Zítra proběhne jednodenní online konference InstallFest 2021. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, workshopů a také stánků. Dění lze sledovat na Twitteru.
Byla vydána nová verze 6.5 v Javě napsané aplikace pro komplexní návrh rozmístění nábytku a dalšího vybavení v interiérech Sweet Home 3D. Vyzkoušet lze online verzi. Nedávno byly aktualizovány také knihovny nábytku.
Nové verze webových prohlížečů Firefox a Chrome byly vydávány každých 6 týdnů. Vývojářům Firefoxu se nelíbilo, že Chrome bude mít vždy větší číslo verze, proto se rozhodli vydávat nové verze Firefoxu každé 4 týdny. Aktuální stav: Firefox 86 byl vydán v 8. týdnu a Chrome 89 v 9 týdnu letošního roku. V kterém týdnu bude mít Firefox větší číslo verze než Chrome?
… více »Thom Holwerda popisuje na OSnews pracovní stanici Raptor Blackbird Secure Desktop (architektura POWER9) a své zkušenosti s ní včetně provozu desktopových aplikací.
Byla vydána nová verze 1.54 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.54 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Check Point zveřejnil report, podle kterého NSA v roce 2013 vytvořila exploit pro operační systém MS Windows. Exploit sloužil k lokální eskalaci práv. O rok později tento exploit ukradli hackeři z Číny. Až po dvou letech byl exploit zveřejněn a Microsoft vydal aktualizaci. Jinými slovy, celé téma se točí o tom, jak NSA zřejmě přispěla ke globálnímu snížení kybernetické bezpečnosti. Celý příběh podrobně naleznete na checkpoint.com.
Framework Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací byl vydán ve verzi 2 a související programovací jazyk Dart (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.12. Proběhla online konference Flutter Engage. Videozáznam je k dispozici na YouTube. Canonical zde oznámil (Twitter, YouTube), že Flutter je výchozí volba pro vývoj nových aplikací pro Ubuntu.
Společnost AMD na YouTube představila novou grafickou kartu AMD Radeon RX 6700 XT postavenou na architektuře RDNA 2. V prodeji bude od 18. března. Její cena byla stanovena na 479 dolarů.
Uživatelsky přívětivý shell fish byl vydán ve verzi 3.2.0 Vylepšuje uživatelské rozhraní (doplňování, práce s historií úprav textu aj.), přidává napovídání argumentů dalších aplikací, zjednodušuje syntaxi (expanze rozsahů), opravuje chyby.
Steam Link je nově dostupný také pro 64bitový x86 Linux. Streamovat hry z výkonného počítače s nainstalovanou službou Steam lze tedy vedle telefonu, tabletu nebo televize i do počítače s Linuxem. Instalovat Steam Link lze z Flathubu. Od prosince 2018 je k dispozici Steam Link pro Raspberry Pi.
Jaký poměr stran pracovní plochy (příp. složené z více monitorů) preferujete?
≥2,0 – 2:1, 21:9 atd. |
|
8% (47) |
(1,6; 2,0) – např. 16:9 |
|
13% (78) |
(1,4; 1,6] – 16:10, 3:2,… |
|
53% (326) |
(1,25; 1,4] – 4:3 atp. |
|
20% (122) |
(0,75; 1,25] – 1:1, 5:4, 4:5,… |
|
4% (27) |
[0,6; 0,75] – 3:4, 2:3, 10:16,… |
|
2% (12) |
<0,6 – 9:16, 1:2 atd. |
|
1% (6) |
Celkem 618 hlasů
Vytvořeno: 21.4.2016 16:30
Tiskni
Sdílej:
dva 1280x1024 vedla seba
=5:2
1024x768 a 1400x1050 (ako sa v tomto pripade definuje pomer stran celej pracovnej plochy?)
Co třeba podle fyzických rozměrů? Absolutní počty bodů jsou relativně nezajímavé, když chybí informace o jejich hustotě a příp. vzdálenosti od uživatele.
[ 17.940] (II) intel(0): resizing framebuffer to 5120x2880
[ 69.436] (II) intel(0): resizing framebuffer to 3520x1200
Softwarová uživatelská rozhraní jsou rovněž navržena pro nějaký poměr stran – dneska je to často zrovna 16:9 (asi v důsledku situace na trhu).
Napr. ja bych preferoval 1920x1200 pred 1920x1080, protoze prvni ma proste 120 px vertikalne navic. Pokud bych ale mel zvolit mezi ruznymi pomery stran pri ~stejnem celkovem poctu pixelu, tedy napr. mezi 1920x1080 vs hypotetickym 1820x1140, tak budu volit to prvni, nebot tady navic 100 px horizontalne mi prijde uzitecnejsi nez navic 60 px vertikalne.
V tom chybí úvaha, zda by obrazovka s hypotetickými 1820×1140 body byla menší, nebo by měla jinou hustotu bodů.
preferuji nepravoúhlou plochu
To slovo je pravděpodobně nekonvexní, pokud nelícují strany.
Ale nechápu, proč by to někdo preferoval, vždyť je to střílení se do nohy^Woka.
Preferuji okna s poměrem stran přibližně 3:4, nejvýše 10:16, tedy akorát pro zobrazení stránky (knížky nebo obecně textu) a nějakých prvků uživatelského rozhraní. Když jsem se o to zajímal, zjistil jsem, že jde skutečně o asi nejlepší kompromis co do délky řádků a současně zobrazení co nejvíce obsahu.
Jenže často dělám s více takovými okny (článek-poznámky, zdroják-dokumentace), takže chci mít aspoň dvě vedle sebe (protože oči/krk se snáze pohybují ve větším rozsahu v horizontálním směru), a to je problém…
Sehnal jsem dva solidní 20,1palcové monitory s poměrem stran 4:3 (1600×1200) použitelné na výšku (dobré pozorovací úhly a dobrý stojan, takže jsem ani nevyužil ergotroní rameno) – vyšlo mě to na sotva 3k – takže jsem docela spokojený. Prakticky je to 3:2 s úhlopříčkou 29 palců a ~100 bodů/palec. Experimentálně jsem dospěl k tomu, že při postavení monitorů na délku ramene od sebe mi velikost bodů nevadí (ačkoliv o třetinu menší by mi určitě nevadila) a plocha celkem ideálně vyplňuje zorné pole.
Kdybych chtěl totéž v jednom monitoru (tj. bez příčky), nevím, co bych si počal.
Tiše doufám, že se objeví rozumně dostupné 4k+ monitory s poměrem stran 16:10 nebo 3:2…