Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Jaký filtr modrého světla používáte u počítače?
| software („noční režim“, Redshift,…) |
|
47% (154) |
| nastavení monitoru |
|
8% (26) |
| brýle s filtrem |
|
4% (14) |
| žádný |
|
48% (156) |
Celkem 325 hlasů
Vytvořeno: 1.10.2022 23:33
Tiskni
Sdílej:
No ale proč bych si mrvil a kurvil obraz, aby vypadal hnusně žlutě?
Jako by nestačilo, že jsem musel půl života strávit v dřevní éře hnusných žlutých žárovek svítících jako petrolejka, než později konečně přišly zářivky a LED, u kterých si jeden může dopřát normální denní světlo mezi 5 kK a 6 kK místo slizké žluté petrolejky ze skanzenu.
Jo aha, jasně, tyhle různé pavědy kolem modrého světla a jeho zázračných účinků… No jo. Tak to abych si taky ještě navečer srovnal čakry a zhramonizoval sílu Šü-Lîn, ne? Ve srovnání s bájemi o modrém světle to ani nebude znít překvapivě.
A pointa někomu prošla nenápadně za zády. 
Petrolejky jsou krásné, zejména když je člověk už nemusí používat v praxi. Žárovky svítící podobnou barvou světla jsou ovšem hnusné — hlavně proto, že „období elektřiny“ má na mnohem víc.
Někteří lidé se ovšem (ani po generacích) nevzpamatovali ze svíček a z petrolejek a důsledkem je, že i většina kompaktních zářivek měla a větsina LED svítidel má hnusnou žlutou barvu (kolem 2700 K) místo normálního denního světla, ač k tomu už není žádný technický důvod.
To je zkrátka takový drobný voser, na který si člověk musí dávat pozor při objednávkách LED a musel dávat pozor při objednávkách kompaktních zářivek před 10 lety — ujistit se, že to vydává normální světlo (>5 kK), nikoliv žlutý žárovkový hnus jako z hororu (2700 K).
Mnoho lidí nepřekvapivě nechce mít poledne, kdykoliv svítí umělým světlem, tedy často za venkovní tmy, tj. brzy ráno nebo večer, ostatně ranní a odpolední světlo bývá také kolem těch 3k K.
Chápu, že v Mordoru tohle možná neznáte.
V Mordoru (přinejmenším v tom filmovém) měli vždycky poměrně odporné, hororově žluté, ohnivé osvětlení. Pro Mordor fajn, ale mít to doma — ne, díky.
Když už doma svítím, chci mít barvu světla jako ve dne; nechci mít jakýsi falešný dojem, že jsou věčné červánky nebo že sedím v jeskyni u táboráku.
Žlutou halogenku fakt nechci a nepotřebuju.
Když už širokospektrální, tak xenon. Ano, v chladné části spektra je to trochu nespojité (leč lepší něco než nic jako u žárovky (halogenové nebo argonové, to je nakonec skoro jedno)), nicméně v teplejší části spektra xenon řeší všechny údajné problémy laciných LED.
Jenže: Xenonová domácí svítidla jsou (fakt ultra hodně) drahá. A spojitost spektra je nesmyslně přeceňovaná charakteristika. Jasně, kdybych byl malíř, asi by mi na ní záleželo. Ale malíř nejsem, takže nic.
„Lidi“ to považují za příjemnější? Kteří? Proč? Odkdy? Já se také považuji za člověka, leč hnusnou žlutou za příjemnou nepovažuji. Možná se někteří opravdu ještě nevzpamatovali z těch několika století svícení ohněm, těžko říct.
Vrcholu denního světla není ani náhodou a ani omylem bližší jakákoliv žlutá. Kromě počasí záleží pochopitelně trochu na krajině a okolí, nicméně za slunečného počasí je barva světla obvykle mezi 5 a 6 kK a při zatažené obloze mezi 6 a 7 kK.
Od doby, kdy monitory s LED podsvícením (a dnes už i aktivní OLED) jsou kalibrovatelné prakticky stejně jako jejich zářivkou podsvícení předkové a jejich CRT prapředkové, opravdu nemám až tak zásadní obavy ohledně spektra LED svítidel. Pravda, některá levná čínská svítidla působí divným dojmem. Taková si nekupuju → problém vyřešen.
Kdyz chteji male deti pred usinanim nechat rozsvicene svetlo, tak jim taky rozsvitis zarivku nebo supersvitivou bilou LEDku?
Nastěstí žádné fracky v blízkém ani vzdáleném okolí nemám. Ať si posvítí, čím chtějí; netuším, proč vůbec řešit takovou otázku.
My si obcas rozsvitime obycejnou svicku. Je to proste hezci.
Svíčka je fajn, nic proti ní. Taky mi přijde hezká. Hodí se skvěle třeba v restauraci u moře večer na stole. Mně ale šlo především o takové světlo, u kterého budu ochoten + schopen celé hodiny číst a pracovat. A takové světlo v mém případě nemůže připomínat svíčku nebo petrolejku.
Různé agumenty, že pár tisíc let si lidi s ohněm vystačili, si žádají odpověď ve stylu „no jasně, taky jejich HDP na obyvatele podle toho vypadal“.
Ona tam u psychotestu byla otazka, jestli me uklidnuje pohled do ohne.
Tak nějak doufám, že ten náklaďák nebude cisterna s palivem… 
Ale když už jsme u dopravy: Xenonové a LED světlomety jsou naprosto drtivě a nesrovnatelně lepší než zoufalá halogenová žlutá. Nejen díky intenzitě, ale taky (především) díky spektru. To je další příklad ke stejnému tématu.
Já mám červánky rád, taky mimo jiné proto, že trvají krátce, což z nich činí příjemnou a zajímavou denní dobu.
Nechtěl bych ovšem u takového světla dlouhodobě pracovat nebo číst; to je zkrátka jiná situace s jinými požadavky na světlo.
…má najspojitejšie svetelné spektrum…
…okrem toho nebliká ako väčšina žiariviek a LEDiek "na 230V"…
Naprostý, kolosální a monumentální nesmysl. Přesný opak je pravdou.
Hint: Vezmi si webkameru. Zapni si žárovku. Na kameře vypni 50Hz filtr… Ouha!
A pak zkus totéž s kvalitním LED svítidlem (nikoliv levným čínským) s náležitou elektronikou, tj. zkrátka solidním, správně dimenzovaným spínaným zdrojem. U mých svítidel můžu klidně vypnout 50Hz filtr a žádné interferenční pruhy tam nebudou. U žárovky to bude naopak katastrofa. Tolik tedy k „blikání“.
Pravda, laciné LED světelné zdroje za $10 nejspíš blikají. Dobře. Nevím, nemám, neznám.
Klasická žiarovka má spektrum najspojitejšie, nech si to definuješ ľubovoľne.
Jak už jsem psal, spojitost spektra je nesmyslně přeceňovaná charakteristika, která má ve skutečnosti pramalý význam.
Mnohem důležitější je vyváženost spektra, tj. jestli spektrum příliš nestraní červené nebo modré straně. V té příloze třeba D a H vypadá fajn, zatímco žárovka je na první i druhý pohled žluté zoufalství. (Tedy, spíš hlavně infračervené, ale to naštěstí nevidím.)
Nejde o to, že by se mi nelíbilo světlo žárovek obecně. Dají se brát jako tradiční + historická záležitost, podobně jako svíčka na stole večer v restauraci. Barva světla se hodí pro takovou příležitost.
Leč úplně jiná otázka je, u jakého světla jsem ochoten + schopen denně pracovat. Svíčka ani žárovka to není. Proto jsem reagoval na celou tuhle anketu: dotaz na „filtr modrého světla“ naznačuje, že bych snad u nějakého počítače nebo mobilu, který fakt v praxi používám ke čtení čehosi (ať už pracovního či nepracovního), měl zírat na žlutou místo bílé.
) - na rozdil od kazde LED a nebo zarivky (ty profi maji i 98 CRI)
U soustruhu musi byt lampicka z zarovkou - proc? protoze zarivka blika a pokud bude frekvence alias otacky v nasobcich frekvnece zarivky, bude se zdat, ze soustruh stoji a pritom se bude otacet - ano moderni LED blikaji takovou frekvenci, ze to neni poznat - presto se frekvenci upravuje vykon LED.
A ano mam spektrometr, takze jsme schopne zjistit kvalitu svetla a to jak celkovou, tak v jednotlivych slozkach a videt i graf
To netuším, kde jsi takovou ptákovinu slyšel (nebo četl).
V mých komentářích tedy rozhodně ne.
(A zase tahle ABCLinuxu-tradice slaměných panáků a reakcí na „výroky“, které nikde nezazněly.)
26.10.2022 07:36
k3dAR | skóre: 63
nicmene tato moznost je:
software („noční režim“, Redshift,…)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.10.2022 22:25
9.10.2022 01:32
12.10.2022 08:31
