Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Jaký poměr stran pracovní plochy (příp. složené z více monitorů) preferujete?
| ≥2,0 – 2:1, 21:9 atd. |
|
8% (47) |
| (1,6; 2,0) – např. 16:9 |
|
13% (78) |
| (1,4; 1,6] – 16:10, 3:2,… |
|
53% (326) |
| (1,25; 1,4] – 4:3 atp. |
|
20% (122) |
| (0,75; 1,25] – 1:1, 5:4, 4:5,… |
|
4% (27) |
| [0,6; 0,75] – 3:4, 2:3, 10:16,… |
|
2% (12) |
| <0,6 – 9:16, 1:2 atd. |
|
1% (6) |
Celkem 618 hlasů
Vytvořeno: 21.4.2016 16:30
Tiskni
Sdílej:
dva 1280x1024 vedla seba
=5:2
1024x768 a 1400x1050 (ako sa v tomto pripade definuje pomer stran celej pracovnej plochy?)
Co třeba podle fyzických rozměrů? Absolutní počty bodů jsou relativně nezajímavé, když chybí informace o jejich hustotě a příp. vzdálenosti od uživatele.
[ 17.940] (II) intel(0): resizing framebuffer to 5120x2880
[ 69.436] (II) intel(0): resizing framebuffer to 3520x1200
Softwarová uživatelská rozhraní jsou rovněž navržena pro nějaký poměr stran – dneska je to často zrovna 16:9 (asi v důsledku situace na trhu).
Napr. ja bych preferoval 1920x1200 pred 1920x1080, protoze prvni ma proste 120 px vertikalne navic. Pokud bych ale mel zvolit mezi ruznymi pomery stran pri ~stejnem celkovem poctu pixelu, tedy napr. mezi 1920x1080 vs hypotetickym 1820x1140, tak budu volit to prvni, nebot tady navic 100 px horizontalne mi prijde uzitecnejsi nez navic 60 px vertikalne.
V tom chybí úvaha, zda by obrazovka s hypotetickými 1820×1140 body byla menší, nebo by měla jinou hustotu bodů.
preferuji nepravoúhlou plochu
To slovo je pravděpodobně nekonvexní, pokud nelícují strany.
Ale nechápu, proč by to někdo preferoval, vždyť je to střílení se do nohy^Woka.
Preferuji okna s poměrem stran přibližně 3:4, nejvýše 10:16, tedy akorát pro zobrazení stránky (knížky nebo obecně textu) a nějakých prvků uživatelského rozhraní. Když jsem se o to zajímal, zjistil jsem, že jde skutečně o asi nejlepší kompromis co do délky řádků a současně zobrazení co nejvíce obsahu.
Jenže často dělám s více takovými okny (článek-poznámky, zdroják-dokumentace), takže chci mít aspoň dvě vedle sebe (protože oči/krk se snáze pohybují ve větším rozsahu v horizontálním směru), a to je problém…
Sehnal jsem dva solidní 20,1palcové monitory s poměrem stran 4:3 (1600×1200) použitelné na výšku (dobré pozorovací úhly a dobrý stojan, takže jsem ani nevyužil ergotroní rameno) – vyšlo mě to na sotva 3k – takže jsem docela spokojený. Prakticky je to 3:2 s úhlopříčkou 29 palců a ~100 bodů/palec. Experimentálně jsem dospěl k tomu, že při postavení monitorů na délku ramene od sebe mi velikost bodů nevadí (ačkoliv o třetinu menší by mi určitě nevadila) a plocha celkem ideálně vyplňuje zorné pole.
Kdybych chtěl totéž v jednom monitoru (tj. bez příčky), nevím, co bych si počal.
Tiše doufám, že se objeví rozumně dostupné 4k+ monitory s poměrem stran 16:10 nebo 3:2…