V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Projekt KDE3/Trinity ma problémy (Trinity je snaha o oživení, správu a další vývoj desktopového prostředí KDE3). Po prepätí v sieti došlo k spáleniu záložneho UPS zdroja a napäťového zdroja servera. Služby budú offline minimálne do polovice augusta. Celková škoda činí 4500 dolárov. Viac informácii na trinity.pearsoncomputing.net.
Tiskni
Sdílej:
The machine that hosts the public websites is simply an interface to a much larger system. This cluster is a small supercomputer with 80+ Opteron cores, over 8TB of redundant disk storage, and power consumption demands to match. Fortunately, this essential equipment survived with only minor damage.
Jojo, už i elektrická síť protestuje proti kostlivcům typu KDE 3.
KDE3 je kostlivec? LOL. Čo potom chudák môj starý emacs? 
Emacs je něco jiného. Já náhodou teď zrovna sázím něco v TeXu. A nemyslím si, že je TeX kostlivec.
Prostě každá oblast software se vyvíjí jinak.
Ak je KDE 3 kostlivec, tak TeX sa rozpadol na prach už pred 10 rokmi
TeX je skvelý, ale že je starý a nie úplne ideálne navrhnutý, je už cítiť dosť (v podpore unicode napr., ktoré v tej dobe asi vôbec neexistovalo). Preto ostatne vznikol XeTeX.
Já nemám nic proti KDE 3. Léta jsem ho spokojeně používal. Jen si myslím, že dnes už patří tak trochu do muzea.
Vylepšovat KDE 4 v podstatě nepotřebuju, protože jeho současný stav mi celkem vyhovuje. 
Jen si myslím, že dnes už patří tak trochu do muzea.... jako všechno ostatní, co ke spokojenosti fungovalo do doby, než se někdo rozhodl, že je potřeba to "vylepšit"
Spokojenost je relativní pojem. Požadavky na desktopové prostředí se postupně mění. Na dnešním hardware je akcelerovaný desktop základní standard. KDE 3 něco takového nemohlo poskytnout. Všechny potřebné vychytávky byly v Qt 4. Rozhodnutí přemigrovat všechno na Qt 4 a přepsat od základu to, co by mohlo Qt 4 lépe využít, mi připadá logické a správné.
Ľud to chce.
Přesně tak. A to je vlastně ze všeho nejdůležitější. Protože počítače tu jsou pro lidi, nikoliv naopak. No ... aspoň zatím to tak (snad) je.
Zjednodušeně: Je škoda, aby enormní výkon dnešních grafických procesorů, který v některých ohledech dalece předčí CPU, zůstal jen tak nevyužitý.
Já si většinu „efektů“ vypínám, protože některé z nich mě při práci spíš ruší. (Ale to je jen věc názoru. Znám lidi, kterým se hořící okna líbí.) Nicméně vždy používám akcelerovaný desktop. Takže to fakt není o průhledných oknech nebo o krychli s plochami...
Zapomněl jsem na to podstatné: Tam nejde jen o využití výkonu grafické karty. Celá koncepce kompozitního správce oken je z principu efektivnější než „stacking“ správce. Třeba jen s ohledem na počet překreslovacích událostí, které musí okenní programy řešit.
Tento podstatný rozdíl kupodivu Wikipedia příliš nezdůrazňuje, ale aspoň základní zmínka tam je.
Já jsem si nevšiml, že by v KDE 4 byla někdy rychlost v prdeli. Problém s rychlostí jsem tam nikdy nezažil, a to ani s akcelerací, ani bez ní. Může to být třeba bug, který postihuje jen některé typy hardware. V hodně starém KDE 4 byly (údajně) těžké problémy s výkonem na kartách NVidia.
To hýbání oknem a sledování zatížení procesoru je dost neobjektivní test. Aby byl takový experiment korektní, je třeba zapnout akceleraci, ale vypnout všechny efekty. Spousta lidí zapne akceleraci v nějakém defaultním nastavení, které dělá průhledná okna, a diví se, že je to pomalejší.
No, já jsem se o Windows 7 nebavil ani chvíli.
Takový systém nemám a nikdy mít nebudu, takže fakt netuším, co se tam dá či nedá vypnout.
U Compizu je to snadné, vždyť je tam na to radio button! Jak je v Gnome takové to nastavení 3D efektů, jsou tam (pokud vím) 4 úrovně: Metacity, Compiz (téměř) bez efektů, Compiz se spoustou efektů a pak nějaké vlastní nastavení. No a ta druhá úroveň — to je asi ono.
V KWinu je to taky snadno nastavitelné, stačí v systemsettings povolit kompozitní efekty, ale povypínat vylepšenou správu oken / stíny / animace.
Můj dojem je přesně opačný. Je-li desktop bez akcelerace a dokonalost v jedné společné větě, nevěřícně zvedám obočí. Nicméně každý hardware je jiný a je docela dobře možné, že tyto záležitosti vnímá každý trochu jinak.