nebude treba?
Problém Javy na desktopu je, že z uživatelského hlediska je to katastrofa (pomalé a hnusné prakticky na jakékoliv platformě) a nikdo s tím nechce dělat. Pokud píšeš pro korporát, kde o tom jestli to budou používat nerozhodují samotní uživatelé, tak tě to nemusí zajímat, ale pokud chceš dělat "SW pro masy", tak to je deal-breaker, i když se v Javě píše rychle a levně.
Schválně se zkus zamyslet, kolik populárních aplikací v Javě (co nejsou IDE pro Javu) znáš...
Ano byl, když někdo napíše:
Problém Javy na desktopu je...
většinou desktop myslí...
Ne, nejsou. I když budeš Kotlin považovat za "převlečeou Javu", stále je tu spousta "nativních" (od slova nativní kód) aplikací jako třeba hry a někteří extremisti používají dokonce i "desktopové" Qt.