Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Tectonic uvádí slova Marka Shuttlewortha, který si myslí, že Oracle připravuje svou vlastní distribuci Linuxu. Oracle totiž přijímá příliš mnoho nových lidí na to, aby jen vytvářel nějaké patche. Podle Marka by GNU/Linux z dílny Oracle byl výbornou novinkou.
Tiskni
Sdílej:
Nu, uvidíme, s čím přijde Oracle.
<rejp>PC-BSD, Desktop BSD, TrueBSD, TrustedBSD, ... tak nějak nevím, jestli Linuxové manýry nezačínají zasahovat i BSD
</rejp>
. Oproti tomu, Ubuntu je nejpopulárnější, takže ho bude ignorvat jen debil
.
Ale vážně. Nejste první, kdo říká, že kvůli počtu distribucí přešel z Linuxu na BSD. Já osobně bych očekával, že jste přešel z nějakých opravdu podstatných důvodů a ne jen proto, že se vám nelíbí _počet_ Linuxových distribucí.
Neříká se, že "BSD is for people who love Unix,..."? Začínám mít pocit, že toto vznešené rčení se pomalu ale jistě v reálu degraduje na "BSD is for people who hate Linux".
Nemuzu nez se pridat
To už snad není pravda, ani těch 359 zaregistrovaných distribucí už nestačí Linux Distributions
Nevíte někdo, kolik distribucí může být ve skutečnosti?
Všichní si uděláme vlastní distribuci
Od toho tu přece máme LFS. Vzhůru do toho!
To už snad není pravda, ani těch 359 zaregistrovaných distribucí už nestačí
Nestačí. Proč by mělo? V totalitě už nežijeme, máme svobodu, tak proč by se někdo, komu žádná z distribucí nevyhovuje, nemohl zasadit o vytvoření nové, která by mu vyhovala? Ta se buď stane distribucí pro pár nadšenců, nebo přejde v mainstream.
Já si myslím, že to problém není. Začátečník si stejně bude vybírat z několika málo distribucí (Mandriva, OpenSUSE, Ubuntu...) a pokročilý uživatel ocení, že je tu více distribucí na výběr, protože má šanci vybrat si takovou, která nejlépe vyhovuje jeho potřebám, nebo si založí svoji vlastní distribuci. A nebo odejde k některé z odnoží (nebo distribucí?
) BSD.
Nevíte někdo, kolik distribucí může být ve skutečnosti?
Mnohem, mnohem více. Až na to, že o těch distribucích se stejně většinou nedozvíte, protože buď běží na pár strojích jednoho či několika málo nadšenců, kteří si sestavili svou vlastní distribuci, nebo se jedná o distribuci neveřejnou, pro něčí interní potřeby. Příkladem je třeba Sinux od Pavla Trollera (viz přednáška AVC ČVUT).
Ale za opensourcování SQL Plus konzole by jim pravděpodobně dost lidí poděkovalo (readline na ni
).
. A nejlepsi, kdyz si clovek nenastavi $EDITOR a sqlplus mu na editaci spusti stary dobry ed
.