Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jaký poměr stran pracovní plochy (příp. složené z více monitorů) preferujete?
| ≥2,0 – 2:1, 21:9 atd. |
|
8% (47) |
| (1,6; 2,0) – např. 16:9 |
|
13% (78) |
| (1,4; 1,6] – 16:10, 3:2,… |
|
53% (326) |
| (1,25; 1,4] – 4:3 atp. |
|
20% (122) |
| (0,75; 1,25] – 1:1, 5:4, 4:5,… |
|
4% (27) |
| [0,6; 0,75] – 3:4, 2:3, 10:16,… |
|
2% (12) |
| <0,6 – 9:16, 1:2 atd. |
|
1% (6) |
Celkem 618 hlasů
Vytvořeno: 21.4.2016 16:30
Tiskni
Sdílej:
dva 1280x1024 vedla seba
=5:2
1024x768 a 1400x1050 (ako sa v tomto pripade definuje pomer stran celej pracovnej plochy?)
Co třeba podle fyzických rozměrů? Absolutní počty bodů jsou relativně nezajímavé, když chybí informace o jejich hustotě a příp. vzdálenosti od uživatele.
[ 17.940] (II) intel(0): resizing framebuffer to 5120x2880
[ 69.436] (II) intel(0): resizing framebuffer to 3520x1200
Softwarová uživatelská rozhraní jsou rovněž navržena pro nějaký poměr stran – dneska je to často zrovna 16:9 (asi v důsledku situace na trhu).
Napr. ja bych preferoval 1920x1200 pred 1920x1080, protoze prvni ma proste 120 px vertikalne navic. Pokud bych ale mel zvolit mezi ruznymi pomery stran pri ~stejnem celkovem poctu pixelu, tedy napr. mezi 1920x1080 vs hypotetickym 1820x1140, tak budu volit to prvni, nebot tady navic 100 px horizontalne mi prijde uzitecnejsi nez navic 60 px vertikalne.
V tom chybí úvaha, zda by obrazovka s hypotetickými 1820×1140 body byla menší, nebo by měla jinou hustotu bodů.
preferuji nepravoúhlou plochu
To slovo je pravděpodobně nekonvexní, pokud nelícují strany.
Ale nechápu, proč by to někdo preferoval, vždyť je to střílení se do nohy^Woka.
Preferuji okna s poměrem stran přibližně 3:4, nejvýše 10:16, tedy akorát pro zobrazení stránky (knížky nebo obecně textu) a nějakých prvků uživatelského rozhraní. Když jsem se o to zajímal, zjistil jsem, že jde skutečně o asi nejlepší kompromis co do délky řádků a současně zobrazení co nejvíce obsahu.
Jenže často dělám s více takovými okny (článek-poznámky, zdroják-dokumentace), takže chci mít aspoň dvě vedle sebe (protože oči/krk se snáze pohybují ve větším rozsahu v horizontálním směru), a to je problém…
Sehnal jsem dva solidní 20,1palcové monitory s poměrem stran 4:3 (1600×1200) použitelné na výšku (dobré pozorovací úhly a dobrý stojan, takže jsem ani nevyužil ergotroní rameno) – vyšlo mě to na sotva 3k – takže jsem docela spokojený. Prakticky je to 3:2 s úhlopříčkou 29 palců a ~100 bodů/palec. Experimentálně jsem dospěl k tomu, že při postavení monitorů na délku ramene od sebe mi velikost bodů nevadí (ačkoliv o třetinu menší by mi určitě nevadila) a plocha celkem ideálně vyplňuje zorné pole.
Kdybych chtěl totéž v jednom monitoru (tj. bez příčky), nevím, co bych si počal.
Tiše doufám, že se objeví rozumně dostupné 4k+ monitory s poměrem stran 16:10 nebo 3:2…