Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
na PC s windows mám verzi 8, 9 se používat nedá páč odstranili funkce, který dělali nero více použitelným
+1
V pristi verzi Nero nabidne vlastni operacni system a o verzi pozdeji uz bude prodavan jako NeroPC a NeroNB 
2x jsem zkoušel teď ten novej Listen a je tam nějakej bug nebo něco, vytěžuje mi to CPU na 85 % stabilně. :( Jinak Exaile vede, taková vzpomínka na starej dobrej AmaroK ...
Používám RPM Fusion =) Nemám páru, jaká verze může být v repo Ubuntu.
Ja pouzivam Sonata+MPD :) Kazdopadne pred nedavnem jsem zkousel Exaile. Celkem se mi libilo
no pekne sa to zacina nabalovat.. asi sa im nezda f-spot a banshee dost pomale..
Banshee používám hlavně kvůli ekvalizéru, jinak mi stačí totem.
This is the Unix philosophy: Write programs that do one thing and do it well. Write programs to work together. Write programs to handle text streams, because that is a universal interface.?
Doug McIlroy, The Art Of Unix Programming str. 12
Nebo už je to vážně tak "out"?
Write programs to handle text streams, because that is a universal interface.Jo, a proto máme tolik zhovadile kryptických chybových hlášek, šílených generátorů parserů, bezpečnostních chyb typu buffer overflow, protože všichni píšou Céčku
, a hrozivých shellů, které přebírají úlohu glue jazyka, ačkoli na to nejsou stavěné. Přesně v duchu unixové filosofie. Proboha, lidi, dyť z toho děláte modlu! To vás nikdy nenapadlo se zeptat, jestli to nejde dělat líp?
Psal jsem výše:
Jeden program pro zobrazení ID3 tagu skladby, jeden program pro spuštění přehrávání skladby, jeden program pro přeskočení na další skladby, jeden program pro přeskočení na další skladbu,... ^_^
Citace výše je jedním se shrnutí nejdůležitějších myšlenek celé jedné dlouhé kapitoly. Programy by měly dělat jednu věc a měly ji dělat pořádně. Měly by být navrženy tak, aby v případě potřeby v budoucnu nebránily komunikaci s dalšími programy (způsoby, které třeba autory původního programu ani nenapadly). Pokud je alespoň nějaká šance, že by to vůbec někdo chtěl dělat (existují určitě i programy, jejichž výstupy by těžko posloužily jinému programu jako vstupy a není potřeba tak zbytečně komplikovat jejich implementaci). A do třetice, pro komunikaci *mezi* nezávislými programy by měly být používány streamy textu.
Takže jde o to, co si představíš pod "pracovat s proudem textu". Pokud to, že by se přehrávači sypaly na vstup MP3ky v ASCII formátu (jak to tak vypadá), tak ti asi není pomoci, je mi líto.
Možná ti jenom nejde angličtina, to nevadí.
Z čeho to vyvozuješ?
Citace výše je jedním se shrnutí nejdůležitějších myšlenek celé jedné dlouhé kapitoly.
To jsem asi nepoznal, ne?
Programy by měly dělat jednu věc a měly ji dělat pořádně.
Záleží, co si pod tím představíš. Měl by program pořádně umožňovat správu a přehrávání hudby, nebo by měl pořádně umožňovat pouze přehrávání hudby s tím, že její organizaci si nějak vyřeší uživatel, k editaci ID3 tagů bude sloužit další program, ke komunikaci s last.fm bude určen další program, pak bude ještě program sloužící ke stahování textů,...?
Takže jde o to, co si představíš pod "pracovat s proudem textu". Pokud to, že by se přehrávači sypaly na vstup MP3ky v ASCII formátu (jak to tak vypadá)...
Jak jinak?
). Například pro komunikaci mezi programy zasíláním strukturovaných zpráv v přesně daném, triviálně zpracovatelném formátu (Protocol Buffers, anyone?).
Ale omlouvám se, že jsem se nechal tak unést pod dojmem z téhle diskuse a ještě jedné vedle
V diskusi o multimediálním jánevímčem je to úplně mimo.
Neměl bys o tom posílání zpráv link na nějaké slajdy/paper nebo podobně? Aby to pomopil i imbecil jako já.
Já jsem zastánce minimalismu a jednoduchých řešení. Proto mi přijde komunikace pomocí jednoduchých rozhraní (ať už jakýchkoli) vcelku elegantní. Pokud je textový výstup programu rozumný, nevidím v tom velký problém (ale parsovat to asi není moc velká zábava). Je mi ale jasné, že v dnešním světě už může leckomu přijít komunikace pomocí ASCII streamů jako prehistorie.
Vzhledem k tomu, že rozhraní člověk/program do značné míry vždycky bude založené na textu, dokážu pochopit zobecnění textu na univerzální rozhraní, ale nemůžu s ním souhlasit.
Žádný článek na tohle téma jsem nečetl, nevím, zase nejsem tak daleko, nelíbí se mi jenom přenosový formát, když to tak řeknu
Mimochodem zajímavé využití Protocol Buffers je ve Drizzle, tam to používají pro ukládání databázových schémat, to jsem vyloženě čuměl.
A ASCII skutečně je prehistorie, se 7 bity dneska nevystačí snad ani ti amíci
I složitý výstup se dá naformátovat přehledně a srozumitelně. Přiznávám, že roura je jednou z mých model, ale je to tak jenom proto, že mi dosud nikdo neukázal lepší přístup.
A že na to unix-haters měli dost času, čtyřicet let.
Miluju protipříklady!
Aspoň je to diskuze o něčem. Lepší než o uhniji, komunistech a podobně.
Je samozřejmě nesmysl, aby ls vyhazovalo nějaký binární bastl, ale pokud jde o přenosy dat v rámci sítě (zvláště pokud jde (a) o obrovské vytížení HW nebo (b) pokud mají být klientem mobilní zařízení s pofidérním připojením), cení se každé zrychlení, každý ušetřený bajt. Proto bych tam preferoval binární formát. Jestli bude výhodnější vyhazovat to přímo z daného programu, nebo bude lepší to prohánět ještě nějakým skriptem, to nevím, spočítat to nedovedu. Ale určitě budou situace, kdy má binárka své výhody, k čemu by jinak bylo Pickle v Pythonu?
Ale pokus se cení!Aspoň je to diskuze o něčem. Lepší než o uhniji, komunistech a podobně.
Už to začínalo být stereotypní, je čas na krátkou pauzu.
Je samozřejmě nesmysl, aby ls vyhazovalo nějaký binární bastl
Ale ls -l už by mohlo. To myslím vážně.
) to samé. Ale text… no a ten nestačí přinejmenším na věci, které nejde textově vyjádřit, nebo je to zoufale neefektivní. Kromě třeba zvuku mne teď napadá jedna zajímavější věc: překladače.
Kdesi jsem četl o překladači, který měl asi 50 fází (ne průchodů, fází!) překladu. Výstup každé z nich by samozřejmě šlo serializovat do textu a na vstupu ten text zase analyzovat. Ale to pak každá fáze překladače kromě svojí vlastní činnosti obsahuje další malý překladač (a to předpokládám jenom několik málo podob mezikódu), což je sice úchvatně možné, ale naprosto uhozené
A to nemluvím o tom, jaké chybové hlášky by takový překladač asi produkoval, kdyby se přišlo na chybu v nějaké pozdější fázi, kde už není k disposici informace o původní podobě zdrojáku (leda ji pořád tahat s sebou). Proto mají obvyklé překladače fází poměrně málo (okolo pěti), a často jsou všechny součástí jednoho programu.
I to myslím (částečně) vážně, třeba kluci od JetBrains to tak v MPS dělají, mají tam i podporu verzování, ale to jsem ještě neviděl v akci.
, cokoliv složitějšího dokumentaci nutně potřebuje (konfigurák Apache? Konfigurák logrotate? Poslední dva formáty, se kterými jsem se pral, na procmail radši ani nevzpomínám), občas i co do struktury. Beru text jako formát pro komunikaci člověk/program, to je tak všechno.
Tiskni
Sdílej: