Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
na PC s windows mám verzi 8, 9 se používat nedá páč odstranili funkce, který dělali nero více použitelným
+1
V pristi verzi Nero nabidne vlastni operacni system a o verzi pozdeji uz bude prodavan jako NeroPC a NeroNB 
2x jsem zkoušel teď ten novej Listen a je tam nějakej bug nebo něco, vytěžuje mi to CPU na 85 % stabilně. :( Jinak Exaile vede, taková vzpomínka na starej dobrej AmaroK ...
Používám RPM Fusion =) Nemám páru, jaká verze může být v repo Ubuntu.
Ja pouzivam Sonata+MPD :) Kazdopadne pred nedavnem jsem zkousel Exaile. Celkem se mi libilo
no pekne sa to zacina nabalovat.. asi sa im nezda f-spot a banshee dost pomale..
Banshee používám hlavně kvůli ekvalizéru, jinak mi stačí totem.
This is the Unix philosophy: Write programs that do one thing and do it well. Write programs to work together. Write programs to handle text streams, because that is a universal interface.?
Doug McIlroy, The Art Of Unix Programming str. 12
Nebo už je to vážně tak "out"?
Write programs to handle text streams, because that is a universal interface.Jo, a proto máme tolik zhovadile kryptických chybových hlášek, šílených generátorů parserů, bezpečnostních chyb typu buffer overflow, protože všichni píšou Céčku
, a hrozivých shellů, které přebírají úlohu glue jazyka, ačkoli na to nejsou stavěné. Přesně v duchu unixové filosofie. Proboha, lidi, dyť z toho děláte modlu! To vás nikdy nenapadlo se zeptat, jestli to nejde dělat líp?
Psal jsem výše:
Jeden program pro zobrazení ID3 tagu skladby, jeden program pro spuštění přehrávání skladby, jeden program pro přeskočení na další skladby, jeden program pro přeskočení na další skladbu,... ^_^
Citace výše je jedním se shrnutí nejdůležitějších myšlenek celé jedné dlouhé kapitoly. Programy by měly dělat jednu věc a měly ji dělat pořádně. Měly by být navrženy tak, aby v případě potřeby v budoucnu nebránily komunikaci s dalšími programy (způsoby, které třeba autory původního programu ani nenapadly). Pokud je alespoň nějaká šance, že by to vůbec někdo chtěl dělat (existují určitě i programy, jejichž výstupy by těžko posloužily jinému programu jako vstupy a není potřeba tak zbytečně komplikovat jejich implementaci). A do třetice, pro komunikaci *mezi* nezávislými programy by měly být používány streamy textu.
Takže jde o to, co si představíš pod "pracovat s proudem textu". Pokud to, že by se přehrávači sypaly na vstup MP3ky v ASCII formátu (jak to tak vypadá), tak ti asi není pomoci, je mi líto.
Možná ti jenom nejde angličtina, to nevadí.
Z čeho to vyvozuješ?
Citace výše je jedním se shrnutí nejdůležitějších myšlenek celé jedné dlouhé kapitoly.
To jsem asi nepoznal, ne?
Programy by měly dělat jednu věc a měly ji dělat pořádně.
Záleží, co si pod tím představíš. Měl by program pořádně umožňovat správu a přehrávání hudby, nebo by měl pořádně umožňovat pouze přehrávání hudby s tím, že její organizaci si nějak vyřeší uživatel, k editaci ID3 tagů bude sloužit další program, ke komunikaci s last.fm bude určen další program, pak bude ještě program sloužící ke stahování textů,...?
Takže jde o to, co si představíš pod "pracovat s proudem textu". Pokud to, že by se přehrávači sypaly na vstup MP3ky v ASCII formátu (jak to tak vypadá)...
Jak jinak?
). Například pro komunikaci mezi programy zasíláním strukturovaných zpráv v přesně daném, triviálně zpracovatelném formátu (Protocol Buffers, anyone?).
Ale omlouvám se, že jsem se nechal tak unést pod dojmem z téhle diskuse a ještě jedné vedle
V diskusi o multimediálním jánevímčem je to úplně mimo.
Neměl bys o tom posílání zpráv link na nějaké slajdy/paper nebo podobně? Aby to pomopil i imbecil jako já.
Já jsem zastánce minimalismu a jednoduchých řešení. Proto mi přijde komunikace pomocí jednoduchých rozhraní (ať už jakýchkoli) vcelku elegantní. Pokud je textový výstup programu rozumný, nevidím v tom velký problém (ale parsovat to asi není moc velká zábava). Je mi ale jasné, že v dnešním světě už může leckomu přijít komunikace pomocí ASCII streamů jako prehistorie.
Vzhledem k tomu, že rozhraní člověk/program do značné míry vždycky bude založené na textu, dokážu pochopit zobecnění textu na univerzální rozhraní, ale nemůžu s ním souhlasit.
Žádný článek na tohle téma jsem nečetl, nevím, zase nejsem tak daleko, nelíbí se mi jenom přenosový formát, když to tak řeknu
Mimochodem zajímavé využití Protocol Buffers je ve Drizzle, tam to používají pro ukládání databázových schémat, to jsem vyloženě čuměl.
A ASCII skutečně je prehistorie, se 7 bity dneska nevystačí snad ani ti amíci
I složitý výstup se dá naformátovat přehledně a srozumitelně. Přiznávám, že roura je jednou z mých model, ale je to tak jenom proto, že mi dosud nikdo neukázal lepší přístup.
A že na to unix-haters měli dost času, čtyřicet let.
Miluju protipříklady!
Aspoň je to diskuze o něčem. Lepší než o uhniji, komunistech a podobně.
Je samozřejmě nesmysl, aby ls vyhazovalo nějaký binární bastl, ale pokud jde o přenosy dat v rámci sítě (zvláště pokud jde (a) o obrovské vytížení HW nebo (b) pokud mají být klientem mobilní zařízení s pofidérním připojením), cení se každé zrychlení, každý ušetřený bajt. Proto bych tam preferoval binární formát. Jestli bude výhodnější vyhazovat to přímo z daného programu, nebo bude lepší to prohánět ještě nějakým skriptem, to nevím, spočítat to nedovedu. Ale určitě budou situace, kdy má binárka své výhody, k čemu by jinak bylo Pickle v Pythonu?
Ale pokus se cení!Aspoň je to diskuze o něčem. Lepší než o uhniji, komunistech a podobně.
Už to začínalo být stereotypní, je čas na krátkou pauzu.
Je samozřejmě nesmysl, aby ls vyhazovalo nějaký binární bastl
Ale ls -l už by mohlo. To myslím vážně.
) to samé. Ale text… no a ten nestačí přinejmenším na věci, které nejde textově vyjádřit, nebo je to zoufale neefektivní. Kromě třeba zvuku mne teď napadá jedna zajímavější věc: překladače.
Kdesi jsem četl o překladači, který měl asi 50 fází (ne průchodů, fází!) překladu. Výstup každé z nich by samozřejmě šlo serializovat do textu a na vstupu ten text zase analyzovat. Ale to pak každá fáze překladače kromě svojí vlastní činnosti obsahuje další malý překladač (a to předpokládám jenom několik málo podob mezikódu), což je sice úchvatně možné, ale naprosto uhozené
A to nemluvím o tom, jaké chybové hlášky by takový překladač asi produkoval, kdyby se přišlo na chybu v nějaké pozdější fázi, kde už není k disposici informace o původní podobě zdrojáku (leda ji pořád tahat s sebou). Proto mají obvyklé překladače fází poměrně málo (okolo pěti), a často jsou všechny součástí jednoho programu.
I to myslím (částečně) vážně, třeba kluci od JetBrains to tak v MPS dělají, mají tam i podporu verzování, ale to jsem ještě neviděl v akci.
, cokoliv složitějšího dokumentaci nutně potřebuje (konfigurák Apache? Konfigurák logrotate? Poslední dva formáty, se kterými jsem se pral, na procmail radši ani nevzpomínám), občas i co do struktury. Beru text jako formát pro komunikaci člověk/program, to je tak všechno.
Tiskni
Sdílej: