Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Lennart Poettering oznámil z Pekingu (fotky z přednášky: 1, 2) vydání nové verze systemd. Novinkou ve verzi 213 je například systemd-timesync, klient pro synchronizaci času pomocí SNTP (Simple Network Time Protocol), nebo systemd-resolved, démon pro správu resolv.conf. V plánu je do systemd-resolved přidat podporu DNSSEC a mDNS.
Tiskni
Sdílej:
[root@notas ~]# systemd-analyze Startup finished in 501ms (kernel) + 1.703s (initrd) + 1.187s (userspace) = 3.392s
Startup finished in 7.798s (kernel) + 1min 42.181s (userspace) = 1min 49.980s
Pôvodne to bolo približne 20s.
9.996s dkms.service 9.426s mysqld.service 8.743s nxserver.service 8.621s nginx.service 5.733s syslog-ng.service 5.368s man-db.service 3.082s systemd-vconsole-setup.service 2.565s systemd-modules-load.service 2.005s logrotate.service 1.664s alsa-restore.service 1.619s systemd-fsck-root.service 1.537s systemd-logind.service 1.455s setmtu@eth0.service 1.433s network.service 1.394s polkit.service 1.289s postgresql.service 1.222s systemd-tmpfiles-setup-dev.service 1.041s systemd-backlight@backlight:acpi_video0.service 1.034s systemd-fsck@dev-sda2.service 1.027s rpcbind.service 963ms home-mirec-Aplikacie-Android-adt.mount 763ms rpc-statd.service 746ms systemd-random-seed.service 553ms sys-kernel-debug.mount 515ms systemd-udev-trigger.service 496ms php-fpm.service 456ms user@1003.service 450ms systemd-binfmt.service 361ms systemd-sysctl.service 360ms dev-hugepages.mount 318ms shadow.service 318ms systemd-tmpfiles-setup.service
Startup finished in 3.898s (kernel) + 22.024s (initrd) + 51.736s (userspace) = 1min 17.659s
Mam velice podobnou zkusenost jako kolega vyse.
[jarda@localhost ~]$ systemd-analyze Startup finished in 5.590s (kernel) + 40.087s (userspace) = 45.678s
Startup finished in 21.058s (kernel) + 41.055s (userspace) = 1min 2.114sVe skutečnosti trvá cca. 20 sekund POST, 2 minuty boot do login manageru a další 2 minuty desktop. A přitom je to Core i3 (a pomalý notebookový disk).
Startup finished in 4.197s (kernel) + 1min 33.200s (userspace) = 1min 37.397s
ale akesi je to zmatene, kedze po nabehnuti plochy uz mozem pracovat, no systemd-analyze mi hodi
Bootup is not yet finished. Please try again later.
To jsou tedy dost zvláštní hodnoty, u mě to vypadá takto
Startup finished in 3.022s (kernel) + 1.183s (userspace) = 4.206sCož je ale celkem na prd, protože jen post a start všech biosů trvá cca 30s + 1s grub. Navíc, při startu xfce (mám nastavený autologin), se čeká než monitor přepne rozlišení. Takže ono je sice hezké, že systemd umí masivně paralelní start (který je ale nevýhodný pro pomalé disky, ne všude je dostatečně rychlé ssd), ale k čemu je to dobré, když se na samotný HW čeká 5x déle?
root@debian-desktop:/home/marek# systemd-analyze
Startup finished in 3.718s (kernel) + 2.948s (userspace) = 6.667s
Pokud tam bude HTTP serverTen už tam dávno je.
It's a very minor step to not only configure the local address and netmask, but also offer assigning these addresses to others. It's really just the other half of dhcp. In many ways the dhcp server is actually simpler than the client...
Ty QR kódy jsou spíš taková legrácka, neřekl bych, že to bude zabírat v čase a prostoru víc než minimum. A v podstatě to je docela dobrý nápad. Nad tím HTTP jsem taky zvedl obočí, ale alespoň to je by default zřejmě vypnutý. Co mi na tomhle přijde jako největší problém je to FSS, které afaik není vůbec nijak ověřené / peer-reviewed.Pokud tam bude HTTP serverTen už tam dávno je.![]()
... říká opakovaně vyvrácené nesmysly, polopravdy a irelevantní bláboly. Největší z nich je, že systemd odporuje jakýmsi unixovým paradigmatům.Cituji Basics of the Unix Philosophy.
This is the Unix philosophy: Write programs that do one thing and do it well. Write programs to work together. ...Srovnej přidávání dalších a dalších původně samostatných komponent do systemd.
Rule of Modularity: Developers should build a program out of simple parts connected by well defined interfaces, so problems are local, and parts of the program can be replaced in future versions to support new features.Případně
Developers should design their programs to be flexible and open. This rule aims to make programs flexible, allowing them to be used in other ways than their developers intended.
Ne, to jsou posledni zbytky Linux komunity s mozkem, kterych byvalo kdysi davno mnohem vice. Dneska jsou vsichni ostatni priposrani a delaji jen to co jim naridi nejaka firma.Ano a proto "Boycott distros that use systemd.", tedy všechny opravdu svobodné jako Trisquel, gNewSense apod. Serme na svobodu, hlavně ať systém startuje osm vteřin místo deset…
Jdu vymazat Debian, abych byl IN.
ktery zahodil a nahradil to co ty chces pouzivat?Pokud neocekavate, ze on za vas bude implementovat a ucrzovat, to co vy chcete pouzivat, tak vam to muze byt jedno.
Linux je open-source klon Unixu, je to smysl jeho existence a důvod jeho vznikuTo je nesmysl, jak prvni, tak druha veta. Smysl OS, obecne, je v necem jinem. Linux muze klidne zmenit svoji architekturu, pokud se vyvojari budou chtit a neni to problem a v budoucnu se tak asi stane.
Linus Benedict Torvalds 26/08/1991 Hello everybody out there using minix - I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready. I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-system (due to practical reasons) among other things). I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40), and things seem to work. This implies that I'll get something practical within a few months, and I'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement themLinus (torv...@kruuna.helsinki.fi) PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have
.
O smyslu existence nechť debatují filozofové,To neni ani tak otazka filozoficka, jako prakticka. Nema smysl delat z Unixu modlu a navazet se do lidi, kteri si mysli, ze by se veci mohli delat jinak.
(2) Malé prográmky které umí jen jednu věc a spolupracují ve větších celcích je přesně to co systemd je a dělá.Áaaano, viz např. DHCP server v networkd
(2) Malé prográmky které umí jen jednu věc a spolupracují ve větších celcích je přesně to co systemd je a dělá.Pokud beru systemd jako samostatnou množinu (skoro bych řekl OS
6. Rule of Parsimony: Write a big program only when it is clear by demonstration that nothing else will do.Pro systemd platí podle mě beze zbytku. Je to odůvodněná komplexita podobně jako třeba apt. SysVinit-style init skripty jsou dneska podobně neužitečné jako Slackware-style balíčky bez závislostí. Ještě se hodí připomenout pravidlo diverzity:
Rule of Diversity: Distrust all claims for “one true way”.
6. Rule of Parsimony: Write a big program only when it is clear by demonstration that nothing else will do.Pro systemd platí podle mě beze zbytku.
Tak na tu demonstraci, proč kořenový proces musí obsahovat všechno to, co v případě systemd obsahuje, jsem docela zvědavý.
Boycott systemdTo je na poměry kritiky systemd nebývale kvalitní kritika. S většinou těch bodů můžu souhlasit (např.
journalctl
a jeho žraní coredumpů mě taky vysírá). Moc ale nevěřím, že bojkot by byl účinné řešení...
To je na poměry kritiky systemd nebývale kvalitní kritika.Ale ta kvalitní kritika tady byla už od doby, co to ti magoři v čele s Lennartem a Kaiem začali celé úplně nesmyslně rozbíjet ještě v rámci udev. Viz Linus vs. "two-faced lying weasel" - doporučuju pročíst celé. To je totiž přesně vystižená podstata problému - my všechno rozmrdáme a ostatní kolem nás budou tancovat a vymýšlet, jak "opravit" to, co jsme jim my rozbili a co předtím, než jsme to rozjebali, bez problémů fungovalo.
9. systemd is designed with glibc in mind, and doesn't take kindly to supporting other libcs all that much10.
"Humm, I know this will disappoint you, but we are not particularly interested in merging patches supporting other libcs, if those are not compatible with glibc. We don't want the compatibility kludges in systemd, and if a libc which claims to be compatible with glibc actually is not, then this should really be fixed in the libc, not worked around in systemd." LPTo dává smysl.
Spousta softwaru začíná mít jako hard-dependency systemd (tj. bez systemd prostě nefungujou a přesto vlak nejede).
Tohle mi přijde kruciální. Takže ta kritika1 by měla vlastně směřovat na ten software, co na tom systemd závisí, i když by nemusel, a ne na ten systemd samotný (kdo chce, ať si ho vyvíjí a používá).
[1] resp. změnové požadavky, hlášení chyb
1) uClibc is smaller than glibc. We attempt to maintain a glibc compatible interface, allowing applications that compile with glibc to easily compile with uClibc. However, we do not include _everything_ that glibc includes, and therefore some applications may not compile. If this happens to you, please report the failure to the uclibc mailing list, with detailed error messages. ZdrojTakže to jak se k věci staví vývojáři systemd je naprosto správné.
Bullshit to je. V podstatě jenom mnohoslovně vyjádřil postoj "Na portabilitu vám kašleme"."Humm, I know this will disappoint you, but we are not particularly interested in merging patches supporting other libcs, if those are not compatible with glibc. We don't want the compatibility kludges in systemd, and if a libc which claims to be compatible with glibc actually is not, then this should really be fixed in the libc, not worked around in systemd." LPTo dává smysl.
když má nějaká libc knihovna nějaký nedostatek
Chyba je už ve vašem (a Lennartově) implicitním předpokladu, že není-li libc knihovna 100% kompatibilní s glibc, je v pořádku to automaticky považovat za nedostatek.
Jiste, a proto prave KVULI tomu idiotovi a systemd NEJDE absolutne ZADNYM zpusobem pojmenovat sitovku ethX.Už zase tyhle zvášty? Tady jsme to řešili. Síťovky si klidně můžeš pojmenovat
ethX
nebo jakkoli jinak. Problém je podle některých v té diskusi pouze se vzájemným prohazováním existujících názvů, ačkoli mně osobně se tento problém zatím nepodařilo reprodukovat...
Mám tu systemd a síťovku eth0 – v jaké verzi mám očekávat, že se mi to rozbije?
z se neco takoveho bude oficialne planovat, tak se proti tomu urcite ozvu, ale zatim to je jenom cira spekulace.To si nechte vytesat na náhrobek...
To si nechte vytesat na náhrobek...A doplnit to může některým vhodným heslem vybraným z ohlasů nadšených uživatelů. A vůbec nejlíp bude vymlátit se navzájem
I do not want to learn systemd.Uhodil hřebíček na hlavičku, tohle je příčina drtivé většiny stížností na systemd - dědkům se nechce učit nic nového a brigádníci prskají, protože nezvládnou ani jeden init systém, natož dva
jak je vlastne Linux komunita mrtva, protoze jeste par let zpatky by tohle nemelo sanci nastatNeni pravda. Ten odpor vuci systemd se zvelicuje a ma plno zastancu, vcetne me.
Jestli se odpor vuci systemd zvelicuje nebo ne neni asi nikdo schopen posoudit, statistiky k tomu nemam. Kdyz budu vychazet z dojmu, stejne jako vy, tak za poslednich zhruba 5 let jsem nenarazil na projekt kolem linuxu, ktery by vzbuzoval tolik negativnich reakci a emoci prave jako systemd. Vas jeden hlas tohle neovlivni.
Vyvinout jde cokoliTo nikde nepopiram.
Vyrazem dost dobre jen zanasite svoji subjektivitu, se kterou obecna platnost tvrzeni uz nejde zachovat.Pokud nejste schopen odlisit dobre a spatne vedeny projekt a posoudit z toho pramenici rizika, pak nezbyva nez doufat ze nejste treba project manager.
Jestli se odpor vuci systemd zvelicuje nebo ne neni asi nikdo schopen posoudit, statistiky k tomu nemam.Ne. Treba statistika distribuci prechazejicich na systemd mluvi jasnou reci. Stejne tak logy v repository ci mailing list systemd, tohle jiz davno neni je "Red Hat projekt" a podarilo se kolem toho vytvorit slusnou FOSS komunitu.
Kdyz budu vychazet z dojmu, stejne jako vy, tak za poslednich zhruba 5 let jsem nenarazil na projekt kolem linuxu, ktery by vzbuzoval tolik negativnich reakci a emoci prave jako systemd.Kontroverzni jsou predevsim LP a KS. Ale pokud ma nekdo penu u huby, jen vidi jejich jmeno a jsou pro nej cerveny hadr, mohu z toho mit jen srandu a je to predevsim jejich problem.
Vas jeden hlas tohle neovlivni.Vas hlas je na tom stejne, a co?
Pokud nejste schopen odlisit dobre a spatne vedeny projekt a posoudit z toho pramenici rizika, pak nezbyva nez doufat ze nejste treba project manager.Z ceho usuzujete ? Podle ceho si myslite, ze projekt OpenBSD je spatne vedeny a systemd dobre ?
Ne. Treba statistika distribuci prechazejicich na systemd mluvi jasnou reci. Stejne tak logy v repository ci mailing list systemd, tohle jiz davno neni je "Red Hat projekt" a podarilo se kolem toho vytvorit slusnou FOSS komunitu.Jakou reci ? Reci vyvojaru a spravcu dister/balicku ? A co uzivatele a admini, kterych bude urcite vic. Na ty jste zapomnel ?
Vas hlas je na tom stejne, a co?Proc jste tedy uvadel sebe, jako argument k tomu ze odpor vuci systemd se zvelicuje ?
Podle ceho si myslite, ze projekt OpenBSD je spatne vedeny a systemd dobre ?Kde rikam, ze projekt OpenBSD je spatne vedeny? Kde? I kdyz vuci de Raadt mam velmi silne vyhrady, ale to je jina. OpenBSD chyby zdroje - vyvojari - jako cele rade ciste FOSS projektu. Projekty s komercnim krytim jsou na tom nesrovnatelne lepe.
Jakou reci ? Reci vyvojaru a spravcu dister/balicku ? A co uzivatele a admini, kterych bude urcite vic. Na ty jste zapomnel ?O osudu FOSS projektu rozhoduji predevsim jeho vyvojari, narozdil od komercnich projektu, kde jsou to predevsim platici zakaznici. Pokud se vam u FOSS projektu neco nelibi, poslete kod ci udelejte fork - ale pak se fakticky stanete vyvojarem, takze plati to prvni.
Proc jste tedy uvadel sebe, jako argument k tomu ze odpor vuci systemd se zvelicuje ?Kde uvadim sebe jako argument, ze se odpor zvelicuje? Rikam, ze jsem jeho zastance, coz je pres mnoho ruznych vyhrad, fakt.
Ja to vidim spis tak, ze agresivni nabirani lidi do opensource firem se deje z nemale casti take primo v komunitach vyvojaru urcitych (svobodnych) projektu a ti jsou pak nuceni vicemene konvertovat na reseni zamestnavatele a efektivne tak firma vyrazuje konkurenci ci umlcuje propagatory cizich reseni. Podivejte se, jak ted vypada slozeni vyznamnych vyvojaru Gnome a kolik jich dela v Red Hatu (a kolik zvucnych jmen bylo nabrano v poslednich dvou letech)...
Ja to vidim spis tak, ze agresivni nabirani lidi do opensource firem se deje z nemale casti take primo v komunitach vyvojaru urcitych (svobodnych) projektu a ti jsou pak nuceni vicemene konvertovat na reseni zamestnavatele a efektivne tak firma vyrazuje konkurenci ci umlcuje propagatory cizich reseni.Vybavuje se mi Tom Gundersen, ale tam to na umlcovani nevypada.
systemd
dojde tak daleko, že už to začne být problém. Viz třeba udev
– jak dlouho můžem spolíhat na to, že bude bez systemd
fungovat? Nalinkuje se na něj a bude se tam blbě pasovat náhrada, třeba logování? Forkne se to? A udrží nějak kompatibilní? Nebo se přejde na něco, co ale zbytek světa Linuxu nebude zajímat, protože mají to božstvo-d a nic dalšího řešit nemusí? Tím spíš vzhledem ke stylu, jakým se to „prosazuje“. Není tu směr, jak nějak standardizovat součásti systému, aby byly snadno zaměnitelné…vlastně ano, „standardizujeme“ je po novu nad jeden init systém – jen ta zaměnitelnost bude nejspíš někde.
Samozřejmě budu jen rád, když budu moct Debian používat ještě hodně dlouho jako doteď – vybrat si, jestli vsadit na ifconfig
nebo se už úplně přesunout a využít maximum z ip
, přesně si nastavit logování, nechat si jej rotovat, zpracovat nějakým Python/Ruby skriptem, navěsit si služby na cron, přizpůsobit si v initu něco, co potřebuju… A významný podíl na tom má i zkoumání, učení se. Ale děsím se, že to půjde čím dál hůř a někdo mi bude říkat, že správně je to jenom takhle.
Obávám se další temné doby, před kterou jsme se několikrát pořád napoučili (window manageři, window servery, odvážlivci obcházejícíc LSB, každý distro jiná ves/bashkripty/networking, přesouvání /lib
a tak dále).
Je to len par skriptov s nechutnym bordelom vnutri.Tak jako vetsina shellovskych init systemu. Alespon mate ten binec pohromade a ne roztahan v x-souborech.
Co udělat nějaký meta formát (ideálně XML), ve kterém by se popsaly závislosti služeb a příkazy pro spouštění, zastavování, monitoring atd. a z toho by se vygenerovaly skripty/konfiguráky pro různé init systémy?
Co udělat nějaký meta formát (ideálně XML), ve kterém by se popsaly závislosti (...)→
Tak „komplexita“ v tomto případě znamená řadu užitečných vlastností, které ten formát přináší.1 A na druhé straně, pro uživatele to vůbec komplexní není – podpora pro XML je prakticky ve všech jazycích/knihivnách/platformách/editorech.
Co se týče čitelnosti: XML si můžeš (díky XSLT) otevřít v prohlížeči a máš online dokumentaci (jednoduchý příklad v příloze). Takže uživatel nemusí louskat nějaké INI nebo JSON soubory a luštit, co který klíč nebo hodnota znamená, nemusí to dohledávat v nějaké příručce2, protože má nápovědu hned v tom zobrazeném konfiguráku. Stejně tak v editoru bude mít nápovědu odvozenou ze schématu, což opět minimalizuje nutnost skákat někam do dokumentace dohledávat v ní klíče/hodnoty. Jistě, jde to i bez XML, např. v Javě nebo C/C++ ti IDE rovněž může zobrazovat online dokumentaci a validovat vstup, ale u nich je trochu potíž, že jsou procedurální, je to spustitelný kód a ne neživý deklarativní dokument (což je pro konfiguraci obvykle vhodnější). Jenže to jsou spíš světlé výjimky – jinde většinou vládne chaos, středověk a je potřeba věci dohledávat ručně, ručně kontrolovat nebo si pamatovat spousty klíčů a možných hodnot. Nebráním se jiným formátům – až budou nabízet srovnatelné pohodlí a nástroje a budou v něčem lepší, tak je klidně budu používat.
[1] např. stromové struktury, komentáře, jasně definované kódování a escapování, jmenné prostory, CDATA…
[2] kde jí asi tak vezme, kde na ni bude odkaz, jak v ní bude hledat, Ctrl+F?
man foobar
. Zejména pro popis systémových služeb by nemělo být nutné otevírat browser kvůli dokmuentaci, tudíž stejně potřebuješ man pages, tudíž na nějaké XSLT se každej vykašle. (Já osobně se na XSLT navíc vykašlu explicitně, protože to je v podstatě procedurální (Turing complete) kód maskovaný v XML.)
Co se týče schémat, integrovaných dokumentací a podobně, doporučuju zůstat nohama na zemi, protože jinak hrozí podobná utopičnost, jako v případě sématického webu. Doporučuju přečíst Metacrap od Coryho Doctorowa.
Ježišmarja
Pro tenhle účel je imho XML overkill
Vážně? Minimálně potřebuješ několikaúrovňové zanoření struktur a komentáře.
JSON neumí komentáře. INI umí jen jednu úroveň zanoření (skupina/klíč/hodnota).
Možná by šel použít YAML, ale to taky není úplně triviální formát. A jinak je to už dost bída – spousty podobných, ale různých nestandardizovaných formátů, kterým obvykle chybí nějaké vlastnosti nebo přebývají chyby.
Další věc je rozšiřitelnost – pokud to nemá být centralizovaná záležitost, kde vládne jeden autor tvrdou rukou, tak je dobré podporovat rozšíření třetích stran – aby si výrobci/autoři mohli do formátu doplňovat vlastní data a přitom si nelezli navzájem do zelí → jmenné prostory. Pak se ti nestane, že by se klíč XY od jednoho autora/výrobce/projektu zaměnil s jiným klíčem XY, protože budou v jiném jmenném prostoru (globálně unikátním odvozeném typicky z doménového jména).
už jen tím, že má atributy (ie. často není jasné, co má přijít do atributu a co do hodnot).
XML ti dává volnost, je už na tobě, jak s ní naložíš – můžeš si zavést konvenci, že všechno je atribut, nebo naopak všechno je element, nebo nějakou kombinaci a mít pořádek v tom, co se píše jako atributy a co jako elementy.
O šílenostech jako CDATA nemluvě (CDATA je tak nesmyslná šílenost, že to ani není vtipný).
CDATA jsou skvělá věc, která ti umožňuje pohodlně zapsat téměř cokoli, aniž bys to musel zběsile escapovat. Pro ruční zápis ti to hodně pomůže. Heredoc je snad taky šílenost?
Mně je upřímně úplně jedno, jestli si dokumentaci otevřu takovým nebo makovým způsobem. Nejradši mám prostě man foobar.
Dokumentace k programu je něco úplně jiného – tady se bavíme o dokumentaci k tomu konkrétnímu1 konfiguračnímu souboru, která se vygeneruje při zobrazení a obsahuje nějaký srozumitelný výklad toho, co je tam nakonfigurované a jaký to má smysl.
Zejména pro popis systémových služeb by nemělo být nutné otevírat browser kvůli dokmuentaci, tudíž stejně potřebuješ man pages, tudíž na nějaké XSLT se každej vykašle.
(X)HTML je jen jeden z možných výstupů, klidně si můžeš generovat markdown, barevný výstup pro terminál, manuálové stránky nebo cokoli jiného.
Já osobně se na XSLT navíc vykašlu explicitně, protože to je v podstatě procedurální (Turing complete) kód maskovaný v XML
Omyl. XSLT je funkcionální.
Co se týče schémat, integrovaných dokumentací a podobně, doporučuju zůstat nohama na zemi, protože jinak hrozí podobná utopičnost
Nevím, co je na tom utopického, když to používám už pár let. A nejsou to žádné horké novinky nebo modní výstřelky – ty standardy a ten software jsou tu už celkem dlouho.
jako v případě sématického webu
Poslední dobou se docela mluví o otevřených datech (LOD) …a tedy nejen mluví.
Doporučuju přečíst Metacrap od Coryho Doctorowa.
Ta spolehlivost/pravdivost metadat je samozřejmě zajímavé téma, jasně, že různé SEO experti a jiní podvodníci můžou poskytovat falešná metadata, ale to neznamená, že bys měl na metadata rezignovat, přestat je vyrábět nebo je přestat od důvěryhodných zdrojů přijímat. Taky si asi nepřejmenuješ všechny soubory na disku na UntitledXXXXX.zzz
, přestože na Internetu nebo v e-mailových přílohách ti ostatní takové soubory cpou, ne?
Totéž platí pro ty konfiguráky – je celkem jedno, že spousta lidí používá XML blbě nebo ho nepoužívá vůbec – tobě to nebrání, abys ho používal dobře, dal svým uživatelům k dispozici schéma, online nápovědu, XSLT šablonu pro vizualizaci/dokumentaci, měl svoje elementy/atributy ve svém jmenném prostoru, aby nemohl nastat konflikt názvů…
[1] ne k typu konfiguračních souborů, ale k té jedné instanci, k tomu souboru, co máš na disku a k jeho hodnotám
Vážně? Minimálně potřebuješ několikaúrovňové zanoření struktur a komentáře. JSON neumí komentáře. INI umí jen jednu úroveň zanoření (skupina/klíč/hodnota).Nejsem úplně přesvědčen, že skutečně potřebuješ zanořené struktury. Komentáře taky nejsou nezbytné, můžou třeba existovat kliče 'descprition' tam, kde to je potřeba...
Další věc je rozšiřitelnostJestli ten formát bude rozšiřitelný, bude v něm bordel. Imho nevyhnutelný výsledek. Jediný rozumný postup je imho dohodnout se na stadardu a dodržovat ho.
CDATA jsou skvělá věc, která ti umožňuje pohodlně zapsat téměř cokoli, aniž bys to musel zběsile escapovat. Pro ruční zápis ti to hodně pomůže. Heredoc je snad taky šílenost?Heredoc slouží primárně k tomu, aby se v programovacích jazycích daly pohodlně psát víceřádkové stringy. Samozřejmě i heredoc se dá zněužívat. CDATA v XML je nepříjemný důsledek velkého množství speciálních znaků v XML (viz Valid characters in XML - LOL), ve výsledku CDATA svou specializovanou syntaxí neúměrně zvyšuje komplexitu formátu a zároveň přináší další znaky, kterým je potřeba se vyhnout. Je to naprostý rovnák na vohejbák, evidentně dolepený do původního formátu v marné snaze zmírnit jeho nevýhody. V každém jiném normálním formátu jsou pravidla escapování rozumná, tudíž escapování není zběsilé.
Dokumentace k programu je něco úplně jiného – tady se bavíme o dokumentaci k tomu konkrétnímu1 konfiguračnímu souboru, která se vygeneruje při zobrazení a obsahuje nějaký srozumitelný výklad toho, co je tam nakonfigurované a jaký to má smysl.Děkuji, ale mě bude stačit dokumentace formátu. Pokud by mělo být potřeba nějak víc dokumentovat jednotlivé konfiguráky, něco by bylo hodně špatně.
Poslední dobou se docela mluví o otevřených datech (LOD) …a tedy nejen mluví.No, tak alespoň bude mít sémantický web na hřbitově technologií kamaráda
ale to neznamená, že bys měl na metadata rezignovatjistě, viz závěr Metacrap.
Totéž platí pro ty konfiguráky – je celkem jedno, že spousta lidí používá XML blbě nebo ho nepoužívá vůbec – tobě to nebrání, abys ho používal dobřeTo se vylučuje s tou rozšířitelností výše. Pokud bys dovolil vendorům vkládat si do konfiguráků vlastní věci, nevyhnutelně by se v systému dříve nebo objevily příšerné XML-obludy.
Co udělat nějaký meta formát (ideálně XML)
Už něco píšeš o tom BSD, jak jsem (3x) prosil? :) Čím dál víc mám chuť se o tom něco dozvědět. Aspoň něčemu se to systemd hodí.
Ten první link znám, jsem tam dokonce jako první komentář. Ale uvítal bych spíš něco o tom co všechno třeba openBSd umí/dělá a proč to tak je v porovnání s ostaními BSD. Ale to je jen neskromné přání. :)
Na to druhé mrknu. Díky
a pri zaklapnuti vika uspi pocitac, i kdyz jsem mu to v /etc/systemd/logind.conf zakazalUkaž. Mně pomohlo:
[Login] HandlePowerKey=ignore HandleSuspendKey=ignore HandleHibernateKey=ignore HandleLidSwitch=ignore
Tak tohle je ciste pragmaticky pocin.Nezbytny, tech zavislosti na systemd bude pribyvat, nejen u desktopu.
Microsoft si dupnul, teda pardon, RedHat a vsichni to implementuji.Obávám se, že i za systemd sračku nakonec může Canonical.
systemd-resolved, démon pro správu resolv.conf.Jak to bude fungovat s Network Managerem?
Já myslel, že bude/je nějaký ten networkd, nebo to je jen přepis NM?
systemd
?
(Prosil bych nějaké seriózní komentáře, ne výkřiky typu "Lennart mi zavraždil babičku a teď ničí vesmír", děkuji jinak poettering to nejspis zase preda (jako pulseaudio) a zacne se venovat necemu novemu, aby ho mohli lidi hejtovat zase za neco dalsihoNo kdyby se to chtělo vyvíjet někomu rozumnýmu, to by bylo fajn
Modularitu musí provázet nástroje na zapínání a vypínání jednotlivých služeb a jednotek. Oboje systemd obsahuje, ...možná obsahuje, ale ... zkusil sis někdy třeba vypnout journald?
Jednoduse neexistuje zadna poradna alternativa.Zvláštní. Já myslel, že Linux (a další *nixy) tu jsou už několik desetiletí. Jak jsme to jen mohli bez systemd zvládat?
Vždyť akorát odvádí dobrou práci.Viz.
Vždyť akorát odvádí dobrou práci.
Kde? Asi má špatný pr, když vše, co se z jeho práce zveřejní, je katastrofa.
Fajn, takže můžu místo journald použít například rsyslog (tedy úplně stejně, jako dneska mohu nahradit syslog za syslog-ng busybox-syslogd rsyslog apod.)?
Dále prosím o odpověď na otázku: jak spolu vzájemně souvisejí věcí jako backlight save / restore a GPT?
posouvá operační systém z 80. let minulého století
To, že je něco staré vůbec nezmanená, že je to špatné. Právě naopak, to, že UNIX přežil tak dlouho je ukázka, je jeho základy (filosofie, stavební kameny) jsou správné.
Navíc Linux se dostal tam kde je právě díky tomu, co skoro všichni obhájci systemd kritizují. Server není desktop (který je mrtvý), desktop není telefon, a telefon není router. Pro každou oblast je potřeba jiný přístup, jiné implementace, jiné balíčky. Tohle všechno linux dlouhodobě nabízel, každý si mohl zvolit co chce a jak to chce. Tím, že se udělá "jediná správná implementace" to znamená, že linux o tu obrovskou výhodu přijde.
Poslechni si nějakou přednášku někoho kdo na systemd děláKterou část sdělení Budu ho používat jako rychlou odpověď na otázku "Co je podle tebe na systemd špatně?" jsi nepochopil?
Prosil bych o specificke veci, ktere vetsina lidi v tomto stoleti povazuje za samozrejme a umi je jen systemd a neumi je init nebo rc. Urcite nejsem sam kdo bude velmi rad osvicen.Viz, co říká stránka odkazovaná výše, která jinak
systemd
kritizuje:
Disclaimer: We are not sysvinit purists by any means. We do recognize the need for a new init system in the 21st century, but systemd is not it.Jasně, v sysvinitu si můžeš napsat prakticky cokoli (koneckonců, bash je general purpose jazyk + existuje spousta utilit), ale to ještě neznamená, že každý musí chtít mít všechno nahackované v bashi (já osobně rozhodně ne).
Ten disclaimer nerika vubec nic. Prosim o konkretni priklad alespon 3 veci, ktere resi systemd a do doby prichodu VUBEC nesli pomoci init, rc, SMF a dalsich.O tom to ale není. IMHO prakticky u jakékoli featury systemd najdeš nějakého předchůdce, který ji nějakým způsobem implementoval. Výhoda systemd oproti jiným řešením je, že 1) má většinu potřebných featur a relativně dobře funguje a 2) je používaný distribucemi. (Kromě toho má samozřejmě i nevýhody (viz ten odkaz výše)). Init systém, který má úžasný featury, ale nikdo ho nepoužívá, je z hlediska uživatele jaksi naprd. Pro mě má systemd přínos hlavně v tom, že 1) je podporován distrem a 2) není to SysV init. Shell skripty jsem po několika problémech docela slušně nesnášel. Rozhodně nejsem nepřítel shellu jako takového, skripty si běžné píšu a v shellu pracuju rád, ale dělat init v bashi mi přijde stejná blbost jako dělat v bashi prakticky jakýkoli jiný větší software.
Your BIOS is broken and requested that x2apic be disabled This will leave your machine vulnerable to irq-injection attacks Use 'intremap=no_x2apic_optout' to override BIOS requestalebo
Performance Events: PEBS fmt1+, SandyBridge events, Broken BIOS detected, complain to your hardware vendor. [Firmware Bug]: the BIOS has corrupted hw-PMU resources (MSR 38d is 330)
Souvisejí spolu tak, že jsou to věci které je třeba zajistit na většině instalací a z toho či onoho důvodu je výhodné je integrovat se systemd.
Fajn, takže až bude Lennart hrát hry, tak se do systemd integruje opengl a balík nějakých free her? Dává ti to smysl?
Jenže zastaralost System V initu silně ztěžuje nebo znemožňuje dělání některých věcí, které v tomto století většina lidí považuje za samozřejmé.
To, že někdo něco považuje za samozřejmé ještě neznamená, že je to správné. Většinou je to přesně naopak: "nic o tom nevím, nechci o tom nic věděl, ale budu to tak dělat". Považuji za jakousi morální povinnost odborníků na to upozorňovat a nikoliv v tom ty lidi podporovat.
Právě naopak, to, že UNIX přežil tak dlouho je ukázka, je jeho základy (filosofie, stavební kameny) jsou správné.GSM nebo Windows tady s námi taky jsou třicet let. Moc správné mi nepřijdou.
Server není desktop (který je mrtvý)Proboha, co je na desktopu mrtvého? Zrovna u jednoho sedím a nedokážu si představit, jak bych třeba tu práci, co jsem před chvíli dělal (návrh PCB a ladění firmware), dělal na tabletu nebo telefonu.
tu práci
A není to potom tedy spíš pracovní stanice?
Obé jsem v poslední době nekolikrát bez problémů v rámci testování učinil (vypínal, zapínal s jounald i bez) s tím, že mi přijde diagnostika journalctl efektivnější než ta pro sysogy.Fajn, takže můžu místo journald použít například rsyslog (tedy úplně stejně, jako dneska mohu nahradit syslog za syslog-ng busybox-syslogd rsyslog apod.)?
Vidím akorát modulární sbírku spolupracujících démonů využívající stejnou platformu, která posouvá operační systém z 80. let minulého století.Modulárního na tom není nic, je to jeden velký moloch s obludným víc než půl milionem řádek kódu. Já se posouvat tímto směrem opravdu nechci. Mně vyhovuje např. stávající léta vyvíjené implementace DHCP, DNS včetně DNSSEC validace, RA, normální plaintextový syslog atd. Nemám s ním žádný problém a pokud budu mít, tak si vyberu implementaci jinou. Rozhodně to nechci ho nahrazovat nějakou další Lennartovou narychlo zflikovanou zcela neotestovanou prasárnou, která mu ještě chybí k odškrtnutí další položky v seznamu "Co všechno už děláme", přičemž ten člověk evidentně vzhledem k šíři záběru (viz ten hrůzný slide) nemůže mít ani zběžné odborné ponětí o těch věcech, kterými "nahrazuje" léta osvědčený fungující kód navíc často napsaný lidmi, kteří se přímo podíleli na vytváření oněch standardů (RFC atd.)
Správa a odpovědnost za běh včetně bezpečnosti je komplexní problematika a nelze ji provádět na roztříštěných či heterogenních OS.No, my bysme vlastně byli bez toho Lennarta úúúplně vyřízený, doteď tu správu Linuxu nikdo vlastně nemohl provádět. Celé to běželo jen nějakým zázrakem a u nadšenců, až teď přišlo Poetteringovo osvícení. Halelůja!
Jenže ta komplexita má své důvody a je zapotřebí.
A dozvíme se konečně někdy ty konkrétní důvody?
a firem
Hmmm Jaké to je vědět a přitom to nesmět říct?
Představa že někomu SysVinit skripty dávají nějakou cennou vědomost o tom co se děje pod kapotou je podle mě úplně zcestná.
Já považuju umění nabootovat systém s kernel parametrem init=/bin/bash
za velmi praktickou dovednost a možnost. (Ale ano, v praxi se setkávám s "administrátory", kteří na serveru čumí jak puk a jsou bezradní, protože nemají heslo roota. Takže bych navrhoval zrušit parametry kernelu (na tom stejně LP pracuje, jak se někde chlubil) a uživatelská hesla přesunout ze shadow někam do bináru, ať to nejde tak snadno upravit.
Myslel jsem, že toto zařídí přímo grub, pokud je správně nastaven. Že by ten Arch byl vskutku tak vzácně jedinečný?Já považuju umění nabootovat systém s kernel parametrem
init=/bin/bash
za velmi praktickou dovednost a možnost.
Když už je řeč o zavaděčích: zajímavý je taky OpenBoot/OpenFirmware, který zvládá i síťovou komunikaci (včetně HTTP a telnetu – klient i server), 2D grafiku nebo třeba generování zvuků
Na Grubu se mi líbí ta modularita, díky které do něj jde dopsat prakticky cokoli (a i v základu toho umí dost, což mi několikrát pomohlo při bootování různě rozbitých systémů).
nemůže mít ani zběžné odborné ponětí o těch věcech
Asi tak. A děsí mě to, že to zastánce systemd nechává zcela chladnými.
brzo ti bez systemd nenastartuje sitJako že z kernelu zmizí API, které používá iproute.
(tu uz rozmrdali tak, ze ti prestane sit fungovat kdekoli je vic ifaces)Provozuji systemd na stroji se 3 síťovými rozhraními a funguje mi to.
Prostě existuje skupina lidí tady na Ábíčku před kterými se nesmí vyslovovat slova jako systemd, journalctl a Lennart Poettering, neboť na ně působí jak červený hadr na býka a prostě je to všechno špatně a přes to nejde vlak.A potom je tu skupina, ktorej vadí akákoľvek negatívna zmienka o systemd, journalctl...
After udev is merged into the systemd tree you can still build it for usage outside of systemd systems, and we will support these builds officially. In fact, we will be supporting this for a long time since it is a necessity to make initrds (which lack systemd) work properly. Distributions not wishing to adopt systemd can build udev pretty much the same way as before, however should then use the systemd tarball instead of the udev tarball and package only what is necessary of the resulting build.
Ten samozřejmě bez systemd fungovat nebude
Tolik k samostatným a odděleným programům.
než duplikovat kód
Kdysi se používaly knihovny.
kavol ~ # euse -I systemd global use flags (searching: systemd) ************************************************************ [- ] systemd - Enable use of systemd-specific libraries and features like socket activation or session tracking Installed packages matching this USE flag: app-admin/syslog-ng-3.4.7 kde-base/kdm-4.11.9-r1 net-print/cups-1.7.1-r1 sys-apps/busybox-1.21.0 sys-apps/dbus-1.6.18-r1 sys-auth/pambase-20120417-r3 sys-auth/polkit-0.112-r1 sys-fs/udisks-2.1.3 sys-power/upower-0.9.23 local use flags (searching: systemd) ************************************************************ [- ] systemd (net-im/telepathy-mission-control): Rely on systemd's logind (instead of using sys-power/upower) to detect suspend and resume [- ] systemd (sys-apps/busybox): Support systemd [- ] systemd (sys-apps/dbus): Build with sys-apps/systemd at_console support [- ] systemd (sys-auth/pambase): Use pam_systemd module to register user sessions in the systemd control group hierarchy. [- ] systemd (sys-auth/polkit): Use sys-apps/systemd instead of sys-auth/consolekit for session tracking [- ] systemd (sys-fs/udisks): Support sys-apps/systemd's logind kavol ~ # equery b /etc/systemd * Searching for /etc/systemd ... app-admin/hddtemp-0.3_beta15-r7 (/etc/systemd) net-misc/ntp-4.2.6_p5-r10 (/etc/systemd) net-nds/openldap-2.4.35-r1 (/etc/systemd)
V něm je to ale naštěstí stále volitelné. Stačí ty USE flagy nezapnouteh? stačí nezapnout? a co podle tebe znamená výpis
[- ] systemd
?
~ $ euse -I systemd global use flags (searching: systemd) ************************************************************ [- ] systemd - Enable use of systemd-specific libraries and features like socket activation or session tracking Installed packages matching this USE flag: app-admin/rsyslog-7.4.4 app-emulation/libvirt-1.2.3 kde-base/kdm-4.11.9-r1 media-gfx/sane-backends-1.0.24-r1 media-sound/pulseaudio-5.0-r1 net-misc/networkmanager-0.9.8.8 net-print/cups-1.7.1-r1 net-p2p/transmission-2.82-r3 net-wireless/bluez-5.18 sci-geosciences/gpsd-3.9-r1 sys-apps/busybox-1.21.0 sys-apps/dbus-1.6.18-r1 sys-auth/pambase-20120417-r3 sys-auth/polkit-0.112-r1 sys-fs/udisks-2.1.3 sys-power/upower-0.9.23 x11-misc/colord-1.0.3
~ $ eix kdm [I] kde-base/kdm Available versions: (4) 4.11.5(4/4.11) 4.11.9-r1(4/4.11) {aqua +consolekit debug +handbook kerberos pam systemd} Installed versions: 4.11.9-r1(4)(00:52:30 8.5.2014)(consolekit pam -aqua -debug -handbook -kerberos -systemd) Homepage: http://www.kde.org/ Description: KDE login manager, similar to xdm and gdm
~ # emerge -av xinetd These are the packages that would be merged, in order: Calculating dependencies... done! [ebuild N ] sys-apps/xinetd-2.3.15-r1 USE="tcpd -perl -rpc" 303 kB Total: 1 package (1 new), Size of downloads: 303 kB Would you like to merge these packages? [Yes/No] ^CInterrupted. ~ # equery b /etc/xinetd.d/ * Searching for /etc/xinetd.d/ ... dev-vcs/subversion-1.7.14 (/etc/xinetd.d) net-misc/rsync-3.0.9-r3 (/etc/xinetd.d)Systemd prostě Gentoo podporuje a některé balíčky si holt pro něj instalují unity i když v systému není. Všimněte si, že příslušné ebuildy taky nemají USE flag
systemd
. Předpokládám, že kdybych jen na systemd a ne OpenRC stejně tak bych měl v systému pro některé balíčky, které nemají USE flag openrc
, nainstalované soubory v /etc/init.d/.
Dokud mi umožňují volbu, je mi to fuk, respektive to považuji za správné, protože jednou z věcí, kterou si na Gentoo cením, je právě velká variabilita (byť bez systemd bych se rozhodně obešel, ale jde o princip). Přestane mi to být fuk až tu volbu mít nebudu.
Mám se snad pohoršovat, že si subversion a rsync instalují konfiguráky pro xinetd i když tento balíček není nainstalován?
s/tento balíček není nainstalován/mám zakázaný flag 'xinetd'/
ano
Systemd prostě Gentoo podporuje a některé balíčky si holt pro něj instalují unity i když v systému není. Všimněte si, že příslušné ebuildy taky nemají USE flagže se chyba vyskytuje na více místech neznamená, že není chybousystemd
. Předpokládám, že kdybych jen na systemd a ne OpenRC stejně tak bych měl v systému pro některé balíčky, které nemají USE flagopenrc
, nainstalované soubory v /etc/init.d/.
Dokud mi umožňují volbu, je mi to fuk, respektive to považuji za správné, protože jednou z věcí, kterou si na Gentoo cením, je právě velká variabilita (byť bez systemd bych se rozhodně obešel, ale jde o princip). Přestane mi to být fuk až tu volbu mít nebudu.ale ta volba je ignorována, řeknu že systemd nechci, a stejně dostanu věci určené výhradně pro něj
http://blogs.gentoo.org/news/2014/06/02/gentoo-monthly-newsletter-may-2014/#sys-powerupower_updateje taky dobrá Lennartovina ...
...
Status: UNCONFIRMED → RESOLVED
Resolution: --- → INVALID
+1
competitive General Purpose Operating SystemA on snad není / nebyl? Vyhrál všude (kromě desktopu, r.i.p.)
Building the Internet's Next Generation OS
A on není? Když se na sítích zrodil a vyrostl?
Unifying pointless differences between distributions
To, že existují různé distribuce a někdo věnuje svůj čas na jejich správu jaksi znamená, že to není tak úplně pointless.
Myslím, že si GNU/Linux minulosti příliš idealizuješ
Je to možné, začal jsem s ním poprvé koketoval až kolem roku 1998, a více méně trvale ho používám od 2002. Tedy cca 12let. Co se dělo v jeho minulosti (těch cca 7 let před tím) jsem opravdu nezažil, to nepopírám.
A desktop že je mrtvý?
Stačí se podívat na prodeje počítačů a komponent. Mě to vadí též, protože jsem s pomocí desktopových komponent stavěl domácí pracovní stanice.
Jsem rozhodně z jiného těsta. Při studiu linuxu (s výlety do historie až k vzniku počítačů a prvních os) jsem měl takové ty hluboké "aha" pocity, jako že to, co nedávalo smysl najednou do sebe zapadne jako soukolí*. Prostě to není na první pohled jasné, je třeba se zastavit a chvíli nad tím uvažovat. Potom to docvakne. Knížka, která nejzásadněji ovlivnila můj profesní život je Art Of Unix Programming a další zásady (například Exupériho: "dokonalé není to, kam nelze nic přidat, ale to, odkud nelze nic odebrat"), které lze ostatně uplatnit i mimo počítače.
Navíc jsem vystudoval fyziku, kde je snaha všechno rozmlátit na prvočinitele (které mají být navíc co nejjednodušší), je také jistá "deformace". A z těch několika málo atomů (v původním slova smyslu) lze potom postavit celý Vesmír.
Takže minimalismus, jednoduchost, znovuvyužitelnost, snadný spojovací mechanismus.
Xorg, například, je úplný peklo a nemůžu se dočkat až budu mít Wayland
Něco konkrétního? (Ptám se vážně, s Xorg problémy nemám a Wayland neznám.)
tak jako si teď pochvaluju PulseAudio
Ehm. Ano, návrat ke kvalitě zvuku o 20let zpět. Ale tak každému podle jeho gusta. Až to bude umět, jako alsa, alepoň 96/24, tak mě vzbuďte..
*) Což je mimochodem přesný opak toho, co lze často vidět dnes. "Nechci o tom nic vědět, udělám to podle sebe a líp." Já mám obrovkou úctu k tomu, co přežilo desítky let a mimochodem relaxuju u YT, kde se opravují rádia z 193x, která po opravě a zapojení do dnešní zásuvky hrají dnešní rozhlasové vysílání. Za 80let stále existují vysílače, modulace, napětí v síti apod. "Moderní" digitální rádia mají výdrž několik let, protože je "nutné" navýšit rozlišení, a měnit kodek.
Něco konkrétního?Nulová izolace klientů na serveru.
Ehm. Ano, návrat ke kvalitě zvuku o 20let zpět. Ale tak každému podle jeho gusta. Až to bude umět, jako alsa, alepoň 96/24, tak mě vzbuďte..Nerozumím tomu, ale ono je tam někde hardcoded, že to jede na 48 kHz a s 16 b na sample?
Ne, ono se tam sice dá nastavit 96kHz / 24b (nebo cokoliv jiného), ale prakticky to na nic jiného, než 44.1 (nebo 48) 16b nejede. Nehledě na to, že když se nastaví trochu lepší resampler než standardní (třeba resample_best od SRC), tak to nejede ani na ten default (přičemž pro alsa dmix to není žádný problém, jedu na best 96/24 (pokud chci sdílenou zvukovku, jinak HiFi přímo do DragonFly DAC)).
Podle mě to mají optimalizované pouze na default a zbytek je nezajímá (resp asi mají jiné priority, což se dá pochopit, ale proč to ku*va má jako závislost kdejaký program).
With triple A ears and good audio equipment, you'd hear no difference at all between 192 kHz and 48 kHz. With normal audio equipment, you'll hear a degradation at 192 kHz, because your equipment will distort ultrasonic frequencies into audible ones.
Boha jeho to je jak to dubu.
Nehodlám opakovat diskusi pod tímto blogem, o to tu totiž vůbec nejde.
Tedy ještě jednou: HW to umí. Předchozí soft. to umí. Nový soft. to neumí. Je tedy chyba v novém softu.
Je úplně jedno, co se děje v "normal audio equipment", pokud někdo chce, ať si tam nastaví třeba 22kHz (pokud to PA bude zvládat, nezkoušel jsem). Pokud někdo záměrně chce slyšet (nebo měřit) alias, ať si to tak nastaví. Jde o to, že to původně ŠLO a v novém to NEJDE. Jinými slovy, ten nový soft degraduje schopnosti HW (a je úplně jedno, k čemu to dotyčný používá).
Nejde o chybu, ale o implementační nutnost.
Kdyby tomu tak bylo, tak by nikdo nevyráběl 384kHz DAC.Kdyby tomu tak bylo, tak by nikdo nevyráběl tachyonizovanou vodu. (se zbytkem souhlasím, jen mi přijde hloupý argument „kdyby to byl nesmysl, tak to nikdo nedělá“)
(se zbytkem souhlasím, jen mi přijde hloupý argument „kdyby to byl nesmysl, tak to nikdo nedělá“)
Jak jsem psal už minule, tachyonizovanou vodu nelze meřit a tachyony nikdo nikdy nedetekoval, zatímco u 384kHz kodeku lze snadno změřit, zda je schopen generovat / zachytávat signály do 192kHz.
Ale jinak chápu co tím myslíš, jen bych si vybral jiný příklad.
Brother Cavil: I don't want to be human! I want to see gamma rays! I want to hear X-rays! And I want to - I want to smell dark matter!
Nejde o chybu, ale o implementační nutnost.Tak tohle budu odted pouzivat, diky. Snad jen kvuli tomu neprijdu o praci.
Nejde o chybu, ale o implementační nutnost.
To je fakt dobré, to musím někdy použít
Jestli potřebuješ něco co PulseAudio nezvládne, musíš použít něco jiného (Jack?).
Po všech patáliích se zvukem na PC obecně (Widle jsou na tom z určitého pohledu ještě hůř), mám nakonec (no už asi třetí rok) na stole malý 8 kanálový mixák. Ono se to nakonec ukázalo jako nejjednodušší řešení.
Podle toho co jsem ti ocitoval nemáš pravdu. Můžeš prosím reagovat na to?
Viz odkaz v: Nehodlám opakovat diskusi pod tímto blogem, o to tu totiž vůbec nejde.
Plugin rate libalsy (tedy i to co používá dmix) má pro všechny rozumné konverze (speex, libresample) implementované pouze 16bitové rozhraní. Takže jedeš na 96/16, za konverzí se doplní nuly do 24bitů.
Co jsem našel, tak je to 24b místo 32b (výstup na zvukovku). Ale tohle jsem nezkoumal, pokud to jde, tak se znažím jet přímo na zvukovku bez dmixu apod. Ten je pouze pro "sdílené zvuky" od různých nezvukových aplikací (snad je to pochopitelné ).
Best libsamplerate v dmixu běžně sežere celé jádro, na jednojádru je problém zabránit xrunům.
cca 43%
Pusť si PA s libsox-lsr místo libsamplerate a žádné problémy se zvukem mít nebudeš ani při nejvyšší kvalitě resamplování.
Až budu mít čas, zkusím. Díky za tip.
Jinak cíle PA jsou úplně jiné, už se to tu probíralo spoustu krát.
Ale klidně. To je v pořádku. Jen je podivné, proč na tom kdejaká kravina zavisí (stejně jako Gnome na systemd). Ty softy jsou pro někoho jistě přínosem, ale proč to musejí odnést lidi, co o to nemají zájem?
Podle mě to mají optimalizované pouze na default a zbytek je nezajímá
To je jeden ze základních kamenů filosofie systemd: zjednodušit 90 procent nejběžnějších případů za cenu toho, že extrémně zkomplikují až znemožní ten zbytek, je podle nich vždy správné.
Asi takhle: máme jednoho zákazníka, který vzhledem k tomu, k čemu naše produkty využívá, často naráží na velmi svérázné chyby. Např. "když posíláme proud (fragmentovaných) 3KB UDP datagramů do LXC containeru a během toho ho shodíme, tak se stane to a to". Co myslíte, že jim na to řekneme? Podle vaší a Lennartovy logiky bych jim asi měl vysvětlit, že IPv6 95 procent uživatelů nepotřebuje IPv6, 99 procent nebude generovat fragmentované IPv6 pakety a 99.9 procent nenapadne je posílat do jiného namespace, natož aby ho ještě shazovali za plného provozu. Možná vás to překvapí, ale my se místo toho snažíme problém najít a vyřešit.
Proč myslíte, že na systemd a lidi stojící za ním nejvíc nadávají vývojáři jádra? Oni totiž nejsou zvyklí na filosofii "to nevadí, že to nefunguje/nejde, v 90/95/99.9 procentech případů to funguje". Takhle si mohou dovolit uvažovat vývojáři koncových desktopových aplikací, na kterých nic dalšího nezávisí. Jenže systemd je v hierarchii zatraceně hluboko a navíc jeho autoři dělají všechno pro to, aby toho na něm záviselo co nejvíc. A podle toho by se jeho vývojáři měli chovat - jenže to se bohužel neděje.
A jaka byla odpoved? "My mate tak dlouhy cur*ky, ze muzem dereferencovat i NULL pointer, bezte vsichni do prd*le".Dotyčný může být rád, že jeho veličenstvo LP ráčilo odpovědět. systemd-coredump maintains the dump in memory - tady čeká reportér marně na vyjádření již víc než rok. (BTW, bezva "design", ukládat coredumpy do žurnálu.)
Tohle je standardni bug v ceste, ktera nebyla nikdy testovana. To bych videl jako vetsi problem, nez netestovani na NULL pointer v kodu pred dereferencingem.Dyt jsem nahore citoval LP, ze to proste netestujou, s tim je prece nemuze nikdo obtezovat, dyt se jedna jen o init a system, ktery nenabehne. A mimochodem, koukni na tu "opravu". Misto, co by to uvedli do puvodniho stavu pred zavlecenim te chyby, tak to "opravili" tak, ze system natvrdo nenabootuje. Opravdu tohle bych chtel provozovat na produkcnim serveru. Banda nezodpovednych hovad.
Misto, co by to uvedli do puvodniho stavu pred zavlecenim te chyby, tak to "opravili" tak, ze system natvrdo nenabootuje.systemd potrebuje cgroups, takze jedina cesta to je zalogovat a system ukoncit.
However we added some hacks to allow it to boot to a certain degree even if a lot of things will not work correctly afterwards. In this mode when you boot you will actually get a warning on screen and bootup is delayed by 10s to make sure the user understands this. Now, this mode recently broke, and it will segfault early on.
To není podstata problému!!!No vidite, ze jsme se na tom shodli!
Zbytek jsem moc neresil.Jistě, na to totiž není čas, když se dělá tadlencta revoluce... Pro porovnání přístupu, takhle se robustnost a blbuvzdornost systému řešila před 10 lety. LP a spol. by si měli dát pár facek.
On nerika, ze to neopraviI will not work on this as i dont run kernels like this, and as mentioned its not really supported anyway... Viz.
(mozna uz to je poradne opraveno)"Oprava". (Evidentně s tím už předtím nasral chlapce od kernelu, viz vyhozený původní fix s komentářem "Be nice to Ingo Molnar #628004")
a jasne pripousit, ze to nebylo testovanoAno, testování je zbytečné, přece co není podporováno, to nemůže nastat a není potřeba se tím zabývat, vždyť jde jen o to, že nenaběhne systém. Radši přidáme dalších pár tisíc řádek kódu s hovadinami, ať mám to bobtná a máme víc popsané slajdy...
Testovani uzivateli je charakteristicky prvek FOSSTestování uživateli je hovno platné, když se soudruzi neobtěžují opravit reportované bugy, které tam zanesli. To je totiž super přístup: "this is what I will eventually do if nobody cares enough to send me a patch to fix that segfault." My jsme to dokurvili, vyrobili regresi, ale ta nás nezajímá, o opravy se budou starat uživatelé (které stejně budem ignorovat nebo jejich opravdy znefunkčníme dalším neotestovaným zásahem). Výtečně.
I will not work on this as i dont run kernels like this, and as mentioned its not really supported anyway... Viz.Pak to citujte cele:
I am happy to take a patch to 'fix' this again, but I will not work on this as i dont run kernels like this, and as mentioned its not really supported anyway......
Ano, testování je zbytečné,A to rikaji kde?
přece co není podporováno, to nemůže nastat a není potřeba se tím zabývat, vždyť jde jen o to, že nenaběhne systém.A pritom pisi:
Well, cgroups-less kernels are explicitly not supported by systemd. However we added some hacks to allow it to boot to a certain degree even if a lot of things will not work correctly afterwards. In this mode when you boot you will actually get a warning on screen and bootup is delayed by 10s to make sure the user understands this.Nakonfigurovat kernel a spustit ho v userlandu, kdy klekne ci zkonci v kernel panic neni az tak slozite, nektere veci nejsou podporovane, a pak i testovane.
"this is what I will eventually do if nobody cares enough to send me a patch to fix that segfault."Opet to citujte cele:
Another option is to simply be honest amd stop supporting in entirely, and refuse booting completely. And I figure this is what I will eventually do if nobody cares enough to send me a patch to fix that segfault.Refusing to boot je IMHO spravna cesta a chybou je, ze to neudelali hned a poradne; s tim, ze nejaky recovery mode by se mohl dodat pozdeji.
s tim, ze nejaky recovery mode by se mohl dodat pozdeji.Recovery mode fungoval, jak píše i sám LP. Pak ho nějakým neotestovaným zásahem rozbili. A za opravu jim to nestálo. Přístup LP a jeho melody boys k opravování regresí, které tam zanesli, vyčerpávajícím způsobem zhodnotil Linus před dvěma lety (odkazováno výše) - a od té doby se evidentně nijak nezměnil. Jestli vy nad tímhle přístupem vlhnete blahem, tak já holt ne. O další polemiku na téma nesmrtelnost chrousta už fakt nestojím, přesvědčování fanklubu je evidentně zbytečné.
Jestli vy nad tímhle přístupem vlhnete blahem, tak já holt ne.Rozhodne ne, ale nejancim.
debug
), ukazují, že přístup lidí kolem systemd je alarmující.
Jo, tím se vždycky utěšuju: "Pořád jsi chytřejší než Navážka." Jenže pak si řeknu: "No jo, Frede, ale to jsou i kvasinky…"
Prostě chci říct, že to, že je projekt vedený lépe než glibc, není moc velká útěcha.
Podle vaší a Lennartovy logiky bych jim asi měl vysvětlit, že IPv6 95 procent uživatelů nepotřebuje IPv6, 99 procent nebude generovat fragmentované IPv6 pakety a 99.9 procent nenapadne je posílat do jiného namespace, natož aby ho ještě shazovali za plného provozu. Možná vás to překvapí, ale my se místo toho snažíme problém najít a vyřešit.To děláte úplně špatně. Podle nového robustního standardu budoucnosti ve stylu LP je správná odpověď To make this work we'd need a patch, as nobody of us tests this.
q66@debian: /home/q66$ pacmd list-sinks|grep "sample spec"
sample spec: s16le 2ch 96000Hz
sample spec: s24le 2ch 96000Hz
sample spec: s16le 2ch 96000Hz
první je HDMI zvukový výstup (onboard), druhý je builtin DAC v mém NADu D 3020 (připojuju přes USB), třetí je analogový výstup onboard...
sample rate jsem musel nastavit sám v daemon.conf, v defaultu to bylo 44100; kromě toho jsem resample-method nastavil na "src-sinc-best-quality", což by mělo být nejlepší nastavení (ale dost náročné na CPU oproti ostatním metodám; tady pozoruju CPU usage asi 2%)
sample rate jsem musel nastavit sám v daemon.conf, v defaultu to bylo 44100;
Ano, default je 44.1, alternative 48. Po nastavení na 96 docházelo ke škubání zvuku (xruny, jak píše Dustin).
kromě toho jsem resample-method nastavil na "src-sinc-best-quality"
A to ti reálně v provozu funguje? Na mém ne zcela pomalém kompu to zvládalo pouze jeden stream (na to ale nepotřebuju "dmix", to můžu pouštět rovnou do zařízení).
q66@debian: /home/q66$ cat /proc/asound/card2/pcm0p/sub0/hw_params
access: MMAP_INTERLEAVED
format: S24_3LE
subformat: STD
channels: 2
rate: 96000 (96000/1)
period_size: 2400
buffer_size: 9600
jinak využití CPU při dvou streamech není 3% ale 7%... něco bylo blbě, když jsem se předtím díval.
/proc/asound/cardX/pcm0p/sub0/hw_params.
No to je sice hezké, ale to, že jdou do zvukovky data v S32LE 96000 ještě neznamená, že ten signál není oříznutý na 22kHz (zdroj 96 - resample na 44 nebo spíš na 48 - resample na 96 a hurá s tím do PCM zařízení). Právě proto je dobré si to ještě zkontrolovat na výstupu ze zvukárny měřením.
A PA se "by default" (už si tedy nejsem jist ničím), chová tak, že pokud se jako první pustí zdroj s 44.1 a potom zdroj 96, tak výstup bude 44.1. Pokud se to udělá naopak, nejdřív 96 a až potom jako druhý stream 44.1, tak je výstup 96. Cílem je nastavit natvrdo co nejvyšší formát, aby právě k tomuto chování nedocházelo.
Pokud budu mít náladu, tak zkusím komplet přeinstalovat alsu a nainstalovat PA (5.0-2) v defaultu (Debian-Jessie, testing) a nastavit to znovu a snad lépe.
Jinak nikdo ti PA nenutí, v tvém případě bych taky jel napřímo přes alsu (bez dmixu).
Tak já jedu přes dmix na integrovanou zvukárnu a je to default alsa zařízení (prostě pro obecné zvuky z appek) a potom deabbeef jde přímo na DragonFly DAC (bez softwarového resamplingu).
Kdyby to nikdo nenutil, tak o tom nejsou flamy všude na netu. Kdyby to byla jen další alternativa (jako jackd apod), tak ok. Ale když to má hafo programů jako závislost, tak už je něco špatně. Stejně jako u systemd.
Tenhle dinosaurus mi např. umožňuje hrát 3D hry přes SSH na jiném stroji. Od jeho nástupce bych čekal totéž.
Počkat, ty něco takového reálně používáš?Tenhle dinosaurus mi např. umožňuje hrát 3D hry přes SSH na jiném stroji. Od jeho nástupce bych čekal totéž.
Pro vývoj a testování ano – např. když si chci vyzkoušet nějakou hru staženou z Netu, tak ji pustím na jednom počítači přes SSH a zobrazuji na druhém (nebo na tom samém v Xephyru, ale opět přes SSH a běží to pod jiným uživatelem nebo třeba v LXC/KVM virtuálu).
Já už opravdu nevím, zda jsi dneska něco nepěkného požil nebo jsi už jen zaplacený troll. Jaké cíle? Cíl je takové to, kam se má závodník dostat pokud možno první. Linux těmi cíli dávno proběhl a měl by si to prvenství udržet.Linux v některých oblastech příšerně zaostává. Máme nějaké standardizované a současně robustní IPC? Sandboxing? ...
Máme nějaké standardizované a současně robustní IPC? Sandboxing?
Captain Subtext: …přičemž počítejte s tím, že pokud odpovíte kterýmkoli řešením, prohlásím o něm, že nestojí za nic.
Unifying pointless differences between distributions
Jo, to je právě ta největší sračka. Jak za komoušů, všichi volit jednu stranu, všichni používat úplně to stejný. Už se těším, až to všichni hackeř budou mít s linuxem tak strašně snadný jako s widlema, protože všude bude jen systemd....
Our objectives:Jsem jediný kdo těm bodům absolutně nerozumí? Co jsou teda vlastně ty „objectives“? Ale jinak flame slušný.
- Turning Linux form a bag of bits into a competetive General Purpose Operating System
- Building the Internet's Next Generation OS
- Unifying pointless differences between distributions
- Bringing innovation back to the core OS
Jsem jediný kdo těm bodům absolutně nerozumí? Co jsou teda vlastně ty „objectives“?To neřeš, normální korporátní marketingový bullshit.
meeting firmy typu Coca-ColaSpíš meeting Skyline.
Hmm, to si zas budu muset s klukama promluvit.Ano, ještě byste si to měli důkladně promyslet. Viz zkušenosti z Blbuntu a derivátů s implementací podobných "inteligentních" výmyslů.
A k tomu jsi dosel po promluve s "klukama"?Na to je spousta času, vzhledem k tomu, že nemám momentálně žádnou možnost dění v systemd přímo ovlivnit. Linux Plumbers Conference to jistí.
Znis dost porazenecky.Je potřeba se čas od času podívat realitě do očí a uvědomit si, že je člověk v práci taky kvůli výplatě ;).
S tou unifikaci to nebude tak horke, ted mame spolecny kernel, ruznych dister kupu a spolecny init to zas jen tak nezmeni.Kdo tady mluví o společném initu? Pokud jsem to správně pochopil, tak systemd je repozitář ve kterém se vyvíjí celý nový jednotně spravovaný userspace pro linux.
Na to je spousta času, vzhledem k tomu, že nemám momentálně žádnou možnost dění v systemd přímo ovlivnit. Linux Plumbers Conference to jistí.Tak komunikace evidentne moc nefunguje.
Kdo tady mluví o společném initu?OK, spatne, systemd jde vyrazne na ramec init.
Pokud jsem to správně pochopil, tak systemd je repozitář ve kterém se vyvíjí celý nový jednotně spravovaný userspace pro linux.Muze byt. To si ale drive ci pozdeji vynuti stabilni interfacy mezi komponenty a jejich zamenitelnost.
Tak komunikace evidentne moc nefunguje.V tom se situace nijak nezměnila, ale musím přiznat, že mě to nepřestává překvapovat.
Muze byt. To si ale drive ci pozdeji vynuti stabilni interfacy mezi komponenty a jejich zamenitelnost.Předpovídání budoucnosti ti rád přenechám ;).
Se systemd přišlo historicky první takové sjednocení napříč celou škálou distribucí a software. Teď už jen počkat, až systemd zavede vlastní balíčkovací systém a bude hotovo. Jedna komunita, jeden linux, jedno systemd.Když nad tím tak přemýšlím, tak to není zas tak hrozný, stačí si jen na Slacku počkat až bude mít systemd tolik funkcionality, že to neudrží a rozpadne se na nezávislé balíčky
These are the packages that would be merged, in reverse order: Calculating dependencies... done! [ebuild U ] sys-power/upower-0.9.23-r3 [0.9.23-r2] USE="introspection -doc -ios (-systemd%)" 0 kB [nomerge ] sys-apps/systemd-208-r3:0/1 USE="acl filecaps firmware-loader gudev introspection kmod pam policykit tcpd -audit -cryptsetup -doc -gcrypt -http -lzma -python -qrcode (-selinux) {-test} -vanilla -xattr" PYTHON_SINGLE_TARGET="python2_7 -python3_2 -python3_3" PYTHON_TARGETS="python2_7 python3_3 -python3_2" [ebuild N ] sys-apps/gentoo-systemd-integration-2 51 kB [ebuild N ] sys-apps/systemd-208-r3:0/1 USE="acl filecaps firmware-loader gudev introspection kmod pam policykit tcpd -audit -cryptsetup -doc -gcrypt -http -lzma -python -qrcode (-selinux) {-test} -vanilla -xattr" PYTHON_SINGLE_TARGET="python2_7 -python3_2 -python3_3" PYTHON_TARGETS="python2_7 python3_3 -python3_2" 2,335 kB [ebuild N ] virtual/libgudev-208 USE="introspection static-libs" 0 kB [nomerge ] sys-fs/lvm2-2.02.103 USE="lvm1 readline static thin udev (-clvm) (-cman) -lvm2create_initrd (-selinux) -static-libs" [nomerge ] virtual/udev-208-r2 [208-r1] USE="gudev introspection static-libs (-kmod%*) (-selinux%)" [ebuild N ] virtual/libudev-208:0/1 USE="static-libs" 0 kB [ebuild U ] virtual/udev-208-r2 [208-r1] USE="gudev introspection static-libs (-kmod%*) (-selinux%)" 0 kB [blocks B ] sys-apps/systemd ("sys-apps/systemd" is blocking sys-fs/udev-212-r1) [blocks B ] sys-apps/gentoo-systemd-integration ("sys-apps/gentoo-systemd-integration" is blocking sys-fs/udev-212-r1) [blocks B ] sys-fs/udev ("sys-fs/udev" is blocking sys-apps/systemd-208-r3)
Moto ktery fungovalo u Microsoftu si vzal Redhat za vlastni. Spravne vystihl moment, kdy ma jednak pod palcem sice malou ale dulezitou cast vyvoje na kterym stoji soucasne distribuce a jednak se zmenila uzivatelska zakladna kterou uz tvori nadkriticke mnozstvi "obycejnych lidi" (eufemismus pro lidi mdleho rozumu). Prihrala tomu i ekonomicka recese, kdy mensi hraci nemaji zdroje na vlastni vyvoj plus prirozena lenost, ktere spolu brani vzdorovat a jit nezavislou cestou. Kdo pozorne sledoval treba jednani technickeho vyboru Debianu, tak asi vi o cem mluvim.
Mlzenim ze jde o ciste technicky problem a sirenim paniky z odtrzeni od hlavniho proudu jaksi unikla strategicka rovina posileni vlivu a z toho prameniciho ocekavaneho zvyseni profitu. Ty pokusy tu v minulosti byly jako Linux Standard Base a vypalne za konformitu, ale bylo to vetsinou fiasko.Nemam kristalovou kouli, ale vychyleni linuxu ke korporatni sfere (RH servery, embedded zarizeni, pronajmy virtualu v cloudech) a potlaceni evoluce v bazaru k direktivnimu vedeni v katedrale vyjde nakonec v neprospech linuxove verejnosti, ktera v tom byznysu primo nejede. Duvody od kterych se kdysi utikalo od proprietarnich systemu k otevrenemu, standardy a *nixovou koncepci respektujicimu, se nyni vraci jak bumerang.
Podekujme hykajicim oslum, slabochum a uzitecnym idiotum. Je cim dal tezsi zachovat si idealy, svedomi a velkorysost nebo se na to vykaslat a zneuzivat tu silu nevedomi a manipulovatelnosti ve vlastni prospech.