Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Původním cílem projektu Raspberry Pi bylo vytvoření levného počítače pro školy. BBC přináší reportáž (anglicky) ze základní školy, na kterou RP konečně dorazilo a děti se začaly učit programovat.
Tiskni
Sdílej:
Čim víc bude programátora svazovat hardware, tim víc bude muset optimalizovat
256MB je dost ak to zoberieme s vedeckeho hladiska ale treba si povedat jasne na otazku co chceme na tom aby bezalo ak cisty linux v textovej konzole tak je to Ok ak ma na tom bezat X server a fluxbox alebo nieco podobne tak OK ale Firefox uz asik nie.. spustit sa spusti ale mat otvorenych 20tabov asi uz nezvladne. to iste plati aj inymi vecamy.. v dnesnej dobe by som na 256mb tipoval mozno tak LXDE a Midori s webkitom alebo Chrome fakt neviem akey am webkit potencial.. ja mat Raspberri Pi tak sam prve by som si nahodil RISCOS alebo ak naportuju (daco som dakde cital) Amiga OS 4
Původním cílem projektu Raspberry Pi bylo vytvoření levného počítače pro školy.
By that I mean that I suspect a lot of them will go to kids who play with them a bit, but then decide that they just can't care.
But that's OK. If it's cheap enough, you can afford to have a lot of "don't cares" if then every once in a while you end up triggering even a fairly rare "do care" case.
So I actually think that if you make these kinds of platforms cheap enough - really "throw-away cheap" in a sense - the fact that you can be wasteful can be a good thing, if it means that you will reach a few kids you wouldn't otherwise have reached.
Proč oni se učí Python a my se na střední museli učit TurboPascal? Sice jsem díky Pascalu dostal základy BASHe, ale Pythonu bych si asi vážil víc...
Rok narození: 1992
Python vznikl v roce cca 1990 — tady problém nebude.
Na Pascalu se mi líbí jediná věc, totiž že vypadá jako pseudokód. Oproti céčkovinám nádhera. Jenže to dál už to drhne.
LOL, Kolíbáči. Ty zas perlíš. V roce 1993 nebo 1994 jsem ťukal svoje první očíslované řádky v BASICu a o Pascalu četl jen jako o něčem vyšším, téměř božském ve VTM.Rok narození: 1992Python vznikl v roce cca 1990 — tady problém nebude.
C jsem doteď nepochopil a to i přesto, že jsem se hodně snažil. Doufám že si přítelkyně najde čas a zkusí mi něco vysvětlit
Na pochopení základů byl TurboPascal fajn (až na to, že jsme psali aplikaci v DOSovym prostředí, nic jako Lazarus škola nevede), ale do praxe myslim že by se hodily lepší jazyky - pracovat s grafickym režimem bylo utrpení. Obzvlášť po inovaci učebny to byla sranda - WinXP vystřídaly stroje s Win7, TurboPascal jel přes DosBox, část věcí se chovala jinak a zbytek přestal (včetně graf. režimu) fungovat úplně. Tak nás vyhnali z ohrady TurboPascalu do ohrady HTML a následně i CSS a JS...s tím, že všechno máme ladit pro IE6
Ano, v tomhle stavu je školství.....nemluvě o tom, že se změnil admin a povedlo se mu smazat komplet bakaláře včetně všech dat. Po pár týdnech se bakalář zprovoznil znova, vydržel pár dní a pak ho zase někdo poslal pryč. Do konce roku naprostá většina učitelů radši odmítala do bakaláře cokoli zapisovat
def spam(foo, *bar): print bar
nebo
(lambda (foo . bar) bar)
nebo...
syntaktický cukříkJako jo. Můžeš si užívat syntaktické orgie, když chceš. Jenže přesně jak říkáš: Další level už je jen assembler, resp. strojový kód a logika procesoru. Ty musíš „konsolidovat“ malé svazky strojových instrukcí a strojových mechanismů do jednoduchých mechanismů o jednu úroveň víš a ne vymýšlet nějaké složité syntaxe a dumat pak nad jejich sémantikou (a když to budeš dělat tak skončíš na rychlosti…no vlastně celkově skončíš na Javě nebo něčem takovém
tak aspoň ukazatel na dno zásobníku, se kterým bych mohl normálně pracovat — a dejme tomu, že by ten zásobník měl pro snazší zacházení zarážku, ale to je celkem nepodstatný detail.Vždyť co jsou variadické proměnné jiného než ukazatel, který ti umožňuje sesbírat si proměnné (různých velikostí) a naložit s nimi jak uznáš za vhodné?
různých velikostíJak, různých velikostí?
podstatně intuitivnějšíJen tak čistě pro zajímavost. Je to tak intuitivní, že má intuice to nepobírá. Asi budu muset nahrát intuici v. 2.0.
Tak to vidím že začnu číst datasheet k nějakýmu AVRku (jsou tam myslim příklady v assembleru i C) + zkusim si najít něco o assembleru. Bohužel jsem mladší generace co dostala všechno pod nos a o Speccym a Amigách ví jen z wikipedie a komiksů (Sabrina-online.com)
Bohužel jsem mladší generaceCo kecáš, vždyť si jen o tři roky mladší než já (svůj první Doom jsem hrál až tak v roce 1996, 1997).
Tak to vidím že začnu číst datasheet k nějakýmu AVRku (jsou tam myslim příklady v assembleru i C) + zkusim si najít něco o assembleruTo je blbost. Normálně naval na Aukro, podívej se po nějakém Atárku, Spektru (jako našinec a vzhledem k tomu, že to mám do Skalice pár kilometrů bych ti doporučil nějakého Didaktika aby si viděl, že i my měli před revolucí nějaké Silicon Valley), nauč se BASIC a můžeš se pustit do práce. Já se ASM učil z takové pěkné ilustrované knížky plné robotů (ty mě vždycky brali víc než samotný text
Z anglického originálu (The Beginner's Programming Handbook – In Basic & Machine Code, Usborne Publishing Ltd., London 1984) preložili …
Možná "jen" tři roky, ale moje první PC byl AMD Duron 1300MHz a dřív jsme u spolužáka hrávali na 386SX 22/44MHz (nebo tak něco to bylo), ani DOS jsem "nezažil" = nikdy nepoužíval.
Tak to bych moh začít na tom AVR, ne? Připojený přes sériák (a/nebo programátor - http://www.fischl.de/usbasp/) a zkoušet programovat v assembleru z PC. Pár dní zpátky jsem dostal maturitu na střední (elektrotechnika), tak myslim že po tyhle stránce bych si snad poradil Možná by mi stačilo najít si seznam "příkazů" a nějak bych na to přišel sám
Po literatuře kouknu, zjištění že assembler je převlečený Cčko mě jen a jen potěšilo - nemusim se to učit dvakrát a mám větší motivaci, vždycky mě obojí lákalo
Já dokud nezkusil tučňáka na doporučení jednoho (tehdy) studenta VŠ (červenec 2006, zkoušel jsem Ubuntu 6.06), tak jsem viděl svět jen podle herních korporací Hromada aktuálních titulů mě minula a protože mi WinXP umíraly, tak mě Ubuntu opravdu lákalo
Ale i tam jsem zezačátku jen hrál přes Wine
Až tak dva roky zpátky jsem začal s BASHem a tajně chci umět ještě víc - Bash se mi líbí, ale třeba přistupovat na sériovej port bit po bitu by mě lákalo víc. V hlavě už mám TTL převodník pro RS-232 co bych rád sestavil a otestoval...hned jak dodělám elektrický hodiny
Teda než jsem zjistil, že na mé 386 existuje něco jako Quick BASICV tom jsem prvně distribuoval ten Konverzační program (mírně rozšířený) po škole. Bratru taky asi nějakých 15 let. Pak jsem zkoušel Zoom/Odzoom a šikminu a vyplňovat to barvou podle kurzorových klávesnic. No v QBASICu to bylo strašné. Nějaká potvora Carmack byl rychlejší a portoval to v Céčku.
tak by si i mohl začít na 6502Není to škoda talentu?
Obávám se, že mi to stejně do hlavy nepoleze
Na Pascalu se mi líbí jediná věc, totiž že vypadá jako pseudokód.Možná proto, že byl ten pseudokód založen na Pascalu?