Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Nový kvíz Vim pro pokročilé je opět zaměřen na textový editor Vim a obsahuje středně těžké otázky, které volně navazují na předchozí kvíz Co víte o Vimu? Připravil dum8d0g.
Tiskni
Sdílej:
2. Ke smazání tří slov nelze použít (kurzor je na začátku prvního slova):Právě jsem si ověřil, že všechny tři variatny fungují
- 3dw
- cc
- d3w
8/10.. Ale docela překvapení, správně bych měl mít tak 5-6/10. Zajímavý test :)
5/10 a to som videl tak 2-krat v zivote
Tak 6/10. Docela mizerné na to, že v ničem jiném už léta nepíšu. :-/
Další kvízová otázka: když je v textu jméno souboru a mám na něm kurzor, tak je možné ho nějakým příkazem otevřít. Jakým?
(odpověď nevím ale že to jde vím, nedávno jsem po tom pátral ale nenašel)
ctrl+o
funguje gf, ale lepší je použít ctrl+wf (otevře v novém okně)
Hmm, 7/10 a to si nemyslím, že Vim nějak moc umím...
Co víte o Vimu: 7/10 (špatně: 3, 7, 10). Vim pro pokročilé: 7/10 (špatně: 3, 4, 5).
Vim de facto vůbec nepoužívám (umím v něm otevřít, zavřít a uložit soubor a zapnout zvýrazňování syntaxe). Jen tady na ABC o něm občas přečtu nějakou zprávičku. Myslím, že většinu odpovědí šlo s vysokou pravděpodobností úspěchu tipnout.
Mimochodem, tyto hry mnoho vypovídají jak o Vimu, tak o jeho "skalních" uživatelích. Například ta záměna barev v otázce 3 ve hře Vim pro pokročilé je naprostá bomba. 
Já úplně živě vidím, jak nějaký uživatel potřebuje uprostřed nějaké věty změnit v nějakém slově jedno písmenko, a tak se dvě hodiny rochní v manuálu, aby tam našel ten nejprímovější příkaz, a pak to vítězoslavně spustí... Není nad automatiku, že...
Jistě, že musí. Jako drtivá většina z nich.
Ostatně, podle komentářů bodově zklamali ti, co používají Vim dlouho a často, kdežto ti, kteří ho třeba vůbec nepoužívají, si vedou velmi dobře...
Já úplně živě vidím, jak nějaký uživatel potřebuje uprostřed nějaké věty změnit v nějakém slově jedno písmenko...
Netrivialna uloha. Co ak ma veta parny pocet pismen? Vratane interpunkcneho znamienka na konci? Co s novymi riadkami?
Ako by si ju riesil vo velmi dlhej vete v tvojom oblubenom editore? (Predpokladam ze to nie je emacs) Asi by si si najprv znaky spocital a vydelil dvoma a potom klepol na sipku vpravo dany pocet krat?
Vo vim si na to spravim napriklad funkciu:
function ReplMid(str, with) let l = len(a:str)/2 return a:str[:l-1] . a:with . a:str[l+1:] endfunction a namapujem si ju na klavesu:
" vymen prostredne pismeno vo vete: map <F12> cis<C-R>=ReplMid(@", 'x')<CR><ESC> " vymen prostredne pismeno v slove: map <F11> ciw<C-R>=ReplMid(@", 'x')<CR><ESC>
Kto skor spravi chybu, vim ci ty? 
PS: Ja viem, je tam bug, ak je na riadku iba jedna veta, tak vlozi extra riadok
Mal by som ist na obed...
Dobré, ale pointa byla trošku jinde.
Já bysom to riešil tak, že bysom to prostě udělal "ručně" -- ako vo Vimu, tak v Emacse, tak v čomkoli jiném. 
Bylo to myšleno tak, že to písmenko je zcela náhodné (řekněme, že tam je překlep (a neopraví to automatická kontrola)).
Pointa byla, že (například) buď tam jednoduše "ručně" přesuneš kurzor a prostě to přepíšeš, nebo si v manuálu najdeš funkci, která tam ten kurzor nějakým "vtipným" způsobem (třeba dočasně) přesune a změní hodnotu.
nekomu prijde jednodussi vzit do ruky mys, presunout se na dane misto, kliknout a pote nekolikrat zmacknout delete, pripadne jen poklepat na dane slovo a prepsat ho... jinemu zas prijde jednodussi napsat kombinaci par pismenek ktere udelaji totez za pomerne kratsi cas bez sundavani rukou z klavesnice.
Jde o to, ze jak vim clovek pouziva stylem jaky vimu sedi nejvic, nauci se co jednotlive znaky znamenaji a muze je pak kombinovat - jejich zapis vypada na oko hrozne, ale kdyz je clovek zna, cte je skoro stejne komfortne jako vetu..
30gg3wcw : skoc na tricaty radek a zmen treti slovo. (oci jsou celou dobu na obrazovce a ruce na klavesnici). > nekomu prijde jednodussi vzit do ruky mys, presunout se na dane misto, kliknout a pote nekolikrat zmacknout delete, pripadne jen poklepat na dane slovo a prepsat ho... jinemu zas prijde jednodussi napsat kombinaci par pismenek ktere udelaji totez za pomerne kratsi cas bez sundavani rukou z klavesnice.
Zaprvé nevím, jak to souvisí si myší. Tohle není žádný "boj" mezi klávesnicí a myší. Dostat kurzor na dané písmeno lze i klávesnicí (a nikoli nějakými složitými příkazy). Všechny editory, které jsem kdy používal, měly posun po slovech, znacích i větách pomocí kláves, tak jaképak copak.
A zadruhé bych rád věděl, kde jsi přišel na to, že pomocí příkazu to je rychlejší. Já se vsadím, že i pomocí té myši bych to měl rychleji než někdo jiný příkazem. Ale je to jen můj názor, nikoli fakt.
> Jde o to, ze jak vim clovek pouziva stylem jaky vimu sedi nejvic, nauci se co jednotlive znaky znamenaji a muze je pak kombinovat - jejich zapis vypada na oko hrozne, ale kdyz je clovek zna, cte je skoro stejne komfortne jako vetu.. 30gg3wcw : skoc na tricaty radek a zmen treti slovo. (oci jsou celou dobu na obrazovce a ruce na klavesnici).
Ale toto je opět střela mimo! Já samozřejmě nic nemám proti "pokročilejším" funkcím, naopak.
Mě jen zaujalo, že mnoho uživatelů Vimu je schopno řešit složité problémy jednoduchým a relativně rychlým způsobem -- ale jednoduché problémy řeší stejným způsobem a ve stejném čase, tudíž pomalu.
Už ten příklad, který jsi dal, ten skok na třicátý řádek... Řekni mi, kdo takhle pracuje... To je další věc. Někteří nehledají nástroje pro řešení problémů, ale hledají problémy, aby na jejich řešení použili své nástroje.
a) Celý příklad byl, že se skočí na 30. řádek a navíc změní 3. slovo.
b) Nemyslel jsem to tak, že to nikdo nikdy nepoužije.
Co kdybys byl na 29. řádku?
30gg samozrejme jen stisknu klavesu j (posun kurzoru o radek niz)
11/10 Zavidte mi a klanajte sa!!
5/10 a vim jsem videl snad jenom jednou a to z rychliku... 