Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
archaické FTPMimochodem, ďábelská kombinace je FTPS (FTP over SSL, resp. FTP + TLS) s NATem u klienta a firewallem na serveru. Connection tracking (verze pro FTP) samozřejmě nebude fungovat, takže kdo by to chtěl používat (namísto čistší náhrady protokolem SFTP), může zažít docela zábavné chvilky.
iptables parametr -d za -s (když ony ty dvě klávesy jsou tak blízko u sebe...), takže jsem nějakou dobu ještě zjišťoval, proč se FTP klient za NATem někdy připojí a někdy ne.
V pasivním režimu datové spojení navazuje klient. Ten spojení z portu 20 nenastaví už jen proto, že klient obvykle není root
Zde sem udelal chybu, melo tam byt: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
Ja zil v domeni ze odchozi port se musi nastavit vzdy, ze je to vyzadovana polozka hlavicky protokolu.
Zde sem udelal chybu, melo tam byt: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"Důvod může být v podstatě stejný - aby server nemusel běžet jako root, tak začne naslouchat na portu 21 a pak se zbaví svých práv. Tím pádem když chce někomu poskytnout data pasivně, nemůže už použít privilegovaný port.
Ja zil v domeni ze odchozi port se musi nastavit vzdy, ze je to vyzadovana polozka hlavicky protokolu.Nemusí, když ho nenastavíš, OS si nějaký vybere sám.
Jak odpověděl níže mich, aby šlo rozeznat od sebe různá datová spojení. To už by asi bylo fakt trapný, aby klient musel po kontrolním spojení říci, ze kterého svého portu se připojil, aby to datové mohl FTP server dohledat.V pasivním režimu datové spojení navazuje klient. Ten spojení z portu 20 nenastaví už jen proto, že klient obvykle není root
Zde sem udelal chybu, melo tam byt: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
Ja zil v domeni ze odchozi port se musi nastavit vzdy, ze je to vyzadovana polozka hlavicky protokolu.
Povinná hlavička protokolu TCP to je, nicméně obvykle se o to postará operační systém (přidělí náhodný volný), programátor se o to vůbec nemusí zajímat. Co je důležité je nastavit především cílový port.
Mimochodem, pár FTP serverů jsem zkusil, na port 20 kašlaly. Asi to je jen featura pro lepší firewallování serverů...
FTP je dnes dobré akorát tak pro PHP webhostingy a jejich PHP klienty, kteří si neumí nastavit SCP nebo SFTP.
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port?V aktivním režimu by se to mohlo hodit jako omezující pravidlo do firewallu...
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
Třeba IKE. Smysl to má ale jen tehdy, když se jedná o proces, který z principu poběží jen v jedné instanci a nepotřebuje navazovat víc "spojení" na stejný cíl.
Jiste vsischni znate rozrdil, vyhody a nevyhody aktivního a pasivního rezimu FTP.
Jediná výhoda, která mě napadá, je, že musím při použití FTP klienta ještě lozit do nastavení, abych řešil přesně tenhle aktivní a pasivní mód. 
> O WebDavu raději mlčím
Proc? Pokud mate nejake postrehy, me by to urcite zajimalo...
Můžete pomocí něj například zkopírovat soubor mezi dvěma FTP servery, aniž přitom teče přes váš počítač.
Heh. A zkoušeli jste už někdo překopírovat pár větších souborů mezi dvěma FTP servery v nějakých velkých housingových centrech?
> pokračuje nedefinovaným listingem adresářů, potom tu máme několi potrhlých formátů souborů, nápad konvertovat CRLF
...
> Doufám že umře, patří do propadliště dějin. Máme HTTP
Ackoliv s vyhradama proti FTP vicemene souhlasim, tak nechapu preferovani HTTP - HTTP nema vubec zadny definovany listing adresaru (FTP aspon definuje moznost vylistovat ciste jmena souboru) a ruzne konverze (napr. kodovani) jsou u HTTP serveru take mnohem rozsirenejsi a obtizneji vypnutelne (ze strany klienta). SFTP je velice pekny protokol, nicmene pro verejnou distribuci souboru me stale prijde FTP jako nejvhodnejsi z bezne rozsirenych sitovych protokolu.
…uživatel klikne na odkaz na webu a stahuje…Na které planetě ? Tady na zeměkouli je to tak, že klikne co chce stáhnout, pak odklikne potvrzení licenčních podmínek, pak klikne na výběr místa odkud se stahuje, pak klikne na přeskočení reklamy, pak klikne na "nefunguje to" odkaz protože nechce čumět dalších deset sekund na další reklamu, pak musí odklikat všechny popupy,které v průběhu procesu vznikly. A to jen když má štestí a nenachází se na místě s povinnou registrací pro zasílání vyžádaného obchodního lančmítu, pak je kliků daleko víc.
Na které planetě ? Tady na zeměkouli je to tak, že klikne co chce stáhnout, pak odklikne potvrzení licenčních podmínek, pak klikne na výběr místa odkud se stahuje, pak klikne na přeskočení reklamy, pak klikne na "nefunguje to" odkaz protože nechce čumět dalších deset sekund na další reklamu, pak musí odklikat všechny popupy,které v průběhu procesu vznikly.Ano, takhle to chodí na webech firem typu Adobe, a také na hrůzách typu SourceForge (ano, SF je hrůza - pokud mám možnost stahovat odjinud, rád tak činím, se SF jsou jen problémy). Při stahování z webu tvůrce obvykle stačí kliknout na odkaz. Jdu příkladem (např. tady nebo tady)
I na SF to jde zjednodušit. Tedy aspoň o tu zbytečnou stránku těch podělanejch mirrorů. Stačí cílový soubor otevřít do nového tabu (funguje v Safari a snad i ve Firefoxu), počkat na download okýnko a zavřít prázdný tab. 
). Zeptám se jejich člověka a dám vědět, jak to vypadá.
PS: už mají Debian a Ubuntu - ucho.ignum.cz</reklama>
No, já abych řekl pravdu, tak SF rád nemám. Nejen kvůli reklamám, ale hlavně je strašně pomalý a nepřehledný. Když hledám nějakou knihovnu, jedno z pravidel výběru je, že nejlépe kdekoli jen né na SF. 
U FTP je tech pozadavku sice vice, ale vzhledem k poctu paketu na preneseni celeho souboru je to obvykle prakticky jedno. Navic jsem mel na mysli spis cely FTP archiv, kde je tech souboru vic (treba ftp.kernel.org) - napriklad adresar s ruznyma verzema souboru. Tam HTTP neumoznuje napriklad strojove parsovatelne prochazeni adresaru.
> kdežto u FTP je potřebných kroků více a jsou tam různá úskalí.
No u HTTP je tech uskali mnohem vic - server to muze posilat se spatnym MIME typem a klient se pak bude chovat divne, server se muze usmyslet ze se jedna o textovy soubor a je treba ho prelozit z ISO-8859-2 na CP1250 :–), ci ze k tomu bude posilat divnou informaci o platnosti pro cache. Samozrejme, pokud je clovek adminem toho HTTP serveru, tak si to ohlida aby to bylo v poradku, ale pokud ne, tak s tim muze byt problem.
Za asi jedinou podstatnou vyhodu (pro ucely verejne distribuce souboru) HTTP proti FTP povazuji podporu pro virtualni domeny.
Spíš je třeba brát ohled na dobu kdy vznikal(fňuk). Tehdy se o takovém Internetu jako je dnes nikomu ani nezdálo(a o takovém NATovém bazmeku jako je dnes se asi ani nikomu zdát nechtělo). Je docela zázrak, že přežil až do dnešních dob. Znám už jen jeden a ještě starší protokol, kterému se povedlo něco podobného. Docela zajímavé, že ani ne za měsíc bude mít první RFCéčko čtyřicáté výročí a Telnet to čeká jen o pár měsíců později.(A furt tu s námi je)
Telnet to čeká jen o pár měsíců později.(A furt tu s námi je)I někde jinde, než v embeded zařízeních?
Co myslíš, že leze přes kanál Connection protocolu poté co je zabezpečeno spojení Binary Transport Protocolem, Key Exchange Protocolem a popř. Authentication Protocolem u SSH? A ani tak nejde o samotný telnet tak jak ho známe v dnešní době, ale o jeho podmnožinu NVT.(Samotná norma také nepopisuje telnet, ale takové jakési čudo) K tomu si dovolím citaci:
Právě protokol NVT je použit v omezené míře pro prezentaci dat v mnoha dalších protokolech jako jsou FTP, POP3, SMTP, NNTP i HTTP apod. MIME v podstatě je rozšířením této filosofie.
Bůh ví ve všem čem je to ještě dneska zadrátováno.
Myslim si, ze i zbaveni se roota ma smysl, ale b) je IMHO ten hlavni duvod. Jak jinak by server s jistotou vedel, jaka data ma do daneho socketu posilat? Tomas
jak byste věděl komu máte co poslat (případně kde očekávat jaká data)?Ideálně podle IP adresy.
Co to? Není náhodou jednoznačné spojení dáno zdrojovou adresou, zdrojovým portem, cílovou adresou, cílovým portem a protokolem?
) klientů. Všechny spojení akceptuje, nicméně neví kam má co poslat (kde očekávat data), protože komunikace se děje na portu 21 (chudák, teď je mi ho líto). Mohlo by se to řešit třeba tak, že spolu s výzvou PASV by klient odesílal i ip a port toho, kdo bude se serverem komunikovat, což ale není tak jednoduché.
Mohlo by se to řešit třeba tak, že spolu s výzvou PASV by klient odesílal i ip a port toho, kdo bude se serverem komunikovat, což ale není tak jednoduché.
A přesně o tomto jsem mluvil. Bohužel jsem si až teď uvědomil, že přes kaskádu NATů by to asi opravdu nebylo tak jednoduché a v podstatě by to byl aktivní mód naopak, takže žádné řešení.
Proč se nezeptat přímo u zdroje?:
Reuse of the Data Connection: When using the stream mode of data transfer the end of the file must be indicated by closing the connection. This causes a problem if multiple files are to be transfered in the session, due to need for TCP to hold the connection record for a time out period to guarantee the reliable communication. Thus the connection can not be reopened at once.
There are two solutions to this problem. The first is to negotiate a non-default port. The second is to use another transfer mode.
A comment on transfer modes. The stream transfer mode is inherently unreliable, since one can not determine if the connection closed prematurely or not. The other transfer modes (Block, Compressed) do not close the connection to indicate the end of file. They have enough FTP encoding that the data connection can be parsed to determine the end of the file. Thus using these modes one can leave the data connection open for multiple file transfers.
Tiskni
Sdílej: