Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Oficiální sestavení prohlížeče Mozilla Firefox 4.0 budou jen 32bitová. Mike Beltzner (Director of Firefox) potvrdil, že bude omezen počet oficiálně podporovaných platforem. Uvažuje se také o tom, že by se v případě i386 přestalo s podporou architektur bez SSE2. Seznam architektur, pro které budou oficiální buildy, je na wiki.mozilla.org/Firefox/4/Platforms. Podle této stránky se zvažuje poskytování 64bitových linuxových buildů, ale zatím na seznamu nejsou.
Tiskni
Sdílej:
jiné prohlížeče s výjimkou IE 64bity také nepodporují.A co Chome/Chromium?
Co takhle použít Google a nevykládat si fakta po svém? Jsi polodementní opice nebo retardovaný jako zbytek místní verbeže?
a raději vložím i hypertext:
Hypertext
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hypertext je informační systém, který zobrazuje informace v textu, který obsahuje návěstí odkazující na upřesnění nebo zdroje uváděných informací tzv. hyperlinky neboli česky (hypertextové) odkazy. Rovněž odkazuje i na jiné informace v systému a umožňuje snadné publikování, údržbu a vyhledávání těchto informací. Nejznámějším takovým systémem je World Wide Web.
Obsah
[skrýt]
* 1 Historie
* 2 Podstata hypertextu
* 3 Akademické konference
* 4 Související články
* 5 Poznámky
* 6 Zdroje
* 7 Externí odkazy
[editovat] Historie
Pravděpodobně první popis této myšlenky přišel v roce 1945, kdy Vannevar Bush napsal článek v The Atlantic Monthly nazvaný „As We May Think“ o zařízení budoucnosti, které nazval „Memex“. Popsal tento přístroj jako elektronicky připojený do knihovny a schopný zobrazovat knihy a filmy z knihovny a také automaticky sledovat odkazy.
Memex uměl více, než sledovat odkazy. Byla to pomůcka také pro vytváření odkazů. Použitá technologie byla kombinace elektromechanických ovladačů a mikrofilmových kamer a čteček, integrovaných v jednom velkém stole. Většina mikrofilmů knihovny by byla součástí stolu, s možností přidávat nebo vyměňovat cívky mikrofilmů. Mohl by být také používán bez spojení, s generováním informací na mikrofilm, snímáním fotografií z papíru nebo průhledné dotykové obrazovky. Memex byl více než hypertextový stroj, byl to předchůdce personálního počítače, založený na mikrofilmu.
Článek z listopadu 1945 v Life magazínu, který ukázal první ilustrace, jak by mohl Memex desk vypadat, ukázal také ilustrace kamery připevněné na hlavě pro experimentující vědce, a obrázky psacího stroje s rozeznáváním hlasu a s čtením textu pomocí hlasové syntézy. Celkově byl Memex pravděpodobně prvním praktickým popisem něčeho, co dnes nazýváme „kancelář budoucnosti“.
Bushův teoretický koncept uskutečnil v praxi [Douglas Engelbart], když počátkem šedesátých let vytvořil první hypertextový systém fungující v síťovém prostředí.
Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext v roce 1965. Nelson chápal hypertext především jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal hypertext jako nesekvenční, nelineární [text] s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. Své vize se snažil realizovat v celoživotním projektu [XANADU], jehož cílem bylo vytvořit totální hypertext – docuversum (složenina slov document a universum), který by shromažďoval a propojoval všechny existující texty. Projekt nebyl nikdy dokončen.[1]
Nelsonova práce, mnoho dalších počátečních hypertextových systémů a populární „HyperCard“ aplikace dodávaná s počítači Macintosh, byly rychle zastíněny úspěchem World Wide Webu, navrženým Timem Berners-Lee, i když mu chyběly některé vlastnosti původních systémů, jako jsou typed links, transclusion a source tracking.
Profesor Brownovy University, autor knihy Hypertext 2.0., George P. Landow, chápe hypertext jako praktické naplnění mnoha aspektů poststrukturalistické i postmoderní koncepce otevřeného textu (opuštění paradigmat centra a okraje, hierarchie, linearity). Tím se hypertext odlišuje od tištěných médií, pro která je typická linearita, kontinuálnost a hierarchie, která vyplývá z jejich trojrozměrné povahy. Způsob četby představuje základní odlišnost textu klasického od hypertextu, který předpokládá multisekvenční čtení. V hypertextu čtenář označuje kurzorem link (na Internetu nejčastěji podtržený a podsvícený text), který nese metaobsah (hypertextovou adresu jiného dokumentu), aktivuje jej a na obrazovce se objeví obsah odkazovaného materiálu.[1]
[editovat] Podstata hypertextu
Z povahy hypertextu jakožto média vyplývá, že v něm neexistuje centrální, hlavní text, kterému jsou jiné texty podřazeny, jak je tomu v prostorové koncepci tištěné stránky. Princip organizace, hierarchie a nakládání s odkazy závisí na čtenáři, jehož role se v hypertextovém prostředí posouvá blíže k roli autora. Čtenář se aktivně účastní posledního publikování textu – „čte“ tak, že určuje finální organizaci i hierarchii textu, navíc se vyjadřuje k přečtenému, může vytvořit další odkaz, a tím se stává i autorem. Ten naopak kontrolu nad svým textem ztrácí, protože hypertext je útržkovitý, atomizovaný do bloků textů, které jsou nezávislé a samostatné – autor nemůže určit, v jakém pořádku bude čtenář jeho text číst ani s jakým dalším materiálem bude jeho text propojen. Autorův text už není kanonický, ale rozptýlený v síti textů ostatních autorů, kde cestu volí čtenář. Hypertext tak ničí jednohlasnost a fyzickou izolaci textu tím, že jej kontextualizuje pomocí odkazů, které původní text asociují (sekundární, tematicky spřízněné materiály, dobové dokumenty.) Hypertextové odkazy tak slouží ke zmapování intertextuality a intratextuality, tedy interních a externích zmínek a referencí k textu, a tak mažou hranici mezi tím, co je uvnitř a vně textu.[1]
[editovat] Akademické konference
Jedna ze špičkových konferencí pro výzkum hypertextu je každoroční „Conference on Hypertext and Hypermedia (HT)“ pořádaná asociací „Association for Computing Machinery (ACM)“
HT 2004
Řada WWW konferencí podporovaných IW3C2 obsahuje mnoho zajímavých dokumentů, i když ne pouze o hypertextu. Zde je seznam s odkazy na všechny konference.
[editovat] Související články
* HTML
* Zpětný odkaz
[editovat] Poznámky
1. ↑ a b c Kobíková, Zuzana. Hypertext. Revue pro média (čtvrtletní tematická příloha časopisu Host) 2003, č. 5, s. 36-37.
[editovat] Zdroje
* Landow, George P. (1997): Hypertext 2.0. London, The Johns Hopkins University Press.
* Landow, George P. 1998. „Hypertext a kritická teorie – Hypertextový Derrida, poststrukturalista Nelson?“ Biograph 6: s.9 – 21.
* Bolter, David J. (2001): Writing Space. New Jersey, Lawrence Erlbaum Associates, Publishers.
* Kobíková, Zuzana. Hypertext. Revue pro média (čtvrtletní tematická příloha časopisu Host) 2003, č. 5, s. 36-37.
* Dostál, J. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. Časopis pro technickou a informační výchovu. 2009, Olomouc, Vydala Univerzita Palackého, Ročník 1, Číslo 2, s. 18 - 23. ISSN 1803-537X (print). ISSN 1803-6805 (on-line).
Podpora 64bitů se zvažuje do dalších vydání
Jo tak, podpora se zvažuje... Ony jsou desktopové 64-bitové procesory na trhu nejméně sedm let, z toho polovinu člověk o 32-bitový v obchodě téměř nezavadí a oni už zvažují podporu. Ještě že podobně rychlou reakci nemají i vývojáři jádra a drtivé většiny knihoven a aplikací.
jiné prohlížeče s výjimkou IE 64bity také nepodporují
Takže Firefox bude implementovat nové funkce až poté, co budou v ostatních prohlížečích? A bonusová otázka: jak to dopadne, budou-li takhle uvažovat všichni?
Takže Firefox bude implementovat nové funkce až poté, co budou v ostatních prohlížečích?To je na Firefox docela pokrok. Původní strategie byla „poté, co budou v Internet Exploreru“. Teda pokud „v ostatních prohlížečích“ bude znamenat „alespoň v jednom z nich“.
Vy jste tedy fakt blbec, že ano?Ne, ale ty jsi hulvát.
může [...] používat víc paměti.
To je pravda. 64bit FireFox žere neuvěřitelné množství paměti. Co týden jsem ho musel restartovat abych se zbavil dvě giga velkého procesu. Thunderbird jakbysmet. Takže teď používám oba ve 32bitech (na 64bit systému) a mám po starostech.
no a potrebuji? pokud nejsi jardik?No jistě, že potřebují. 32bit verze neumí efektivně leaknout do celé paměti, na to si budeme muset počkat až na slibované 64bit buildy. Navíc v ní funguje Adobe flash plugin a ty flashové reklamy jsou dnes hrozně vlezlé...
vim ~/.emacs
Když chce někdo používat binární bastly, musí počítat s neoptimalizací.Jste si opravdu jist, že gentoovské kompilace jsou vrcholem linuxové optimalizace? Nebo spíš trochu tápete v té tmě kolem?
Neznam moc distribuci, kde by si kazdy mohl zvolit binarku(y) pro svuj konkretni CPU.Eh? Samozřejmě Gentoo a SourceMage, Debian a deriváty (apt-build), Arch (pkgbuild), RPM-based (.src.rpm). Na něco jsem zapomněl?