Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Jaký poměr stran pracovní plochy (příp. složené z více monitorů) preferujete?
≥2,0 – 2:1, 21:9 atd. |
|
8% (47) |
(1,6; 2,0) – např. 16:9 |
|
13% (78) |
(1,4; 1,6] – 16:10, 3:2,… |
|
53% (326) |
(1,25; 1,4] – 4:3 atp. |
|
20% (122) |
(0,75; 1,25] – 1:1, 5:4, 4:5,… |
|
4% (27) |
[0,6; 0,75] – 3:4, 2:3, 10:16,… |
|
2% (12) |
<0,6 – 9:16, 1:2 atd. |
|
1% (6) |
Celkem 618 hlasů
Vytvořeno: 21.4.2016 16:30
Tiskni
Sdílej:
dva 1280x1024 vedla seba
=5:2
1024x768 a 1400x1050 (ako sa v tomto pripade definuje pomer stran celej pracovnej plochy?)
Co třeba podle fyzických rozměrů? Absolutní počty bodů jsou relativně nezajímavé, když chybí informace o jejich hustotě a příp. vzdálenosti od uživatele.
[ 17.940] (II) intel(0): resizing framebuffer to 5120x2880
[ 69.436] (II) intel(0): resizing framebuffer to 3520x1200
Softwarová uživatelská rozhraní jsou rovněž navržena pro nějaký poměr stran – dneska je to často zrovna 16:9 (asi v důsledku situace na trhu).
Napr. ja bych preferoval 1920x1200 pred 1920x1080, protoze prvni ma proste 120 px vertikalne navic. Pokud bych ale mel zvolit mezi ruznymi pomery stran pri ~stejnem celkovem poctu pixelu, tedy napr. mezi 1920x1080 vs hypotetickym 1820x1140, tak budu volit to prvni, nebot tady navic 100 px horizontalne mi prijde uzitecnejsi nez navic 60 px vertikalne.
V tom chybí úvaha, zda by obrazovka s hypotetickými 1820×1140 body byla menší, nebo by měla jinou hustotu bodů.
preferuji nepravoúhlou plochu
To slovo je pravděpodobně nekonvexní, pokud nelícují strany.
Ale nechápu, proč by to někdo preferoval, vždyť je to střílení se do nohy^Woka.
Preferuji okna s poměrem stran přibližně 3:4, nejvýše 10:16, tedy akorát pro zobrazení stránky (knížky nebo obecně textu) a nějakých prvků uživatelského rozhraní. Když jsem se o to zajímal, zjistil jsem, že jde skutečně o asi nejlepší kompromis co do délky řádků a současně zobrazení co nejvíce obsahu.
Jenže často dělám s více takovými okny (článek-poznámky, zdroják-dokumentace), takže chci mít aspoň dvě vedle sebe (protože oči/krk se snáze pohybují ve větším rozsahu v horizontálním směru), a to je problém…
Sehnal jsem dva solidní 20,1palcové monitory s poměrem stran 4:3 (1600×1200) použitelné na výšku (dobré pozorovací úhly a dobrý stojan, takže jsem ani nevyužil ergotroní rameno) – vyšlo mě to na sotva 3k – takže jsem docela spokojený. Prakticky je to 3:2 s úhlopříčkou 29 palců a ~100 bodů/palec. Experimentálně jsem dospěl k tomu, že při postavení monitorů na délku ramene od sebe mi velikost bodů nevadí (ačkoliv o třetinu menší by mi určitě nevadila) a plocha celkem ideálně vyplňuje zorné pole.
Kdybych chtěl totéž v jednom monitoru (tj. bez příčky), nevím, co bych si počal.
Tiše doufám, že se objeví rozumně dostupné 4k+ monitory s poměrem stran 16:10 nebo 3:2…