Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Codec Buddy je jedna z připravovaných věcí pro Fedora 8 - je to GUI umožňující zakoupit si kodeky Fluendo pro přehrávání audio/video souborů, pokud to ve vaší zemi není jinak legálně možné (týká se např. USA). Nyní vyšel rozhovor s vývojáři Fedory, jeden z nich se podílí přímo na vývoji těchto kodeků. Dozvíte se něco o podobě Codec Buddy, o problémech, ale také důvodech celého řešení.
Tiskni
Sdílej:
Přitom Ubuntu má něco podobného: například když chceš instalovat proprietární ovladač, vyskočí na tebe obdobné oknoProto ten otazník.
To je spekulativně-kontroverzní rejpnutí zcela mimo téma tohoto vlákna i diskuse pod zprávičkou o rozhovoru týkající se Codec Buddy ve Fedoře 8...Ano. To vadí?
...a nepatří to sem.A to je nějak striktně určeno?
Taky se tu nechci a nebudu moc rozepisovat o tom, jak Ubuntu vykrádá Debian, nevěnuje mu dostatečnou pozornost na svém webu, a že prakticky nijak přímo nepomáhá upstreamu (a potažmo všem ostatním distribucím a jejich uživatelům), přestože třeba vynálezy a inovace Novellu a openSUSE vesele implementuje, protože to sem vůbec nepatří.To jsem rád. A jistě nebudu sám. (Stejně by to byly nesmysly...)
Věř mi, že drtivou většinu přípěvků z poslední doby čtu před odesláním několikrát a několikrát je mezitím uprauju a krátím.
Taky se tu nechci a nebudu moc rozepisovat o tom, jak Ubuntu vykrádá Debian, nevěnuje mu dostatečnou pozornost na svém webu, a že prakticky nijak přímo nepomáhá upstreamu (a potažmo všem ostatním distribucím a jejich uživatelům), přestože třeba vynálezy a inovace Novellu a openSUSE vesele implementuje
Taky se tu nechci a nebudu moc rozepisovat o tom, jak Ubuntu vykrádá Debian, nevěnuje mu dostatečnou pozornost na svém webu, a že prakticky nijak přímo nepomáhá upstreamu (a potažmo všem ostatním distribucím a jejich uživatelům), přestože třeba vynálezy a inovace Novellu a openSUSE vesele implementuje
> To přece taky nedělám, protože to paušálně hradí výrobce produktu A pak to prece zaplatis ty, kdyz si koupis jeho produkt...Ale jo, vždyť to říkám. Logičtější by mi přišlo, kdyby to platil výrobce (distribuce) a já si od něj kupoval distribuci (ať už celou nebo ve formě nějakého dodatečného repozitáře), kde už tyto věci fungují.
problem je v tom, ze nektery SW svobodny byt nemuze (treba CSS na DVD), protoze algoritmus je znamy az po podepsani NDA a zaplaceni poplatku.Tohle zrovna není případ většiny AV kodeků. Tam jsou algoritmy všeobecně známé. CSS je potom kapitola sama pro sebe, tam jde zase o DMCA a certifikace, tudíž je to asi úplně neřešitelné.
fluendo kodeky, nejsou, dela je stejna firma, ktera zamestnava core vyvojare gstreameru.To je mi ale houby platné když potřebuju, aby mi to chodilo i v mplayeru/mencoderu, xine, avidemux, lame atd..
Ale jo, vždyť to říkám. Logičtější by mi přišlo, kdyby to platil výrobce (distribuce) a já si od něj kupoval distribuci (ať už celou nebo ve formě nějakého dodatečného repozitáře), kde už tyto věci fungují.No, to je fakt skvela myslenka. Necht distribuce zivej par patentovejch prizivniku, oni stejne nevedi co s penezma... At si tihle soudruzi vylizou prdel a pokud se to uzivatelum v USA nelibi, tak ze muzou odstehovat nebo priste volit mensi kreteny. Nazdar!
To jako v USA nelze pouzit neco co je zadarmo a musim za neco s identickou funkcnosti zaplatit?Pletete si pojmy. Platit musíte za to, že používáte nějaký patentovaný algoritmus. Nemá to nic společného s tím, jestli se nějaký kodek šíří zadarmo nebo za peníze.
2) Druhá polovina Zdeňkova příspěvku: Téma je FLOSS kodeky vs. uzavřené kodeky, a možnost patentově legálně používat FLOSS kodeky třeba i v USA. Sám odpovídáš, že platba za patent se licence kodeků netýká, čímž ale sám uhýbáš od tématuCo? Kde? Jak? Proč? Co nechápeš na té mé jednoduché větě?