Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Jaký poměr stran pracovní plochy (příp. složené z více monitorů) preferujete?
| ≥2,0 – 2:1, 21:9 atd. |
|
8% (47) |
| (1,6; 2,0) – např. 16:9 |
|
13% (78) |
| (1,4; 1,6] – 16:10, 3:2,… |
|
53% (326) |
| (1,25; 1,4] – 4:3 atp. |
|
20% (122) |
| (0,75; 1,25] – 1:1, 5:4, 4:5,… |
|
4% (27) |
| [0,6; 0,75] – 3:4, 2:3, 10:16,… |
|
2% (12) |
| <0,6 – 9:16, 1:2 atd. |
|
1% (6) |
Celkem 618 hlasů
Vytvořeno: 21.4.2016 16:30
Tiskni
Sdílej:
dva 1280x1024 vedla seba
=5:2
1024x768 a 1400x1050 (ako sa v tomto pripade definuje pomer stran celej pracovnej plochy?)
Co třeba podle fyzických rozměrů? Absolutní počty bodů jsou relativně nezajímavé, když chybí informace o jejich hustotě a příp. vzdálenosti od uživatele.
[ 17.940] (II) intel(0): resizing framebuffer to 5120x2880
[ 69.436] (II) intel(0): resizing framebuffer to 3520x1200
Softwarová uživatelská rozhraní jsou rovněž navržena pro nějaký poměr stran – dneska je to často zrovna 16:9 (asi v důsledku situace na trhu).
Napr. ja bych preferoval 1920x1200 pred 1920x1080, protoze prvni ma proste 120 px vertikalne navic. Pokud bych ale mel zvolit mezi ruznymi pomery stran pri ~stejnem celkovem poctu pixelu, tedy napr. mezi 1920x1080 vs hypotetickym 1820x1140, tak budu volit to prvni, nebot tady navic 100 px horizontalne mi prijde uzitecnejsi nez navic 60 px vertikalne.
V tom chybí úvaha, zda by obrazovka s hypotetickými 1820×1140 body byla menší, nebo by měla jinou hustotu bodů.
preferuji nepravoúhlou plochu
To slovo je pravděpodobně nekonvexní, pokud nelícují strany.
Ale nechápu, proč by to někdo preferoval, vždyť je to střílení se do nohy^Woka.
Preferuji okna s poměrem stran přibližně 3:4, nejvýše 10:16, tedy akorát pro zobrazení stránky (knížky nebo obecně textu) a nějakých prvků uživatelského rozhraní. Když jsem se o to zajímal, zjistil jsem, že jde skutečně o asi nejlepší kompromis co do délky řádků a současně zobrazení co nejvíce obsahu.
Jenže často dělám s více takovými okny (článek-poznámky, zdroják-dokumentace), takže chci mít aspoň dvě vedle sebe (protože oči/krk se snáze pohybují ve větším rozsahu v horizontálním směru), a to je problém…
Sehnal jsem dva solidní 20,1palcové monitory s poměrem stran 4:3 (1600×1200) použitelné na výšku (dobré pozorovací úhly a dobrý stojan, takže jsem ani nevyužil ergotroní rameno) – vyšlo mě to na sotva 3k – takže jsem docela spokojený. Prakticky je to 3:2 s úhlopříčkou 29 palců a ~100 bodů/palec. Experimentálně jsem dospěl k tomu, že při postavení monitorů na délku ramene od sebe mi velikost bodů nevadí (ačkoliv o třetinu menší by mi určitě nevadila) a plocha celkem ideálně vyplňuje zorné pole.
Kdybych chtěl totéž v jednom monitoru (tj. bez příčky), nevím, co bych si počal.
Tiše doufám, že se objeví rozumně dostupné 4k+ monitory s poměrem stran 16:10 nebo 3:2…