MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Nový kvíz Vim pro pokročilé je opět zaměřen na textový editor Vim a obsahuje středně těžké otázky, které volně navazují na předchozí kvíz Co víte o Vimu? Připravil dum8d0g.
Tiskni
Sdílej:
2. Ke smazání tří slov nelze použít (kurzor je na začátku prvního slova):Právě jsem si ověřil, že všechny tři variatny fungují
- 3dw
- cc
- d3w
8/10.. Ale docela překvapení, správně bych měl mít tak 5-6/10. Zajímavý test :)
5/10 a to som videl tak 2-krat v zivote
Tak 6/10. Docela mizerné na to, že v ničem jiném už léta nepíšu. :-/
Další kvízová otázka: když je v textu jméno souboru a mám na něm kurzor, tak je možné ho nějakým příkazem otevřít. Jakým?
(odpověď nevím ale že to jde vím, nedávno jsem po tom pátral ale nenašel)
ctrl+o
funguje gf, ale lepší je použít ctrl+wf (otevře v novém okně)
Hmm, 7/10 a to si nemyslím, že Vim nějak moc umím...
Co víte o Vimu: 7/10 (špatně: 3, 7, 10). Vim pro pokročilé: 7/10 (špatně: 3, 4, 5).
Vim de facto vůbec nepoužívám (umím v něm otevřít, zavřít a uložit soubor a zapnout zvýrazňování syntaxe). Jen tady na ABC o něm občas přečtu nějakou zprávičku. Myslím, že většinu odpovědí šlo s vysokou pravděpodobností úspěchu tipnout.
Mimochodem, tyto hry mnoho vypovídají jak o Vimu, tak o jeho "skalních" uživatelích. Například ta záměna barev v otázce 3 ve hře Vim pro pokročilé je naprostá bomba. 
Já úplně živě vidím, jak nějaký uživatel potřebuje uprostřed nějaké věty změnit v nějakém slově jedno písmenko, a tak se dvě hodiny rochní v manuálu, aby tam našel ten nejprímovější příkaz, a pak to vítězoslavně spustí... Není nad automatiku, že...
Jistě, že musí. Jako drtivá většina z nich.
Ostatně, podle komentářů bodově zklamali ti, co používají Vim dlouho a často, kdežto ti, kteří ho třeba vůbec nepoužívají, si vedou velmi dobře...
Já úplně živě vidím, jak nějaký uživatel potřebuje uprostřed nějaké věty změnit v nějakém slově jedno písmenko...
Netrivialna uloha. Co ak ma veta parny pocet pismen? Vratane interpunkcneho znamienka na konci? Co s novymi riadkami?
Ako by si ju riesil vo velmi dlhej vete v tvojom oblubenom editore? (Predpokladam ze to nie je emacs) Asi by si si najprv znaky spocital a vydelil dvoma a potom klepol na sipku vpravo dany pocet krat?
Vo vim si na to spravim napriklad funkciu:
function ReplMid(str, with) let l = len(a:str)/2 return a:str[:l-1] . a:with . a:str[l+1:] endfunction a namapujem si ju na klavesu:
" vymen prostredne pismeno vo vete: map <F12> cis<C-R>=ReplMid(@", 'x')<CR><ESC> " vymen prostredne pismeno v slove: map <F11> ciw<C-R>=ReplMid(@", 'x')<CR><ESC>
Kto skor spravi chybu, vim ci ty? 
PS: Ja viem, je tam bug, ak je na riadku iba jedna veta, tak vlozi extra riadok
Mal by som ist na obed...
Dobré, ale pointa byla trošku jinde.
Já bysom to riešil tak, že bysom to prostě udělal "ručně" -- ako vo Vimu, tak v Emacse, tak v čomkoli jiném. 
Bylo to myšleno tak, že to písmenko je zcela náhodné (řekněme, že tam je překlep (a neopraví to automatická kontrola)).
Pointa byla, že (například) buď tam jednoduše "ručně" přesuneš kurzor a prostě to přepíšeš, nebo si v manuálu najdeš funkci, která tam ten kurzor nějakým "vtipným" způsobem (třeba dočasně) přesune a změní hodnotu.
nekomu prijde jednodussi vzit do ruky mys, presunout se na dane misto, kliknout a pote nekolikrat zmacknout delete, pripadne jen poklepat na dane slovo a prepsat ho... jinemu zas prijde jednodussi napsat kombinaci par pismenek ktere udelaji totez za pomerne kratsi cas bez sundavani rukou z klavesnice.
Jde o to, ze jak vim clovek pouziva stylem jaky vimu sedi nejvic, nauci se co jednotlive znaky znamenaji a muze je pak kombinovat - jejich zapis vypada na oko hrozne, ale kdyz je clovek zna, cte je skoro stejne komfortne jako vetu..
30gg3wcw : skoc na tricaty radek a zmen treti slovo. (oci jsou celou dobu na obrazovce a ruce na klavesnici). > nekomu prijde jednodussi vzit do ruky mys, presunout se na dane misto, kliknout a pote nekolikrat zmacknout delete, pripadne jen poklepat na dane slovo a prepsat ho... jinemu zas prijde jednodussi napsat kombinaci par pismenek ktere udelaji totez za pomerne kratsi cas bez sundavani rukou z klavesnice.
Zaprvé nevím, jak to souvisí si myší. Tohle není žádný "boj" mezi klávesnicí a myší. Dostat kurzor na dané písmeno lze i klávesnicí (a nikoli nějakými složitými příkazy). Všechny editory, které jsem kdy používal, měly posun po slovech, znacích i větách pomocí kláves, tak jaképak copak.
A zadruhé bych rád věděl, kde jsi přišel na to, že pomocí příkazu to je rychlejší. Já se vsadím, že i pomocí té myši bych to měl rychleji než někdo jiný příkazem. Ale je to jen můj názor, nikoli fakt.
> Jde o to, ze jak vim clovek pouziva stylem jaky vimu sedi nejvic, nauci se co jednotlive znaky znamenaji a muze je pak kombinovat - jejich zapis vypada na oko hrozne, ale kdyz je clovek zna, cte je skoro stejne komfortne jako vetu.. 30gg3wcw : skoc na tricaty radek a zmen treti slovo. (oci jsou celou dobu na obrazovce a ruce na klavesnici).
Ale toto je opět střela mimo! Já samozřejmě nic nemám proti "pokročilejším" funkcím, naopak.
Mě jen zaujalo, že mnoho uživatelů Vimu je schopno řešit složité problémy jednoduchým a relativně rychlým způsobem -- ale jednoduché problémy řeší stejným způsobem a ve stejném čase, tudíž pomalu.
Už ten příklad, který jsi dal, ten skok na třicátý řádek... Řekni mi, kdo takhle pracuje... To je další věc. Někteří nehledají nástroje pro řešení problémů, ale hledají problémy, aby na jejich řešení použili své nástroje.
a) Celý příklad byl, že se skočí na 30. řádek a navíc změní 3. slovo.
b) Nemyslel jsem to tak, že to nikdo nikdy nepoužije.
Co kdybys byl na 29. řádku?
30gg samozrejme jen stisknu klavesu j (posun kurzoru o radek niz)
11/10 Zavidte mi a klanajte sa!!
5/10 a vim jsem videl snad jenom jednou a to z rychliku... 