Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
na PC s windows mám verzi 8, 9 se používat nedá páč odstranili funkce, který dělali nero více použitelným
+1
V pristi verzi Nero nabidne vlastni operacni system a o verzi pozdeji uz bude prodavan jako NeroPC a NeroNB 
2x jsem zkoušel teď ten novej Listen a je tam nějakej bug nebo něco, vytěžuje mi to CPU na 85 % stabilně. :( Jinak Exaile vede, taková vzpomínka na starej dobrej AmaroK ...
Používám RPM Fusion =) Nemám páru, jaká verze může být v repo Ubuntu.
Ja pouzivam Sonata+MPD :) Kazdopadne pred nedavnem jsem zkousel Exaile. Celkem se mi libilo
no pekne sa to zacina nabalovat.. asi sa im nezda f-spot a banshee dost pomale..
Banshee používám hlavně kvůli ekvalizéru, jinak mi stačí totem.
This is the Unix philosophy: Write programs that do one thing and do it well. Write programs to work together. Write programs to handle text streams, because that is a universal interface.?
Doug McIlroy, The Art Of Unix Programming str. 12
Nebo už je to vážně tak "out"?
Write programs to handle text streams, because that is a universal interface.Jo, a proto máme tolik zhovadile kryptických chybových hlášek, šílených generátorů parserů, bezpečnostních chyb typu buffer overflow, protože všichni píšou Céčku
, a hrozivých shellů, které přebírají úlohu glue jazyka, ačkoli na to nejsou stavěné. Přesně v duchu unixové filosofie. Proboha, lidi, dyť z toho děláte modlu! To vás nikdy nenapadlo se zeptat, jestli to nejde dělat líp?
Psal jsem výše:
Jeden program pro zobrazení ID3 tagu skladby, jeden program pro spuštění přehrávání skladby, jeden program pro přeskočení na další skladby, jeden program pro přeskočení na další skladbu,... ^_^
Citace výše je jedním se shrnutí nejdůležitějších myšlenek celé jedné dlouhé kapitoly. Programy by měly dělat jednu věc a měly ji dělat pořádně. Měly by být navrženy tak, aby v případě potřeby v budoucnu nebránily komunikaci s dalšími programy (způsoby, které třeba autory původního programu ani nenapadly). Pokud je alespoň nějaká šance, že by to vůbec někdo chtěl dělat (existují určitě i programy, jejichž výstupy by těžko posloužily jinému programu jako vstupy a není potřeba tak zbytečně komplikovat jejich implementaci). A do třetice, pro komunikaci *mezi* nezávislými programy by měly být používány streamy textu.
Takže jde o to, co si představíš pod "pracovat s proudem textu". Pokud to, že by se přehrávači sypaly na vstup MP3ky v ASCII formátu (jak to tak vypadá), tak ti asi není pomoci, je mi líto.
Možná ti jenom nejde angličtina, to nevadí.
Z čeho to vyvozuješ?
Citace výše je jedním se shrnutí nejdůležitějších myšlenek celé jedné dlouhé kapitoly.
To jsem asi nepoznal, ne?
Programy by měly dělat jednu věc a měly ji dělat pořádně.
Záleží, co si pod tím představíš. Měl by program pořádně umožňovat správu a přehrávání hudby, nebo by měl pořádně umožňovat pouze přehrávání hudby s tím, že její organizaci si nějak vyřeší uživatel, k editaci ID3 tagů bude sloužit další program, ke komunikaci s last.fm bude určen další program, pak bude ještě program sloužící ke stahování textů,...?
Takže jde o to, co si představíš pod "pracovat s proudem textu". Pokud to, že by se přehrávači sypaly na vstup MP3ky v ASCII formátu (jak to tak vypadá)...
Jak jinak?
). Například pro komunikaci mezi programy zasíláním strukturovaných zpráv v přesně daném, triviálně zpracovatelném formátu (Protocol Buffers, anyone?).
Ale omlouvám se, že jsem se nechal tak unést pod dojmem z téhle diskuse a ještě jedné vedle
V diskusi o multimediálním jánevímčem je to úplně mimo.
Neměl bys o tom posílání zpráv link na nějaké slajdy/paper nebo podobně? Aby to pomopil i imbecil jako já.
Já jsem zastánce minimalismu a jednoduchých řešení. Proto mi přijde komunikace pomocí jednoduchých rozhraní (ať už jakýchkoli) vcelku elegantní. Pokud je textový výstup programu rozumný, nevidím v tom velký problém (ale parsovat to asi není moc velká zábava). Je mi ale jasné, že v dnešním světě už může leckomu přijít komunikace pomocí ASCII streamů jako prehistorie.
Vzhledem k tomu, že rozhraní člověk/program do značné míry vždycky bude založené na textu, dokážu pochopit zobecnění textu na univerzální rozhraní, ale nemůžu s ním souhlasit.
Žádný článek na tohle téma jsem nečetl, nevím, zase nejsem tak daleko, nelíbí se mi jenom přenosový formát, když to tak řeknu
Mimochodem zajímavé využití Protocol Buffers je ve Drizzle, tam to používají pro ukládání databázových schémat, to jsem vyloženě čuměl.
A ASCII skutečně je prehistorie, se 7 bity dneska nevystačí snad ani ti amíci
I složitý výstup se dá naformátovat přehledně a srozumitelně. Přiznávám, že roura je jednou z mých model, ale je to tak jenom proto, že mi dosud nikdo neukázal lepší přístup.
A že na to unix-haters měli dost času, čtyřicet let.
Miluju protipříklady!
Aspoň je to diskuze o něčem. Lepší než o uhniji, komunistech a podobně.
Je samozřejmě nesmysl, aby ls vyhazovalo nějaký binární bastl, ale pokud jde o přenosy dat v rámci sítě (zvláště pokud jde (a) o obrovské vytížení HW nebo (b) pokud mají být klientem mobilní zařízení s pofidérním připojením), cení se každé zrychlení, každý ušetřený bajt. Proto bych tam preferoval binární formát. Jestli bude výhodnější vyhazovat to přímo z daného programu, nebo bude lepší to prohánět ještě nějakým skriptem, to nevím, spočítat to nedovedu. Ale určitě budou situace, kdy má binárka své výhody, k čemu by jinak bylo Pickle v Pythonu?
Ale pokus se cení!Aspoň je to diskuze o něčem. Lepší než o uhniji, komunistech a podobně.
Už to začínalo být stereotypní, je čas na krátkou pauzu.
Je samozřejmě nesmysl, aby ls vyhazovalo nějaký binární bastl
Ale ls -l už by mohlo. To myslím vážně.
) to samé. Ale text… no a ten nestačí přinejmenším na věci, které nejde textově vyjádřit, nebo je to zoufale neefektivní. Kromě třeba zvuku mne teď napadá jedna zajímavější věc: překladače.
Kdesi jsem četl o překladači, který měl asi 50 fází (ne průchodů, fází!) překladu. Výstup každé z nich by samozřejmě šlo serializovat do textu a na vstupu ten text zase analyzovat. Ale to pak každá fáze překladače kromě svojí vlastní činnosti obsahuje další malý překladač (a to předpokládám jenom několik málo podob mezikódu), což je sice úchvatně možné, ale naprosto uhozené
A to nemluvím o tom, jaké chybové hlášky by takový překladač asi produkoval, kdyby se přišlo na chybu v nějaké pozdější fázi, kde už není k disposici informace o původní podobě zdrojáku (leda ji pořád tahat s sebou). Proto mají obvyklé překladače fází poměrně málo (okolo pěti), a často jsou všechny součástí jednoho programu.
I to myslím (částečně) vážně, třeba kluci od JetBrains to tak v MPS dělají, mají tam i podporu verzování, ale to jsem ještě neviděl v akci.
, cokoliv složitějšího dokumentaci nutně potřebuje (konfigurák Apache? Konfigurák logrotate? Poslední dva formáty, se kterými jsem se pral, na procmail radši ani nevzpomínám), občas i co do struktury. Beru text jako formát pro komunikaci člověk/program, to je tak všechno.
Tiskni
Sdílej: