Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Původním cílem projektu Raspberry Pi bylo vytvoření levného počítače pro školy. BBC přináší reportáž (anglicky) ze základní školy, na kterou RP konečně dorazilo a děti se začaly učit programovat.
Tiskni
Sdílej:
Čim víc bude programátora svazovat hardware, tim víc bude muset optimalizovat
256MB je dost ak to zoberieme s vedeckeho hladiska ale treba si povedat jasne na otazku co chceme na tom aby bezalo ak cisty linux v textovej konzole tak je to Ok ak ma na tom bezat X server a fluxbox alebo nieco podobne tak OK ale Firefox uz asik nie.. spustit sa spusti ale mat otvorenych 20tabov asi uz nezvladne. to iste plati aj inymi vecamy.. v dnesnej dobe by som na 256mb tipoval mozno tak LXDE a Midori s webkitom alebo Chrome fakt neviem akey am webkit potencial.. ja mat Raspberri Pi tak sam prve by som si nahodil RISCOS alebo ak naportuju (daco som dakde cital) Amiga OS 4
Původním cílem projektu Raspberry Pi bylo vytvoření levného počítače pro školy.
By that I mean that I suspect a lot of them will go to kids who play with them a bit, but then decide that they just can't care.
But that's OK. If it's cheap enough, you can afford to have a lot of "don't cares" if then every once in a while you end up triggering even a fairly rare "do care" case.
So I actually think that if you make these kinds of platforms cheap enough - really "throw-away cheap" in a sense - the fact that you can be wasteful can be a good thing, if it means that you will reach a few kids you wouldn't otherwise have reached.
Proč oni se učí Python a my se na střední museli učit TurboPascal? Sice jsem díky Pascalu dostal základy BASHe, ale Pythonu bych si asi vážil víc...
Rok narození: 1992
Python vznikl v roce cca 1990 — tady problém nebude.
Na Pascalu se mi líbí jediná věc, totiž že vypadá jako pseudokód. Oproti céčkovinám nádhera. Jenže to dál už to drhne.
LOL, Kolíbáči. Ty zas perlíš. V roce 1993 nebo 1994 jsem ťukal svoje první očíslované řádky v BASICu a o Pascalu četl jen jako o něčem vyšším, téměř božském ve VTM.Rok narození: 1992Python vznikl v roce cca 1990 — tady problém nebude.
C jsem doteď nepochopil a to i přesto, že jsem se hodně snažil. Doufám že si přítelkyně najde čas a zkusí mi něco vysvětlit
Na pochopení základů byl TurboPascal fajn (až na to, že jsme psali aplikaci v DOSovym prostředí, nic jako Lazarus škola nevede), ale do praxe myslim že by se hodily lepší jazyky - pracovat s grafickym režimem bylo utrpení. Obzvlášť po inovaci učebny to byla sranda - WinXP vystřídaly stroje s Win7, TurboPascal jel přes DosBox, část věcí se chovala jinak a zbytek přestal (včetně graf. režimu) fungovat úplně. Tak nás vyhnali z ohrady TurboPascalu do ohrady HTML a následně i CSS a JS...s tím, že všechno máme ladit pro IE6
Ano, v tomhle stavu je školství.....nemluvě o tom, že se změnil admin a povedlo se mu smazat komplet bakaláře včetně všech dat. Po pár týdnech se bakalář zprovoznil znova, vydržel pár dní a pak ho zase někdo poslal pryč. Do konce roku naprostá většina učitelů radši odmítala do bakaláře cokoli zapisovat
def spam(foo, *bar): print bar
nebo
(lambda (foo . bar) bar)
nebo...
syntaktický cukříkJako jo. Můžeš si užívat syntaktické orgie, když chceš. Jenže přesně jak říkáš: Další level už je jen assembler, resp. strojový kód a logika procesoru. Ty musíš „konsolidovat“ malé svazky strojových instrukcí a strojových mechanismů do jednoduchých mechanismů o jednu úroveň víš a ne vymýšlet nějaké složité syntaxe a dumat pak nad jejich sémantikou (a když to budeš dělat tak skončíš na rychlosti…no vlastně celkově skončíš na Javě nebo něčem takovém
tak aspoň ukazatel na dno zásobníku, se kterým bych mohl normálně pracovat — a dejme tomu, že by ten zásobník měl pro snazší zacházení zarážku, ale to je celkem nepodstatný detail.Vždyť co jsou variadické proměnné jiného než ukazatel, který ti umožňuje sesbírat si proměnné (různých velikostí) a naložit s nimi jak uznáš za vhodné?
různých velikostíJak, různých velikostí?
podstatně intuitivnějšíJen tak čistě pro zajímavost. Je to tak intuitivní, že má intuice to nepobírá. Asi budu muset nahrát intuici v. 2.0.
Tak to vidím že začnu číst datasheet k nějakýmu AVRku (jsou tam myslim příklady v assembleru i C) + zkusim si najít něco o assembleru. Bohužel jsem mladší generace co dostala všechno pod nos a o Speccym a Amigách ví jen z wikipedie a komiksů (Sabrina-online.com)
Bohužel jsem mladší generaceCo kecáš, vždyť si jen o tři roky mladší než já (svůj první Doom jsem hrál až tak v roce 1996, 1997).
Tak to vidím že začnu číst datasheet k nějakýmu AVRku (jsou tam myslim příklady v assembleru i C) + zkusim si najít něco o assembleruTo je blbost. Normálně naval na Aukro, podívej se po nějakém Atárku, Spektru (jako našinec a vzhledem k tomu, že to mám do Skalice pár kilometrů bych ti doporučil nějakého Didaktika aby si viděl, že i my měli před revolucí nějaké Silicon Valley), nauč se BASIC a můžeš se pustit do práce. Já se ASM učil z takové pěkné ilustrované knížky plné robotů (ty mě vždycky brali víc než samotný text
Z anglického originálu (The Beginner's Programming Handbook – In Basic & Machine Code, Usborne Publishing Ltd., London 1984) preložili …
Možná "jen" tři roky, ale moje první PC byl AMD Duron 1300MHz a dřív jsme u spolužáka hrávali na 386SX 22/44MHz (nebo tak něco to bylo), ani DOS jsem "nezažil" = nikdy nepoužíval.
Tak to bych moh začít na tom AVR, ne? Připojený přes sériák (a/nebo programátor - http://www.fischl.de/usbasp/) a zkoušet programovat v assembleru z PC. Pár dní zpátky jsem dostal maturitu na střední (elektrotechnika), tak myslim že po tyhle stránce bych si snad poradil Možná by mi stačilo najít si seznam "příkazů" a nějak bych na to přišel sám
Po literatuře kouknu, zjištění že assembler je převlečený Cčko mě jen a jen potěšilo - nemusim se to učit dvakrát a mám větší motivaci, vždycky mě obojí lákalo
Já dokud nezkusil tučňáka na doporučení jednoho (tehdy) studenta VŠ (červenec 2006, zkoušel jsem Ubuntu 6.06), tak jsem viděl svět jen podle herních korporací Hromada aktuálních titulů mě minula a protože mi WinXP umíraly, tak mě Ubuntu opravdu lákalo
Ale i tam jsem zezačátku jen hrál přes Wine
Až tak dva roky zpátky jsem začal s BASHem a tajně chci umět ještě víc - Bash se mi líbí, ale třeba přistupovat na sériovej port bit po bitu by mě lákalo víc. V hlavě už mám TTL převodník pro RS-232 co bych rád sestavil a otestoval...hned jak dodělám elektrický hodiny
Teda než jsem zjistil, že na mé 386 existuje něco jako Quick BASICV tom jsem prvně distribuoval ten Konverzační program (mírně rozšířený) po škole. Bratru taky asi nějakých 15 let. Pak jsem zkoušel Zoom/Odzoom a šikminu a vyplňovat to barvou podle kurzorových klávesnic. No v QBASICu to bylo strašné. Nějaká potvora Carmack byl rychlejší a portoval to v Céčku.
tak by si i mohl začít na 6502Není to škoda talentu?
Obávám se, že mi to stejně do hlavy nepoleze
Na Pascalu se mi líbí jediná věc, totiž že vypadá jako pseudokód.Možná proto, že byl ten pseudokód založen na Pascalu?