Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Joinup informuje o dokončení přechodu španělské autonomní oblasti Valencie na svobodný kancelářský balík LibreOffice. LibreOffice je nainstalován na všech 120 tisících PC veřejné správy, včetně škol a soudů. Díky přechodu bude ušetřeno 1,5 milionu EUR ročně na softwarových licencích. Zmíněno je také používání linuxové distribuce LliureX ve všech valencijských školách. Díky instalaci LliureXu na 110 tisících PC bylo od roku 2005 ušetřeno více než 30 milionů EUR.
Tiskni
Sdílej:
Svobodný software má mj. výhodu v tom, že platíš za služby – které obvykle dodává někdo místní – místo abys posílal peníze za licence nějaké nadnárodní korporaci bůhvíkam.
Že je někdo největší a nejznámější ještě neznamená, že představuje i většinu z toho ekosystému
Software je tedy užíván zřejmě nelegálně, i když MS proti tomu určitě nepůjde, protože zaplaceno dostal.hele to je zajímavý
může to nějak rozumně (s nadějí na úspěch) napadnout i třetí strana, nejen M$ coby držitel autorských práv?Přímo tohle by šlo napadnout trestním oznámením, ale zcela bez nadějí na úspěch, protože policie přesně stejný postup používá taky (a nedivil bych se, kdyby i státní zastupitelství) - čili by to bylo pro policii totální harakiri a to se nestane. Další problém je, že k tomu neexistuje žádná judikatura. Tedy opět důvod, proč to shodit pod stůl. Ona celá ta "legrace" má ještě další aspekty. Například v okamžiku, kdy se daný orgán ruší a majetek se nabízí jiným organizacím nebo se prodává. Samozřejmě software je potřeba řešit samostatně (pokud není navázán na hardware, protože tam to lze "sfouknout" relativně jednoduše - ale to není ten případ, o kterém se tu bavíme) - totiž postoupit licenci lze jen se souhlasem autora. Ten bývá často dán předem v licenčních podmínkách, často je ale postoupení naopak výslovně zapovězeno. Čili opět nelze použít kupní smlouvu, a to i v případě, že byla licence nabyta platně (což tady není, nelze postupovat neexistující licenci). Ještě zábavnější to bude od 1. ledna příštího roku, kdy se licence objevují přímo v občanském zákoníku. To je ta část, kterou jsem připomínkoval a do které se dostala velmi "výbušná" ustanovení, takže se asi ještě hodně pobavíme (§ 2374): (1) Není-li odměna za poskytnutí licence ujednána v závislosti na výnosech z využití licence a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu předmětu licence pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát. (2) Výši dodatečné odměny určí soud, který přihlédne zejména k výši původní odměny, dosaženému zisku z využití licence, významu díla pro takový zisk a k obvyklé výši odměny ve srovnatelných případech, pokud je stanovena v závislosti na výnosech; tím není vyloučena mimosoudní dohoda stran o výši dodatečné odměny. Podle mého názoru je tohle naprosto likvidační pro používání svobodného softwaru, protože pokud na něm někdo začne více vydělávat, může ho nějaký autor zažalovat o dodatečnou odměnu. Ale to už odbíhám od tématu, nicméně jsem si to nemohl odpustit, protože mě to strašně s...
Ten zákon je nesmírně hloupý… ale likvidační je pro jakýkoli software, ne jen svobodný. Ani cena u proprietárního SW není prakticky nikdy stanovena s ohledem na výnosy plynoucí z užívání licence, nýbrž je pevně daná. Dokonce je to likvidační i pro SaaS, protože ten sice není softwarovou licencí, ale službou, ale sám je na cizích licencích závislý (nevím o nikom, kdo by provozoval SaaS a používal v něm pouze vlastní SW). Tenhle zákon vnáší chaos a nejistotu do jakéhokoli podnikání v IT. Pokud by se uplatňoval v praxi, povede to jednak k pořádnému DDoSu na české soudy (až takhle nestíhají svoji práci) a jednak k odlivu IT firem z ČR (buď do zahraničí nebo přesun k šedé/černé ekonomice).
likvidační je pro jakýkoli software, ne jen svobodnýJe to tak, ale u svobodného SW je to zcela proti jeho duchu a zcela proti vůli autorů.
Ani cena u proprietárního SW není prakticky nikdy stanovena s ohledem na výnosy plynoucí z užívání licence, nýbrž je pevně daná.Mám jeden případ, kdy mi plynou peníze z poskytnutí licence k SW podle výnosů z užívání, ale je to fakt výjimka.
Tenhle zákon vnáší chaos a nejistotu do jakéhokoli podnikání v IT. Pokud by se uplatňoval v praxi, povede to jednak k pořádnému DDoSu na české soudy (až takhle nestíhají svoji práci) a jednak k odlivu IT firem z ČR (buď do zahraničí nebo přesun k šedé/černé ekonomice).Je to bohužel tak. A nejvíc mi na tom vadí, že tvůrci prokazatelně věděli, že to tam je (není to tak, že by to tam někdo nenápadně podstrčil a ostatní to jen přehlédli). Sám jsem je na to upozorňoval - a výsledek byl právě jen ten, že se to ještě zhoršilo. Možná jsem udělal chybu, že jsem následně nekontaktoval poslance a senátory, ale stejně by to asi bývala byla zbytečná a marná práce.
Ale to ze ty mas jeden pripad prece neznamena, ze te trebas M$ nemuze zalovat proto, ze jejich opicema vydelavas vic nez se cekalo ... a tudiz za ne chteji dalsi prachy ... ;DTo s tím jedním případem byla "poznámka pod čarou". Chtěl jsem tím říct, že u většiny své tvorby bych mohl udělat přesně totéž - tedy požadovat peníze za to, že na mém SW nekdo "příliš vydělává".
Ja bych daleko vetsi riziko videl pro firmy, ktere tvurce zamestnavaji. Pokud set totiz toho prava nelze vzdat, pak by to znamenalo, ze se programator necha zamestnat u firmycky o 3ch lidech, neco napise ... za 10let bude z firmy stamiliardovej moloch ... a on bude chtit miliardovej podil, protoze prece na jeho SW zbohatli.Bohužel nevím, co zákonodárci (ne)provedou s autorským zákonem v souvislosti s novým ObčZ. Zatím vypadá, že zůstane vše při starém, protože se do nového roku legislativní proces těžko stihne (a zákonným opatřením senátu se to řešit asi nebude). Tedy budeme mít zprasek, kdy bude totéž upraveno na dvou místech. Ale budiž, to jsem teď říct nechtěl. Chtěl jsem říct, že v AZ jsou § 58 a 59, které se vztahují přesně na tyto případy. Pokud nebude ta firma vydělávat na užití softwaru, ale pouze na poskytování licencí, dodatečná odměna se na tuto situaci nevztahuje.
Napadnout by to chtělo a ideálně dostat nějaký případ před soud. Ale je potřeba to udělat tak, aby to neinterpretovali tak, že se to týká svobodného softwaru – „je sice ‚zadarmo‘ ale soud vám to dodatečně může spočítat“ – protože se to týká jakéhokoli softwaru, ten nepoměr může vzniknout ať už cena za licenci byla 0 Kč nebo třeba 10 000 Kč, zisky můžou být o několik řádů výš.
Hlavně jde o zrůdný zásah do trhu a staví to na hlavu dodavatelsko-odběratelské vztahy – místo aby si ti dva dohodli cenu, dodali zboží/službu a hotovo, tak to dělá z dodavatele investora, který má mít podíl na zisku. Pokud chce být někdo investorem a mít podíl na zisku, ať si koupí akcie, podíl ve firmě nebo uzavře nějakou smlouvu, kde bude vazba na zisk. Oni (dodavatel a odběratel) ale o žádnou investici nestojí, chtějí prostě jednorázově zaplatit a hotovo – jak využije odběratel toho, co nakoupil, to už je na něm. A to, že „přiměřenou cenu“ má určit soud, je smutný návrat k plánované ekonomice, kde ceny určoval stát. Vlastně je to ještě horší, protože je tu ta nejistota – vyšší cenu ti můžou kdykoli doměřit zpětně – zatímco plánuje se předem: cena se určí (i když blbá) obchod se uzavře a hotovo.
Zajímavé to bude taky z pohledu účetnictví: účtované náklady a výnosy v daném období by měly odrážet realitu – viz odpisy: koupím si nějaký dlouhodobý majetek, mám z něj užitek několik let, tak ho dávám po částech do nákladů několik let, aby to právě odpovídalo realitě (ne že to dám do nákladů hned první rok, kde jsem měl jen peněžní výdaj, protože pak by se rozsypala ta logická vazba mezi náklady a z nich plynoucími výnosy – oboje rozložené do několik let). Když tě soud donutí dodatečně zaplatit něco dodavateli, rozbije to účetnictví a ty výkazy a ukazatele ztratí smysl. V podstatě by si každá firma musela vést rezervy pojmenované třeba „státní teror“ a z nich v případě potřeby brát nebo uzavřít nějaké pojištění (i když na to tě asi žádná pojišťovna nepojistí, protože to je hodně nepředvídatelné).
Hlavně jde o zrůdný zásah do trhu a staví to na hlavu dodavatelsko-odběratelské vztahy – místo aby si ti dva dohodli cenu, dodali zboží/službu a hotovo, tak to dělá z dodavatele investora, který má mít podíl na zisku.Úplně totéž už existovalo u některých děl dřív. Je to odměna z opětovného prodeje originálu díla uměleckého (§ 24). Tam se to platí jen za určitých podmínek, ale je to tentýž princip.
Zajímavé to bude taky z pohledu účetnictví: účtované náklady a výnosy v daném období by měly odrážet realitu – viz odpisy: koupím si nějaký dlouhodobý majetek, mám z něj užitek několik let, tak ho dávám po částech do nákladů několik let, aby to právě odpovídalo realitě (ne že to dám do nákladů hned první rok, kde jsem měl jen peněžní výdaj, protože pak by se rozsypala ta logická vazba mezi náklady a z nich plynoucími výnosy – oboje rozložené do několik let). Když tě soud donutí dodatečně zaplatit něco dodavateli, rozbije to účetnictví a ty výkazy a ukazatele ztratí smysl. V podstatě by si každá firma musela vést rezervy pojmenované třeba „státní teror“ a z nich v případě potřeby brát nebo uzavřít nějaké pojištění (i když na to tě asi žádná pojišťovna nepojistí, protože to je hodně nepředvídatelné).To je dobrá poznámka. Za současných podmínek navíc daňový průser, protože i pokud by se vytvářely rezervy (v jaké výši?), nebyly by za současné legislativy daňově uznatelné.
Naopak by mozna nebylo od veci to napadnout prave ted. Pred volbama ...Někdo si to může dát do programu. Piráti o tom vědí, tehdy jsem to probíral s místopředsedou Mikulášem Ferjenčíkem.