Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Bylo vydáno Ubuntu 13.04 Raring Ringtail. Dle průvodce novinkami přináší nová verze například rozšíření funkcí nabídky Dash, nová dialogová okna pro vypnutí a restart systému nebo snadnou správu online účtů. Oslava vydání nové verze, Ubuntu Raring Release Party, se bude konat 11. května v Praze. Bylo vybráno jméno pro Ubuntu 13.10. Po Raring Ringtail bude následovat Saucy Salamander.
Tiskni
Sdílej:
No, je to jeden z důvodů, proč třeba vývojáři GNOME nechtějí GOA zatím zpřístupnit pluginům třetích stran, protože ta bezpečnost prostě není vyřešená. Až budou mít ten sandboxovací systém, kdy jedna aplikace nebude mít přístup prakticky ke všemu včetně všech credentials k online službám, tak jsou prý tomu otevření.
Jinak obecně platí, že pokud má někdo fyzický přístup k tvému počítači, pokud není zaheslovaný GRUB a zašifrovaný disk, což drtivá většina lidí nemá, tak se může dostat prakticky k čemukoliv. Takže ono je tam otevřené jedno obrovské bezpečnostní okno tak jako tak.
Stacilo by, kdyby se gnome-keyring ptal uzivatele, pokazde kdyz konkretni aplikace chce pristup do klicenky (+seznam povolenych aplikace by default - od toho ty distribuce preci taky mame).Teda gnome-keyring v mým gnome 2 ukládá i s heslem i aplikaci a _doufám_, že přístup k heslům má jenom ukládající aplikace + seahorse. Osobně bych rád viděl něco ještě paranoidnějšího pro soukromé klíče: udělat na to službu, které můžou aplikace předat data (a mime typ), služba by je zobrazila uživateli, dala by mu vybrat klíč k podepsání a možnost podepsat, a podepsaná by je pak vrátila původní aplikaci. To aby díra v jakékoliv části desktopu neznamenala, že se soukromé klíče mohou dostat do rukou komukoliv.
), jedine kde se mi GUI seka je pri zapnuti dashe (kliknuti na ikonku Ubuntu), to se vykresluje fakt hodne dlouho a trva to snad pul sekundy a tenhle bug je v Unity uz roky.
Každé schované okno se musí zvlášť dát do popředí.Právě, že nemusí. Stačí v dashi kliknout na ikonu Nautilu a do popředí se umístí obě (všechna) okna Nautilu. Zjistil jsem, že se to chová opravdu hodně podobně jako ten dvoupanelový režim. Pokud to chce člověk dovést k dokonalosti, tak lze ještě v druhém okně vypnout zobrazení postranního panelu a už to opravdu vypadá prakticky jako starý dobrý dvoupanelový režim.
Tak Nautilus vždy byl a je primárně jednopanelovým správcem souborů. Z tohoto pohledu je dvoupanelové použití spíš corner case, takže rozčilování se nad tím, že Nautilus je špatný dvoupanelový správce, moc nechápu. Já Nautilus používám, protože jej používám tak, jak je primárně navrhnutý - jako jednopanelového správce. Když jednou za čas potřebuju dva panely, tak mi pár kliknutí navíc a, že se tam nevejdou všechny informace, opravdu nevadí. Pokud by mi totiž na těch dvou panelech opravdu záleželo, tak sáhnu po dvoupanelovém správci souborů. V Linuxu jich není málo a fungují v tomto režimu mnohem lépe než Nautilus.
.
Bavíme se o okýnkách (command line je jasný), ale takové to rychle něco vykopirovat nebo přesunout, toto, toto a toto, tak F3 ze záložky vybrat kam a s Kontextového menu 'Copy/move to other pane' je supr (a lze kombinovat se záložkami při nějaké divné akci, pravda použití 1× za rok, ale rozšiřuje to zásadně možnosti)
).

To je pomalá klasika :)Mne to nikdy neomezovalo, vetsinu casu mi sebere vybrat soubory a dvoupanelovy mod mi vzdy prisel ubastleny. Spise mi vadi neexistence tree view, kazdy mame neco.
A představ si že v každém panelu můžeš mít tabů kolik chceš
.
, jak rika jeden leadr vyvojaru (jeho team vyviji pro OS X) "OS X je hovno v celofanu"
Druhy ukazuje jak tragicky user unfriendly je linuxovy gparted. Az ma striaslo co som ja s nim natrapil v minulosti v linuxe.Obávám se, že tohle bude spíše chyba mezi klávesnicí a židlí.
kilo (K): (1) A prefix indicating 1000. (2) In statements involving size of computer storage, a prefix indicating 2, or 1024.
2^10, or 1024
.
Prenosove rychlosti (sbernic, site...) se uvadeji podle SI, frekvence, pocty pixelu snimacu,... a pak to nesedi pri prepoctu.Zrovna timhle se zabyvam denne, a problem s tim nemam.
a k tomu máme další věci kolem výpočetní techniky, kde se dodržuje standard SI, třeba kapacity diskNechtěls říct "kde se šidí zákazníci?"? Bral bych regulaci EU, že se předpony od všech počítačových úložišť považují za binární. :)
.
můj vnitřní smysl pro pořádek musel být (už dávno) umlácen „logikou“, protože když je něco ×1000 proč je to v jednom konkrétním případě jinak.A jak dokáže tvůj smysl pro pořádek žít s Avogadrovou konstantou, nekulatostí čísel e a π, iracionálním výsledkem pro 10-0,5, šišoidností Země, ... ?
Avokádo mi nechutná, kupuji obvykle věci bez Ě-ček, PÍ vodu někdy piji a myslím, že zapadá do konceptu H2O, dále 10-0.5 ≈ 9½, a když půjdu po nulté rovnoběžce a nultém poledníku na výlet, tak budu mít jiné problémy než, že jedna cesta je kratší.
Jinak ze šišojidností země je to ok, zapadá to do konceptu takových těles, ale spíš mě u toho trápí, že když budu kopat zlato na pólu a prodávat na rovníku, tak budu mít podezření, že mi ho kurýr krade.
Čím ty věci „vybočují“, používají se v matematice a v chemii nebo v jiném oboru jiné hodnoty?
Kde 4.10.2 to jistí...